PŘEDNÁŠKA 10 Jiří Šebesta MRAR – Radiolokační a radionavigační systémy

Prezentace na téma: "PŘEDNÁŠKA 10 Jiří Šebesta MRAR – Radiolokační a radionavigační systémy"— Transkript prezentace:

1 PŘEDNÁŠKA 10 Jiří Šebesta MRAR – Radiolokační a radionavigační systémy
Jiří Šebesta Ústav radioelektroniky FEKT VUT v Brně

2 Radionavigační systémy
MRAR: PŘEDNÁŠKA 10. TÉMA: DRUZICOVÉ NAVIGAČNÍ SYSTÉMY I. Principy družicové navigace Výpočet polohy Přesnost měření polohy Radionavigační systémy

3 Radionavigační systémy
MRAR-P10: Principy druž. navigace (1/26) Satelitní navigační systémy GNSS (Global Navigation Satellite System) náleží do kategorie globálních systémů, jenž umožňují určení polohy libovolného místa na Zemi v jednotném společném souřadném systému. Družice tvoří soustavu majáků s vhodnou konstelací pro optimální pokrytí Země s minimální chybou určení polohových souřadnic navigačním zařízením (přijímačem) v uživatelském segmentu. Nejrozšířenějším systémem globální satelitní navigace je v současnosti GPS - NAVSTAR (Global Positioning System - Navigation System Using Time and Range). Radionavigační systémy

4 Radionavigační systémy
MRAR-P10: Principy druž. navigace (2/26) Navigační metody GNSS Při určování polohy zpracování signálů družic se používají následující metody: metoda úhloměrná metoda dopplerovská metoda interferometrická metoda založená na měření fáze nosné metoda dálkoměrná Radionavigační systémy

5 Radionavigační systémy
MRAR-P10: Principy druž. navigace (3/26) Úhloměrná metoda Z místa, jehož polohu určujeme, zaměřujme družici a zjišťujme její elevační úhel. Geometrickým místem bodů s konstantním elevačním úhlem k satelitu je kužel s vrcholem v místě družice. Provedeme-li měření ke stejné (v jiném čase) nebo jiné družici (ve stejném čase), určíme jiný kužel. Průsečík obou kuželů s po-vrchem Země, resp. s výškovou hladinou, v níž se poloha měřeného bodu nachází, se protínají v měřeném bodě. Radionavigační systémy

6 Radionavigační systémy
MRAR-P10: Principy druž. navigace (4/26) Ze znalosti aktuální polohy družic (tj. vrcholů kuželu) a příslušných elevačních (polohových) úhlů určíme průsečík kuželů definující polohu měřeného bodu. Metoda patří k nejstarším satelitním navigačním meto-dám. Vyžaduje zaměřovat družice směrovými anténami, je málo přesná. Lze zaměřovat na maximum, na minimum nebo srovnávací metodou. Určení souřadnic vykazuje nejednoznačnost. Radionavigační systémy

7 Radionavigační systémy
MRAR-P10: Principy druž. navigace (5/26) Dopplerovská metoda Družice pohybující se po negeostacionární oběžné dráze vysílá signál se stabilním kmitočtem fv. Signál přenáší časové značky vysílané v okamžicích ti, ti+1, ti+2, … s konstantním časovým rozestupem T = ti+1 - ti. Frekvence signálu přijímaného uživatelem v místě měření polohy je v důsledku Dopplerova jevu rovna hodnotě fRX lišící od fTX. Přijímaný signál je spolu se signálem lokálního oscilátoru s kmitočtem fLO, veden do směšovače. Radionavigační systémy

8 Radionavigační systémy
MRAR-P10: Principy druž. navigace (6/26) Výstupní signál za směšovačem má rozdílový kmitočet fLO – fRX. Jeho periody počítá čítač, který je spouštěn a blokován po sobě jdoucími přijatými časovými znač-kami. Vzdálenost družice - uživatel se mezi dvěma časovými značkami změní z hodnoty di na hodnotu di+1. Časová značka je uživatelem přijata v okamžiku ti + ti, kde ti = di/c je doba nutná ke zdolání vzdálenosti di družice – uživatel si-gnálem při rychlosti jeho šíření c. Radionavigační systémy

