Nefarmakologická léčba srdečního selhání 2012

Prezentace na téma: "Nefarmakologická léčba srdečního selhání 2012"— Transkript prezentace:

1 Nefarmakologická léčba srdečního selhání 2012
Miloš Táborský I. interní klinika – kardiologická FN Olomouc a LF UP Sympózium PS Srdeční selhání ČKS Brno

2 Evropská doporučení pro diagnostiku a léčbu srdečního selhání

3 Doporučení pro diagnostiku a léčbu srdečního selhání ČKS

4 Současné spektrum nefarmakologické léčby srdečního selhání
Chirurgická léčba – CABG, chlopenní náhrady/plastiky Katetrizační revaskularizace Kardiostimulace (SRL) VAD Eliminační metody (UF, HD) Paliativní léčba Srdeční transplantace

5 Chirugická revaskularizace
studie STICH srovnání chirugické revaskularizace a farmakoterapie u nemocných s MVD a indikací CABG, EF LK < 0.35 primary endpoint: mortalita 2 hypotézy 1. srovnání FT a prosté revaskularizace 2. srovnání FT a revaskularizace spojené s remodelačním výkonem na komoře 1212 pacientů, FU 5 let výsledky: mortalita FT 41 % x 36 % CABG (p=0.12) Velazquez E: N Engl J Med 2011;364:

6 Indikace ke katetrizační a chirurgické revaskularizaci u pacientů se SS v klinické praxi
identifikace klíčového substrátu SS  ischemie, chlopenní vada… posouzení rizika výkonu zvážení možnosti další NF léčby – dočasná SRL, ECMO… vždy individuální posouzení  pokud dlouhodobý profit je > riziko výkonu

7 Dočasné hemodynamické podpory
překlednutí akutního výkonu (revaskularizace, katetrizační ablace KT …) umožnění recovery myokardu (akutní myokarditidy) řada systémů – od Impely po ECMO koncept

8 Srdeční resynchronizační léčba
resynchronizace kontrakce LK a PK nastolení revenzní remodelace LK zlepšení systolické funkce LK pozitivní data i pro NYHA II zlepšení kvality života prevence náhlé srdeční smrti (ICD) mortalitní data

9 Srdeční resynchronizační léčba - CRT CRT-P nebo CRT-D ?
ICD CRT-D

10 RAFT ® Enrolment Randomization Follow-up Primary endpoint:
Comparison between ICD and CRT-D in mild HF 34 centres: Canada (24), Europe (8), Australia (2) Enrolment n=1,798 Randomization Double-blinded Follow-up 40 months CRT-D NYHA Class II and III (till Feb. 2006, 20% of pts.) QRS 120 ms or 200 ms (paced) EF 30% n=904 Primary endpoint: Death from any cause or HF hospitalization 1:1 Cardiac-Resynchronization Therapy for Mild-to-Moderate Heart Failure Anthony S.L. Tang, George A. Wells, Mario Talajic, Malcolm O. Arnold, Robert Sheldon, Stuart Connolly, Stefan H. Hohnloser, Graham Nichol, David H. Birnie, John L. Sapp, Raymond Yee, Jeffrey S. Healey, and Jean L. Rouleau, for the Resynchronization–Defibrillation for Ambulatory Heart Failure Trial (RAFT) Investigators Background Cardiac-resynchronization therapy (CRT) benefits patients with left ventricular systolic dysfunction and a wide QRS complex. Most of these patients are candidates for an implantable cardioverter–defibrillator (ICD). We evaluated whether adding CRT to an ICD and optimal medical therapy might reduce mortality and morbidity among such patients. Methods We randomly assigned patients with New York Heart Association (NYHA) class II or III heart failure, a left ventricular ejection fraction of 30% or less, and an intrinsic QRS duration of 120 msec or more or a paced QRS duration of 200 msec or more to receive either an ICD alone or an ICD plus CRT. The primary outcome was death from any cause or hospitalization for heart failure. Results We followed 1798 patients for a mean of 40 months. The primary outcome occurred in 297 of 894 patients (33.2%) in the ICD–CRT group and 364 of 904 patients (40.3%) in the ICD group (hazard ratio in the ICD–CRT group, 0.75; 95% confidence interval [CI], 0.64 to 0.87; P<0.001). In the ICD–CRT group, 186 patients died, as compared with 236 in the ICD group (hazard ratio, 0.75; 95% CI, 0.62 to 0.91; P = 0.003), and 174 patients were hospitalized for heart failure, as compared with 236 in the ICD group (hazard ratio, 0.68; 95% CI, 0.56 to 0.83; P<0.001). However, at 30 days after device implantation, adverse events had occurred in 124 patients in the ICD-CRT group, as compared with 58 in the ICD group (P<0.001). Conclusions Among patients with NYHA class II or III heart failure, a wide QRS complex, and left ventricular systolic dysfunction, the addition of CRT to an ICD reduced rates of death and hospitalization for heart failure. This improvement was accompanied by more adverse events. This article was published on November 14, 2010, at NEJM.org. ICD n=894 Follow up 1 month after randomization Follow up visits every 6 months Tang AS. N Engl J Med 2010

