Infekční nemoci drůbeže

Prezentace na téma: "Infekční nemoci drůbeže"— Transkript prezentace:

1 Infekční nemoci drůbeže
Klasifikace podle OIE

2 OIE OFIICE INTERNATIONAL DES EPIZOOTIES
List A A Highly pathogenic avian influenza /HPAI/ vysoce pathogenní influenza ptáků A Newcastle disease Newcastleská nemoc

3 OIE list B B301 Avian infectious bronchitis infekční bronchitída
B302 Avian infectious laryngotracheitis infekční laryngotracheitída B303 Avian tuberculosis ptačí tuberkulóza B304 Duck virus hepatitis virová hepatitída kachen B305 Duck virus enteritis virová enteritída kachen B306 Fowl cholera cholera drůbeže B307 Fowl pox neštovice /difterie/ drůbeže B308 Fowl typhoid tyf drůbeže B309 Infectious bursal disease / Gumboro dis./ infekční burzotída B310 Marek´s disease Markova nemoc B311 Mycoplasmosis / M.gallisepticum/ mykoplasmóza drůbeže MG B312 Avian chlamydiosis chlamydióza / ornitóza / B313 Pullorum disease pullorová nákaza- bílá úplavice kuřat

4 Způsoby šíření nákaz Horizontální - přímé – kontakt s nakaženými jedinci nepřímé – kontakt s kontaminovaným prostředím nářadí, oděv, krmivo, voda apod. Vertikální / transovariální / - snesená násadová vejce od nemocných jedinců obsahují infekční agens ve žloutkové kouli Transovální - vejce při průchodu kloakou se povrchově kontaminuje infekčními zárodky, které po snesení aktivně pronikají přes skořápku do vaječného obsahu

5 INFLUENZA PTÁKŮ – influenza avium, Flu,klasický mor drůbeže
Původce: čeleď: orthomyxoviridae, rod Influenza A Na základě antigenních vlastností se virus rozlišuje na 15 subtypů hemaglutiniteinů H 1 – 15 9 subtypů neuraminidázy N Pro přesné označení je používán způsob podle WHO kde je uváděno: typ viru původní hostitel geografická oblast číslo kmene rok izolace subtyp H a N

6 Historie Influezy avium
diferenciace původce influenzy od bakteriál- ních onemocnění – ultrafiltrabilní pomnožování viru AI ve vejcích zařazen jako virus influenza A první identifikace HPAI viru H5N1 ve Skotsku první izolace viru AI u divokých ptáků v jižní Africe. A/tern/S.Africa/61 (H5N3) odhaleny rozsáhlé rezervoáry IA u divoce žijících ptáků, zvláště vodního ptactva

7 Virulence viru AI LPAI – „low path“ virus influenzy A, který je diagnostikován u ptáků a má velmi nízkou morbiditu a mortalitu HPAI – „high path“ virus influeny A, který je vysoce patogenní / 75% zárodků/ s vysokou mortalitou až 100 % ( H5 a H7 ) I viry LPAI mohou mutovat na viry HPAI a naopak

8 Šíření nemoci a vnímavost
Infekce se šíří horizontální cestou – kontaktem s nemocnými, převážně divokmi ptáky zvláště vodním ptactvem , které migruje – hledá si na jaře hnízdště. Pasivní přenos lidmi, kontaminovaným nářdím, krmením, uhynu- lými ptáky Vnímavost – krůty, dom. drůbež, kachny, ale i perličky, husy a křepelky, bažanti a koroptve. Dále volně žijící ptactvo z nichž hlavně dvoké kachny jsou nejčastějším vektorem.

