Stáhnout prezentaci
Prezentace se nahrává, počkejte prosím
1
Kapraďorosty (Pteridophyta)
2
KAPRAĎOROSTY (PTERIDOPHYTA)
kapraďorosty tvoří skupinu několika oddělení suchozemských výtrusných rostlin jejich tělo je již rozčleněno na „kořen, stonek a listy“ vyskytují se u nich již cévní svazky rozmnožují se pomocí výtrusů či vegetativně vyznačují se střídáním generací – rodozměnou kapraďorosty jsou skupinou, jejíž hlavní rozvoj probíhal hlavně v prvohorách
3
KAPRAĎOROSTY (PTERIDOPHYTA)
Na Zemi žije přes druhů. Jsou to převážně stínomilné a vlhkomilné rostliny vázané většinou na půdy s kyselým pH.
4
Mezi kapraďosrosty patří tato oddělení:
plavuně (Lycopodiophyta) přesličky (Equisetophyta) kapradiny (Polypodiophyta)
5
plavuně Lycopodiophyta
6
PLAVUNĚ (LYCOPODIOPHYTA)
rostliny bylinného vzrůstu (vymřelé byly i stromovité), pravděpodobně se vyvinuly z Rhyniophyt typickým znakem je vidličnaté (dichotomické) větvení lodyh (habituelně i ekologicky odlišnou skupinou jsou šídlatky) listy většinou malé, sloužící k asimilaci = trofofyly výtrusné lístky v klasech = sporofyly sporofyt převažuje nad gametofytem v ČR jsou všechny plavuně chráněné zákonem!!! výtrusy některých plavuní se používaly k přípravě zasýpacích prášků
7
Lepidodendrales - vymřelé dřevité plavuně
kmen bez listů, sporangia v šišticích, listy až 1 m dlouhé Lepidodendron sp.
8
Sigillaria sp.
9
listy = trofofyly
10
sporofyly = výtrusné lístky, tvoří většinou celý klas
- na svrchní straně každého výtrusného lístku je ledvinitá výtrusnice sporofyl klas ze sporofylů sporangium sporangia
11
Lycopodium clavatum - průřez výtrusným klasem, každý sporofyl nese jedno tlustostěnné sporangium, ve kterém vznikají spory.
12
Životní cyklus plavuní
13
sporofyt – zelený, vytrvalý, nesoucí klasy se sporangii
gametofyt - drobný, mykorrhitický, dlouhověký, většinou samostatný (plavuně) sporofyt – zelený, vytrvalý, nesoucí klasy se sporangii
14
patří sem 3 skupiny: plavuně (Lycopodiopsida) vranečky (Selaginellopsida) šídlatky (Isoetopsida)
15
plavuň vidlačka Lycopodium clavatum
Víceleté rostliny, dlouze plazivé kořenující lodyhy dlouhé až 1m s vystoupavými větvemi, čárkovité listy (trofofyly), sporofyly se od trofofylů výrazně liší a tvoří výtrusnicové klasy, až 8 cm dlouhé – na stopkách po dvou (někdy po třech).Dobrým poznávacím znakem oproti plavuni pučivé je bezbarvý chlup, kterým je zakončen list. ekologie - vřesoviště, suché pastviny, světlé jehličnaté lesy, na kyselých půdách
16
Lycopodium clavatum - plavuň vidlačka
17
Lycopodium annotinum -
plavuň pučivá
18
Lycopodiella inundata
plavuňka zaplavovaná Diphasiastrum alpinum plavuník alpský
19
Selaginella selaginoides – vraneček brvitý
20
Isoëtopsida - šídlatky
Isoëtes lacustris – šídlatka jezerní
21
PŘESLIČKY (EQUISETOPHYTA)
22
PŘESLIČKY (EQUISETOPHYTA)
vytrvalé byliny (vymřelé i stromovité) mají článkované lodyhy, v uzlinách s lodyžními pochvami lodyhy bývají křehké a rýhované s vystouplými žebry a uvnitř duté větve (nikoliv listy!) vyrůstají v přeslenech některé druhy mají 2 typy lodyh, které jsou morfologicky (tvarově) a fenologicky (časově) odlišné sporofyly přesliček vytváří dohromady výtrusnicový klas
23
Životní cyklus přesliček
24
jarní lodyha
25
letní lodyha
26
přeslička rolní Equisetum arvense
Vytrvalá rostlina, až 30cm vysoká, během vegetačního období vytváří dva typy lodyh, které jsou velmi odlišné a nevyrůstají současně – jarní fertilní (plodné) lodyhy jsou nezelené (hnědé) a nevětvené, bledě načervenalé až hnědé, ukončené výtrusnicovým klasem, odumírají po dozrání (březen, duben) - letní sterilní (neplodné) lodyhy, cm vysoké, zelené, přeslenitě větvené, větve jednoduché Ekologie – na výživných, otevřených, světlých jílovitých půdách, ve spodině zamokřených stanovišť, podél příkopů, cest, těžko zvládatelný plevel v zahradách.
27
přeslička rolní
29
přeslička lesní (Equisetum sylvaticum)
2 typy lodyh, které jsou utvářeny odlišně, ale vyrůstají zhruba ve stejnou dobu; plodné (jarní) lodyhy jsou cm vysoké, nevětvené, ale po dozrání výtrusů se rozvětvují a zezelenají; sterilní (letní) lodyhy cm vysoké, přeslenitě větvené ekologie - smrčiny, jedliny, lesní prameniště, lužní lesy, rašelinné louky; indikuje silně podmáčené půdy, (ukazatel zamokření a kyselého prostředí).
33
přeslička poříční Equisetum fluviatile
vytrvalé až 150 cm vysoké rostliny, většinou přeslenitě větvené ekologie - bahnitá stanoviště, mokřadní louky, okraje stojatých a pomalu tekoucích vod (litorál), hojný druh, často se významně podílí na zazemňování menších vodních nádrží.
34
přeslička poříční
35
přeslička poříční
Podobné prezentace
© 2024 SlidePlayer.cz Inc.
All rights reserved.