11 RAFT: výsledky 25% reduction in HF hospitalization or death
NYHA II: 27% (p=0.001), NYHA III: 24% (p=0.04) Cardiac-Resynchronization Therapy for Mild-to-Moderate Heart Failure Anthony S.L. Tang, George A. Wells, Mario Talajic, Malcolm O. Arnold, Robert Sheldon, Stuart Connolly, Stefan H. Hohnloser, Graham Nichol, David H. Birnie, John L. Sapp, Raymond Yee, Jeffrey S. Healey, and Jean L. Rouleau, for the Resynchronization–Defibrillation for Ambulatory Heart Failure Trial (RAFT) Investigators Background Cardiac-resynchronization therapy (CRT) benefits patients with left ventricular systolic dysfunction and a wide QRS complex. Most of these patients are candidates for an implantable cardioverter–defibrillator (ICD). We evaluated whether adding CRT to an ICD and optimal medical therapy might reduce mortality and morbidity among such patients. Methods We randomly assigned patients with New York Heart Association (NYHA) class II or III heart failure, a left ventricular ejection fraction of 30% or less, and an intrinsic QRS duration of 120 msec or more or a paced QRS duration of 200 msec or more to receive either an ICD alone or an ICD plus CRT. The primary outcome was death from any cause or hospitalization for heart failure. Results We followed 1798 patients for a mean of 40 months. The primary outcome occurred in 297 of 894 patients (33.2%) in the ICD–CRT group and 364 of 904 patients (40.3%) in the ICD group (hazard ratio in the ICD–CRT group, 0.75; 95% confidence interval [CI], 0.64 to 0.87; P<0.001). In the ICD–CRT group, 186 patients died, as compared with 236 in the ICD group (hazard ratio, 0.75; 95% CI, 0.62 to 0.91; P = 0.003), and 174 patients were hospitalized for heart failure, as compared with 236 in the ICD group (hazard ratio, 0.68; 95% CI, 0.56 to 0.83; P<0.001). However, at 30 days after device implantation, adverse events had occurred in 124 patients in the ICD-CRT group, as compared with 58 in the ICD group (P<0.001). Conclusions Among patients with NYHA class II or III heart failure, a wide QRS complex, and left ventricular systolic dysfunction, the addition of CRT to an ICD reduced rates of death and hospitalization for heart failure. This improvement was accompanied by more adverse events. This article was published on November 14, 2010, at NEJM.org. Tang AS. N Engl J Med 2010

12 Mortalita: NYHA II x NYHA III
Cardiac-Resynchronization Therapy for Mild-to-Moderate Heart Failure Anthony S.L. Tang, George A. Wells, Mario Talajic, Malcolm O. Arnold, Robert Sheldon, Stuart Connolly, Stefan H. Hohnloser, Graham Nichol, David H. Birnie, John L. Sapp, Raymond Yee, Jeffrey S. Healey, and Jean L. Rouleau, for the Resynchronization–Defibrillation for Ambulatory Heart Failure Trial (RAFT) Investigators Background Cardiac-resynchronization therapy (CRT) benefits patients with left ventricular systolic dysfunction and a wide QRS complex. Most of these patients are candidates for an implantable cardioverter–defibrillator (ICD). We evaluated whether adding CRT to an ICD and optimal medical therapy might reduce mortality and morbidity among such patients. Methods We randomly assigned patients with New York Heart Association (NYHA) class II or III heart failure, a left ventricular ejection fraction of 30% or less, and an intrinsic QRS duration of 120 msec or more or a paced QRS duration of 200 msec or more to receive either an ICD alone or an ICD plus CRT. The primary outcome was death from any cause or hospitalization for heart failure. Results We followed 1798 patients for a mean of 40 months. The primary outcome occurred in 297 of 894 patients (33.2%) in the ICD–CRT group and 364 of 904 patients (40.3%) in the ICD group (hazard ratio in the ICD–CRT group, 0.75; 95% confidence interval [CI], 0.64 to 0.87; P<0.001). In the ICD–CRT group, 186 patients died, as compared with 236 in the ICD group (hazard ratio, 0.75; 95% CI, 0.62 to 0.91; P = 0.003), and 174 patients were hospitalized for heart failure, as compared with 236 in the ICD group (hazard ratio, 0.68; 95% CI, 0.56 to 0.83; P<0.001). However, at 30 days after device implantation, adverse events had occurred in 124 patients in the ICD-CRT group, as compared with 58 in the ICD group (P<0.001). Conclusions Among patients with NYHA class II or III heart failure, a wide QRS complex, and left ventricular systolic dysfunction, the addition of CRT to an ICD reduced rates of death and hospitalization for heart failure. This improvement was accompanied by more adverse events. This article was published on November 14, 2010, at NEJM.org. X Tang AS. N Engl J Med 2010

