Stáhnout prezentaci
Prezentace se nahrává, počkejte prosím
ZveřejnilMiroslava Kučerová
1
Výstupy z učení Význam a principy jejich tvorby Soňa Basovníková Jiří Nantl
2
Trendy v terciárním vzdělávání: Proč jsou zaváděny kvalifikační rámce a „výstupy z učení“
Masifikace a univerzalizace vysokého školství Proměna struktury studentů Proměna struktury vysokoškolských studijních programů Odlišné představy různých aktérů o účelu a správném zaměření vysokoškolského studia Zvyšující se nároky státních orgánů na měřitelnost výsledků vzdělávací činnosti vysokých škol Internacionalizace a mobilita
3
Trendy v terciárním vzdělávání
Trendy v terciárním vzdělávání. Co jsou „výstupy z učení“ a k čemu slouží? Rozvoj metod popisu vzdělávacího procesu prostřednictvím výstupů z učení (learning outcomes) je ve vysokém školství důsledkem trendu přenesení důrazu z vyučování (teaching) na učení se (learning). Zatímco tradiční způsob tvorby studijních programů, modulů či předmětů se odvíjí typicky od definování obsahu vzdělávání (tzn. seznam toho, co učitel učí, přičemž studenti jsou hodnoceni, jak dobře zvládli odpřednášenou látku), současné mezinárodní trendy ukazují posun směrem k výsledkům vzdělávání (co student umí po úspěšném ukončení kurzu/programu) a tzv. přístupu orientovanému na studenta (learner- centered approach) → ECTS User Guide 2009 Výstupy z učení jsou standardně formulovány na 2 úrovních: studijního programu/oboru a jím tvořených jednotek výuky (modul, předmět).
4
Cíle oboru Cíle oboru představují východisko pro tvorbu výstupů z učení a vyjadřují profil udělované vysokoškolské kvalifikace: základní filosofii, hodnoty a teoreticko-metodologický profil oboru; typ studentů, pro které je obor vhodný; profil a charakteristiky absolventů, včetně předpokládaných možností uplatnění na trhu práce → měly by být formulován jazykem, kterému porozumí potenciální studenti a jejich rodiče → vymezují konkrétní obor na univerzitě proti konkurenčním oborům → nejsou zpravidla měřitelné
5
Příklad: Bakalářské studium sociologie poskytuje základní znalosti o fungování sociálních struktur a institucí, o konfliktech v nich a o způsobech orientace jednotlivců v sociálním světě. Pěstuje schopnost porozumět a aktivně používat základní sociologické koncepty a teorie. Rozvíjí metodologické vzdělání, jež umožní zadávat sociologické výzkumy a interpretovat jejich výsledky. Zaměřuje se na podporu analytických kompetencí, jež mohou být zužitkovány v nejrůznějších oborech: učitelství, žurnalistika, marketing a public relations, řízení institucí, sociální práce, imigrační politika, státní správa, řešení konfliktů, rodinné poradenství, urbanismus, atd.
6
Výstupy z učení programu/oboru
Cíle programu/oboru Výstupy z učení programu/oboru Výstupy z učení předmětu
7
Definice výstupů z učení:
Soubor znalostí, dovedností, schopností, přístupů a porozumění, které by si student měl osvojit v rámci dané vzdělávací jednotky (např. obor, předmět) Výstupy z učení jsou měřitelné a jejich dosahování musí být „měřeno“ příslušnou metodou hodnocení (ve vazbě na metodu výuky) Výstupy z učení nepředstavují seznam probíraných témat, ale zaměřují se na výsledné kompetence studentů po absolvování vzdělávací jednotky
8
Výhody používání „výstupů z učení“
pomáhají studentům sledovat vzdělávací proces a reflektovat očekávání vyučujících pomáhají akademickým pracovníkům zacílit obsah studia a usměrňovat očekávání studentů poskytují informaci potenciálním uchazečům a zaměstnavatelům o klíčových kompetencích absolventů jednotlivých oborů/předmětů usnadňují porovnání ekvivalence studijních oborů v procesu uznávání zahraničních vysokoškolských kvalifikací umožňují správně nastavit studijní zátěž (workload) studentů a od ní se odvozující kreditovou hodnotu vzdělávací jednotky (předmětu nebo jiné části studia) jasně definují studijní obor pro účely akreditace a hodnocení
9
Jak formulovat výstupy z učení?
konkrétní (měřitelné) znalosti, dovednosti, schopnosti, které by si student v rámci studia měl osvojit (resp. co student umí po úspěšném absolvování oboru/předmětu). neoddělitelně spjaty s hodnocením, protože zároveň popisují, jak mohou studenti prokázat, že zamýšlených výstupů dosáhli. → formulovány pomocí tzv. aktivních sloves (Bloomova taxonomie):
11
Jak formulovat výstupy z učení?
