LOGISTICKÉ ŘETĚZCE OSNOVA 1.POJEM LOGISTICKÝ ŘETĚZEC

Prezentace na téma: "LOGISTICKÉ ŘETĚZCE OSNOVA 1.POJEM LOGISTICKÝ ŘETĚZEC"— Transkript prezentace:

1 LOGISTICKÉ ŘETĚZCE OSNOVA 1.POJEM LOGISTICKÝ ŘETĚZEC
2.PASIVNÍ A AKTIVNÍ PRVKY 3.INTEGRACE LOGISTICKÝCH ŘETĚZCŮ 4.VÝVOJOVÉ TYPY LOGISTICKÝCH ŘETĚZCŮ

2 1.POJEM LOGISTICKÝ ŘETĚZEC
Logistický řetězec je klíčovým pojmem logistiky Představuje: dynamické propojení trhu spotřeby s trhy surovin, materiálů a dílů v jeho hmotném a nehmotném aspektu, vychází od poptávky(objednávky) konečného spotřebitele a váže se na konkrétní zakázku, výrobek atd. logistický řetězec chápeme jako jednotu dvou jeho stránek - hmotné a nehmotné.

3 Hmotná stránka (LŘ) - se váže na uchování a přemísťování věcí (hotové výrobky )schopné uspokojit potřebu zákazníka a nebo věci uspokojení podmiňující(obal,pomocný materiál apod.) Nehmotná stránka - spočívá v přemístění informací tj. zpráv, údajů, dat,potřebných k tomu aby se uchování a přemístění všech uvedených věcí či osob mohlo uskutečnit.

4 Logistický řetězec V obecné rovině můžeme chápat logistický řetězec jako: posloupnost činností, které jsou nutné k dosažení konečného efektu(spokojený zákazník)

5 Logistický řetězec Strategicky orientované integrované řízení provozních systémů Zejména jejich informačních,hmotných a finančních toků a s tím spojených logistických procesů (manuálních, poloautomatických a automatických) Souvisejících s: Opatřováním Zpracováním (výrobou) Distribucí Dodávkou (prodejem) Platební transakcí

6 Znaky řízení LŘ Integrální propojení - předvýroba, výroba, doprava, dodávka logistického produktu Základní články (provozy) LŘ jsou v integraci s předcházejícími či následnými články Zaměřený na informační a materiálový tok Zahrnuty veškeré logistické procesy -sleduje se celý hodnotový řetězec

7 Účastníci řízení LŘ Provozovatelé – klíčoví hráči
Integrují logistické procesy Patří jsem např. Výrobci aut, hypermarkety apod. Hlavní partneři -hlavní hráči Podniky resp. provozy realizující dílčí logistické procesy (dodavatelé, zpracovatelé, dopravci) Koneční zákazníci – příjemce logistického produktu Nepředstavují přímé účastníky řízení logistického řetězce

8 2.AKTIVNÍ A PASIVNÍ PRVKY V LOGISTICE
Pasivní prvky - reprezentují věci a informace, které probíhají v logistickém řetězci. Zahrnujeme zde: suroviny, základní a pomocný materiál, díly, nedokončené a hotové výrobky, odpad, obaly a přepravní prostředky, informace. uvedené pasivní prvky nabývají podobu manipulovaných, přepravovaných nebo skladovaných kusů, jednotek či zásilek.

9 Operace kterými pasivní prvky procházejí mají výlučně netechnologický charakter tzn. nemění se jimi množství ani podstata (fyzikální, chemické aj.vlastnosti). V logistickém řetězci se přikládá velká důležitost správnému stanovení manipulačních a přepravních jednotek

10 Manipulační a přepravní jednotka
Manipulační jednotka - je jakýkoliv materiál (balený i nebalený, ložený na přepravním prostředku nebo i bez něho), který tvoří jednotku schopnou manipulace, aniž by bylo nutno dále ji upravovat. S manipulační jednotkou se manipuluje jako s jedním kusem. Přepravní jednotku - představuje jakýkoliv materiál tvořící jednotku způsobilou bez dalších úprav k přepravě.

11 Přepravní prostředek - představuje technický prostředek (paleta, kontejner apod.), který spoluvytváří manipulační nebo přepravní jednotku a usnadňuje manipulaci či přepravu

12 ČLENĚNÍ MANIPULAČNÍCH APŘEPRAVNÍCH JEDNOTEK
Manipulační jednotka I.řádu - tvoří základní manipulační jednotku přizpůsobenou k ruční manipulaci. Reprezentuje zároveň minimální objednací, odběrné a dodací množství. Hmotnost max.15kg Přepravní prostředky - přepravky, ukládací bedny, krabice z kartonu apod. Způsob manipulace -ručně, dopravníky

13 OPERACE PŘEDSTAVUJÍ: Změnu místa nebo uchování hmotných pasivních prvků – aktivními prvky jsou- technické prostředky a zařízení pro manipulaci, přepravu, skladování fixaci Sběr, přenos a uchování informací aktivní prvky jsou - technické prostředky a zařízení sloužící operacím s informacemi.

14 Manipulační jednotka II
Manipulační jednotka II.řádu - odvozena manipulační (přepravní jednotka) přizpůsobena mechanizované nebo automatizované manipulaci - v přepravě, skladování, mezioperační dopravě apod. Hmotnost kg popř.5000kg,slož jednt.I ř. Přepravní prostředky - palety, přepravníky, malé kontejnery apod. Způsob manipulace - nízko-vysokozdvižné vozíky

15 Přepravní(manipulační) jednotka III
Přepravní(manipulační) jednotka III.řádu - odvozena přepravní jednotka sloužící výhradně k dálkové vnější přepravě v kombinované železniční, silniční, vodní námořní dopravě. Hmotnost - do kg, složena z jednotek II.ř. Přepravní prostředky - velké kontejnery ISO řady 1D-A, Letecké kontejnery Způsob manipulace - jeřáby, speciálními vysokozdvižnými vozíky

16 Přepravní manipulační jednotka IV
Přepravní manipulační jednotka IV.řádu - odvozena přepravní jednotka pro dálkovou kombinovanou dopravu. Hmotnost - od 400t do 2000t. Přepravní prostředky - lichtery(člunové kontejnery) Způsob manipulace - portálové jeřáby

17 OBALY Obaly představují pasivní prvky v logistice.Výchozím rozměrovým modulem obalů je modul dle ISO 600x400mm Plní funkci: 1.Marketingovou informativní, prodejní, reklamní 2.Logistické ochranou, manipulační, informační

18 DRUHY OBALŮ 1.Spotřebitelský obal - slouží pro jeden výrobek nebo sadu. Hlavní funkce obalu je: marketingová, ochranná, manipulační(je redukovaná velikostí) např. 1kg mouky, 1kg cukru atd.

19 2.Distribuční obal - je vnější, skupinový.
Představuje jeden typ spotřebitelského obalu Představuje mezičlánek mezi spotřebitelským a přepravním obalem Hlavní funkce - ochranná, manipulační, informační(zaměřena na potřeby identifikace v logistickém řetězci) Podoba - kartony, spoluvytváří manip.jednotky I a II.řádu

20 3.Přepravní obal - vnější obal přizpůsobený pro přepravu
Hlavní funkce - ochranná(mechanické a povětrnostní vlivy) - manipulační - informační(způsob manipulace), odesilatel, příjemce atd. Konstrukce jsou robustnější Podoba - bedny, větší kartony Přepravní obaly tvoří přepravní(man.)jednotku II.řádu

21 AKTIVNÍ PRVKY jejich posláním je fyzicky realizovat logistické funkce tj. uskutečňovat posloupnost netechnologických operací s pasivními prvky tj. operace balení tvorby a rozebírání manipulačních a přepravních jednotek nakládky, vykládky sledování, identifikace, sběr, zpracování, přenos a uchování informací apod.

22 Lidský prvek je nedílnou součást příslušného aktivního prvku.
Obecně vzato aktivními prvky jsou i sami řídící pracovníci K aktivním prvkům řadíme tyto manipulační prostředky: nízko - vysokozdvižné vozíky, dopravníky, jeřáby. Apod.

