Škola: Mendelovo gymnázium, Opava, příspěvková organizace

Prezentace na téma: "Škola: Mendelovo gymnázium, Opava, příspěvková organizace"— Transkript prezentace:

1 Škola: Mendelovo gymnázium, Opava, příspěvková organizace
III/2 VY_32_INOVACE_513 Škola: Mendelovo gymnázium, Opava, příspěvková organizace Jméno autora: RNDr. Rostislav Herrmann Datum: 1. listopadu 2012 Ročník: čtvrtý Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Přírodopis Tematický okruh: Základy ekologie Téma: EKOLOGIE XIII. (komerční mořský rybolov a jeho vliv na populace ryb) Metodický list/Anotace: Žáci pochopí vliv průmyslového rybolovu na snižování velikostí populací mořských ryb. Seznámí se s technikami tohoto rybolovu. Uvědomí si nebezpečí porušení ekologické rovnováhy v mořích i riziko snížení potravinových zdrojů pro lidstvo. Zdroje: uvedeny na konci prezentace

2 RYBY KOMERČNÍ MOŘSKÝ (NÁMOŘNÍ) RYBOLOV A JEHO VLIV NA POPULACE RYB
RNDr. Rostislav Herrmann

3 KOMERČNÍ MOŘSKÝ (NÁMOŘNÍ) RYBOLOV
Je jedním z důležitých zdrojů potravy pro lidstvo V některých přímořských státech tvoří mořské ryby a další mořští živočichové rozhodující část potravin živočišného původu Ekologickým problémem se komerční mořský rybolov stává díky svému nadměrnému rozsahu a technikám lovu, které způsobují zabití velkého množství nechtěně vylovených živočichů a mnohdy dokonce devastaci celých mořských ekosystémů. Co víte o problematice: Nechtěně vylovených živočichů? Množství vylovených mořských ryb a ovlivnění velikostí jejich populací? Poškozování mořských ekosystémů v důsledku rybolovu?

4 KOMERČNÍ MOŘSKÝ (NÁMOŘNÍ) RYBOLOV
Technicky jsou používány různé druhy sítí a lovných šňůr Sítě jsou buď vlečného typu (vlečeny za loděmi) nebo se umísťují ve vodním sloupci a ryby se do nich chytají vlastním aktivním pohybem (díky vhodnému materiálu a velikosti ok ryby síť nevidí) Podobně lovně šňůry jsou vlečeny za lodí nebo umístěny ve vodním sloupci Na šňůrách bývá velké množství háčků s návnadou

5 KOMERČNÍ MOŘSKÝ (NÁMOŘNÍ) RYBOLOV
K vlečným sítím patří traly (tralové sítě) a nevody Traly Mívají menší vertikální rozměr a bývají široké a velmi dlouhé (mají tvar dlouhého pytle) Mohou být u ústí opatřeny rámem nebo být bez rámů Mohou sloužit i k lovu ve velkých hloubkách (kombinované využití plováků a zátěží)

6 KOMERČNÍ MOŘSKÝ (NÁMOŘNÍ) RYBOLOV
Nevody Bývají vlečeny po obou stranách Jsou kratší a vyšší než traly K sítím, které se staticky umísťují ve vodním sloupci patří především tenata Umísťují se vertikálně (mají charakter záclon) Hloubka umístění se koriguje pomocí plováků a zátěží Materiál a velikost ok se volí tak, aby ryby sítě nepostřehly a zároveň se zachytily ryby různých velikostí Šířka bývá i více než 1 kilometr Bývají ponechány na místě několik dní, ryby se chytají postupně a často pomalu umírají (mj. díky zraněním při snaze vyprostit se)

7 KOMERČNÍ MOŘSKÝ (NÁMOŘNÍ) RYBOLOV
Hlubinné vlečné sítě Díky závažím jsou vlečeny po povrchu mořského dna Odlovují nejen ryby nebo jiné zpracovatelné organismy, ale prakticky všechny složky bentosu společně s anorganickou drtí ze dna Mohou být na spodní ploše vybaveny kovovými koly, které brání protržení sítě při tažení, drtí ale mnohdy na dně i organismy, které by při prostém tažení sítě měly šanci na únik Hlubinné vlečné sítě působí výrazně devastačně Lovné šňůry Vlečné šňůry bývají vlečeny za loděmi v různých hloubkách Mohou mít délku až 120 kilometrů Živočichové s měkkým povrchem těla se nemusí chytat jen na návnadu, ale mohou být nabodnuti (hlavonožci,…) Statické šňůry se umísťují vertikálně pomocí plováků a závaží

