Stáhnout prezentaci
Prezentace se nahrává, počkejte prosím
1
Florogeneze
2
Florogeneze Aktuální flóra území
Odpovídá aktuálním klimatickým, geologickým a jiným vnějším faktorům Odráží historický vývoj území (ve všech faktorech) klimatické výkyvy Vychází z určitého stupně fylogeneze rostlin a navazuje na předchozí skladbu flóry
3
Historie vegetace země
první cévnaté rostliny na konci siluru – před ca 420 mil. let teorie kontinentálního driftu teorie mostů
5
Paleofytikum od vzniku cévnatých rostlin (420 mil.) v siluru po začátek svrchního permu (ca 260 mil.) dominance výtrusných rostlin
7
Karbon výrazné rozrůznění flóry
tropické oblasti (euramerická provincie) dominance Lepidodendrales (stromové plavuně), Calamitales (stromové přesličky) mírné oblasti dominance Cordaitophyta (předchůdci jehličnanů), Glossopteridales (dnes vymřelé, nahosemenné rostlin) angarská (sibiřská) provincie gondwanská provincie
11
Mezofytikum od svrchního permu po spodní křídu (100 mil.)
probíhá oteplení a vysušení dominance nahosemenných rostlin cykasy, benetity, jinany, jehličnany
13
Neofytikum od začátku svrchní křídy do současnosti
dominance krytosemenných rostlin
15
Paleocén grónská flóra gelindenská flóra (tropické typy)
Fagaceae, Betulaceae, Salicaceae, Aceraceae Pinaceae, Cupressaceae, Taxodium. Glyptostrobus, Metasequioa, Sequoia, Ginkgo gelindenská flóra (tropické typy) počátek formování základu pouštní flóry (kolem zbytků moře Tethys)
17
(Eocén), Oligocén grónská flóra –> turgajská
Stále Taxodium, Sequoia, Cedrus, Thuja, Tsuga, Pseudotsuga, Torreya Ginkgo, Carya, Liquidambar, Liriodendron, Magnolia, Juglans atd. gelidenská – > poltavská ústup k jihu, postup turgajské flóry na SV Asie postupná formace jehličnaté tajgy (zřejmě ochuzením turgajské flóry) ve střední Asii stepní flóra (snad z lesních typů) postupně pouštní a polopouštní typy
19
Neogén ochlazování, posun k jihu
formace tundrové flóry (zřejmě z flóry tajgy) Evropa – Alpské vrásnění, horská pásmovitost Amerika – v miocénu spojení severní a jižní Ameriky Přdpokládaný vznik nových rodů, endemických pro Evropu, často vázaných na alpská pohoří Phyteuma, Soldanella, Homogyne bohatá flóra přežívala zřejmě až do konce pliocénu, srovnání se současnou flórou východní Asie a východní části severní Ameriky Liriodendron, Platanus
20
Phyteuma orbiculare Phyteuma nigrum Phyteuma spicatum
21
Liriodendron tulipifera
23
Kvartér Další výrazné ochlazení Výrazné klimatické výkyvy
24
Pleistocén Střídání glaciálů a interglaciálů
Neustálé změny vegetace a posuny areálů
27
Konec glaciálu a Holocén (Postglaciál)
ENVIRONMENTAL PERIOD AGE (14C) BC CLIMATE POST- SUBATLANTIC 0-2500 (wet) (Cool) GLACIAL SUBBOREAL (dry) (Warm) ATLANTIC (wet) (Warmest) BOREAL ,000 YOUNGER DRYAS 10,000-11,000 (Cold) ALLEROD 11,000-11,700 (Cool) OLDER DRYAS 11,700-12,000 (Cold) Bolling (interstadial) 12,500-12,000 Windermere (interstadial) 14,000-13,000 Würm/Weichsel/Wisconsin (glacial) 70,000-18,000-15,000 very cold
28
Würm velmi chladné a suché klima „dryasová flóra“ „polární poušť“
aridní tundra velmi druhově chudá flóra dnešní severské tundry a alpských poloh (např. Dryas octopetala, Salix herbacea, Oxyria digyna) sezónně zvířata v příhodnějších podmínkách „stepotundra“ směs stepních a tundrových rostlin stepní druhy (např. Artemisia sp. div., Ephedra, Astragalus, Hipppophaë) určitá paralela dnešní Sibiř přítomnost pastevních zvířat (sob, zubr, kůň, mamut)
29
Dryas octopetala
30
Würm
31
Windermere interstadiál
nesoulad mezi paleozoologickými a paleobotanickými nálezy brouci indikují teplotu srovnatelnou s dnešní stále vegetace bez dřevin
32
Bölling interstadial 12 500 – 12 000 BP
migrace prvních stromů do střední Evropy Betula pubescens do centrální západní Evropy Pinus do Polska
33
Starší dryas (stadiál)
– BP ústup břízy a borovice návrat dryasové flóry
34
Alleröd (interstadiál)
– BP smíšené a listnaté lesy bříza, osika, smrk, borovice, modřín, jalovec, dub, líska Poaceae jelen, sob, kůň, medvěd
35
Mladší dryas (stadiál)
– BP ochlazení o 4 – 5 °C, o 400 – 500 mm méně srážek dryasová flóra se stepními prvky stepní fauna
37
Preboreál a Boreál 10 000 – 9 000 – 8 000 BP první období holocénu
velmi rychlé oteplení – údajně o 7°C v průběhu 50 let suché, kontinentální klima pravděpodobně o 2°C tepleji než dnes expanze břízy a borovice v Preboreálu (březoborové lesy) následovaná rozšířením lísky v boreálu (ca do severní Evropy, první „teplomilná dřevina“; lískovoborové lesy) Betula pubescens, B. pendula, Sorbus aucuparia, Populus tremula, Pinus, Juniperus (zejména preboreál) los, zubr, jelen, prase
38
Boreál
39
Atlantik 8 000 – 5 000 BP holocénní optimum
vlhké oceánské klima tepleji než dnes a více srážek stínomilné lesní druhy „Quercetum mixtum“ jilm, dub, lípa, olše, jasan líska a další pionýrské dřeviny ustupují jelen, prase
40
Atlantik
41
Subboreál 5 000 – 2 500 BP ochlazení a vysušení klimatu
smíšené dubové lesy zásadní ovlivnění vegetace člověkem oheň domácí zvířata pěstování obilovin, archeofyty (Plantago, Rumex) možnost patogenů (Tsuga canadensis)
42
Subatlantik 2500 – 0 BP zvlhčení klimatu migrace buku a habru
pokračující vliv člověka kácení lesů další šíření bylin, zvláště plevelů paludifikace nárůst rašelinišť
Podobné prezentace
© 2024 SlidePlayer.cz Inc.
All rights reserved.