vytvořený v projektu OP VK

Prezentace na téma: "vytvořený v projektu OP VK"— Transkript prezentace:

1 vytvořený v projektu OP VK
Vzdělávací materiál vytvořený v projektu OP VK Název školy: Gymnázium, Zábřeh, náměstí Osvobození 20 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Název projektu: Zlepšení podmínek pro výuku na gymnáziu Číslo a název klíčové aktivity: III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

2 Anotace Název tematické oblasti:
Přírodní zóny Země, světové obyvatelstvo Název učebního materiálu: Pouště tropů a subtropů Číslo učebního materiálu: VY_32_INOVACE_Z0107 Vyučovací předmět: Zeměpis Ročník: 1. ročník čtyřletého gymnázia Autor: Milan Kratochvíl Datum vytvoření: Datum ověření ve výuce: Druh učebního materiálu: Prezentace Očekávaný výstup: Charakterizuje a na mapě ukáže daný geobiom Metodické poznámky: Frontální a skupinová výuka, práce s mapou, vytyčení nových pojmů

3 1.2. Pouště tropů a subtropů
Poloha: především kolem obratníků (Raka i Kozoroha). Obecná charakteristika: oblasti velmi krátkým obdobím dešťů (1 – 2 měsíce, často ale bez srážek i několik let či v extrémních případech až staletí - Atacama) s ročním úhrnem srážek pod 250 mm, kde výpar převažuje objem srážek. Typický je velký rozdíl teplot (přes den běžně přes 40°C, v noci pokles až k bodu mrazu). Dělení pouští podle příčiny vzniku: 1. oblasti vysokého tlaku vzduchu s neustálým sestupem vzduchu k povrchu – tím z něj odvádí vlhkost, tlaková výše navíc brání přílivu vlhčího oceánského vzduchu – pouště klimatické (pasátové) 2. oblasti při pobřeží, kde suché pasátové větry trvale vanou z pevniny nad oceán  při pobřeží vznikají studené proudy, oceánský vzduch je chladnější než pevnina a brání přílivu teplejšího vlhkého vzduchu – pouště pobřežní

4 3. oblasti v centru kontinentů s velkou vzdáleností od oceánů, případně spolupůsobení srážkového stínu – pouště vnitřní Řeky: Koryta po většinu roku suchá (vádí), v případě deště neschopnost krajiny vsakovat vodu – vzniká povodňová vlna. 1. Vádí v oblasti Izraele

5 Typy pouští: Rozlišení podle vlivu exogenních činitelů (především teplota, vítr, voda) – extrémní podmínky způsobují rychlou erozi, časté větry urychlují transport (vznik dun, písečné či prachové bouře): kamenitá poušť(hamada) – nejčastější, s pokryvem kameny, četnými skalami – asi 70% všech pouští 2. Hamada

6 písečná poušť (erg) – s písečnými přesypy (nejvyšší přes 400 m), asi 20%
3. Písečná poušť s typickými dunami nanesenými větry

7 oblázková, štěrková poušť (reg, serír) – nejčastější na Sahaře

8 solná poušť (šott, sebek) – v místech s výraznou převahou výparu nad srážkami, vláha tedy stoupá k povrchu a přináší sebou minerály – vznik tvrdé kůry. Zasolování je problémem všech těchto oblastí (i obdělávaných) 5. Solná poušť

9 Sahara: největší pouštní oblast na světě – asi 2 mil
Sahara: největší pouštní oblast na světě – asi 2 mil. km2, severní a střední Afrika. Ještě před let pokryta savanou, dostatek vody (současná síť říčních koryt pozůstatkem tohoto období), stáda zvířat, člověk. Na jejím území všechny typy pouští, relativně málo z nich písečných, většinou kamenité a oblázkové. Vysoké teploty (teplotní rekord libyjská Azázia: 57,8 °C) i rozdíly mezi dnem a nocí. V místech s řekami nebo podzemní vodou vznikají oázy (artézské studny). 6. Oáza v Libyi

10 Rozšiřování pouští (desertifikace) pokračuje, ročně navýšení o až 120
Rozšiřování pouští (desertifikace) pokračuje, ročně navýšení o až km2, často působením člověka – odlesňování pro potřeby zemědělství bez dostatečného zavlažování. Největší pouště tropů a subtropů: Afrika: Sahara, Namib, Kalahari Austrálie: Velká písečná poušť, Simpsonova poušť Asie: Arabská poušť j. Amerika: Atacama s. Amerika: Mohavská poušť, Sonorská poušť

11 Vegetace: Velmi skromná, řídká, tvořená především sukulenty (rostliny přizpůsobené nedostatku vody – zadržování,malý odpar) jako kaktusy, agáve. V oázách časté palmy (datlové). 7. Kaktus

12 Fauna: Kvůli vysokým teplotám většinou noční, často žijící pod zemí, nízká biodiverzita, ne tak zjevné zoogeografické působení (hmyz, hadi, plazi, drobní býložravci i predátoři – fenek), velbloud. 8. Fenek

13 Úkoly: Práce s atlasem – vyhledat oblasti pouští na jednotlivých kontinentech, opakovat s pomocí atlasu cirkulaci vzduchu, odvodit vznik jednotlivých pouštních oblastí Terminologie (nová, opakování): exogenní činitelé srážkový stín bod mrazu vádí oáza desertifikace

14 Zdroje: Obr. 1: Wadi Hawarim in summer 2011 (8).JPG. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora-Zachovejte licenci 3.0 Unported na www. Obr. 2: 260 Boa Vista.jpg. [cit ]. Dostupný jako Volné dílo na www. Obr. 3: Erg chebbi sunrise.jpg. [cit ]. Dostupný jako Volné dílo na www. Obr. 4: Desert-close-to-red-sea.jpg. [cit ]. Dostupný jako Volné dílo na www. Obr. 5: Salt desert Sahara.JPG. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora-Zachovejte licenci 3.0 Unported, 2.5 Generic, 2.0 Generic a 1.0 Generic na www.

15 Obr. 6: Oasis in Libya.jpg. [cit ]. Dostupný jako Volné dílo na www. Obr. 7: Pachycereus pringlei baja california 1.jpg. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora-Zachovejte licenci 3.0 Unported na www. Obr. 8: Fennec fox.jpg. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora-Zachovejte licenci 3.0 Unported na www. Ostatní informace byly vytvořeny z vlastních zdrojů.