9 Výskyt influenzy v Evropě
A /chicken/ Scotland / H5N1 A/turkey/England/ H7N3 A/chicken/Germany/ H7N7 A/chicken/England/199/ H7N7 A/turkey/Ireland/1378/ H5N8 A/turkey/England/50-92/ H5N1 A/chicken/Italy/330/ H5N2 A/turkey/Italy/ H7N1 A/chicken/Netherlands/ H7N7 A/chicken/Hong Kong/ H5N1

10 Klinické příznaky AI Závislé na virulenci viru AI, druhu ptáků,věku, pohlaví, sekundární infekci a faktorech prostředí: Mortalita Výrazná deprese Snížení aktivity, posedávání Snížený příjem krmiva Hubnutí Snížení snášky Střední až silné respiratorní příznaky, pokašlávání, slzení Nahrbení, zježení peří Otoky hlavy Cyanóza neopeřených částí kůže Nervové příznaky /pokud je napaden nervový systém/ Průjem při napadení zažívacího traktu

11 Pathologicko anatomicý nález
Pitevní nálezjevariabilní a odpovídá stupni postižení. hemorhagická septikémie s překrvením a hemo- ragiemi na sliznicích a serózách, nekrobiotické změny na kůži, hřebínku a lalůčcích konjunktivitida, sinusitída, degenerativní změny v játrech, slezině a plicích serofibrinózní zánět seróz zánět vzdušných vaků

12

13 Stanovení diagnózy V prvé řadě je třeba vyloučit: ND, difterii, mykoplasmózu, staphylokoková onemocnění, a respiratorní nemocnění. Vlastní diagnostika spočívá v izolaci a kultivaci viru AI A stanovení jeho virulence subtypizací hemaglutininu a neuraminidázy Jinak je možno použít běžné serologické metody založené na hemaglutinaci, případně inhibici hemaglutinace AGP test, virus neutralizační test

14 Terapie a profylaxe Specifická terapie dosud není známa. Podáním ATB lze příznivě ovlivnit sekundární infekce pokud u méně virulentních infekcí bude Jakákoliv léčba povolena! Profylaktická opatření spočívají v naprosté izolaci chovů, omezení přesunů drůbeže, výstav a svodů. Izolace od volně žijícího ptactva a pod. Pro značnou antigenní variabilitu se obvykle nepodaří včas vyvinout vakcínu, která by zachytila počátek infekce a výskyt HPAI viru obvykle končí likvidací ohniska a vyhlášení ochranných pásšem

15 NEWCASTLESÁ NEMOC – ND – pseudomor drůbeže
Etiologie Paramyxovirus – 1 NDV Patogenicita lentogenní kmen NDV mezogenní kmen NDV velogenní viscerotropní kmen VVMDV veogenní neurotropní kmen VNNDV

16 Přenos: vysoce kontagiózní onemocnění, šíří se hori-
Přenos a vnímavost ND Přenos: vysoce kontagiózní onemocnění, šíří se hori- zontálně kapénkovou infekcí a sekrety dýchacích cest. Pasivní přenos kontaminované nařadí, lidé, dopravní prostředky, volně žijící ptactvo Inkubační doba „ 3 – 6 dní Vnímavost: domácí a volně žijící ptáci

17 Klinické příznaky Podle virulence NDV Deprese Respiratorní příznaky
Nervové příznaky Vysoká mortalita Pokles produkce vajec ( špatná kvalita skořápky ) Paralýza, tortikolis Pískání Otoky hlavy Průjem Naježené peří

18 Patologicko anatomický nález
PA nález je variabilní podle virulence Krváceniny na serózách a sliznicích, v orgánech a tuku Hemoragické až nekrotické změny ve střevech a ileocékálních tonzilách Krváceniny na sliznici žlaznatého žaludku Plíce a vzdušné vaky vykazují serózní až hlenovitý výpotek Srdce překrvené s krváceninami Krevní výrony do žloutkových koulí Slezina může být zvětšená

19

20 Diagnostika ND Vzhledem k plošnému používní vakcín je nutno:
Provést izolaci viru a stanovení virulence Serologické vyšetření – HIT ELISA PCR Diferenciálně diagnosticky je nutno odlišit infekční bronchitidu a ILT

21 Terapie a prevence ND Terapie se neprovádí
Při výskytu jsou ochranná opatření obdobná jako u influenzy ( izolace, likvidace nakažené drůbeže, vytyčení ochranných pásem se zákazem přesunů drůbeže s výjimkou přesunu na porážkovou linku Prevence: plošná vakcinace drůbeže živými a inaktivovanými vakcínami vyrobenými z lento- genních NDV