8 KOMERČNÍ MOŘSKÝ (NÁMOŘNÍ) RYBOLOV
Pro zvýšení efektivity lovu bývají využívány další technické prostředky Satelitní vyhledávání hejn mořských organismů a navádění na ně Systémy lákání organismů na různé podněty (světlo v noci aj.) Jako nehumánní se jeví zachycení hospodářsky nevyužívaných organismů při lovu – ty bývají mrtvé nebo zraněné vyhazovány jako odpad zpět do moře Odhaduje se např., že při mořském rybolovu přichází takto denně o život kolem 1000 mořských savců (především kytovci, tuleni) Díky všem technickým vymoženostem člověka došlo ke značné redukci velikosti populací ryb a jiných mořských organismů v globálním měřítku

9 KOMERČNÍ MOŘSKÝ (NÁMOŘNÍ) RYBOLOV
Závažná je také problematika tzv. krmných ryb Jedná se o drobné druhy jako sardinky nebo sardele Tyto druhy stojí v potravních řetězcích mořských ekosystémů níže, než velké druhy ryb, které se jimi mnohdy živí Drobné ryby jsou po vylovení z velké části zpracovány na krmivo pro hospodářská zvířata jako jsou prasata, kuřata nebo i ryby chované na farmách (odtud pojem krmné ryby) Přímé zpracování na potraviny pro lidstvo by bylo mnohem efektivnější – při zkrmení je vznik nové biomasy výrazně ztrátový (cca 5 : 1) Takzvané krmné ryby tvoří 37 procent všech ryb, které se ročně vyloví ze světových moří Devadesát procent z nich se následně přemění na rybí moučku nebo rybí tuk a jsou pak použity při výrobě zemědělských krmiv

10 KOMERČNÍ MOŘSKÝ (NÁMOŘNÍ) RYBOLOV
Za zmínku stojí např. údaje z článku „Moře jsou skoro prázdná, ryb dramaticky ubylo“, který byl publikován na aktuálně.cz v roce 2009 – i mnoho dalších zpráv podobný obsah: Podle Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) už rybáři buď úplně zdevastovali, či vážně ohrožují 80 procent ryb v téměř všech částech světa. Situace se zhoršuje. S příslušnou směrnicí přišla FAO už v roce Problém je v tom, že její dodržování je dobrovolné. Díky tomu všech 53 středních nebo velkých rybářských zemí ji více či méně porušuje. V hodnocení vědců nejlépe obstály Norsko, Spojené státy a Kanada. Naopak Evropa - s výjimkou Islanďanů a už zmiňovaných Norů - úplně propadla. Některé evropské země jsou na tom s dodržováním nezávazného kodexu dokonce hůř, než státy rozvojového světa. V Bruselu přitom sedí zvláštní komisař pro rybolov. Kvóty pro státy sedmadvacítky jsou podle odborníků neúměrně vysoké. Jednotlivé země navíc mlčky přehlížejí jejich porušování i nelegální rybolov. Z druhé strany ovšem dochází ke stavu, kdy poctiví rybáři jsou nuceni díky kvótám vyhazovat přes palubu část vylovených hodnotných ryb. Řešením patrně není pouhé stanovení kvót, ale už samotné snížení počtu rybářských lodí a technik výlovu.

11 KOMERČNÍ MOŘSKÝ (NÁMOŘNÍ) RYBOLOV
Ekologická organizace Oceana tvrdí, že rybáři nenávratně zdecimovali už 88 procent rybářských zón v Evropě. Mimo jiné i proto, že do moře každoročně vyhodí 1,4 milionu tun ryb, které uloví omylem. Celá třetina živočichů uvízlých v rybářských sítích, se - většinou už mrtvých - po vytažení z vody hází zpátky - ve své zprávě na to upozorňuje Světový fond na ochranu přírody (WWF). Zamyslete se nad výše uvedenými fakty – jaký je váš názor na řešení popsané situace? Je možné tuto situaci ovlivnit (nejen výběrovou spotřebou potravin, ale obecně preferencí přístupů při řešení problémů)? Je potřebné se problémem zabývat z hlediska udržitelného rozvoje? Předchozí snímek obsahoval mj. údaje o přístupu Evropy z roku Máte informace o tom, zda od té doby došlo v Evropě ke změně?

12 LITERATURA WWW ZDROJE A DORLING KINDERSLEY BOOK. Zvíře: Obrazová encyklopedie živočichů všech kontinentů. 1. vyd. Praha: Euromedia Group, 2002, 624 s. ISBN GAISLER, Jiří. Zoologie obratlovců. 1. vyd. Praha: Academia, 1983. ROČEK, Zbyněk. Historie obratlovců. 1. vyd. Praha: Academia, ISBN Námořní rybolov. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, [cit ]. Dostupné z: Rybářské sítě. In: [online]. [cit ]. Dostupné z: Komerční rybolov. In: [online]. [cit ]. Dostupné z: Moře jsou skoro prázdná, ryb dramaticky ubylo. In: Aktuálně.cz [online]. [cit ]. Dostupné z: Lidé plýtvají rybami. Třetina úlovku končí jako odpad. In: Aktuálně.cz [online]. [cit ]. Dostupné z: Udfržitelná spotřeba: Rybolov. In: [online]. [cit ]. Dostupné z: