Jihozápadní Asie Jiří Suchánek, 8.J.

Prezentace na téma: "Jihozápadní Asie Jiří Suchánek, 8.J."— Transkript prezentace:

1 Jihozápadní Asie Jiří Suchánek, 8.J

2 Obsah: Vymezení regionu Přírodní poměry
Politický vývoj a struktura obyvatelstva Problémy regionu: Arabsko-izraelské vztahy Kypr Kurdistán

3 Vymezení regionu: Strategicky a hospodářsky významná oblast
Oblast tří světadílů Severozápad – Středozemní a Černé moře Jihozápad – Rudé moře Jih – Indický oceán Sever – Kaspické moře Východ – Íránská vysočina, pohoří Hindúkuš Ostrov Kypr Poloostrov Malá Asie, Arabský poloostrov

4 Vymezení regionu: Afganistán Bahrajn Irák Írán Izrael Jemen Jordánsko
Katar Kuvajt Kypr Libanon Omán Saudská Arábie Spojené arabské emiráty Sýrie Turecko

5 Přírodní poměry: Proláklina Mrtvého moře - Nejníže položené místo na souši (-400) Malá Asie – hornatý poloostrov, pohoří Taurus Arabský poloostrov: Vnitrozemí – pouště (Rub al-Chálí, Náfúd) Pobřeží – nížiny Mezopotámská nížina

6 Poušť Rub al-Chálí Největší souvislá poušť na světě ( km)

7 Přírodní poměry: Málo vodních toků Častá vádí
Největší řeky – Eufrat a Tigris

8 Přírodní poměry:

9 Podnebí: Kontinentální, suché, subtropické
Pobřeží Černého a Středozemního moře – středomořské klima Írán, Afganistán, Arabský p. – suché pouštní klima Oblast jihu – suché tropické podnebí

10 Obyvatelstvo: 300 milionů obyvatel Nízká hustota zalidnění
Írán Turecko Irák Saudská Arábie Afganistán Sýrie Izrael Spojené arabské emiráty Jordánsko Libanon Palestina Kuvajt Omán Katar Bahrajn Kypr 300 milionů obyvatel Nízká hustota zalidnění Nerovnoměrné rozmístění: Většina obyvatel – Mezopotámská nížina Nejméně obyvatel – horské oblast Íránu, Afganistánu a vnitrozemí Arabského p.

11 Obyvatelstvo: Zhruba 50% obyvatel ve městech
Největší urbanizace – Kuvajt, Katar, Izrael Pestrá národnostní a jazyková skladba obyvatel Nejpočetnější – Arabové, Turci, Peršané Početné národnostní menšiny: Kurdové (Turecko, Irák, Írán) Azerbájdžánci (Írán) Arméni (Turecko, Írán)

12 Náboženství: Tři světová náboženství: Judaismus (Izrael)
Křesťanství (Kypr, Libanon) Islám (většina zemí)

13 Kurdistán: 4 864 000 obyvatel 36 000 km²
právně vymezená autonomní oblast - severovýchodní irácké provincie Arbíl, Dahúk a Sulajmáníja Oficiálně součást Iráku finančně závislá na Bagdádu, rozdílná politika, vlastní vlajka, vojenské jednotky a jazyk Oblast vymezena v roce 1970, ale de facto autonomní až v roce 1991(odchod iráckých jednotky) Od roku 1991součástí Organizace nezastoupených států a národů

14 Kypr: 9 251 km² 1,1 mil. obyvatel Nikósie republika řečtina, turečtina
od r nezávislost od r členem Evropské unie od r členem eurozóny

15 Kypr: řečtí Kypřané 75,4 % - pravoslavné křesťanství
turečtí Kypřané 10 % - islám

16 Kypr: od r. 1961 rozdělen: Kyperská republika 59%
Zelená linie - nárazníková zóna pod správou OSN 3% Severokyperská republika % vyhlášena 15. listopadu 1983 Lefkosa (Nikósia) turečtina islám 98 % obyvatel

17 Nikósie:

18 Izrael: km² ( km2 včetně Golanských výšin a východního Jeruzaléma) 8 mil. Obyvatel – Židé 76 %, Arabové 19 % Jeruzalém / Tel Aviv republika hebrejština, arabština Vznikl roku 1948 z rozhodnutím OSN na území britského protektorátu

19 Sporná území: (A) Golanské výšiny (B) Západní břeh Jordánu (C) Pásmo Gazy

20 Arabsko–izraelské vztahy:
Arabské státy považovaly Stát Izrael za nelegitimní 1967 shromáždili Egypt, Sýrie a Jordánsko svoje armády u hranic Izraele Šestidenní válka - vítězství Izraele a zisk území Západního břehu, Pásma Gazy, Sinajského poloostrova, Golanských výšin a Východního Jeruzaléma přelom 60. a 70. let – řada palestinských teroristických útoků proti izraelským cílům masakr izraelských atletů na LOH v Mnichově v roce 1972 Izrael odpověděl Operací Boží hněv, pokusem izraelské tajné služby Mosad zlikvidovat strůjce mnichovského útoku na Izrael zaútočily Egypt a Sýrie, Jomkipurská válka skončila 26. října konečným vítězstvím Izraele

21 Arabsko–izraelské vztahy:
1978 – operace Lítání, obsazení jižního Libanonu, rozsáhlá expanze izraelských osad na území Západního břehu Jordánu zasáhl Izrael do Libanonské občanské války, aby zničil základny, ze kterých byl odstřelován severní Izrael, což vedlo k první libanonské válce 1987 - první intifáda, arabské povstání proti izraelské přítomnosti v Pásmu Gazy a území západně od Jordánu 1991 – válka v Zálivu, raketové útoky Iráku proti Izraeli Madridská konference – jednání znepřátelených stran Mírová dohoda z Osla – dohoda o vzniku Palestinské samosprávy na území Gazy

22 Arabsko–izraelské vztahy:
Po ztroskotání jednání o Palestinském státu vypuklo , povstání palestinských Arabů, druhá intifáda druhá libanonská válka, bombardování libanonských cílů izraelskou armádou a ostřelování severu Izraele libanonskou milicí Hizballáh 2007 – obnovené izraelsko-palestinské jednání

23 Golanské výšiny Tel Aviv

24

25 Írán Turecko Irák Saudská arábie Afganistá Sýrie Izrael ) Emiráty Jorsánsko libanon Palestina Kuvajt Omán Katar Bahrajn Kypr