23 Logistický produkt Východiska definování logistického produktu:
Znaky logistického přístupu Finální produkt Obtížnost a napodobitelnost LŘ – zdroj konkurenční výhody Spojení podniku s jeho zákazníky v LŘ je na bázi - produktu

24 Význam vymezení LP Uplatnění tažného pricipu- „pull princip“
Optimalizaci a standardizaci procesů Při vymezení je posuzována Organizační, technická i ekonomická oblast logistiky Sladění cílů provozu v LŘ Definovat místa styku mezi pracovišti či provozy Omezit vznik odporu – např. časové zdržení Propojení marketingové a logistické strategie

25 Dvě stránky LP Věcná – hmotná stránka
Objekt cílově orientovaného log.řízení Vývoj respektuje paralelní přístup Hlavní spojující objekt řízení procesů Koherentní a harmonickou tvorbu manipulačních jednotek Standardizovaný a modulární charakter Úsporu času a nákladů Flexibilitu Přizpůsobení zákazníkům Rychlejší identifikaci příležitosti na trhu

26 Procesní stránka Znamená přidanou či nově vytvořenou hodnotu pro zákazníka Předávání hodnoty zákazníkům není jen akt fyzické (věcné) stránky Stlačení času Schopnost pružné odezvy Lepší kvalita - dodání Zrychlení či zjednodušení procesů Servisní činnost

27 Definice LP Hmotný a nehmotný produkt
Definovaný svými vlastnostmi, parametry a dalšími znaky (obal, manipulace, informace apod.) Požadovaný, akceptovaný a oceňovaný zákazníkem velikostí uznané přidané hodnoty za dosažené vlastnosti a parametry Jeho vývoj, výroba, spotřeba a likvidace zohledňuje znaky logistického přístupu

28 Rozdělení LP LP primární – hlavní – výrobek, služba
Objekt řízení hlavního LŘ Dělení LP Dle užití Pro spotřebu běžného zákazníka Pro průmyslové užití Dle provedení Levné produkty – HOBBY Standardní produkty – STŘED Luxusní produkty - PROFI

29 LP sekundární – vedlejší – odpad, obal, znehodnocený finální LP
Objektem řízení zpětné logistiky

30 ČLÁNKY LOGISTICKÝCH ŘETĚZCŮ
Logistický řetězec je složen: z dílčích hmotných a nehmotných toků, které se uskutečňují mezi různými ČLÁNKY(PODSYSTÉMY) ve výrobě, v dopravě a zasilatelství, v obchodě. Cesty(kanály) po nichž se pohybuje zboží, informace či peníze, nemusí propojovat tytéž články – mohou být prostorově i časově diferencované.

31 Za články logistických řetězců považujeme:
Ve výrobě – továrny, výrobní linky, sklady surovin, výrobní a montážní mezisklady, balící linky, sklady hotových výrobků apod. V dopravě a zasilatelství – železniční stanice, logistická, distribuční či zásobovací centra, letiště, terminály apod. V obchodě – sklady velkoobchodů, prodejny a sklady maloobchodů. Uvedené články můžeme vnímat jako celky(areály, budovy, plochy, komunikace) nebo použijeme nižší rozlišovací úroveň např. zvolit místa pro vykonávání operací působením aktivních prvků.

32 LOGISTICKÉ FUNKCE představují procesy, které probíhají v článcích logistických řetězců představují transformaci objednávek určitých výrobků(zboží) na jejich dodávky (v případě hmotného zboží) např. procesy – balení, tvorba manipulačních jednotek, nakládka, přeprava, vykládka, vyskladňování, kompletace, konsolidace apod.

33 ÚROVNĚ LOGISTICKÝCH FUNKCÍ
LOGISTICKÉ FUNKCE – probíhají zpravidla na 4 úrovních: STRATEGICKÉ –zásadní, dlouhodobé rozhodování o zdrojích, pravidlech a postupech např. nákupní a prodejní podmínky, volba dodavatele apod.