22 Infekční bronchitída - IB
Původce: coronavirus /1968/ - IBV – RNA velikost nm Nejčastěji se vyskytují kmeny: USA: Massachusetts /41,42,33/ EVROPA: Massachusetts Arkansas D 274 Iova B 793 Connecticut B 1648 Delaware It 02 Georgia GA 98

23 Infekční bronchitida Historie:
1930 – Hawn a Schalk popsali respiratorní onemoc- nění madých kuřat 1940 – popsáno u dospělých slepic-snížená snáška líhnivost,špatná kvalita skořápky 1940 – poprvé zjištěn kmen Massachusetts v Evropě 1950 – první vakcíny 1962 – Winterfield - nefropatogenní kmen Australie T2 1963 – nefrpatogenní kmeny v USA 1984 – identifikován kmen D 274 v záp. Evropě 1984 – v Belgii nefropatogenní kmen B1648 1990 – v Anglii identifikován serotyp B 793

24 Infekční bronchitída Synonyma kmenů v Evropě
Massachusetts Ma 5, H 120, H 52 D D 274 B /91, CR 88, Arkansas B CR 8880, kmen T, NIBV

25 IB – přenos a vnímavost Horizontální šíření – přímým kontaktem, pasivně auty, lidmi pracovními pomůckami. Volně žijící ptáci přenášejí virus IB pouze pasivně. Vzduchem se šíří až 1000 m. Inkubační doba: 1 – 3 dny Vnímavost: pouze kur domácí

26 IB – klinické příznaky u kuřat
MASSACHUSETTS Ztížené dýchání, kašel, rýma Otoky hlavy, zánět spojivek a dutin Spolu se sekundární infekcí přecházi ve formu respi- ratorní choroby B 793 zvýšený úhyn bez sekundární infekce Pozdní mortalita – ke konci výkrmu Nejsou zřejmé respiratorní příznaky Průjem – virus se pomnožuje ve střevech Svalovina je po infekci ochablá, dehydrovaná B 1648 výrazné poškození ledvin Vysoká morbidita, dehydratace a úhyn

27

28 IB - patologický nález Ovlivněn tropizmem a virulencí viru a věkem drůbeže Serózní, mukózní až mukopurulentní exudát trachei Zmnožení nosního odměšku Zduření hglavových dutin Vzdušné vaky zakalené až pokryté kaseozním exudátem Hypoplasie a chronický zánět vejcovodu Nefrogenní kmeny způsobují zduření ledvin, které jsou bledé barvy a močovody silně naplněny uráty dehydratace

29 IB - diagnostika Izolace viru Virus neutralizační test
Hemaglutinačně inhibiční test ELISA TR PCR Diferenciální diagnostika: NDV, ILT

30 IB – terapie a prevence Terapie není známa, sekundární infekce lze léčit ATB Prevence – jsou vypracovány účinné vakcinační programy spočívající v kombinaci známých serovarů / Ma, D 274 a B 973 /

31 Markova nemoc, MD Původce: herpesvirus MDV
serotyp 1 – onkogenní viry MD serotyp 2 – neonkogenní / apatogenní / viry MD serotyp 3 – krůtí herpetický virus HVT Serotyp 1 se liší virulencí: MDV vMDV vvMDV +vvMDV

32 Markova nemoc – přenos a vnímavost
Horizontální – kontaminované prostředí / nedezinfikováno/ virus přežívá v prostředí až jeden rok kontakt s drůbeží starší 40 dnů, která pro- dukuje virus přes peřové folikuly Vnímavost: kur domácí. Kuřata jsou vnímavější, vnímavost klesá během měsíce na minimum

33 Markova nemoc – klinické formy
Klasická forma – Marek 1903 –nervová forma MN, proje- vující se paralýzou končetin, nemožností přístupu k potravě a vodě – úhynem Akutní forma – nádorové změny na orgánech nebo kůži, deprese paralýza a úhyn. Kuřata hynou někdy i bez příznaků „ kožní forma“ - zjišťuje se obvykle až při porážení, různý počet zduřelých peřových folikulů

