Veterinární a hygienické požadavky

Prezentace na téma: "Veterinární a hygienické požadavky"— Transkript prezentace:

1 Veterinární a hygienické požadavky
Stavby pro hospodářská zvířata Hygiena vody a napájení

2 zákony Zákon č. 166/1999 Sb. o veterinární péči a o změnách některých souvisejících zákonů, ve znění zákonů č. 29/2000 Sb., č. 154/2000 Sb., č. 102/2001 Sb., č. 76/2002 Sb., č. 120/2002 Sb., č. 320/2002 Sb., č. 131/2003 Sb., č. 316/2004 Sb., č. 444/2005 Sb., č. 48/2006 Sb. a č. 230/2006 Sb. § 5 odstavec  3 zní:    „(3) Prováděcí právní předpis stanoví konkrétní veterinární požadavky na: prostředí, v němž jsou zvířata chována na jejich ošetřování na ochranu před nákazami a nemocemi přenosnými ze zvířat na člověka 

3 Požadavky na stavby Novostavby - vyhláška č. 191/ 2002
Dostatečná kubatura vzduchu ve stáji Optimální rozměry všech prvků, všech částí stáje s výhledem na možné zvětšení rámce zvířat Dlouhá životnost konstrukce

4 Požadavky na stavby 1. Boxy, podlahy, technologická zařízení a jejich řešení z pohledu zdraví jedinců 2. Možnost pohybu 3. Možnost kontaktu s jedinci stejného druhu, vytváření sociálních vazeb 4. Přístup k vodě a krmivu 5. Zajištění individuální péče

5 Požadavky na stavby 6. Zajištění veterinárně - preventivní péče, diagnostiky, terapie 7. Možnost řešení havarijních situací, živelných pohrom 8. Dostatečné prosvětlení stáje 9. Zajištění přívodu a odvodu vzduchu s dostatečným sklonem střechy 10. Větrání

6 Kriteria pro ustájení vysokoužitkových dojnic
Boxové lože + porodní kotce Svinovací plachta Hřebenová štěrbina Velkoobjemová vyhřívaná napajedla Vhodná krmiště a napajedla Evaporační zařízení Pohybová chodba šířka 250 cm Minimální kubatura 6 m3/100 ž. hm. Přirozené prosvětlení stáje Kartáčová drbadla Tvarově funkční a masivní hrazení Výběhy

7 Stájová kubatura, stájová plocha
Stájová plocha -boxy 7,5 m2/ dojnici 750 kg dojnice/ 12 m2 Kubatura / 52m3/dojnici Doležal a kol., 2004

8 Kriteria pro hodnocení staveb pro skot
1. Přístup ke krmivu a vodě

9 Technika krmení Trvalý přístup ke krmivu Směsná KD Ad libitum
3x denně zavážet 4x denně přihrnovat Na 1 krmné místo 1.5 krávy cm krmného žlabu

10 Krmiště široké 300 cm (do 650 kg), 320 cm (nad 650 kg)
Podlaha – kyselinovzdorná dlažba (80 cm) Průchod do krmiště - středová pozice

11 Krmný žlab Žlabové těleso Snadný přístup ke krmivu Výška požlabnice
55 – 60 cm zamezí škrcení krku Výška dna žlabu proti úrovni předních končetin nejlépe 12 cm Výška kohoutkové zábrany 110 cm (650 kg) posun 380 cm oboustranně 340 cm jednostranně 110 – 115 cm 55-60 cm

12 Pastevní žlab léto Žlabové těleso žádoucí pod přístřeškem
Větší část KD přesunout na pozdní odpoledne 1/3 ráno 2/3 odpoledne Žlabové těleso Snadný přístup ke krmivu Výška kohoutkové zábrany 110 cm (650 kg) posun

13 Krmný žlab Pravidelně odstraňovat staré krmivo Odstraňování příměsí
Vhodný i předpožlabnicový schůdek ( cm x 4-5 cm) Snížení migrace u žlabu zakálení prostoru Pravidelně odstraňovat staré krmivo Odstraňování příměsí

