ZLÍNSKÝ KRAJ KONZERVATOŘ P. J. VEJVANOVSKÉHO KROMĚŘÍŽ DĚJINY HUDBY Název školyKonzervatoř P. J. Vejvanovského Kroměříž Číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/34.0433.

Prezentace na téma: "ZLÍNSKÝ KRAJ KONZERVATOŘ P. J. VEJVANOVSKÉHO KROMĚŘÍŽ DĚJINY HUDBY Název školyKonzervatoř P. J. Vejvanovského Kroměříž Číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/34.0433."— Transkript prezentace:

1 ZLÍNSKÝ KRAJ KONZERVATOŘ P. J. VEJVANOVSKÉHO KROMĚŘÍŽ DĚJINY HUDBY Název školyKonzervatoř P. J. Vejvanovského Kroměříž Číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/34.0433 AutorMgr. Miloslav Bubeníček Název šablonyIII/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název DUMuVY_32_INOVACE_DEH_0111 Stupeň a typ vzděláváníStřední odborné vzdělání v konzervatoři Vzdělávací oblastSpolečný odborný základ – Dějiny hudby Vzdělávací obor82-44-P/01 Hudba, 82-45-P/01 Zpěv Tematický okruh11. Druhá generace franko–vlámských škol –Jean Ockeghem a Jacob Obrecht Druh učebního materiáluVýukový materiál Cílová skupinaŽák, 16 – 19 let Anotace Výukový materiál určen k frontální prezentaci učitelem, případně jako materiál pro samostudium, nutno doplnit výkladem. Vybavení, pomůckyDataprojektor Klíčová slovaDruhá generace, formy, mše, motet, chanson, kánon Datum14. 2. 2013 – datum ověření ve výuce

2 Anotace Text s názvem „Druhá generace franko- vlámských škol – Jean Ockeghem a Jacob Obrecht“ je určen pro výuku předmětu dějiny hudby na konzervatoři. Pojednává o životě a díle těchto hudebníků a přináší jejich stručné srovnání. Předpokládá se odborný výklad pedagoga, ale text lze použít i jako osnovu pro samostatné studium.

3 Jean Ockeghem

4 Druhá polovina 15. století (do roku 1490) přináší další pokrok ve vývoji kontrapunktu. Hudba se snaží podle svých možností vystihnout obsah textu. Vedle skladeb k bohoslužebným účelům nebo s duchovním textem vznikají díla se světskou tematikou. Toto období bývá označováno jako éra druhé generace franko-vlámských škol a představuje další fázi ve vývoji vícehlasé hudby. Dva významní představitelé té doby jsou Jean Ockeghem a Jacob Obrecht.

5 1. Jean Ockeghem

6 Jean (Johannes) Ockeghem Narozen mezi léty 1410 a 1425 v Hennegavsku. Byl zpěvákem katedrály v Antverpách. Pravděpodobně se stal žákem Antoina Busnoise. V letech 1446 – 1450 působil jako člen kapely burgundského knížete. Od roku 1451 až do své smrti byl ve službách královského dvora Karla VII., Ludvíka XI. a Karla VIII. Od roku 1465 vedl královskou kapelu.

7 V letech 1456 – 1459 zastával funkci strážce pokladu nejbohatšího francouzského kláštera v opatství sv. Martina v Tours. Působil pedagogicky, byl učitelem mnoha nizozemských skladatelů. Jean Ockeghem bývá pro dokonalost svého kontrapunktu označován za předchůdce Johanna Sebastiana Bacha. Zemřel asi v roce 1495 v Tours.

8 Dochovala se jen malá část jeho díla: 15 mší, z toho 10 kompletních 9 motetů 20 chansonů 4 kánony. Unikátní je 36hlasý kánon „Deo gratias“. Ve své době byl nejlepším skladatelem cyklické mše.

9 Doporučený poslech: J. Ockeghem: Missa Prolationum, Kyrie Missa L´homme armé

10 Otázky pro ověření znalostí: 1.Kterou generaci franko-vlámských škol Jean Ockeghem reprezentuje? 2.Které hudební formy J. Ockeghem ve svém díle využil? 3.Kolik kompletních mší z jeho díla se dodnes dochovalo?

11 Jacob Obrecht

12 2. Jacob Obrecht

13 Narodil se asi roku 1450. Místo narození je nejisté, možná v Bergenu nebo Utrechtu, ale také se někdy hovoří o pouti na Sicílii. Působil v katedrálách v Utrechtu, Bergenu, Cambrai, Bruggách, Antverpách, krátce též na ferrarském dvoře a ve službách papeže v Itálii. Při druhém pobytu ve Ferraře v roce 1504 nebo 1505 zemřel na mor.

14 Dílo Napsal 26 mší, tvoří 2/3 dochovaných skladeb, 32 motetů, cenné jsou motetové pašije, kde cantus firmus je odvozen z gregoriánského chorálu. Na rozdíl od J. Ockeghema psal také světské skladby. Pobyt v Itálii měl vliv na jeho melodiku, je patrná italská zpěvnost a lidové prvky.

15 Doporučený poslech: Jacob Obrecht: část některé ze mší nebo Salve Regina

16 Otázky pro ověření znalostí: 1.Se kterým skladatelem tvoří J. Obrecht dvojici reprezentantů druhé generace franko- vlámských škol? 2.Které hudební formy využil ve svém díle? 3.V čem se liší od J. Ockeghema?

17 Literatura 1.Hrčková, Naďa: Dějiny hudby I. – Evropský středověk, Ikar 2005 2.Hrčková, Naďa: Dějiny hudby II. – Renesance, Ikar 2005 3.Smolka, Jaroslav: Dějiny hudby, TOGGA, Brno 2001 4. Šafařík, Jiří: Dějiny hudby, I. díl, Votobia, Praha 2002

18 Obrazová příloha 1. Jean Ockeghem http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/5/54/Johannes%2BOckeghem.png, 1. 2. 2é13 http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/5/54/Johannes%2BOckeghem.png 2. Jacob Obrecht http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/5/54/Obrecht.jpghttp://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/5/54/Obrecht.jpg. 1. 2. 2013