2. V zajetí řádu klasicismu 3. Jen konat povinnost Ó krutý hlase cti! Čím přimět tě k té ráně! Pierre Corneille.

Prezentace na téma: "2. V zajetí řádu klasicismu 3. Jen konat povinnost Ó krutý hlase cti! Čím přimět tě k té ráně! Pierre Corneille."— Transkript prezentace:

1 2. V zajetí řádu klasicismu 3. Jen konat povinnost Ó krutý hlase cti! Čím přimět tě k té ráně! Pierre Corneille

2 Pravidla dramatické tvorby Tvůrci tragédii byli samozřejmě soustředěni na přání krále kolem přepychové scény versailleského dvora.

3 Pravidla dramatické tvorby Poetika klasicistního divadla bezděčně využívala tradice středověké měšťanské komedie a italského divadla lidového.

4 Pravidla dramatické tvorby Commedia Francaise

5 Klasicistní tragédie Velké tragédie byly inscenovány na královských scénách nebo ve šlechtických divadlech nebo na scéně Commedie Francaise.

6 Klasicistní tragédie Pierre Corneille (1606 - 1684) Adrienne ze Smrti Pompejovy

7 Klasicistní tragédie Hlavní hrdina veršované tragédie Cid (1637) Ó, jaký boj mám podstoupit! Mé cti se zpěčuje má láska vší svou vahou: mám pomstít rodiče - a ztratit nad vše drahou. Můj otec má můj meč, má milenka můj cit. Mám buď žít beze cti, buď zradit svoji lásku. Co vydat volbou v sázku? Jsi, běda, bez východu z obou stran, ty moje sudbo stinná! Mám potupný čin nechat neztrestán? Mám za něj ztrestat otce Ximenina? Milenko, otče, lásko, cti, ty pyšné tvrdé jho, ty tyranie drahá.

8 Klasicistní tragédie Jean Racine (1639 - 1699) „Krvavá“ veršovaná tragédie Faidra (1677) námět převzala z Eurípidova Hippolyta. Do vyhnanství měl jít. Příval mých výčitek jej vskutku otci vzal a zahnal na útěk. Jak jsem si oddechla, že jiný kraj jej hostí! Mé dny teď plynuly v klidu a nevinnosti. Oddána manželu a skrývajíc svůj žal, já plody hýčkala, jež svazek tem mi dal. Leč všechno nadarmo! Krutý je osud ženy! Choť vlastní odvedl mě jednou do Troizeny, kde starý nepřítel znovu přede mnou stál. Má rána hluboká hned krvácela dál. To nebyl ani žár, jímž krev moje teď plála, spíš sama Venuše se v ní už ukrývala. Já měla hrozný strach z té touhy zločinné a k žití nenávist a hrůzu z vášně své. Chtěla jsem smrtí svou čest vlastní zachránit.

9 Klasicistní tragédie Faidra (1677) Děj hry zbavil Racine mytologických prvků a zlidštil jej do příběhu ženy, neschopné vzdát se vášnivé lásky.