Virové hepatitidy E.Žampachová.

Prezentace na téma: "Virové hepatitidy E.Žampachová."— Transkript prezentace:

1 Virové hepatitidy E.Žampachová

2 Virové hepatitidy A RNA virus Picornaviridae /Heparnavirus
B DNA virus Hepadnaviridae/Hepadnavirus C RNA virus Flaviviridae/Flavivirus D RNA virus HBV dependentní/Deltavirus? E RNA virus Caliciviridae G RNA virus Flaviviridae? Není původce nemoci TTV DNA virus Circoviridae? dtto

3 Virus hepatitidy A Malý RNA virus (27-30 nm), geneticky homogenní
Odolný k zevnímu prostředí Přenos fekálně orální cestou Vstupní brána zažívací trakt Vylučuje se stolicí Výhradně lidský patogen

4 Patogeneze Inkubační doba 15-45 dnů Pomnožení v buňkách střeva
Viremie krátká Infikuje buňky jaterního parenchymu, vylučuje se žlučí do střeva Nevyvolává chronické infekce

5 Diagnostika Elektronmikroskopický průkaz viru ve stolici
Lze prokázat v druhé polovině inkubační doby a krátce po začátku klinických příznaků Průkaz antigenu a RNA Ve stolici, podobně jako mikroskopie Průkaz protilátek Hlavní diagnostický marker

6 Průkaz protilátek anti HAV
Celkové protilátky (Ig total) Rozvinutá akutní infekce Imunita po prodělané infekci Imunita po očkování Specifické IgM Akutní infekce Rekonvalescence (i více než rok)

7 Možnosti léčby a prevence
Specifická léčba není Profylakticky lze podávat lidský gamaglobulin Preventivně vakcinace

8 Virus hepatitidy B DNA virus se složitým rozmnožovacím cyklem
antigenní struktura důležitá pro diagnostiku subtypy HBsAg bez klinického významu citlivý k vnějším vlivům přenos krví, sexuálně výhradně lidský patogen

9 Schéma viru hepatitidy B
HBsAg - anti HBs HBeAg - anti HBe HBcAg X nerozpuzstný - anti HBc

10 Markery hepatitidy B Protilátky Antigeny anti HBs HBs Ag anti HBe
v rekonvalescenci po očkování anti HBe anti HBc celoživotní známka prodělané infekce Antigeny HBs Ag tvoří se v nadbytku u akutní i chronické známka nosičství HBe Ag marker akutní a aktivní inf.

11 Genom HBV Kruhová ds DNA konzervativní core region - kóduje HBcAg
prekorový region - kóduje HBeAg - při mutaci chybí HBeAg S - region pre S- při mutaci chybí HBsAg další mutanty (rezistence na Lamivudin ….)

12 Diagnostika DNA HBV Kvalitativní Kvantitativní
diagnostika mutantních kmenů jinak má jen orientační charakter Kvantitativní vyšetření při indikaci léčby (léčí se od 10E4 a více jednotek) monitorování výsledku léčby (pokles virémie, vzestup po vzniku rezistence)

13 Klinický obraz HB akutní nástup parenterální výkon v anamnéze
inkubační doba 2-6 měsíců průběh protrahovaný přechod do chronicity v 5-10%

14 Léčba VHB Imunoterapie interferonem Léčba antivirotiky
kombinace s interferonem (Lamivudin) samostatné podávání (Hepsera) Virus hepatitidy B nelze léčbou eradikovat

15 Virus hepatitidy C RNA virus, zatím nekultivovatelný
odpovídá rodu Flavivirus 6 typů a asi 40 subtypů citlivý k vnějším vlivům přenos krví a sexuálně výhradně lidský patogen

16 Klinický obraz hepatitidy C
Začátek nenápadný častá anikterická forma přechází do chronicity až v 80% na podkladě infekce HCV se rozvíjí cirhóza jater až karcinom

17 Diagnostika HCV Vyšetření protilátek (metodou ELISA)
Konfirmace vyšetření protilátek Průkaz antigenu HCV (kombinovaná metoda) Průkaz virové RNA Typizace Kvantitativní stanovení RNA (počet kopií)