Formulace jednotlivých výstupů z učení je uvedena spojením: Po ukončení předmětu by student měl být schopen… Student (je) po úspěšném absolvování předmětu (schopen)… At the end of the course student should be able to… On successful completion of the course student will be able to… následuje aktivní sloveso, předmět a kontext
12
Student po úspěšném absolvování oboru/předmětu XY:
Příklady: Student po úspěšném absolvování oboru/předmětu XY: zná nejdůležitější sociologické koncepty vztahující se k problematice pozice a role náboženství v současném světě rozumí principům teorie sítí-aktérů umí aplikovat koncepty dominující současnému diskursu sociální politiky v EU je schopen analyzovat diskursivní praktiky v různých oblastech kultury sociálních vztahů dokáže realizovat samostatný empirický či tematický výzkum v konkrétní oblasti oboru je schopen kritické reflexe nad vybranými texty z genderové problematiky
13
Rady pro formulaci výstupů z učení:
Neformulujte příliš mnoho výstupů z učení (5-6). Formulaci začněte aktivním slovesem, po němž následuje předmět a kontext. Používejte vždy jen jedno aktivní sloveso na každý výstup z učení. Vyhýbejte se komplikovaným, složeným větám. Vyhněte se vágním termínům, jako např. seznámit se s (to be familiar with), být si vědom (to be aware of), dozvědět se (to know) Výstupy z učení musí být pozorovatelné a měřitelné. Při formulaci výstupů z učení je třeba mít stále na paměti, jak budou hodnoceny, tzn. jak mohou studenti prokázat, že zamýšlených výstupů dosáhli. Častou chybou jsou přehnané a nerealistické požadavky, je proto třeba kriticky posoudit, zda jsou výstupy dosažitelné v závislosti na čase a zdrojích.
14
Navázání na metody výuky a hodnocení:
Výstupy z učení jsou centrálním prvkem celého systému. Použité sloveso, kterým je výstup formulován, by mělo být následně „aktivováno“ ve všech součástech vzdělávacího procesu - metodách výuky i hodnocení. Metody výuky/Teaching methods = způsob výuky, která podporuje dosažení zamýšlených výstupů z učení (např. teoretická příprava, laboratorní cvičení, stáž, atd.) Metody hodnocení/Assessment methods = metody sloužící k ověření, zda bylo dosaženo plánovaných výstupů z učení (např. písemný test, ústní zkouška, zpracování případové studie, esej, prezentace, týmová práce, analýza dat, apod.). Metody hodnocení mohou být průběžné a/nebo po ukončení vzdělávací jednotky, tzn. závěrečné hodnocení.
15
Propojení výstupů z učení v konstrukci oboru
Propojení výstupů z učení s metodami výuky a metodami hodnocení zajišťuje koherentní charakter oboru a naplňování jeho cílů
16
Literatura: Adam, S. (2008) Learning Outcomes Current Developments in Europe: Update on the Issues and Applications of Learning Outcomes Associated with the Bologna Process. Edinburgh: Scottish Government. Presented to the Bologna Seminar: Learning outcomes based higher education: the Scottish Experience (February 2008, Edinburgh). Dostupné z: documents/Edinburgh/Edinburgh_Feb08_Adams.pdf Adelman, C. (2009) Bologna Process for US Eyes – Relearning Higher Education in the Age of Konvergence. Institute for Higher Education Policy. Dostupné z: Allen, M.J. (2004) Assessing Academic Programs in Higher Education. Anker Publishing copany, Bolton. Biggs, J., and Tang, C. (2007) Teaching for Quality Learning at University. 3rd Edition. Maidenhead UK: SRHE and Open University Press Bloom, B.S., Englehart, M.D., Furst, E.J., Hill, w. and Krathwohl, D. (1956) Taxonomy of educational objectives volumes I and II: New York: McKay. Kennedy, D., Hyland, Á, and Ryan, N. (2006) Writing and Using Learning Outcomes: A Practical Guide. Bologna Handbook C Dostupné z: Moon, J. (2002) The Module and Programme Development handbook. Routledge: New York.
17
Více informací naleznete na:
Děkujeme za pozornost Více informací naleznete na:
Podobné prezentace
© 2024 SlidePlayer.cz Inc.
All rights reserved.