MĚŘENÍ HMOTNOSTI TĚLESA

Prezentace na téma: "MĚŘENÍ HMOTNOSTI TĚLESA"— Transkript prezentace:

1 MĚŘENÍ HMOTNOSTI TĚLESA

2 Celkem často potřebujeme vědět, kolik které těleso váží,
tj. jakou má hmotnost. Fyzikální veličinu HMOTNOST značíme m. Hlavní jednotkou je kilogram, značka kg. Někdy na konci 18. století byl stanoven 1 kg jako hmotnost 1 dm3 odstáté vody o teplotě 4 °C. Dnes je 1 kg reprezentován mezinárodním prototypem ve tvaru válce s výškou a průměrem 39 mm. Tento prototyp je vyroben ze slitiny platiny a iridia.

3 Vedlejší jednotky hmotnosti
1 kg = 1000 g (gramů) 1 t (tuna) = 1000 kg 1 g = 1000 mg (miligramů) HISTORICKÉ JEDNOTKY HMOTNOSTI Metrický cent q = 100 kg Unce oz = 28,4 g Grain (zrno) gr = 65 mg Karát Kt = 0,2 g Libra lb = 0,45 kg Trojská unce = 31,1 g a další

4 Měření hmotnosti K měření hmotnosti těles se používají rovnoramenné váhy:

5 Různé váhy (zapiš!) Lékárnická váha Kuchyňská váha Osobní váha
Obchodní váha Digitální váha Lékařská váha

6 Praktická ukázka vážení na vahách, příprava vah + ukázka.
Jestliže se jazýček volně kývá okolo střední čárky stupnice, mají tělesa položená na miskách stejnou hmotnost. Jestliže jazýček zůstane trvale vychýlen od střední čárky stupnice, mají tělesa na miskách různou hmotnost. Na rovnoramenných vahách měříme hmotnost tím, že porovnáváme hmotnost tělesa s hmotností závaží, kterou známe.

7 Závaží, jaká se používají u laboratorních vah

8 Otázky Jak se nazývá základní jednotka hmotnosti?
Uveď příklad tělesa ze svého okolí, které má hmotnost 1 kg. Jaké znáš vedlejší jednotky hmotnosti? S čím porovnáváme hmotnost tělesa na rovnoramenných vahách? Vysvětli, co děláme, když aretujeme váhy. Kdy provádíme aretaci a proč? Popiš, jak postupuješ při měření hmotnosti pevného tělesa na rovnoramenných vahách. Co musíš udělat navíc při měření hmotnosti kapaliny na rovnoramenných vahách?

9 vahadlo 8. Popiš jednotlivé části laboratorních vah: břit, závěs olovnice sloupek stupnice jazýček miska aretace