18 Vyšetření protilátek Protilátky se tvoří při infekci i po úzdravě
Nevypovídají o klinickém obrazu Tvoří se až za 1-3 měsíce (u akutní infekce jsou často neprokazatelné) Je to nejjednodušší diagnostická metoda

19 Vyšetření antigenu Je prokazatelný na začátku infekce
Není prokazatelný celou dobu infekce, proto je jako samotný diagnostický marker nevhodný Používají se kombinované testy průkazu antigenu + protilátky

20 Vyšetření RNA Lze diagnostikovat i časnou akutní infekci
RT PCR je technicky náročnější Kvantitativní stanovení počtu kopií RNA - monitorování aktivity viru a účinnosti léčby

21 Léčba hepatitidy C Interferon (imunomodulační)
Ribavirin (virostatikum) Kombinovaná Úspěšnost léčby se liší podle serotypu HCV, proti je nutná typizace a stanovení počtu kopií RNA před začátkem léčby

22 Úspěšnost léčby HCV Závisí na typu viru, výši virémie, pohlaví pacienta Úspěšnost se hodnotí poklesem virémie nebo neprokazatelným virem PCR Dlouhodobá odpověď pacient je dlouhodobě (trvale) PCR negativní Přechodná odpověď pacient přechodně negativní, po skončení se vrátí k původní nebo nižší virémii Non respondeři

23 Virus hepatitidy D Dependentní virus (není schopen samostatného rozmnožování) Závislý na HBV RNA virus

24 Hepatitida D Koinfekce s HBV často s těžším průběhem
Superinfekce chronické HBV Nikdy nemůže jít o samostatnou infekci u pacienta bez HBV! U nás vzácná Přenos krví (sexuálně?)

25 Diagnostika HDV Průkaz infekce HBV
Průkaz protilátek IgG a IgM proti HDV Průkaz virové RNA HDV

26 Hepatitida E Rozšířená ve střední a východní Asii, Africe (i Středomoří), střední Americe Přenosná fekálně orální cestou Průběh závažnější než HAV U těhotných žen smrtnost až 20% Nepřechází do chronicity Cestovatelská anamnéza

27 Virus hepatitidy E RNA virus z čeledi Hepeviridae
odolný k vnějšímu prostředí Několik genotypů genotyp 1 v Asii a Africe - epidemický genotyp 2 v Africe genotyp 3 (USA) a 4 (Čína) i u vepřů. Může mít charakter zoonózy a způsobuje sporadické případy u člověka (pravděpodobně i v Evropě)

28 Diagnostika HEV Průkaz protilátek IgG a IgM
Průkaz viru ve stolici na konci inkubační doby Diagnostika zatím není zcela spolehlivá Není známo, zda infekce zanechává dlouhodobou imunitu

29 Viry hepatitidy G RNA viry podobné HCV pravděpodobně několik typů
rozlišuje se HGV a GBV (A-C) přenos krví (posttransfuzní) vyskytuje se i u zdravé populace Diagnostika - průkaz virové RNA

30 Virus TTV DNA virus přenos krví patogenní pravděpodobně není
vyskytuje se i ve zdravé populaci častější výskyt u příjemců transfuzí diagnostika pouze PCR DNA

31 Ostatní viry, asociované s hepatitidou
CMV EBV HSV adenovirus enterovirus

32 Virus HIV Retrovirus RNA virus Velikost 100 - 120 nm
V zevním prostředí labilní Velká genetická variabilita

33 Replikace HIV Virová RNA - reversní trankripce
Provirová DNA - integrace do genomu Replikace virová RNA a mRNA Translace virové proteiny, proteázy a glykosidásy Uvolnění viru

34 Druhy HIV HIV 1 Původce rozsáhlé epidemie po celém světě, má řadu subtypů Progrese do AIDS rychlejší, klinicky závažnější HIV 2 Lokální význam hlavně v oblasti Guinejského zálivu, subtypy nepopisovány Progrese pomalejší, přežití dlouhodobé i bez léčby Mimo Afriku jsou jen sporadické případy