34 2. DISPOZIČNÍ – krátkodobé rozhodování (přiřazování, přikazování) o způsobu uspokojení vzniklých potřeb v souladu se strategickým rozhodnutím. 3. ADMINISTRATIVNÍ - informační procesy vystavování, sledování a evidování dokladů(objednávek, faktur aj.). Za podnět k těmto procesům se považuje vydání dispozice – příkazu.

35 4. OPERATIVNÍ – realizace hmotné stránky logistických řetězců podle dispozic resp. objednávek či příkazů z nadřízených úrovní

36 PŘÍKLAD LOGISTICKÉ FUNKCE VE VÝROBNÍM PODNIKU
Úroveň strategická stanovení nákupních, prodejních a celních podmínek, postup vyřizování objednávek, postup při příjmu a expedici, metody zúčtování, způsob skladování a manipulace aj. Úroveň dispoziční – dispozice pro vnější a vnitřní (závodovou) dopravu, manipulaci, skladování.

37 Úroveň administrativní
vypisování a sledování objednávek a příkazů pro nákup a expedici, vypisování příjemek, vstup dat do informačních systémů atd. Úroveň operativní realizace přepravy surovin, jejich vyskladňování a přemisťování do výroby, přeprava a uskladňování hotových výrobků, přeprava hotových výrobků do distribučních skladů atd.

38 3.INTEGRACE LOGISTICKÝCH ŘETĚZCŮ
Odstranění nespojitého(ostrůvkovitého) chápaní podnikových funkcí sledující dílčí optimalizace(nepřekračující rámec příslušného útvaru či podniku) Odstranění tříště dílčích cílů jedním společným cílem pro všechny útvary podniku tj. plné uspokojení potřeb zákazníka při současném splnění výkonového a ekonomického cíle

39 Propojení podniku (finálního výrobce) s jeho dodavateli a distribučními a obchodními články – partnery až po konečného zákazníka celistvým logistickým řetězcem resp. i zpětné toky reklamovaného zboží, obalů odpadů atd. ozn. Total Supply – Chain tzv. Horizontální dimenze integrace

40 4.TYPY LOGISTICKÝCH ŘETĚZCŮ
TRADIČNÍ TYP LOGISTICKÉHO ŘETĚZCE S PŘETRŽITÝMI TOKY Na základě vyhodnocení prodeje a predikce prodeje jsou uzavírány kontrakty s dodavateli ( surovin, materiálů, dílů atd.) Tyto dodávky jsou uskutečňovány v velkých dávkách (výhody – rabaty, nižší náklady na dopravu) Dodávané suroviny, díly apod. se skladují.

41 Výrobky jsou vyráběny ve velkých sériích a jsou skladovány
Sklad hotových výrobků se stává článkem logistického řetězce – rozhodující pro pružnost při uspokojování zákazníka.Rozhodující článek Materiálové toky fungují na principu – push (tlačného) Odesílající článek reguluje množství a čas důsledkem jsou nadměrné zásoby. Činnosti článků nejsou vzájemně sladěny(přerušení jednoho článku se projeví přerušením v ostatních článcích Tok informací má sériový charakter

42

43 B.LOGISTICKÝ ŘETĚZEC S KONTINUÁLNÍMI TOKY
Má zjednodušenou strukturu – schází sklad surovin mezi dodavateli a výrobci Sklad hotových výrobků je redukován pouze na článek vyrovnávající tok z výroby k zákazníkovi Využíván princip JIT – tím se zpružní výroba a distribuce Frekvence toku materiálů i informací se zrychluje – tok je plynulý Články předávají menší dávky – tím se zmenšují zásoby

44

45 Materiálový tok – uplatňuje se pull princip (tažný)
tzn. předcházející článek odesílá dávku odebírajícímu článku až v okamžiku kdy odebírající článek avizoval připravenost jí zpracovat(dát do montáže, uskladnit, zkompletovat)

