Závěr 5. 12. 2011. Před předsednictvím (politická situace) 22.10. 2008 Čtvrtý pokus o sesazení. Pro nedůvěru vládě se vyslovilo 96 poslanců ČSSD+KSČM,

Prezentace na téma: "Závěr 5. 12. 2011. Před předsednictvím (politická situace) 22.10. 2008 Čtvrtý pokus o sesazení. Pro nedůvěru vládě se vyslovilo 96 poslanců ČSSD+KSČM,"— Transkript prezentace:

1 Závěr 5. 12. 2011

2 Před předsednictvím (politická situace) 22.10. 2008 Čtvrtý pokus o sesazení. Pro nedůvěru vládě se vyslovilo 96 poslanců ČSSD+KSČM, proti nedůvěře jen 97 poslanců. ČSSD to prezentovala jako fakt, že vláda nemá důvěru většiny sněmovny. 22.11. - Olga Zubová a Věra Jakubková (SZ) se rozhodly opustit poslanecký klub. Obě ale tvrdily, že podporují vládu. Zubová odstoupila z funkce předsedkyně republikové rady strany.

3 Před předsednictvím (politická situace) 11.12. - Nezařazený poslanec Michal Pohanka složil poslanecký mandát, čímž vládní koalice ve sněmovně ztratila jeden hlas. Zdůvodnil to snahou o otevření prostoru pro dohodu ČSSD s ODS, která má zajistit "důstojný průběh" předsednictví ČR v EU a usnadnit spolupráci ČSSD s vládní koalicí i v době, kdy bude ČR čelit finanční krizi.

4 Před předsednictvím (o předsednictví) 23.10. - Premiér Topolánek pozval prezidenta a zástupce parlamentních stran k diskusi o českém předsednictví v EU. Premiér se neobával "zrušení" českého předsednictví (prodloužení předsednictví Francie?).

5 Před předsednictvím (polické dohody) 30.10. – Právo: premiér a předseda ČSSD J. Paroubek hodinu a půl jednali o českém předsednictví. 2.11. - Předsedové ODS a ČSSD v souvislosti s předsednictvím deklarovali vstřícnější a méně konfrontační vztahy svých stran, jež by podle nich mohly v některých dílčích věcech spolupracovat. Popřeli, že by ODS a ČSSD chystaly hlubší spolupráci (sepsání dohody L. Zaorálek, A. Vondra) 19.12. ČSSD představila své podmínky pro toleranci vládě v době předsednictví EU.

6 Podmínky ČSSD (verze červen 2008) 1. urychlené schválení Lisabonské smlouvy 2. shoda na prioritách předsednictví 3. pozastavení jednání s USA o umístění radaru 4. zákonem zakotvený zákaz privatizace zdravotnických zařízení

7 Podmínky ČSSD (verze prosinec 2008) 1. předčasné volby na podzim 2009 2. vláda nespojí ratifikaci lisabonské smlouvy s hlasováním o smlouvách o americkém radaru 3. přijmou datum pro euro 4. vzájemná informovanost (o předsednictví)

8 Postoj vlády Čunek: "Za těchto podmínek určitě takovou dohodu uzavírat nebudeme.“ Bursík: "Dokážeme žít i s tím, když se to neuzavře. První Sněmovna je až někdy v únoru, ministeriády jsou v březnu. Dá se žít i bez té dohody.“ Topolánek: „Já musím říct, že je mi to úplně jedno a že s ním žádnou dohodu, která bude podmíněna nějakými vyděračskými požadavky, uzavírat nebudu.“

9 Předsednictví (vládní koalice) 5.1. 2009 - Zvažované změny ve vládě: roztržka v KDU-ČSL. Předseda Čunek navrhoval, aby ve vládě skončil ministr financí Kalousek. Premiér Topolánek potvrdil, že při debatách navrhl naopak odchod vicepremiéra Čunka. Kalouska označoval za nejlepšího ministra za KDU-ČSL. Topolánek: bude-li KDU-ČSL trvat na odchodu Kalouska a setrvání Čunka, povede to k pádu vlády.

10 Předsednictví (vládní koalice) 12.1. - Předseda KDU-ČSL Jiří Čunek se rozhodl opustit vládu. To uvítal premiér Topolánek. 23.1. Premiér odvolal další tři ministry: Řebíčka, Julínka, Stehlíkovou. 31.1. - Kritici vedení Strany zelených a jejího šéfa Martina Bursíka založili vnitrostranickou (Demokratická výzva).

11 Předsednictví (vládní koalice) 8.3. - Republiková rada SZ vyloučila ze strany poslankyně Věru Jakubkovou a Olgu Zubovou. Vyloučeni byli také bývalá první místopředsedkyně strany a exministryně školství Dana Kuchtová a Martin Čáslavka, kteří zorganizovali vnitrostranickou frakci.

12 Příčiny (?) pádu vlády 16.3. – Reakce na média: premiér přiznal, že svého přítele Marka Dalíka požádal, aby mediálně pomohl poslanci Petru Wolfovi, který je vyšetřován policií pro podezření ze zneužití několikamilionové dotace. 18.3. – Protiútok: premiér tvrdil, že má důkazy o manipulování loňské volby hlavy státu. ´Role K. Randáka a Petra Dimuna. Postoj ČSSD: kritika premiéra. - Premiér prohlásil, že se v této věci nemá čeho bát a je to naopak ČSSD, která podle něho kauzu vyrobila, protlačila do médií a nyní se na jejím základě pokouší už popáté vyslovit koaliční vládě nedůvěru. Poslanec ČSSD David Rath a předseda poslanců KSČM Pavel Kováčik navrhli, že by PS měla vyzvat premiéra k rezignaci.

