Mikrovlnná trouba.

Prezentace na téma: "Mikrovlnná trouba."— Transkript prezentace:

1 Mikrovlnná trouba

2 Historie Jako první popsal princip oscilace magnetronu již v roce 1924 profesor Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze Augustin Žáček.[1][2][3] Využití zahřívání potravin tímto principem objevil Percy Spencer v roce První mikrovlnná trouba byla vyvinuta v USA koncem 40. let 20. století. V roce 1947 uvedla firma Raytheon na trh první komerčně využitelnou mikrovlnnou troubu.[4] Ta byla téměř dva metry vysoká, vážila kolem 400 kilogramů a stála 3000 dolarů. Vysloužila si přezdívku Radar range. Tyto první výrobky se používaly výlučně v restauracích, jídelních vagonech a oceánských parnících, tedy všude tam, kde bylo třeba rychle ohřát velká množství jídel.

3 První trouby určené pro domácnosti se však v prodeji objevily až v roce Stály kolem 1300 dolarů, ale stále byly pro průměrnou kuchyni velmi objemné. Díky japonskému vývoji menších magnetronů se první skutečně kompaktní mikrovlnky objevily až v roce 1967, tehdy stály těsně pod 500 dolarů. Od té doby se použití mikrovlnné trouby značně rozšířilo a doznala také několika technických vylepšení

4 Technologie Tepelná úprava pokrmu je v mikrovlnné troubě prováděna za pomoci elektromagnetického záření obvykle s frekvencí 2,45 GHz tj. vlnovou délkou 12,24 centimetrů. Toto mikrovlnné záření je v pokrmu schopno rozkmitat částice, zejména molekuly vody, stejně jako při „klasických“ způsobech šíření tepla. Přitom mikrovlny pronikají dovnitř pokrmu, a tím dochází k relativně velmi rychlému zahřátí celku.

5

6 Mikrovlnné záření je generováno pomocí magnetronu a vyzařováno do ohřívacího prostoru. Ten má kovový povrch, kterým záření nemůže proniknout. Dvířka jsou pokryta kovovou mřížkou, jejíž otvory jsou mnohem menší než vlnová délka mikrovlnného záření, představuje proto skoro stejnou překážku pro vlny jako plný kov. Ohřívací prostor mívá rozměry odpovídající celým násobkům poloviny vlnové délky použitého záření, takže dochází ke vzniku stojatého vlnění. K nejúčinnějšímu ohřevu proto dochází v kmitnách vlnění. Aby byl ohřev pokrmů rovnoměrnější, umísťují se zpravidla na otočný podnos; otáčení zajišťuje, že kmity postupně procházejí různými místy pokrmu.

7

8 Pověry a pravdy Žádná dodnes dostupná studie nepotvrdila jiné účinky mikrovln na jídlo než tepelné. K tomu, aby např. došlo k změně molekul „jídla“, je potřeba ionizace a ionizující záření. Mikrovlnné záření je však zářením neionizujícím. Při ohřívání jídla dochází k degradaci vitamínů či aminokyselin. K těmto změnám však dochází i při ohřevu konvenčními metodami. Vysvětlení teorie vybuchujících vajec tvrdící, že je to ukázka škodlivosti na pokrm a člověka, je prosté. Objem vody a objem vodní páry, pocházející z totožného množství vody, je velice odlišný. Pára má několikrát větší objem, a proto dochází k expanzi, následnému úniku a proražení skořápky vajíčka.

9 Pára má několikrát větší objem, a proto dochází k expanzi, následnému úniku a proražení skořápky vajíčka. Působení mikrovln (vysokofrekvenčního pole) na člověka má také pouze tepelné účinky. Jediný prokázaný efekt je ohřátí tkáně [5][6].

10 Podle výzkumů, provedených Katedrou makromolekulární fyziky Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy,[zdroj?] dochází u některých makromolekul, (např. bílkovin) vlivem mikrovlnného záření, ke změně prostorové struktury molekul (beze změny chemického složení), což může (s mimořádně nízkou pravděpodobností) vést i např. ke vzniku infekční prionové bílkoviny a způsobit tím nemoci podobného rázu, jako tzv. „nemoc šílených krav“.

11 Na některé látky (sklo, plasty) mikrovlny vůbec nepůsobí a prochází jimi. Z těchto materiálů je nádobí. Od kovových stěn trouby a kovové mřížky ve dvířkách se mikrovlny odráží podobně jako světlo. potravina prohřívá současně v celém svém objemu. V některých látkách (např. voda) se mikrovlny pohlcují a jejich energie se mění na teplo.

12 Právě pohlcování mikrovln je podstatou vaření v mikrovlnce
Právě pohlcování mikrovln je podstatou vaření v mikrovlnce. Většina potravin obsahuje velké množství vody, která pohlcuje mikrovlnné záření a potravina se rychle zahřívá. Oproti klasickému vaření je zde jeden podstatný rozdíl. V tlakovém hrnci nebo v elektrické troubě se jídlo zahřívá postupně směrem od povrchu dovnitř. V mikrovlnné troubě se potravina prohřívá současně v celém svém objemu.

13

14