THEME 3 Public Goods Public Goods Classification

Prezentace na téma: "THEME 3 Public Goods Public Goods Classification"— Transkript prezentace:

1 THEME 3 Public Goods Public Goods Classification
Efficient Provision of Public Goods

2 3. téma Veřejné statky - ekonomické specifikum a charakteristika veřejných statků - typologie veřejných statků - efektivní zabezpečení veřejných statků v podmínkách dílčí a všeobecné rovnováhy

3

4 Mikroekonomický argument pro veřejné financování - existence veřejných statků (někdy také statků kolektivní spotřeby) Analýzu veřejných statků udělal Paul Samuelson v roce 1954 pro specifické vlastnosti těchto statků při spotřebě

5 Samuelson, P.A.: „The pure theory of public expenditure“
privátní dělitelnost spotřeby (rivalita spotřebitelů) vylučitelnost ze spotřeby veřejné nedělitelnost spotřeby (nerivalita spotřebitelů) nulové mezní náklady na spotřebu každého dalšího spotřebitele nevylučitelnost ze spotřeby statky

6 Z výkladu minulé kapitoly:
Pro dílčí rovnováhu můžeme stanovit Potom

7 A zrovna tak: Výrobce nabízí za stejnou cenu PC , což je jeho mezní míra transformace.

8 Poptávka po soukromém statku
PC DB DA+B DA QA QB QA+B Q

9 P Poptávka po veřejném statku DA+B S PA+B PB DA DB PA QC Q

10 Pro tento případ musí ovšem platit:

11 3.2 TYPOLOGIE VEŘEJNÝCH STATKŮ

12 Ze Samuelsonovy definice veřejných statků pomocí dvou kritérií (rivality a vylučitelnosti) vznikají čtyři možné kombinace statků: čisté soukromé statky čisté veřejné statky smíšené statky klubové smíšené statky poziční (viz obrázek dále)

13 Čtyři skupiny statků – kriteria vylučitelnosti a rivality při spotřebě
VYLOUČENÍ PROVEDITELNÉ NEPROVEDITELNÉ SMÍŠENÉ STATKY – KLUBOVÉ ČISTÉ VEŘEJNÉ STATKY VALITNÍ NERI- SPOTŘEBA SMÍŠENÉ STATKY – POZIČNÍ SOUKROMÉ STATKY RIVALITNÍ

14 Smíšený veřejný statek a efekt přetížení
N...počet uživatelů B...užitek ze statku pro jednoho uživatele Bmin ...minimální užitek ze statku, kdy ještě spotřebitel zůstává N* ... počet spotřebitelů s minimálním užitkem B Bmin N* Nmax N

15 Smíšený veřejný statek a poplatek
N...počet uživatelů B, C...užitek nebo náklady statku pro jednoho uživatele Npopl ... počet spotřebitelů po zavedení poplatku B, C Poplatek B Npopl Nmax N

16 ZTRÁTA SPOLEČENSKÉHO UŽITKU ZAVEDENÍM POPLATKU
P1 ...POPLATEK (Pozor – nejsou uvažovány transakční náklady spojené se zavedením poplatku) CENA D VÝNOS Z VYBRANÉHO POPLATKU ZTRÁTA SPOLEČENSKÉHO UŽITKU ZAVEDENÍM POPLATKU P1 MNOŽSTVÍ QP QMAX

17 Klubový statek – dovoluje vyloučení spotřebitelů do počtu Nclub, takže zůstává užitek Bclub, poplatek je dělen mezi členy rovnoměrně Benefit/Fee # of users Nclub Nmax Bclub

18 3.3 EFEKTIVNÍ ZABEZPEČENÍ VEŘEJNÝCH STATKŮ

19 Pro veřejný statek je tedy optimem situace, kdy mezní míra transformace je rovna součtu MRS - ale v jakém poměru ?! To záleží na jednotlivých poptávkových křivkách - známe je ? Jejich odvození je velmi obtížné, protože nelze snadno nalézt poptávku u statku, který je nerivalitní - spotřebitel o něj neusiluje proti druhým, vlastně ho nepoptává (free rider).