34

35 Markova nemoc – patologický nález
Klasická forma – postižení nervů – charakteristická ztráta příčného žíhání, žluté zabarvení nervů, edematózní zduření. Změny mohou být pouze jednostranné Akutní forma – lymphoidní tumory v různých orgánech a tkáních. Tyto tumory jsou neodlišitelné od tumorů při lymphoidní leukóze s výjimkou BF kde se nodulární tumory vyskytují pouze u LL. U MD burza atrofuje „Kožní forma“ - změny v kůži jsou obvykle zánětlivé, ale mohou být i proliferativní, jsou lokalizovány kolem folikulů

36 Markova nemoc - diagnostika
izolace a identifikace viru Serologické vyšetření imunodifuzí AGP Nepřímá imunofluorescence Virus neutralizační test ELISA

37 Markova nemoc – terapie a profylaxe
Profylaxe – dokonalá asanace izolace jednodenních kuřat vakcinace jednodenních kuřat v líhních RCH a UCH výběr vakcín podle stupně virulence MDV HTV nebo MDV ser. 1

38 Infekční burzitída – nemoc GUMBORO
Původce – birnavirus IBDV serotyp 1 2 formy – klasický a velmi virulentní IBDV vvIBDV Přenos: Virus je velmi odolný, eradikace infekce z chovu je velmi obtížná. Šíří se přímým kontaktem, trusem. Pasivně jej roznášejí lidé / oděv, nářadí/ Vnímavost: kur domácí a krůta

39 IBD – klinické příznaky
Objevují se ve věku 4 – 8 týdnů. Kuřata jsou netečná, bledá a shlukují se. Mortalita od 5 do 60 %. Subklinická forma – poškozená burza Fabricií proto narušen imunitní systém – imunosuprese U brojlerů je snížení přírustků a zhoršení kon- verze krmiva.

40 IBD – patologický nález
Při akutním průběhu je BF zbytnělá, krváceniny a nekrózy svalové krváceniny bledé ledviny atrofie burzy – destrukce tkáně Chronický průběh atrofie burzy

41

42 IBD – diagnostika Izolace a identifikace viru Imunodifuze AGP
Virus neutralizační test ELISA Histologické vyšetření BF

43 IBD – terapie a profylaxe
Terapie: O Profylaxe: zamezení styku drůbeže s infekcí asanace – dezinfekce / 5% roztok formaldehydu chloramin, jodové prep./ vakcinace -. Použití vakcín podle virulence viru

44 Difterie drůbeže / ptačí neštovice /
Původce: pox virus / avipoxvirus / Vnímavost: kur domácí, krůty, bažanti, holubi Přenos: přímý kontakt s nemocnými jedinci, bodavý hmyz působí jako vektor. Nepřímo vodou a krmivem Inkubační doba: od 4do 20 dní

45 Difterie drůbeže – klinické příznaky
Neštovičné změny na hlavě, hřebínku a lalůčcích, barvy žluté až tmavě hnědé Vnitřní nešt. změny v zobáku, jícnu a průdušnici jsou žlutobílé sýrovité sklíčenost nechutenství ztížený dech snížená produkce vajec Mortalita: 1 – 40 %

46 Neštovice drůbeže – patologický nález
Patologický nález je stejný jako klinický

47 Neštovice drůbeže - diagnóza
Kinický nález Izolace viru Histologické vyšetření – inluzní Bollingerova tělíska AGP Virus neutralizační test ELISA

48 Neštovice drůbeže- terapie a profylaxe
Terapie: lokální ošetření změn na kůžia sliznicích po odstranění změněných tkání Prevence: vakcinace v zamořených chovech

49 Mykoplasmóza drůbeže Púvodce: Mycoplasma gallisepticum /MG/ jako sekundární infekce obvykle Escherichia coli Vnímavost: kur domácí a krůta Přenos: vertikální i horizontální kontaktem, vzduchem, i pasivně Inkubační doba: 4 dny až 3 týdny

50 Mykoplasmóza – klinické příznaky
Mladá drůbež - dýchací potíže snížený příjem krmiva zmenšení přírustků zhoršená konverze krmiva Dospělá drůbež – respiratorní příznaky / kýchání, výtoky pokles snášky % mortalita poměrně nízká otoky dutin