9 Radionavigační systémy
MRAR-P10: Principy druž. navigace (7/26) Čítač měřící periody signálu s rozdílovým kmitočtem ve své podstatě měří změnu fáze signálu mezi dvěma přijatými časovými značkami: Radionavigační systémy

10 Radionavigační systémy
MRAR-P10: Principy druž. navigace (8/26) Počet period signálu vysílaného mezi dvěma sousedními časovými značkami je stejný s počtem period signálu přijímaného mezi sousedními značkami, neboť dopplerovský efekt se samozřejmě projeví i v oblasti časové: Pro měření se však využívá rozdílová složka po směšová-ní přijatého signálu se signálem lokální-ho oscilátoru. Radionavigační systémy

11 Radionavigační systémy
MRAR-P10: Principy druž. navigace (9/26) Označíme-li F = fLO – fTX, souřadnice družice v okamžiku ti uspořádanou trojicí (xi, yi, zi), resp. v okamžiku ti+1 trojicí (xi+1, yi+1, zi+1) a souřadnice uživatele (x, y, z) , dostaneme:  Provedeme-li nejméně tři měření Ni, Ni+1, Ni+2 a známe-li souřadnice družice v okamžicích ti, ti+1, ti+2 můžeme řešit soustavu tří rovnic o třech neznámých, kterými jsou souřadnice uživatele v místě zjišťování polohy (x, y, z). Poloha družice se určí z aktuálních parametrů její dráhy, které však musí satelit vysílat, aby chyba určení jeho polohy v časových okamžicích ti, ti+1, ti+2 byla co nejmenší. Radionavigační systémy

12 Radionavigační systémy
MRAR-P10: Principy druž. navigace (10/26) Interferometrická metoda Systémy toho typu se často označují jako diferenciální. Pozemský přijímač má dvě antény umístěné na společné základně a vzdálené od sebe d. První anténou měříme zdánlivou vzdálenost D1i k i - té družici a současně druhou anténou zdánlivou vzdálenost D2i ke stejné družici i. Radionavigační systémy

13 Radionavigační systémy
MRAR-P10: Principy druž. navigace (11/26)  Potom lze určit úhel i, který svírá základna se spojnicí střed základny – družice a který pro měřící antény umístěné ve stejné výšce představuje úhel elevační: Pomocí dvou (známe-li geodetickou výšku), resp. tří takto stanovených úhlů a znalosti polohy družic lze určit polohu uživatele. Princip výpočtu odpovídá úhloměrným metodám. Výhodou metody je měření jen zdánlivých vzdáleností družice, což odstraňuje nutnost dokonalé synchronizace s palubními hodinami satelitu. Radionavigační systémy

14 Radionavigační systémy
MRAR-P10: Principy druž. navigace (12/26) Interferometrické měření fáze nosné Přijímač měří rozdíly fází nosné vlny signálů přijímaných od jedné družice dvěma anténami umístěnými na základně dlouhé d. Celým počtem period n měření inicializujeme pomocí modulačního signálu. Úhel, který svírá základna se směrem k družici je dán vztahem: Měření je mnohem přesnější, než v předchozím případě, protože malé změně vzdálenosti odpovídá relativně velká změna fáze nosné, kterou lze pak přesně změřit. Radionavigační systémy

15 Radionavigační systémy
MRAR-P10: Principy druž. navigace (13/26) Interferometrické měření fáze nosné – princip Radionavigační systémy

16 Radionavigační systémy
MRAR-P10: Principy druž. navigace (14/26) Dálkoměrná metoda Dálkoměrná metoda je nejčastěji využívaným způsobem měření polohy pomocí družic. Je základem systému GPS, GLONASS i GALILEO. Známe-li souřadnice družic (xi, yi, zi) a jsme-li schopni zjistit vzdálenost uživatelova přijímače od jednotlivých družic di, můžeme polohu uživatele (xu, yu, zu) určit řešením soustavy tří rovnic pro tři neznámé (výpočet průsečíku tří kulových ploch se středy xi, yi, zi a poloměry di) : Radionavigační systémy