14 Hygiena vody a napájení
Zákon č. 254/2001 Sb. - o vodách (vodní zákon) a související předpisy

15 Vody Pitná voda Užitková voda Napájecí voda
Zdravotně nezávadná voda jejiž jakost odpovídá příslušné normě Užitková voda Zdravotně nezávadná voda, která není určena k pití ani ke kuchyňským účelům Napájecí voda Voda pro napájení hospodářských zvířat, která odpovídá svými vlastnostmi pitné vodě

16 Vody Technologická voda Odpadní vody Tekuté odpady
Použitá voda z očisty zařízení, zvířat, podlah, desinfekce Odpadní vody Vody vznikající při provozu stájových objektů Tekuté odpady Vedlejší produkty živočišné výroby vznikající při ustájení hospodářských zvířat Ztekucené pevné výkaly, moč, ..

17 voda Přítok Čistota vody Čistota napajedel

18 Napajedla Dostatečný přítok vody
Na 1 l mléka 4 – 5 l vody (190 l/krávu-40 l mléka /den) Přítok l/min Objem 150 l Umožnění přirozeného způsobu příjmu tekutin z volné hladiny Hladina 3 – 5 cm pod okraj

19 napajedla přirozené pití z volné hladiny
Stálou hladinu vody udržuje výkonný plovákový ventil. do nezateplených stájích jsou vyráběny s vyhříváním topné články či kabely Výhodou nerezových žlabů výhřev vnitřku nohy napajedla a tím zamezení zamrznutí přívodu vody

20 Zdroje pitné vody –napajedla
Dostatečný počet napajedel Délka hrany napajedla 6 – 10 cm/ kráva 20 – 25 krav/ 1 m délky hrany napajedla V přiměřené vzdálenosti Vzdálenost od nejkrajnějších míst 20 – 25 m V zimě možnost temperování vody na 22,4 ± 3,7°C V létě (tropické dny) vhodná zchlazená voda (5,2 ± 1,7°C)

21 Přednosti temperovaných a chlazených napajedel
Zvýšení příjmu vody Vyšší mléčná užitkovost Zvýšení příjmu sušiny Zvýšení příjmu krmiva Prodloužení doby příjmu krmiva

22 Nedostatek napájecí vody
Redukce příjmu krmiva Snížení objemu moči Zvýšené vstřebávání vody v tlustém střevě Hemokoncentrace Ztráta hmotnosti

23 Magnetizované napajecí vody
Výhody Změna krystalické struktury solí (uhličitany) na mikrokrystaly a snažší prostupnost membránami živočišných buněk Nevýhody Znásobuje četnost výskytu bakterií Coli, enterokoky, mezofily

24 Míčové napaječky Pastevní napaječky nevýhody
Výborné termostatické vlastnosti nevýhody Obtížně kontrolovatelná čistota Do stájí nevhodné

25 Rozbor vody a požadavky na kvalitu
ČSN "Pitná voda" a vyhláška ministerstva zdravotnictví č.376/2000 Sb. požadavky na   pitnou vodu a rozsah a četnost její kontroly

26 Kriteria pro hodnocení staveb pro skot
2. Možnost pohybu

27 Možnost pohybu Volné ustájení Pohyb po chodbách a boxech Výběhy
Průchody – min. průchodná šířka -250 cm menší skupina: 2 na krajích Nad 60 dojnic: 3 – i středový Výběhy Pevný 12-15m2/dojnici Zastřešena, odkanalizována Pastevní Individuální porodní kotce (IPK)

28 Individuální porodní kotce
Možnost výběru místa k telení Možnost volby optimální polohy v otvírací fázi porodu Klid a čas na péči o novorozené tele Bezproblémová placentofágie Přesná identifikace telat Eliminace časných nákaz telat Tele zůstává hodin mlezivo

29 Kriteria pro hodnocení staveb pro skot
3. Možnost kontaktu s jedinci stejného druhu a vytváření sociálních vazeb

30 Možnost kontaktu s jedinci stejného druhu a vytváření sociálních vazeb
Vhodné skupiny po 40 – 60 dojnic Maximum i 100 – 120 dojnic zajistit adekvátní podlahovou plochu Odrohovaní jedinci Možnost zabránění střetu výše a níže stojících v hierarchii