51 Mykoplasmóza drůbeže – patologický nález
zánět průdušnice sýrový exudát vdutinách zpěněný exudát ve vzdušných vacích oteklé orbity u krůt

52 Mykoplasmóza - diagnostika
Serologicky – rychlá sklíčkova aglutinace Izolace a identifikace mykoplasmat ELISA PCR Diferenciálně diagnosticky odlišit od ND, IB a Coliinfekce

53 Mykoplasmóza – terapie a prevence
Terapie -Antibiotický program specifickými ATB Prevence: produkce kuřat pouze ze zdravých chovů v chovech kde nelze pro neustálé doplňování drůbeže zajistit odpovídající úroveň ochrany lze použít vakcinaci živou vakcínou

54 Cholera drůbeže - pasteurelóza
Původce: Pasteurella multocida – různé serotypy Vnímavost: Kur domácí, krůta (vnímavější), volně žijící ptactvo Přenos: horizontální – přímým kontaktem, nepřímo kontaminovanou vodou, krmivem, hlodavci, potkani a myši

55 Cholera drůbeže – klinické příznaky
Akutní forma - anorexie sklíčenost snížený příjem krmiva načepýřené peří výtok ze zobáku průjem pokles produkce vajec vyšší mortalita Chronická forma – otoky kloubů, lalůčků sinů nízká mortalita

56 Cholera drůbeže – patologický nález
krváceniny na orgánech hlavně na srdci degenerace jater – drobné nekrózy slezina nezměněna u chronické formy nacházíme ve změněných lalůčcích sýrovitý exudát

57 Cholera drůbeže – terapie a prevence
Diagnostika: kultivace Terapie: vhodná ATB, sulfonamidy, opakovaně Prevence: odstranit případné bacilonosiče důrazná deratizace vakcinace

58 Tuberkulóza Původce : Mycobakterium avium
Vnímavost: veškerá drůbež a drobné ptactvo Přenos: vertikální i horizontální, hlavně infikovanými vejci kontaminovanou potravou Inkubační doba: až několik měsíců

59 Tuberkulóza – klinické příznaky
skleslost inapetence občasný průjem, později trvalý s vysokým příjmem vody hubnutí pokles snášky anemie kulhání profusní průjem

60 Tuberkulóza – patologický nález
Specifické granulómy na všech orgánech Tuberkly jsou prominující, snadno vyloupnutelné Drobné uzlíky – forma miliární Vělké tuberkuly – forma uzlíkovitá až uzlová Ve stěně střevní – forma vředová

61 Tuberkulóza -diagnostika
Tuberkulinace Bakteriologické vyšetření / Ziehl-Neelsen / PA nález Prevence: tuberkulinace s vyřazením pozitivních reagentů – opakovaně zkrátit dobu chovu na 2 roky po depopulaci 1 rok nechovat drůbež

62 Salmonelózy drůbeže epidemiologickáklasifikace salmonel
Serotypy adaptované serotypy neadaptované salmonella gallinarum avšak invazní pullorum salmonella enteritidis S. dublin S. typhimurium S. cholerae suis S. jawa Serotypy neadaptované neinvazní S. agona S. infantis S. montevideo a ostatních 1700

63 Salmonelózy drůbeže Původce: různé serotypy salmonel
Šíření: horizontálně i vertikálně / s.pullorum, enteritidis, arizonae, krmivem, vodou,v líhních, čmelíky, hlodavci Vnímavost: většina teplokrevných i studenokrevnýc živočichů

64

65 Salmonellózy Klinické příznaky: netečnost shlukování svěšená křídla
průjem dýchací potíže Patologický nález: vyhublost dehydratace nekrózy v játrech nekrózy v srdeční svalovině katar střev

66 Salmonellózy Diagnostika: bakteriologické vyšetření – identifikace
rychlá sklíčková aglutinace ELISA Terapie: ATB – antibiogram Profylaxe: pravidelná bakt. Kontrola / metodika SVS/ ochranná opatření DDD vakcinace