35 Typy viru HIV 1 HIV 1 M A západní a centrální Afrika B Evropa, Amerika, Thajsko C jižní Afrika, Indie D centrální Afrika E centrální Afrika, Thajsko, Indie F Zaire, Brazilie, Rumunsko G Gabun, Zaire H Kamerun, Gabun O centrální Afrika

36 Způsob přenosu HIV Krví a krevními deriváty Sexuální cestou
příjemci krve a krevních derivátů i.v. toxikomani Sexuální cestou homo i heterosexuální Z matky na plod v rozvinutých zemích >2% dětí

37 Patogeneze AIDS Vstup infekce Pomnožení viru Latence
receptory CD4 koreceptory (CCR5, CXCR4) Pomnožení viru lymfatická tkáň virová nálož v plasmě Latence Aktivace (při každé aktivaci infikovaného CD4) Defekt imunity indukovaná apoptóza CD4 lymfocytů

38 Klinická stadia A Asymptomatický průběh, akutní infekce, benigní lymfadenopatie B Malé oportunní infekce (orofaryngeální nebo vulvovaginální kandidóza, průjem, vlasatá „hairy“ leukoplakie, periferní neuropatie) C Velké oportunní infekce (CMV retinitida, pneumocystová pneumonie, toxoplasmová nebo HIV encefalitida, tuberkulóza, Kaposhiho sarkom, lymfom, kryptokokové infekce..)

39 Laboratorní stadia Podle absolutního počtu CD4 lymfocytů
A asymptomatické: nad 500/µl B rozvinuté: /µl (dělí se na mírné a pokročilé ) C těžké: pod 200/µl

40 Rezistence vůči HIV Cytotoxický efekt T lymfocytů
závisí na dávce viru a genetické výbavě hostitele Cytokiny, blokující receptory pro HIV závisí na kmeni HIV Neutralizační protilátky proti konzervativním epitopům viru

41 Laboratorní diagnostika HIV
Průkaz antigenu v akutní fázi v období rozvinutého onemocnění Průkaz protilátek základní vyšetřovací metoda Průkaz RNA (kvantitativní) stanovení virové nálože Průkaz provirové DNA

42 Vyšetřovací metody Průkaz protilátek Průkaz antigenu + protilátek
Většinou testy typu ELISA screening i diagnostika, nutno konfirmovat pozitivní za cca 20 dní od infekce Průkaz antigenu + protilátek Pozitivní za cca dní od infekce Konfirmační testy každý reaktivní test nutno ověřit

43 Epidemie HIV 1 1 vlna - převážně typ B 2 vlna – non B typy
přenos krví, homosexuálním stykem 70-80 % infikovaných jsou muži Sev. Amerika a Evropa 2 vlna – non B typy přenos heterosexuálním stykem i jinými způsoby poměr infikovaných mužů a žen 1:1 Afrika, Asie, šíří se do dalších zemí v současné době tento typ přenosu výrazně převažuje

44 Prevence infekce HIV Omezení expozice Zabránění rozvoje infekce
výchovné programy kontrola krve a krevních derivátů Zabránění rozvoje infekce vakcíny (zatím ve stadiu výzkumu) omezení přenosu z matky na dítě Zpomalení rozvoje choroby léčba antivirovými preparáty

45 Kandidátské vakcíny proti HIV
Typ vakcíny Povrchové antigeny (subjednotkové) Atenuovaný virus Poxvirus s expresí HIV antigenů Problémy variabilita viru, dlouhá doba do vzniku imunity riskantní pro děti, virus přežívá v hostiteli variabilita viru HIV

46

47 Preparáty pro léčbu HIV
Neutralizace receptorů Inhibitory reversní transkriptázy Antiintegrázy Inhibitory transkripce Inhibitory proteáz Antiglykozidázy antagonista CCR 5 (CD4 + imunoadhesiny) AZT(Retrovir), ddI(Videx) 3TC(Epivir)… Raltegravir Ribavirine Saqinavir, Ritonavir...

48 Faktory ovlivňující přežívání
Snížení virové nálože - léčba primoinfekce Léčba doprovodných infekcí Opatrné použití běžných vakcín (hlavně živých) Léčba ve fázi poklesu CD4 lymfocytů