11. září 2013VY_32_INOVACE_100210_Nezamestnanost_2_DUM Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Ing. Roman Blaha. Obchodní akademie.

Prezentace na téma: "11. září 2013VY_32_INOVACE_100210_Nezamestnanost_2_DUM Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Ing. Roman Blaha. Obchodní akademie."— Transkript prezentace:

1 11. září 2013VY_32_INOVACE_100210_Nezamestnanost_2_DUM Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Ing. Roman Blaha. Obchodní akademie a Střední odborná škola logistická, Opava, příspěvková organizace. Materiál byl vytvořen v rámci projektu OP VK 1.5 – EU peníze středním školám, registrační číslo CZ.1.07/1.5.00/34.0809.

2  lidé běžně mění svou práci  nejsou spokojeni v zaměstnání, stěhují se apod.  vyjadřuje plynulé přecházení pracovníků z jednoho zaměstnání do jiného  jedná se o přirozený a krátkodobý jev  pro tržní ekonomiku je pozitivní a nedá se odstranit

3  vyplývá ze změn ve struktuře národního hospodářství  některé odvětví nebo region se dostává do útlumu (u nás např. těžební průmysl, těžké strojírenství)  lidé z tohoto odvětví přicházejí o práci  jiná odvětví nebo regiony v národním hospodářství jsou naopak ve fázi rozvoje a nové pracovní síly potřebují  optimálním řešením je rekvalifikace – získání nových znalostí a dovedností v perspektivním oboru  rozděluje se na nezaměstnanost profesní a regionální

4  má dlouhodobý charakter a je spojena s hospodářským cyklem tržní ekonomiky  národní hospodářství se nevyvíjí rovnoměrně, ale v cyklech  v období recese a sedla dochází k nárůstu nezaměstnanosti a snižování objemu mezd  v období expanze dochází naopak k nárůstu zaměstnanosti a zvyšování mezd

5  nízká a krátkodobá nezaměstnanost je z makroekonomického hlediska prospěšná  umožňuje efektivně využívat zdroje společnosti  vysoká a dlouhodobá nezaměstnanost je pro společnost ale velmi škodlivá

6  nedobrovolně nezaměstnaní / ekonomicky aktivní obyvatelstvo x 100 ( %)  za ekonomicky aktivní jsou považováni lidé, kteří pracují, nebo jsou nezaměstnaní, ale práci si hledají  ekonomicky neaktivní jsou všichni lidé, kteří zaměstnání nemají a práci si z jakýchkoli důvodů aktivně nehledají

7  jsme schopni měřit pouze oficiální nezaměstnanost, tedy počty nezaměstnaných, kteří se nahlásí na Úřadech práce a požadují jejich pomoc při vyhledávání práce, rekvalifikaci a získávání podpory v nezaměstnanosti  někteří lidé však z různých důvodů Úřady práce nekontaktují a do evidence nezaměstnaných se nedostanou  na druhou stranu však také existují lidé, kteří jsou evidováni jako nezaměstnaní, ale pracují „načerno“

8  při měření míry nezaměstnanosti se setkáváme s regionálními výkyvy  v ČR existují místa, kde je míra nezaměstnanosti mnohem vyšší než republikový průměr (např. Most, Louny, Chomutov, Karviná, Bruntál, Ostrava)  nejnižší míra nezaměstnanosti je v Praze Vývoj nezaměstnanosti v ČR 19933,5 % 19987,5 % 200310,3 % 20076,6 %

9  subjekty, které se účastní řešení otázky efektivního využití pracovních sil v národním hospodářství (tripartita – Rada pro sociální dialog), jsou:  zaměstnanci  podnikatelé  stát

10  mají zájem na co nejvyšších mzdách  chtějí plnou zaměstnanost  ne každý pracovník je však ochoten a schopen odvádět za svou mzdu odpovídající výkon  zaměstnance zastupují při jednání odbory,  odborové organizace mají v Evropě velkou váhu a vliv

11  mají zájem na efektivně nízkých mzdách, aby měli nižší náklady a neztratili konkurenceschopnost  podnikáním riskují svou existenci  částečně toto riziko nesou s nimi i jejich zaměstnanci (mohou přijít o práci)  ne každý zaměstnanec je však pro firmu přínosem  firma potřebuje zaměstnance s určitou kvalifikací a s pozitivním vztahem k práci

12  pro podnikatele je existence nezaměstnanosti přínosem  na trhu práce je dostatek pracovních sil, ze kterých si mohou vybírat ty nejlepší  zároveň mohou vyplácet nižší mzdy  nezaměstnaný je ochoten přijmout práci i za nižší mzdu

13  vláda, parlament  snaží se sladit protichůdné zájmy zaměstnanců a podnikatelů  hledá rozumný a společensky únosný kompromis  stát musí připustit určitou míru nezaměstnanosti, ovšem pouze nízkou (státy EU připouští rozumnou hranici do výše 5 %)  aby snížil negativní dopady nezaměstnanosti na jednotlivce, vytváří stát systém sociálních opatření

14  tato opatření dělíme na:  pasivní (vyplácení podpor v nezaměstnanosti)  aktivní (rekvalifikační programy hrazené ze státního rozpočtu, podpora vytváření nových pracovních míst, daňové úlevy při zaměstnávání zdravotně postižených občanů atd.)  stát je však v těchto opatřeních omezen financemi státního rozpočtu  stát plní v této oblasti dvě funkce:  reguluje trh práce  vystupuje také jako zaměstnavatel (státní správa, školství, zdravotnictví, armáda)

15

16 ŠVARCOVÁ, Jena. Ekonomie: stručný přehled: teorie a praxe aktuálně a v souvislostech. 2011. vyd. Zlín: CEED, 2011. ISBN 978-80-87301-01-2. SOJKA, Milan a Bronislav KONEČNÝ. Malá encyklopedie moderní ekonomie. 2001. vyd. Praha 5: Libri, s.r.o., 2001. ISBN 80-7277-032-2. Prezentace byla vytvořena v MS PowerPoint 2010