17 Radionavigační systémy
MRAR-P10: Principy druž. navigace (15/26) Dálkoměrná metoda - princip Radionavigační systémy

18 Radionavigační systémy
MRAR-P10: Principy druž. navigace (16/26) Souřadnice jednotlivých družic jsou zakódovány ve vysílaném signálu jednotlivých družic, tzv. navigační zprávě. Vzdálenost od družice se zjišťuje pomocí měření doby di definující zpoždění na trase satelit - navigační přijímač: kde c je rychlost šíření elektromagnetické vlny ve vakuu.  Dobu di však můžeme určit pouze při dokonalé synchronizaci časové základny družice a navigačního přijímače, což nelze dostupnými prostředky zajistit. Radionavigační systémy

19 Radionavigační systémy
MRAR-P10: Principy druž. navigace (17/26)  V okamžiku měření časová základna uživatele vůči satelitu vykazuje jistý neznámý posuv t, který můžeme přepočítat na vzdálenost b = ct. K neznámým souřadnicím přibývá další neznámá b a pro výpočet polohy ve třírozměrném prostoru je nutno zpracovat signál alespoň ze čtyř majákových družic:  Je však nutno zajistit vzájemnou synchronizaci jednotlivých satelitů podle společné časové základny systému, tak aby b bylo konstantní hodnotou pro všechny satelity systému. Radionavigační systémy

20 Radionavigační systémy
MRAR-P10: Principy druž. navigace (18/26)  Při měření generuje navigační přijímač kopii PNP signálu družice, kterou časově synchronizuje s přijímaným signálem, čímž získává zpoždění mi vztažené vůči časové základně přijímače. Pro měření signálů ze čtyř družic získáme čtveřici zpoždění mi (pro i = 1, 2, 3, 4), jimž odpovídají pseudovzdálenosti Di. Dosazením do soustavy čtyř rovnic vypočteme hledané souřadnice uživatele. Na obrázku je naznačen způsob generování kopie družicového signálu. Radionavigační systémy

21 Radionavigační systémy
MRAR-P10: Principy druž. navigace (19/26)  Pokud je tvar ge-nerovaných signálů sa-telitů znám (kódy družic), lze pomocí výběru příslušné kopie pro danou družici a její korelace se vstupním signálem získat zdánli-vé zpoždění pro výpo-čet zdánlivé vzdále-nosti. Radionavigační systémy

22 Radionavigační systémy
MRAR-P10: Principy druž. navigace (20/26)  Kódy jednotlivých satelitů mohou být vhodně vybranými pseu-donáhodnými posloupnostmi, které jsou pomocí zvolené číslicové modulace (např. BPSK) namodulovány na nosnou frekvenci. Při nízkých hodnotách vzájemných korelacích jednotlivých kódů může být použita stejná nosná frekvence pro všechny družice systému, který pak pracuje se signálem s rozprostřeným spektrem s přístupem CDMA.  Základní složku s podstatně menší bitovou rychlostí pak může tvořit datová posloupnost navigační zprávy. K tomu, aby kopie signálu byla synchronní se signálem přijímaným, je třeba řídit generátor kopií signálů napětím u(e), jehož velikost a znaménko odpovídá velikosti a smyslu potřebného posunu e. Radionavigační systémy

23 Radionavigační systémy
MRAR-P10: Principy druž. navigace (21/26)  Napětí u(e) se získává pomocí diskriminátoru zpoždění, jehož hlavním prvkem je soustava korelátor. Radionavigační systémy

24 Radionavigační systémy
MRAR-P10: Principy druž. navigace (22/26) Korelátor vytváří součet (integrál) součinů hodnot přijímaného signálu s hodnotami kopie signálu vysílaného družicí. Tato kopie se generuje v přijímači. Součet (integrál) součinů se nazývá korelační funkce R(e).  Hodnota korelační funkce závisí na vzájemném posunu e obou signálů a je největší, je-li jejich vzájemný posun nulový. Radionavigační systémy

25 Radionavigační systémy
MRAR-P10: Principy druž. navigace (23/26) V diskriminátoru zpoždění je na společný vstup dvou korelátorů veden signál c(t) vysílaný družicí a zpožděný o dobu di, odpovídající vzdálenosti družice a přijímače. Na druhé vstupy korelátorů je přiváděn signál k(t) z časové základny generující kopii vysílaného signálu. Kopie je však zpožděna o neznámou hodnotu ti proti signálu generovanému v družicovém systému. Radionavigační systémy