31 Kriteria pro hodnocení staveb pro skot
Boxy, podlahy, technologická zařízení a jejich řešení z pohledu zdraví jedinců

32 Boxová lože Dostatečná velikost do 650 kg – 112,5 cm x 250 cm
nad 650 kg cm x 250 cm Zúžené boxy (97,5 cm) méně vhodné měkké, suché, čisté lože neklouzavá podlaha Bezstelivové stáje (pryžové matrace, rohože) Stelivové stáje (štípaná sláma, piliny, písek..) Zamezí Lehání do krmných chodeb Vznik mastitid, onemocnění končetin Doležal a kol, 2002

33 Bezstelivový lehací box
vybaven měkkou matrací. čistý, neklouzavý a dostatečně měkký povrch

34 boční zábrany bezproblémové zaléhaní i vstávání zvířat

35 Stelivový lehací box zavezený slamnatým hnojem, z kterého se vytvoří měkké a suché lože přistýlá slámou do zadní části 2x denně.

36 Brankový systém hrazení ve stáji
rozdělení jednotlivých částí stáje Stájové branky liší se svojí konstrukcí respektuje kategorie ustájených zvířat Branky jsou doplněny panty (závěsy), zajištěním a sloupky

37 Kriteria pro hodnocení staveb pro skot
Vhodné mikrolima, osvětlení, větrání

38 osvětlení Osvětlení v zimním období Osvětlení přeháněcích uliček
Minimalizovat, odstranit zrcadlící plochy Žlabový prostor by neměl být osvětlen sluncem Osvětlení dojírny Minimum 200 Lx v oblasti vemen dojených krav

39 Osvětlení stájí Prosvětlení střešního pásu Horizontální pásy
10% celkové ustajovací plochy Horizontální pásy přehřívání stabilní plochy Lože, krmiště Souvislé vertikální pásy nezohledňují orientaci objektu

40 větrání Stoupající užitkovost zvyšuje požadavek na prostor
Zvýšená produkce tepla (fermentační teplo) Tepelný stres při užitkovosti nad kg už při 21°C Větší produkce CO2 a amoniaku.. Při užitkovosti 7000 kg mléka 6 m3/ 100 kg ž.hm. Problém globálního oteplování 1 1

41 větrání Problém u skotu Odstranění tepla Důsledky vysokých teplot
Tepelný stres

42 Důsledky nefyziologické teploty prostředí - tepelný stres
STRES - odchylka znamenající ohrožení integrity organizmu až jeho trvání tj. život Teplotní šok x teplotní stres  změna polotekutosti plazmatických membrán obrana změna ve složení fosfolipidů Stres poškozuje buněčné organely (cytoskelet, ribozomy, jádro)  snížení proteosyntézy inhibice reprodukce buňky

43 tepelný stres FÁZE STRESU
1. Poplachová reakcemobilizace vnitřních zdrojů v organizmuadaptace a) fáze šoku vazokonstrikce, srdeční slabost, hypoglykémie, snížení Le, Na+ b) fáze protišoku katecholaminy, glykogenolýza a lipolýza hyperglykémie CRH  ACTH  KORTIKOIDY 2. Stadium odolnosti pokračuje osa CRH - ACTH - nadledvina  vyrovnání organizmu se zátěží, POMC 3. Stadium vyčerpání stres trvá dlouho nebo příliš intenzivní  hypotenze, vyčerpání kůry nadledvin  selhání srdce  úhyn

44 Reakce organismu na vysoké teploty
Zvýšená rektální t Zapojení termoregulačních mechanismů Termoregulační mechanismy Vazodilatace cév a výdej tepla Sáláním Vedením Prouděním Odpařováním Sekrecí potu Termické polypnoe Zvýšená salivace Chemická termoregulace

45 Důsledky tepelného stresu
Pokles pohybové aktivity až apatie Zalehávání na mokrých chodbách Pokles příjmu krmiv Zvýšený příjem tekutin Na pastvě vyhledávání stínu, chladu