46 Skladové kapacity se redukují u hotových výrobků
Skladové zásoby surovin jsou ve výši pojistných zásob Do řetězce je vložen článek „Kompletace konsolidace“ zásilek (sdružování) Rozhodující článek řetězce je výroba Toky informací mají sériový charakter

47 C.LOGISTICKÝ ŘETĚZEC ZE SYNCHRONÍMI TOKY
Sestává z: výroby, kompletace a konsolidace, zákazníků, dodavatelů Strukturní a procesní stránka je plně adaptována na pružnost reakcí na straně změn poptávky

48

49 Tok materiálů je plynulý bez přerušení a bez zásob(vyjma pojistných zásob)
V řetězci se pohybuje pouze takové množství materiálů(surovin, hotových výrobků) které je požadováno tzv, Pipeline princip Tok informací je paralelní

50 Rozhodující článek logistického řetězce je Logistický útvar-oddělení které:
Vyřizuje objednávky zákazníků Koordinuje,synchronizuje a optimalizuje všechny procesy v řetězci Informace ze všech článků řetězce jsou v reálném čase Pro rozhodování využívá podpůrné programy – simulace apod.

51 EFEKTY LOGISTICKÝCH ŘETĚZCŮ
Ve složitějších logistických řetězcích snadno vzniká nežádoucí jev tzv. jeden z řetězových efektů jehož příčinou je dlouhá doba reakce na změny v poptávce. Nutná předpověď prodeje – predikce – jsou zatíženy subjektivním pohledem Delší předpověď – menší přesnost předpovědi

52 Dlouhodobá reakce zvyšuje nebezpečí“
že neplánované chaotické činnosti začnou vytěsňovat činnosti plánované čím se doba reakce ještě prodlouží. Tomuto jevu se říká Plánovací oprátka (plánovací smyčka či efekt zesílení). Jako první jí popsal „Forrester, J.W.“ Způsob jak se vyhnout plánovací oprátce je snížit potřebu času mezi zjištěním poptávky a dodáním zboží tzn. zrychlit veškeré toky v řetězci

53 BOD ROZPOJENÍ Místo rozpojení materiálového toku objednávkou konečného zákazníka resp. místo dotyku dvou okruhů a způsobů řízení procesů Udává jak hluboko proniká nezávislá poptávka (informace o objednávce resp. objednávka konečného zákazníka) do logistického řetězce Místo přeměny nezávislé poptávky na závislou Významné místo zásoby – uspokojující nezávislou poptávku

54 Funkce bodu rozpojení

55 ZÁVISLÁ POPTÁVKA (ZP) Může být odvozena z poptávky po konečném výrobku
Vyskytuje se v části materiálového toku „proti proudu“ od bodu rozpojení objednávkou zákazníkem Výpočet velikosti používají se deterministické výpočetní postupy

56 NEZÁVISLÁ POPTÁVKA (NP)
Přichází libovolně Podnik v zásadě nemá vliv na její velikost a okamžik uplatnění Poptávka po konečném výrobků, neplánované havárie apod. NP proniká k zásobě v bodě rozpojení Řízení zásob u NP využívá stochastické objednací systémy

57 BOD ROZPOJENÍ – je místem v logistickém řetězci:
Kde se dotýkají dva okruhy a způsoby řízení procesů, a to: okruh řízený objednávkami zákazníků okruh řízený na základě predikce a plánů Je klíčový s hlediska pružnosti při uspokojování zákazníků

58 Kde se mohou nacházet a zpravidla také nacházejí zásoby
(ve formě hotových výrobků, komponentů nebo surovin a nakupovaných dílů) jejichž prostřednictvím jsou zákazníci uspokojování S jehož umístěním souvisí určitá rizika, které se s jeho posunutím do jiného článku řetězce změní

59 Základní polohy bodu rozpojení

60 Možné polohy bodu rozpojení
Produkty převážně s individuálními zákazníky (většinou spotřební zboží)- existuje více distribučních kanálů Velkoprodejny či maloprodejny – řetězce – zásobovány z výroby či distrib.center Samotné maloobchodní prodejny – zásobované z velkoobchodů či od výrobců Sklady velkoobchodů či logistických center Sklady zásilkového obchodu – zásobované z výroby Výrobní závody – vlastní prodejna, zákazková výroba B2C – elektronické obchodování přes internet tzn.jejich sklady, výrobní podniky, logistické centra

61 Produkty převážně výrobní spotřeby – leží bod rozpojení:
Velkoobchodní sklady či logistické centra např. Standardní materiál, katalogové výrobky, Závody vyrábějící konečný produkt např. montáž na zakázku, výroba na sklad apod. Subdodavatelů materiálů, polotovarů, modulů – v případě jde li o výrobce konečného produktu či výroba na zakázku.

62 Problémy řízení Log.řetězce
Absence procedur kontroly zásob Nedostatečná flexibilita Neadekvátní konfigurace sítě Špatné rozvržení provozů (provozních jednotek) Nedostatečné informace o kalkulaci nákladů Špatně definovaná měření a špatné rozdělení odpovědnosti Neracionalizovaná dodavatelská základna

63 1.Absence kontroly zásob
Příznaky : Nadměrná úroveň zásob Prošlé zásoby Neexistence podvědomí o nákladech na skladování Tzn. roční náklady na skladování představují 20% aktuální hodnoty zásob

64 Příležitosti snižování zásob:
V systému doplňování zásob Racionalizaci zásob tzn. rozdělení zásob na: Pojistné zásoby Zásoby pro sezónní výkyvy Cyklicky obnovované zásoby Zlepšování komunikace mezi výrobou, nákupem a prodejem – nižší zásoby Časté sdílení informací s obchodními partnery tzn.dodavatelé, zákazníci např. výrobce udržuje stav zásob v skladu maloobchodu apod.

65 2.Nedostatečná flexibilita
Příznaky: Mnoho zakázek k okamžitému dodání Dlouhé průběžné doby zakázek Maximálně plné sklady Mnoho úrovní manažéru s rozhodovacími pravomocemi

66 3. Nevhodné rozmístění provozů
Nestanovení optimálního umístění provozů Neexistence optimalizace dopravních tras, atd. Způsobuje Vyšší náklady na dopravu Pružnost závozu

67 KLÍČOVÉ PROCESY ŘÍZENÍ LŘ
ŘÍZENÍ VZTAHŮ SE ZÁKAZNÍKY ŘÍZENÍ ZÁKAZNÍCKÉHO SERVISU ŘÍZENÍ POPTÁVKY Vyřizování objednávek ŘÍZENÍ MATERIÁLOVÉHO TOKU Řízení zásob Řízení distribuce ŘÍZENÍ VÝROBY ŘÍZENÍ ZDROJŮ (pořizování) VÝVOJ A KOMERCIONALIZACE VÝROBKŮ Cíl: plynulý proces dodávek od dodavatelů do podniku až k zákazníkům

68 ŘÍZENÍ VZTAHŮ SE ZÁKAZNÍKY
PRVNÍ KROK V INTEGRACI LŘ předpokládá Identifikace klíčových zákazníků nebo skupin zákazníků Uzavření smluv na dodávky zboží s vymezením úrovně výkonu a kvality ZLEPŠÍ SE: Komunikace se zákazníky Kvalitnější prognózování zákaznické poptávky

69 Řízení zákaznického servisu
ZÁKAZNICKÝ SERVIS JE VÝHRADNÍM ZDROJEM INFORMACÍ O ZÁKAZNICÍCH JE KONTAKTNÍM BODEM PRO SPRÁVU SMLUV NA DODÁVKY ZBOŽÍ A SLUŽEB ŘÍZENÍ ZÁKAZNICKÉHO SERVISU VYŽADUJE INTEGROVANÝ POČÍTAČOVÝ SYSTÉM V REÁLNÉM ČASE

70 ŘÍZENÍ POPTÁVKY PROCES ŘÍZENÍ POPTÁVKY JE KLÍČEM K ÚSPĚCHU
Základní podmínka efektivního procesu řízení LŘ Cílem je snížit míru nejistoty a zefektivnit toky v LŘ Uvádí do souladu požadavky zákazníků s možnostmi podniku

71 ŘÍZENÍ POPTÁVKY Význam predikce poptávky Pro dlouhodobé plánování:
Výroby a spotřeby materiálů Plánování kapacit Marketingové aktivity Rozpočet

72 Řízení poptávky - Predikce
Predikce poptávka na základě analýzy údajů z minulosti a jejich extrapolováním do budoucna. (vnější podmínky se němění) Základní poptávkové modely jsou: Stálý průběh spotřeby v čase : xt = mt + zt Trendový průběh spotřeby: xt = mt + trt + zt Sezónní model bez trendu: xt = mt + st + zt Trendově sezónní model: xt = mt + trt + st + zt

73 Stupně řízení procesu od plánování odbytu po expedici vozu
Řízení kapacity Řízení zakázek Výroba Distribuce Prodej Plánovací kroky směřují k tomu, aby výrobní kapacity a materiál byly včas přizpůsobeny trhu

74

75

76

77

78

79 VYŘIZOVÁNÍ OBJEDNÁVEK
CÍLEM JE PLYNULÝ PORCES PLNĚNÍ OBJEDNÁVEK Dodržování dodacích lhůt Vysoká míra plnění objednávek dle jednotlivých položek

80 PRO EFEKTIVNÍ PLNĚNÍ OBJEDNÁVEK NUTNÁ KOORDINACE PLÁNU NA ÚSEKU
NÁKUPU, VÝROBY, DISTRIBUCE PŘEPRAVY

81 VYŘIZOVÁNÍ OBJEDNÁVEK
Pojem - souhrnně označuje: všechny činnosti, které jsou potřebné mezi odesláním objednávky a přijetím dodávky u objednatele (příjemce).

82 OBJEDNÁVKOVÝ CYKLUS Doba cyklu objednávky
doba, která uplyne mezi dobou, kdy je zadána (převzata)zákaznická objednávka, nákupní příkaz nebo požadavek služby, a dobou, kdy dodávku podle objednávky či služby zákazník obdrží.

83 Celková doba objednávky
Předávání objednávek Zpracování a kompletace objednávek Dodatečná doba pro získání zásob Dodací lhůta

84 Úprava doby cyklu objednávky
OBJEDNÁVKOVÝ CYKLUS Úprava doby cyklu objednávky priority zpracování objednávek poškozené nebo kazové zboží standardy stavu objednávky Omezení objednávek minimální velikost objednávky úspory v distribučních nákladech

85 OBJEDNÁVKA Objednávka je v podstatě návrh kupní smlouvy a je konečnou fází akvizičního procesu.

86 VYŘIZOVÁNÍ OBJEDNÁVEK
Nejčastější formy objednávek: písemné faxové ové přes internet telefonické

87 ŘÍZENÍ VÝROBY PROPOJENÍ POPTÁVKY S VÝROBOU (ŘÍZENÍ LŘ) ZNAMENÁ ŽE:
Výroba čeká dokud zákazník nepoptává zboží VÝROBA MUSÍ BÝT PRUŽNÁ, ABY MOHLA PRUŽNĚ REAGOVAT NA ZMĚNY NA TRHU Výrobní priority se řídí dodacími lhůtami Lepší odezva vůči zákazníkům

88 ŘÍZENÍ ZDROJŮ (pořizování)
PŘEDSTAVUJE ŘÍZENÍ ZDROJŮ Nákup strojů a zařízení Získávání pracovníků ZAPOJENÍ DODAVATELŮ Do vytváření strategických plánů Vývoje produktů Efektivní řízení materiálového toku VYTVÁŘENÍ DLOUHODOBÉHO PARTNERSTVÍ S DODAVATELI(Klíčoví)

89 VÝVOJ A KOMERCIONALIZACE PRODUKTU
ZÁKAZNÍCI I DODAVATELÉ MUSÍ BÝT ZAČLENĚNÍ DO PROCESU VÝVOJE PRODUKTU Podmínka udržení konkurenčního postavení Zkrácení doby zavádění nového výrobku na trh