13 Dop. Nemocní Třída Evidence Doporučení pro nemocné NYHA II prefer. CRT-D !!! NYHA II, sin. rytmus LVEF ≤ 0,35; QRS ≥ 150 ms Optimální medikament. léčba I A Doporučení pro nemocné NYHA III/IV CRT-P/CRT-D NYHA III-IV, sin. rytmus LVEF ≤ 0,35; QRS ≥ 120 ms Optimální medikament. léčba NYHA IV – musí být ambulantní Doporučení pro nemocné NYHA II-IV a perm. FS NYHA II-IV LVEF ≤ 0,35; QRS ≥ 130 ms Nutná TKS po AV ablaci IIa B Indikace k TKS C

14 Kontroverze SRL v klinické praxi
CRT: NYHA II, a QRS pod 0,12 s ? NYHA I ??? ICD: Opravdu všem s EF pod 0,30 bez průkazu komorových arytmií? NYHA III-IV (kromě nemocných indikovaných k OTS) ? Lze inaktivovat u terminálních stavů v ČR ???

15 Eliminační metody v léčbě SS
Hemodialýza Veno venozní hemofiltrace (CVVH) Kontinuální ultrafiltrace (SCUF) Indikace: plicní edém a městnavé SS s nedostatečností ledvin, rezistence na diuretika s hyponatremií I, B

16 Mechanické podpory - LVAD
Pacient zařaditelný do programu OTS Symptomatologie NYHA III-IV Dependence na inotropní podpoře Refrakternost k max. medik. terapii EF LK < 25% PWP > 20mmHg CŽT < 18 mmHg Srdeční výdej CI < 2,2 l/min/m2 BSA > 1,2 m2

17 Mechanické podpory - LVAD
2 specializovaná centra (IKEM, FNUSA) extrakorporální LVAD plně implantabilní LVAD 3 klinické indikace: bridge to the transplant bridge to the recovery (destination therapy)

18 Počty implantovaných MSP v IKEM 2003-2011

19 Transplantace srdce IKEM 2011 (n=43)
M/F - 40/10 (80%) Věk - 48 (18-67 let)

20 Etiologie základního onemocnění

21 Vladimír Petrovič Děmichov ( ), který v letech 1946 až 1958 provedl v Moskvě 250 transplantací srdce u psů. “…if there is a father of heart and lung transplantation then Demikhov certainly deserves this title” (Christiaan Barnard)

22 Srdeční transplantace
Christiaan Barnard L. Washkanski

23 Srdeční transplantace Přežívání pacientů po OTS
Roky ISHLT Brno 1 81% 85% 3 74% 77% 5 68% 72% 10 50% 62%

24 Srdeční transplantace - indikace
Trvalá nebo labilní nerovnováha tekutin navzdory optimální a maximální medikamentózní léčbě, která je dobře dodržována Vrcholová spotřeba kyslíku < 14 ml/kg/min (nebo 40 % predikované) a limitace denní aktivity a PVR < 4 Wj Závažná ischémie limitující aktivitu nebo závažně ohrožující životní prognózu, nevhodná k revaskularizaci Opakované maligní arytmie, refrakterní na všechny léčebné postupy Věk do let

25 Paliativní postup u terminálního SS
Psychická a duchovní podpora Má-li nemocný ICD - domluva o inaktivaci – zatím ale nelze!! Pozitivně inotropní látky – dobutamin- vedou-li k symptomatické úlevě Max. diuretická léčba event. UF Vysadit betablokátory a hypotenzní léky- ACEi, ARB, nitráty, BRA ?? Morfin, opiáty…

26 Nefarmakologická léčba srdečního selhání
nedílná součást komplexní léčby SS nemocných s pokročilým SS bude přibývat indidualizovaný přístup specializovaná centra SS a OTX centra široké spektrum terapeutických možností NF léčby x jasné finanční limitace v budoucnu jistě součástí genetické a buněčné intervence

27

28 Inotropika,nesiritide
Stadium A Vysoké riziko bez symptomů či poruchy LK Stadium B Asymptomat. dysfunkce LK NYHA I Stadium C Symptomat. dysfunkce LK NYHA II-III Stadium D Refrakterní SS vyžadující speciální postupy NYHA IV LVAD,HTx.PM Inotropika,nesiritide Mitralní či CABG chirurgie Krátkodobě inotropika, nesiritide CRT, ICD jsou-li indikovány Antagonisté aldosteronu Restrikce NaCl, diuretika a digoxin ACE inhibitory a beta-blokátory u všech nemocných ACE inhibitory, ARBs, beta-blokátory jsou-li tolerovány Léčba HTN, DM, ICHS, HLP, ACEi jsou-li vhodné Snížení rizikových faktorů, poučení nemocného a rodiny Slide courtesy of Mariell Jessup, MD