MINERALOGIE 2 * Krystal a jeho podoby * Krystalová mřížka

Prezentace na téma: "MINERALOGIE 2 * Krystal a jeho podoby * Krystalová mřížka"— Transkript prezentace:

1 MINERALOGIE 2 * Krystal a jeho podoby * Krystalová mřížka * Vnější tvar krystalu * Fyzikální vlastnosti minerálů * Chemické složení minerálů

2 TYPY A POUŽÍVÁNÍ TERMÍNU „KRYSTAL“
KRYSTAL – používáme u minerálů, který je ohraničen rovnými plochami, hranami a rohy. DRÚZA - Skupinu krystalů narostlých na společném základě. AGREGÁT - Velké množství krystalů téhož nerostu pohromadě vytváří shluk. GEODA - Vykrystalování minerálů na stěnách oválné dutiny v hornině. AGREGÁT KRYSTAL DRÚZA GEODA

3 KRYSTALOVÁ MŘÍŽKA Vnitřní stavba (struktura) krystalů je dána uspořádáním nejmenších stavebních částic (tj. atomů, iontů či molekul). Tyto hmotné částice jsou zákonitě geometricky seskupeny a vytvářejí tzv. krystalovou strukturu. Její idealizovaný geometrický obraz (model) označujeme jako prostorovou mřížku. vnitřní stavba diamantu vnitřní stavba halitu (soli kamenné)

4

5 VNĚJŠÍ TVAR KRYSTALU * Vnější tvar a souměrnost krystalu nerostu jsou odrazem jeho vnitřní stavby. * Krystaly mohou být souměrné podle rovin, os a středu souměrnosti. * Krystaly mohou být i zcela nesouměrné. * Rovina souměrnosti: rozděluje krystal na dvě zrcadlově stejné části. * Osa souměrnosti: je myšlená přímka vedená středem krystalu. Při otáčení kolem této osy o 360° se krystal opětovně dostává do polohy shodné s výchozí pozicí. Podle toho, kolikrát se při otočení o celý kruh docílí shoda s výchozí polohou, rozeznáváme dvojčetné, trojčetné, čtyřčetné a šestičetné osy souměrnosti. * Střed souměrnosti: krystal má střed souměrnosti, pokud každá jeho plocha má odpovídající protiplochu. Protiplocha je shodná a rovnoběžná s výchozí plochou a je otočená kolem myšleného středu o 180°. * Osní kříž: je tvořen krystalovými osami, které procházejí středem krystalu. Osní kříže jednotlivých soustav se liší. Pro každou krystalovou soustavu je charakteristická délka os a úhly, které mezi sebou jednotlivé osy svírají.

6 FYZIKÁLNÍ VLASTNOSTI MINERÁLŮ
* Tvrdost * Hustota * Štěpnost * Lom * Lesk *Barva * Propustnost světla * Vryp

7 MOHSOVA STUPNICE TVRDOSTI MINERÁLŮ
Stupeň Minerál Poznámka 1  mastek můžeme rýpat nehtem 2  halit /sádrovec/  3  kalcit můžeme rýpat nožem 4  fluorit 5  apatit 6  živec rýpe do skla 7  křemen 8  topaz 9  korund 10  diamant

8 ŠTĚPNOST VRYP Vryp je barva prášku, kterou zanechává nerost při otírání o neglazovanou bílou porcelánovou destičku. Může se lišit od skutečné barvy nerostu LOM Některé nerosty se lámou podle nerovných ploch. Lomné plochy nejsou závislé na struktuře. Podle vzhledu lomné plochy rozeznáváme například: miskovitý, hladký, lasturnatý lom (křemen, opál, obsidián).

9 HUSTOTA Hustota určuje, kolikrát je určitý objem nerostu těžší než stejný objem destilované vody. Hustota se udává v jednotkách  g/cm3. LESK Lesk vzniká odrazem světla od krystalových nebo štěpných ploch. Rozlišujeme například: * diamantový lesk - diamant, sfalerit * kovový lesk - pyrit, galenit * perleťový lesk - slídy, sádrovec * skelný lesk - křemen * matný lesk - kaolinit * mastný lesk - mastek

10 BARVA Barva je jednou z nejnápadnějších vlastností minerálů. Je důležitá pro poznávání minerálů. Rozlišujeme nerosty barevné, bezbarvé a zbarvené. U barevných nerostů je barva velmi stálá. Magnetit je vždy černý, malachit zelený, azurit modrý...

11 CHEMICKÉ VLASTNOSTI MINERÁLŮ
Chemické složení Minerály se skládají z malých částic - atomů iontů a molekul. * Chemické složení minerálů se vyjadřuje chemickou značkou (síra - S) nebo chemickým vzorcem (galenit - PbS). * Minerály se rozdělují podle chemického složení a vnitřní stavby do devíti tříd mineralogického systému (minulá přednáška!). Reakce s kyselinami Nejčastěji se používá reakce se zředěnou kyselinou chlorovodíkovou (HCl) k důkazu uhličitanů. * Při této reakci se uvolňují bubliny CO2 (šumění). * Tato reakce probíhá u některých uhličitanů za studena (kalcit, aragonit), u jiných je třeba úlomek minerálu v kyselině zahřát (ve zkumavce).