13 Reakce ODS 24.3. Premiér: „I zde se přímo nabízela možnost spolupráce s ČSSD. Opět jsme tvrdě narazili do zdi. Dokonce i v případě takových samozřejmostí, jako je párování ministrů plnících si povinnosti v Evropské unii. Musím říci, že více státotvornosti i obyčejné slušnosti v tomto ohledu projevila KSČM.“ „Ten, kdo bude hlasovat pro pád vlády, hlasuje pro návrat komunistů k moci.“

14 Vyslovení nedůvěry 24.3. - Koaliční vláda po dvou letech končí. K opozici se připojili čtyři koaliční (101 ze 197 hlasů). Proti kabinetu hlasovali Jan Schwippel a Vlastimil Tlustý z ODS a bývalé členky SZ Olga Zubová a Věra Jakubková. Paroubek: vláda je "euroostudná", protože jako vláda předsednické země nemá jasný postoj vůči EU a není schopna prosadit schválení lisabonské smlouvy.

15 Vyslovení nedůvěry 25.3. - Premiér ve Štrasburku: kritika ČSSD, vláda během celého předsednictví čelí "bezprecedentním obstrukcím" ze strany socialistů. 25.3. – Premiér: za pádem vlády stáli Václav Klaus, Vlastimil Tlustý a pražský primátor Pavel Bém. 5.4. - ČR dokáže podle prezidenta V. Klause dokončit předsednictví. V případě potřeby by se do předsednictví zapojil sám, uvedl v rozhovoru.

16 Závěr - předsednictví Občané nepovažovali vyslovení nedůvěry během předsednictví za dobré řešení Role prezidenta Nízká politická kultura (na obou stranách) Rychlé jmenování nového premiéra J. Fischera

17 Informační kampaně Jedno téma/více aktérů Cíl: informovat veřejnost/získat podporu

18 Negativita Trend politické reklamy vede k negativitě Musí být součástí kampaně, která nabízí pozitivní sdělení Podle teoretiků začaly negativní kampaně dominovat v 80 letech, v prez. kampani v roce 1988 bylo 60 – 80 % negativních spotů Negativní kampaně mají schopnost upoutat více zájmu, vyvolat větší zpětnou vazbu a mít větší dopad Na druhou stranu mohou odpoutávat voliče od politiky Reklama a způsoby jejího užívání v politice představují kontroverzní téma

19 Etika Ve světě politiky neexistují etické normy a regulační mechanismy pro reklamu Ve světě obchodu zakázána klamavá reklama – v politice nikoliv Někteří politici volají po zavedení regulace do politické reklamy

20 „Utrácení“ za reklamu Kritici reklamy argumentují s tím, že se utrácení za reklamu vymklo kontrole Veřejnost je podle nich podváděna Na druhou stranu se ukazuje, že zábavná reklama může být také způsob, jak upoutat voliče

21

22 Definice spin-doctoringu Spin-doctoring – prezentování sdělení v co nejlepším světle Spin-doctor = někdo (především v politice), kdo se snaží ovlivnit veřejné mínění tím, že dává informacím, které prezentují média veřejnosti příznivou interpretaci a význam (ve prospěch zastupovaného subjektu) Spin-doctor = mediální poradce, snaží se kontrolovat agendu médií formováním toho, co vidíme a co slyšíme x více než expert na public relations Spin-doctoring by neměl být záměrnou manipulací

23 Negativní kampaň Negativní reklama, respektive negativní kampaň jako širší pojem, představuje specifickou formu vedení předvolebního boje a způsob, jak lze zpochybnit program a důvěryhodnost politického odpůrce v očích voličů.

24 Negativní reklama V současnosti je reklama profesionálnější a mnohdy také dokáže být účinnější, přičemž negativní spoty představují standardní volební taktiku. Narůstání role negativity a negativních ataků ve volebních kampaních můžeme doložit také daty z posledních prezidentských voleb v roce 2004 mezi Georgem Bushem a Johnem Kerry, o nichž akademici a odborníci na politickou reklamu hovoří jako o „bezprecedentních – co do počtů negativních útoků jak v reklamě tak i v projevech kandidátů“. Podle dostupných údajů tvořila v kampani George Bushe negativní reklama až 75 % z veškeré jeho použité reklamy.

25 Negativní reklama 1997: Konzervativci se snažili zabránit nástupu labouristů, nicméně mu nedokázali ani tímto způsobem zabránit.

26 Negativní reklama („Pokud byl ochoten lhát, aby nás zatáhl do války, bude ochoten lhát, aby vyhrál volby“

27 Negativní reklama Až bude mít prase křídla

28 Volební souboj ODS a ČSSD

29

30

31 Negativní kampaň

32 Volby 2010 – jsme otráveni politikou? ČSSD + ODS – ztráta 25 % hlasů Oslabení parlamentních stran Nové strany: boj proti korupci a dinosaurům