SKALNÍ MĚSTA Tomáš Ondrejka Michal Kohout 2. Ročník GGI Olomouc 2006.

Prezentace na téma: "SKALNÍ MĚSTA Tomáš Ondrejka Michal Kohout 2. Ročník GGI Olomouc 2006."— Transkript prezentace:

1 SKALNÍ MĚSTA Tomáš Ondrejka Michal Kohout 2. Ročník GGI Olomouc 2006

2 Skalní města a jejich charakteristika
Skalním městem se rozumí seskupení skalních tvarů (bloků, věží, stěn, …) vytvořených procesy zvětrávání a odnosu v různých typech hornin (sedimentárních, vulkanických, krystalických, …). Nejdokonalejší tvary se vytvořily v pískovcích, rozdělených soustavami subvertikálních puklin a subhorizontálních vrstevních ploch na více nebo méně pravidelné kvádrovité bloky; méně dokonalé formy se objevují na vápencích, dolomitech, travertinech, mladých sopečných horninách…

3 Typická skalní města tvoří věže, bloky, štíty, jehly, skalní kulisy, komíny, hřiby, oddělené úzkými soutěskami nebo prostornějšími kaňony. Vzhledem k dobré propustnosti hornin zde probíhá intenzivní hloubková eroze po puklinách, kdežto na plochých vrcholových částech skalních tvarů nedochází k podstatným změnám. Výška skalních forem se pohybuje od několika metrů do více než 100 metrů.

4 Výskyt Skalní města se převážně vyskytují na okrajích vysoko položených plošin nebo vyvýšenin, na skalních hřbetech a údolních svazích, a to v geomorfologicky exponované poloze, podmiňující intenzivní destrukční procesy, zejména hloubkovou erozi po puklinách.

5 Význam U skalních měst lze dobře pozorovat jednotlivé etapy vývoje typu reliéfu v závislosti na klimaticky podmíněných geomorfologických procesech a na geologicko-tektonické stavbě území.

6 Rozšíření V ČR se nejdokonalejší skalní města nacházejí v křemenných kvádrových pískovcích české křídové pánve. Výška skalních tvarů dosahuje 10 až 80 metrů. Nejznámějšími skalními městy jsou v Děčínské vrchovině Tiské stěny a Jetřichovické stěny, v Broumovské vrchovině Adršpašsko-teplické skály, Broumovské stěny a Ostaš, v Ralské pahorkatině se nacházejí na Rači u Zakšína, u Kokořína, Vojtěchova. V Jičínské pahorkatině lze najít Prachovské skály, Besedické skály na Maloskalsku, Klokočské a Betlémské skály a Hruboskalské skalní město na Turnovsku. V Evropě např. Saské Švýcarsko, Schandau, Schrammsteine…

7 SKALNÍ STĚNA subvertikální nebo příkře ukloněná skalní plocha z obnažené kompaktní horniny Výskyt: všude kde jsou pro jejich vznik příznivé geologické podmínky - na Slovensku-granodiority Vysokých Tater, Slovenský kras,...

8 Slovinsko Lužické hory

9 SKALNÍ ZEĎ úzké, protáhlé, subvertikálními plochami omezené těleso tvaru zdi vyskytují se převážně v sedimentárních a neovulkanických strikturách - Čertova zeď na Ralské pahorkatině

10 SKALNÍ HRADBA - rozsáhlý, svislými plochami omezený a často členitý skalní výchoz v horní partii vrchů - především v žulách a krystalických břidlicích - Hruby jeseník(Petrovy kameny, Vozka,Keprník), Krušné hory, Žďárské vrchy,... Čertovy skály

11 SKALNÍ VĚŽ izolovaná část skalního masivu ve tvaru více méně pravidelného, vysokého a zpravidla štíhlého sloupu, vzniklá destrukcí skalnatého horského hřebene výskyt na okrajích vysokých hor a tabulových plošin - CHKO Kokořínsko a Český Ráj, Ralská pahorkatina, Děčínská vrchovina

12 Malá Fatra

13 SKALNÍ PYRAMIDA - kuželové skalní útvary podobné zemním pyramidám, avšak vyvinuté ve vysoce zpevněných usazených horninách jako pískovce, slepence, arkózy aglomeráty apod. - na okrajích plošin a svahů s výše uvedenými sedimenty - nejznámnější : Bryce Canon v Utahu, Zahrada Bohů v Coloradu a v Malé Asii

14 SKALNÍ JEHLA - vysoká a alespoň z jedné strany úzká skalní věž se zašpičatělým vrcholem - příznačné pro vysokohorský reliéf mladých vrásných pohoří a pro strmá mořská pohoří - Savojské Alpy, vrcholy žulového hřebene vysokých Tater,...

15 Hřensko Německo

16 SKALNÍ HŘIB - mezomorfa modelovaná působením geomorfologických činitelů do hřibovitého tvaru - v klasických sedimentech(pískovce) a žulách - pískovce české křídové pánve nejvíce v SPR Broumovské stěny, SPR Adršpašsko-Teplické skály,... Jizerské hory

17

18 SKALNÍ KOMÍN - úzký prostor ohraničený dvěma svislými skalními stěnami nebo stěnou skalní věží Malá Fatra

19 SKALNÍ PŘEVIS - rozsáhlý skalní výběžek až mělká polojeskyně nejčastěji pecovitého tvaru - V kaňonech a horských údolích především při úpatí skalních stěn - JZ USA(osady Pueblo), JZ Francie

20 SKALNÍ OKNO - perforace úzké skalní hmoty, jejíž dno leží ve visuté poloze nad úpatím stěny - vyskytují se takřka všude - Klokočské skály, Broumovská vrchovina, Adršpašsko-Teplické skály,...

21

22 SKALNÍ BRÁNA - perforace úzké skalní hmoty, jejíž dno se nachází přibližně v okolního povrchu - v okrajových částech zúžených skalních bloků, při hranách plošin a údolí - Děčínská vrchovina North Window

23 Rumunsko Slovensko

24 SKALNÍ MOST -   - sklaní oblouk nebo úzká přepážka překleňující rozsáhlejší perforaci v horizontálně zvrstvených sedimentárních horninách - Turnovská pahorkatina,Příhrazská vrchovina Pravčická brána

25 SKALNÍ TUNEL - vzniká destrukcí okrajové části skalní hmoty
- Turnovská pahorkatina,Malé skály Turecko

26 Děkujeme za pozornost