26 Radionavigační systémy
MRAR-P10: Principy druž. navigace (24/26)  Principielně diskriminátor zpoždění sleduje časové zpoždění odpovídající zdánlivé vzdálenosti. Aby diskriminátor zpoždění byl citlivý a pracoval bez problémů, je zřejmě žádoucí, aby korelační funkce signálu měla jedno ostré maximum. Aby bylo možné signály c(t) přenášet rádiovou cestou, je třeba je namodulovat na nosnou vlnu (viz výše), tj. vytvořit dálkoměrný signál, který lze obvykle popsat vztahem: kde fc, je kmitočet nosné vlny. Pro BPSK modulaci platí: kde c(t) je pseudonáhodný dálkoměrný kód a D(t) je tzv. navigační zpráva nesoucí informace sloužící k určení polohy družice. Radionavigační systémy

27 Radionavigační systémy
MRAR-P10: Principy druž. navigace (25/26)  Dálkoměrné signály jednotlivých družic je třeba od sebe oddělit.  Používá se:  kmitočtového multiplexu FDMA, kdy každá družice používá jiný kmitočet f nosné vlny a dálkoměrný kód c(t) může být společný  kódového multiplexu CDMA, kdy všechny družice sice vysílají na nosné vlně se stejným kmitočtem, ale rozprostírací kód c(t) je pro každou družici jiný  Radionavigační systémy

28 Radionavigační systémy
MRAR-P10: Principy druž. navigace (26/26) Pokud signál generovaný v přijímači neodpovídá signálu družice, jejíž vzdálenost je třeba měřit, je výstupní napětí korelátoru (tj. vzájemná korelační funkce dvou různých kódů c(t)) malé a přijímač se na signál družice nezasynchronizuje. Postupným generováním kopií signálů družic zajistíme měření vzdáleností k satelitům, potřebných pro výpočet polohy uživatele. Autokorelační funkce dálkoměrných kódů má jedno ostré maximum a mimo něj je malá s klesající tendencí a vzájemné korelační funkce dvou různých kódů mají velmi malou hodnotu (korelační šum). Pseudonáhodné kódy jsou periodické a generují se podle daných algoritmů. Publikování nebo utajení algoritmu generování kódu může umožnit, ztížit nebo i znemožnit přístup uživatele do navigačního systému. Radionavigační systémy

29 Radionavigační systémy
MRAR-P10: Výpočet polohy (1/7)  Dálkoměrná metoda  Polohu přijímače (uživatele) určíme řešením soustavy rovnic: D1, D2, D3 a D4 jsou změřené pseudovzdálenosti (x1, y1, z1) až (x4, y4, z4) jsou polohy družic v kartézské souřadné soustavě (xu, yu, zu) je hledaná poloha přijímače tu je časová diference mezi časovou základnou přijímače a synchronní základnou družic c je rychlost šíření elektromagnetické vlny (c = m/s) Radionavigační systémy

30 Radionavigační systémy
MRAR-P10: Výpočet polohy (2/7)  Je nutno řešit soustavu 4 nelineárních rovnic  Metoda rozvoje do Taylorovy řady pro odhad řešení Zvolíme odhad řešení: pro i = 1, 2, 3 a 4 kde symboly se stříškou jsou odhady Odhad časové diference je výhodné volit z hlediska naměřených pseudovzdáleností a konstelace družic tak, aby přibližně odpovídal skutečné situaci, tj. např. nejkratšímu možnému časovému zpoždění pro družici v hadhlavníku – vzdálenost k družici je rovna konstelační výšce Radionavigační systémy

31 Radionavigační systémy
MRAR-P10: Výpočet polohy (3/7)  Dohady pseudovzdáleností lze pro dané polohy družic a zvolené odhady polohy a časové diference dopočítat. Předpokládané řešení pro hledané parametry polohy (xu, zu, yu) a časovou diferenci základen tu bude vykazovat specifickou odchylku: Funkce pro změřené pseudovzdálenosti Di má tvar: Její řešení pomocí Tailorova rozvoje (v okolí odhadu): Radionavigační systémy