46 Důsledky tepelného stresu
Snížení užitkovosti Snížení kvality mléka Vzestup CPM a coli a PSB Vzestup tuku Pokles obsahu bílkovin Pokles laktózy Negativní dopad na obsah tukuprosté sušiny Ovlivnění reprodukčních ukazatelů

47 Rozmezí t prostředí určujících pohodu
druh Kritická t - chladový stres (°C) Termoneutrální zóna (°C) Kritická t -tepelného stresu (°C) Tele novorrozené +8 až +26 +26 až +36 Tele 30 dní stáří 0 až+24 +24 až+24 Tele 100 dní stáří -14 až -4 -4 až +21 +21 až +31 Jalovice (pastva) -32 až-10 -10 až+20 +20 až+27 Masné krávy -18 až -10 -10 až +20 Krávy už. 22 kg -26 až-2 -2 až+22 +20 až+28 Krávy už. 40 kg -30 až-6 -6 až+20 +20 až+26 Doležal, 2002

48 Větrání stájí musí zajistit
příznivou tepelnou bilanci stáje dostačující výměnu vzduchu

49 Větrací zařízení dostatečně výkonné a funkčně způsobilé
Větrání přirozené Větrání řízené

50 větrání Vstup výstup Podélná stěna Hřebenová štěrbina
1 m rozponu stáje = 2,5cm šířky štěrbiny

51 Větrání - svinovací plachta
místo pevného zdiva Je možné jí instalovat v plné délce stěny nebo od výšky 1400 mm a ve spodní části se použije zdivo, panel nebo fošny. zajišťuje dostatečný přívod vzduchu do stáje ovládána jednoduchým navijákovým systémem Pod plachtou je podpůrné pletivo s velkými oky. Modrá barva odpuzuje mouchy Doležal a kol., 2004

52 Větrání - výsuvné stěny
Doležal a kol., 2004

53 větrání Posuvné plastové stěny (trapézové, laminátové)
možno použít místo svinovací plachty Výhody pokud jsou zavřené, prochází do stáje světlo Otevírání posunem nahoru a dolu.

54 Přirozené větrání stájí
Výhody: nevyžaduje přívod energie nezpůsobuje ve stáji hluk Nízké investiční náklady

55 Přirozené větrání Nevýhody: malé tlakové rozdíly
vliv mnoha dalších faktorů velikosti přívodních a odváděcích otvorů jejich hydraulické odpory proti proudění vzduchu jejich situování v prostoru ochlazování a ohřívání stěn apod. účinky větru, vítr nelze při návrhu vzít v úvahu proměnlivá intenzita výměny vzduchu a průběh přívodu a odvodu vzduch

56 Přirozené větrání stájí
Použití: stáje pro skot, koně a ovce s menšími kapacitami ustájených zvířat stáje s menšími produkcemi škodlivin pomocné větrání k nucenému

57 Způsoby a obecné požadavky při větrání stájí II
Nucené pomocí ventilátorů komplexů vzduchotechnických zařízení u velkokapacních stájí pro skot a prasata u stájí bezokenních u stájí bez půdního prostoru

58 Odkliz kejdy Kejda z hnojných chodeb vyhrnována lopatami na kejdu
nebo chodby zaroštovány betonovými stájovými rošty.

59 Tepelný komfort na pastvě
Stínění Redukce tepelného zatížení až o 30% Doporučeno: 3,5-4,5 m2/DJ Přirozené stromy Umělé Přístřešky, stíniště 1,8 m2/kus Situované podélně sever-jih Méně stínu, sucho Situované podélně východ-západ stinější, vlhčí Krmiště a napajedla vždy ve stínu

60 Kriteria pro hodnocení staveb pro skot
6. Zajištění individuální péče 7. Zajištění veterinárně - preventivní péče, dg., terapie

61 drbadla

62 stacionární fixační box
určen pro dospělý skot (dojnice, březí jalovice) veterinární zákroky, případně pro inseminaci. Zvíře fixováno za hlavou chomoutovým vázáním zajištěn přístup k celému tělu. Klec není vybavena pro zákroky na končetinách