20 Efektivní zabezpečování veřejných statků
Teorie: problém optimální alokace zdrojů – dílčí a všeobecná rovnováha pro čisté veřejné a smíšené veřejné statky je obtížná a nevede k žádaným výsledkům Praxe: snaha NĚJAK (?) čisté veřejné a smíšené veřejné statky poskytovat, ale přesná alokace zdrojů není teoreticky zjistitelná, takže nastupují odhady, analýza nákladů a přínosů, „dobrovolná směna“ E. Lindahla …

21 PROTO – ekonomicky efektivní poskytování veřejných statků je spojeno s problémy:
stanovení jejich cen stanovení správného množství Klíčová otázka v obou zmíněných problémů je projevení preferencí spotřebitele – problém free rider

22 Graf stanovení optimálního množství statků X (soukromý)
a G (veřejný) ve všeobecné rovnováze Existují dva spotřebitelé A a B; jsou známy jejich indiferenční křivky Je známa křivka produkčních možností – třetí graf dole, křivka f-f, která popisuje produkci statků X a Y Postup: 1. Zvolena libovolná indif. křivka spotřebitele A – křivka A' 2. Zvoleno množství veřejného statku G' a k němu nalezena množství XA' a XB1, přičemž (XA' + XB1 = G'E); tak je nalezena i křivka B1 a ta se přenese do dolního grafu 3. Do grafu spotřebitele A se vynese množina jeho spotřebovávaných množství statku X vůči B1 – to je křivka T-T Pokračuje.... XA A1 A' Spotř.A M O1 xA' T G' T G1* GA XB Spotř.B N xB1 P1 B1 G' GB X f E xA' N' xB1 B'1 G' G1* f G

23 Graf stanovení optimálního množství statků X (soukromý)
a G (veřejný) ve všeobecné rovnováze - pokračování 4. Indiferenční křivka, která je tečnou ke křivce T-T představuje optimální kombinace pro spotřebitele A a je to křivka A1 Pro tuto situaci platí MRT = MRSAXG + MRSBXG 5. Postup se opakuje a vznikne množina křivek T-T a množina bodů Oi 6. Ke každému bodu Oi pro spotřebitele A existuje bod Pi pro spotřebitele B 7. Množina užitků spotřebitele a, resp. B se vynese do grafu ... to je Paretovo optimum pro danou společnost Spotř.A XA O4 O3 O2 GA Užitek spotř.A Užitek spotř.B

24 úspory z neposkytnutých služeb překročení nákladů za poskytnuté služby
Oates, W.E. P úspory z neposkytnutých služeb D E PUNIV. A C B D2 D1 Q1 QS Q2 množství překročení nákladů za poskytnuté služby

25 (Stát, obec, město a pod.) Poskytovatel (financiér) veřejné výdaje Producent (výrobce) DANĚ netržní statky Spotřebitel

26 EXTERNALITY je to v zásadě totéž jako veřejný statek – čistý veřejný statek je úplná externalita CO JE EXTERNALITA? X X Výrobce Spotřebi- tel X INTERNÍ VZTAH Externality x – nezainteresované subjekty

27 Příklady externalit Negativní: emise výrobních podniků
hluk silnice, dálnice znečištění řeky určené pro rybolov, koupání podvádění u zkoušky/testu (tím se zlepší výsledek podvádějícího, ale zároveň se zvýší požadavky na ostatní) Pozitivní: výzkum a vývoj očkování zajímavé otázky na přednášce

28 Negativní externalita (škoda = damage)
MB = marginal benefit to producer MPC = marginal private cost to producer MD = marginal damage to population around MSC = MPC+MD = marginal social cost

29 Výsledek omezení produkce na společensky výhodnou míru
Snížení škody pro obyvatele je abfe = cdhg, ztráta výrobce je cdg. Pozor – Q* je kompromis, neboť obyvatelé by si přáli MD=0!; tím by se produkce zcela zamezila Obyvatelé získají cdhg Výrobce ztratí cdg

30 Řešení externalit: soukromé Coaseho teorém – subjektům se stanoví vlastnická práva a vyjednáváním se dosáhne Q* za situace, kdy MD=MB-MPC (bez transakčních nákladů) sloučení vlastnictví – výrobce získá poškozované prostředí (např. řeku) do vlastnictví a užívá ji přesvědčování, sociální konvence ("prostředí se škodit nemá" apod. veřejné daně – Pigou (viz další obrázek) regulace, omezení, normy – záleží na velikosti omezení, nemá být větší škoda pro původce externality než získaný užitek pro ostatní subjekty

31 Pigouova daň – je uvalena na producenta externality ve výši cd (cd=MD pro Q*)
(Alfred C. Pigou ( ), Univ. of Cambridge) Výnos daně