32 Radionavigační systémy
MRAR-P10: Výpočet polohy (4/7)  kde pro i = 1, 2, 3 a 4 Tedy funkce závislá jak na poloze družic, tak i odhadu polohy přijímače a odhadu diference časových základen Pro zjednodušení řešení lze počítat v Taylorově rozvoji pouze parciální derivace prvních řádů  kde Radionavigační systémy

33 Radionavigační systémy
MRAR-P10: Výpočet polohy (5/7) Zjednodušením aplikace parciálních derivací prvních řádů sice přesné řešení nezískáme, ale přiblížíme se k řešení. Nový přiblížený výsledek pak použijeme jako nový odhad polohy s následným opakováním předchozího postupu tak dlouho dokud diference mezi předchozím a následným odhadem nesplní kritérium požadované přesnosti Radionavigační systémy

34 Radionavigační systémy
MRAR-P10: Výpočet polohy (6/7)  Maticově lze řešení zapsat: pro i = 1, 2, 3 a 4  V každé iteraci počítáme odchylky, dokud nejsou odchylky dostatečně malé (například lze stanovit kritérium prostorové chyby): Radionavigační systémy

35 Radionavigační systémy
MRAR-P10: Výpočet polohy (7/7)  Použití pouze 4 družic  Neuvažují se chyby měření  Neuvažuje se určení předchozí polohy (může být využito jako odhad polohy)  Využití aplikace rozšířené Kalmanovy filtrace Radionavigační systémy

36 Radionavigační systémy
MRAR-P10: Přesnost měření polohy (1/5)  Dálkoměrná metoda  Polohu přijímače (uživatele) určujeme řešením soustavy rovnic:  Z hlediska chyby určení polohy je třeba uvažovat chybu posuvu časové základny Δb a chybu měření zdánlivých vzdáleností Dis = Di + wi: Radionavigační systémy

37 Radionavigační systémy
MRAR-P10: Přesnost měření polohy (2/5) Chyba wi je dána vícecestným šířením S/N při korelačním zpracování v diskriminátoru zpoždění zbytkovým ionosferickým zpožděním zbytkovým troposferickým zpožděním nepřesně definovanou polohou družice (kepleriány) nepřesnost systémových hodin nepřesností ve výpočtech (zaokrouhlování, metody řešení tran-scendentních rovnic, aproximace) zavedením záměrného znepřesňování Chyby měření vzdáleností jsou pro jednotlivé družice nekorelované a všechny mají stejný rozptyl σd2. Radionavigační systémy

38 Radionavigační systémy
MRAR-P10: Přesnost měření polohy (3/5) Hodnoty chyby pro SPS a PPS Zdroj - segment Příčina chyby 1 chyba [m] SPS PPS Kosmický a řídicí Nepřesnost systémových hodin 1,1 Nepřesnost kepleriánských elementů 0,8 Skupinové zpoždění L1 P(Y) – L1 C/A 0,3 - Uživatelský Zbytkové ionosferické zpoždění 7,0 0,1 Zbytkové troposferické zpoždění 0,2 Šum v přijímači a výpočetní nepřesnost Vícecestné šíření Chyba celkem 7,1 1,4 Radionavigační systémy

39 Radionavigační systémy
MRAR-P10: Přesnost měření polohy (4/5) Pro stanovení chyby určení polohy v místě příjmu, které jsou přepočítány do geodetických souřadnic je pak rozhodující vzájemná poloha družic a místa příjmu (chyba určení zdánlivé vzdálenosti se projeví na dané geodetické souřadnici různě – projekcí do příslušné geodetické souřadnice).  Pro efektivní hodnotu radiální chyby ve 3D platí:  Pro efektivní hodnotu horizontální chyby ve 2D platí: Radionavigační systémy

40 Radionavigační systémy
MRAR-P10: Přesnost měření polohy (5/5)  Pro efektivní hodnotu vertikální chyby v 1D platí:  Parametry DOP (Dilution Of Precision) jsou závislé na konstelaci družic vůči místu určení polohy. Radionavigační systémy

41 ANIMACE POHYBU GPS DRUŽIC
Děkuji za vaši pozornost ANIMACE POHYBU GPS DRUŽIC Radionavigační systémy