63 prasata Prasata citlivá na výkyvy ± 5°C
Příčiny tepelného stresu u prasat Vysoká t Vysoká vlhkost Malé proudění vzduchu Příčiny podráždění sliznic dýchacího ústrojí a zdroj zánětů dýchacích cest a plic Snížená vlhkost

64 kategorie teplota Relativni vlhkost CO2 Amoniak °C % % obj. dochov selat – I.etapa II.etapa 20 -26 50 – 70 0,25 0,0025 Výkrmn I.etapa Výkrm II.-III.etapa IV. etapa 14 – 20 50 – 75 Prasnice Odchov, březí, zapustěné kojící kanci Strupka a kol., 2005

65 stájové klima - porodna
1. týden laktace teplota prostředí by neměla klesnout pod 20–22°C pro selata je zajištit vhodné mikroklima Od 2. týdne laktace prasnice maximální příjem krmiva a mléčné produkce postačuje 18°C teplota nad 20°C příjem krmiva prasnice drasticky dolů dostatečný přísun čerstvého vzduchu a pravidelnou kontrolu vzduchu Rozdíl mezi teplotou ve dne a v noci by měl být maximálně 6°C V létě prasnice dostatečně chránit před horkem nasávání vzduchu ze stinného místa zajištění velkého množství čerstvého vzduchu zamlžení malým množstvím vody

66 Hygiena koryta a krmiva
Dvě až tři hodiny po předložení krmiva by mělo být koryto prázdné zbytky krmiva odstranit nejpozději před následujícím krmením U navlhčeného krmiva v teplé porodně dochází k mikrobiálnímu rozkladu s negativními důsledky pro příjem krmiva a zdraví zvířat

67 zásobení vodou Kojící prasnice 25 – 40l vody /den nízký příjem vody
Snížení užitkovosti Následně MMA a infekce močových cest průtočnost napáječky (alespoň 2,0 l/min. pravidelně kontrolovat kvalitu vody (obsah zárodků) V období porodu by měla být do koryta navíc dávána voda„ručně“

68 Prasata Úprava napájecí vody a čištění vodovodního potrubí
Doba odstavu přijem až 4x více vody než krmiva V napájecím potrubí se tvoří biofilm (vrstva polysacharidů) Možnost množení různých patogenních mikroorganizmů Zhoršené chemické vlastnosti vody (tvrdost, vysoký obsah železa, vápníku a kyselin), chuť a vůně mohou omezit její spotřebu nepříznivě ovlivnit  trávení a absorpci aditiv Čištění potrubí a likvidace biofilmu a vodního kamene aplikace  peroxidu vodíku kombinací s organickými kyselinami sanitace a současně i okyselení vody Okyselení vody příznivě ovlivňuje zlepšuje trávení krmiva zlepšuje metabolizmus zvířat zvířata jsou zdravější snižují se náklady na léčbu snižuje se  mortalita zvířat zvyšuje ziskovost chovu  Schneiderová, 2006

69 Napájení prasat miskové napáječky.
Součástí napáječky je ventil s regulací vody

70 Napájení prasat napájecí a skrápěcí ventily
ve stájích pro napájení prasat vodou a k zvlhčení suchých krmiv v samokrmítkách nebo v korytech

71 Porodní klec KPR Obě poloviny klece jsou rozevíratelné do stran
možno je zvedat i nahoru nastavitelná do délky i do šířky podle rámce prasnice V kleci velkokapacitní nerezové sklopné koryto Speciální protizálehové zábrany snižují riziko zaléhávání selat

72 Porodní klec KPR Jedna polovina klece je rozevíratelná do stran
druhá pevně uchycena i v zadní části - zvyšuje to u celoroštového ustájení její pevnost. nastavitelná do délky a šířky, podle rámce prasnice Součástí plastové koryto

73 Porodní klec KPR upraven do kotců s šikmým uspořádáním klecí
Kotec přibližně čtvercového tvaru zefektivňuje možnosti rekonstrukcí některých stájí. rohové koryto