Informace k tématům: Hlavní zdroje: Zootechnika Welfare HZ Domestikace

Prezentace na téma: "Informace k tématům: Hlavní zdroje: Zootechnika Welfare HZ Domestikace"— Transkript prezentace:

1 Informace k tématům: Hlavní zdroje: Zootechnika Welfare HZ Domestikace
Fylogenie Hlavní zdroje: Základy obecné zootechniky, Majzlík, Hofmanová, Vostrý, – ČZU Praha Obecná zootechnika, Hajič, Košvanec, Čítek, 1995, JU, Č.B. Obecná zootechnika (cvičení), Hajič, Košvanec, 1998, JU, Č.B. wikipedia

2 Zootechnika – slovo pocházející z řečtiny
umění (znalost) chovu zvířat Synonymem je živočišná výroba. Zootechnika nesmí chápat zvíře jako výrobní prostředek, ale jako živou bytost.

3 Zootechnika obecná (OZ) Zootechnika speciální
Za zakladatele 'zootechniky' jako vědního oboru v Čechách je považován  Prof. PhDr. MUDr. František Bílek, Dr Sc. Dr.h.c. (1885 – 1972),  český hipolog., který v roce 1933 specifikoval obor jako „nauku pojednávající o chovu a produkci domácích zvířat“. Zootechnika Zootechnika obecná (OZ) (zejména teoretický popisný charakter) Zootechnika speciální (uplatnění teoretických poznatků OZ v praxi)

4 Obecná zootechnika pracuje se znalostmi ze zoologie, anatomie, embryologie, fyziologie (výživy zvířat), patologie, genetiky, statistiky. Zkoumá původ plemen, rovněž morfologické, fyziologické, psychické vlastnosti a metody plemenitby. Speciální zootechnika pak zvyšuje užitkovost zvířat a uplatňuje poznatky obecné zootechniky v praxi. Dbá také na zdraví zvířat, udržování ekologické rovnováhy a svoji vlastní ekonomičnost.

5 Pěstování rostlin, domestikace a chov zvířat – zásadní vliv na vývoj lidstva.
Chovem zvířat získáváme: - potravu (maso, mléko, vejce, tuk, krev, med…) - suroviny (vlna, kůže, kožešiny, peří, střeva, kosti, tuk, rohovina, kolagen, hedvábí, pižmo, vosk ….) - energii (tažná zvířata, jezdecká..) - revitalizace krajiny (pastva, hnůj, kejda …) - zvířata ve službách člověka – policejní psi vyhledávající osoby, drogy, výbušniny, ochrana, vodící psi, pastevečtí psi, koně pro hypoterapii aj. - pokusná a laboratorní zvířata (krev, krevní sérum atd.) - společníci pro volný čas

6 Od konce 2. světové války jsou zemědělci pod stále silnějším tlakem, aby uspokojili poptávku spotřebitelů po potravinách živočišného původu co nejdostupnější široké populaci - uplatnění politiky levných potravin. Spotřeba těchto potravin se začala radikálně zvyšovat – potřeba intenzifikace zemědělství . Důsledkem procesu je rostoucí tlak na zvyšování produktivity chovů - welfare (pohoda, kvalita života) miliónů hospodářských zvířat je vážně narušen.

7 intenzifikace procesu x
vs. animal welfare kvalita potravin údržba krajiny zachování biodiverzity

8 Welfare hospodářských zvířat

9 Welfare zvířat = pohoda zvířete (jednotlivce) = kvalita života zvířat
vyjadřuje nutnost, aby: každé člověkem chované zvíře mělo ustájení, výživu a ošetřování (s ohledem na druh, biologickou charakteristiku a stupeň adaptace) odpovídající jeho potřebám v souladu s fyziologickými a etologickými poznatky a zkušenostmi. volnost pohybu vlastní zvířeti dle druhu nesmí být omezována způsobem, který by zapříčinil zvířeti utrpení či poranění. Kvalita života zvířat resp. welfare je dána souladem potřeb zvířat a podmínek prostředí.

10 Některé problémy intenzivního zemědělství vzhledem k welfare zvířat
Natěsnání zvířat v přeplněných prostorách (Mnoho zvířat na malém prostoru - příhodné podmínky pro vznik a šíření nemocí) Nepřirozené uspořádání zvířat. - (nepřirozená struktura stád a hejn, normální1♂ + X♀) Nevhodné a nepřirozené prostředí. (klece, chybějící podestýlka, chronické nepohodlí, nepřirozené fádní prostředí nuda – zvířata se přizpůsobí jednotvárnému prostředí, ´naučená apatie´). Bolestivé zákroky. (zejména u mláďat: např. kastrace, odrohování, amputace ocásků, trhání zubů, kauterizace špiček zobáků..) Šlechtění, genetické inženýrství (cíle – rychlejší růst, růst do větší velikosti, vyšší produkce: libovějšího masa, mléka či vajec apod. Pro zvířata negativní důsledky – jsou doháněna na samé hranice svých fyzických možností. Obecně zhoršování konstituce.) Časné oddělování mláďat od matek. Přeprava zvířat - (miliony zvířat mezi státy i kontinenty, v desítkách hodin, dny i týdny) Porážka zvířat

11 Aktivní působení ve smyslu welfare zvířat začalo
v 60. letech ve Velké Británii. V roce 1965 tzv. Brambellova komise (dnes nezávislý poradní sbor britské vlády – FAWC - Farm Animal Welfare Council) shrnula poprvé základní požadavky kvality života zvířat do 5 zásad známých jako „ pět svobod“

12 Welfare „Pět svobod HZ“
Svoboda od hladu a žízně ▼ nerušený přístup k čerstvé vodě a kvalitnímu krmivu, zaručujícímu plné zdraví a tělesnou zdatnost Svoboda od nepohodlí zajištění vhodného ustájení (prostředí) – dostatečná plocha – pohodlí k odpočinku (případně i úkrytu), mikroklima, vhodný technologický systém Svoboda od bolesti, zranění a nemoci prevence (zoohygiena) nebo rychlá diagnóza a adekvátní léčba Svoboda projevit přirozené chování dostatkem prostoru a společenstvím ostatních zvířat – sociální kontakt Svoboda od strachu a úzkosti zajištění takového prostředí a zacházení – (vztah člověka a zvířete), vylučujícího psychické strádání

13 Vybrané faktory působící narušení harmonie zvířete a prostředí:
nedostatečné krmení a napájení; krmné dávky (kvalita a kvantita krmiva) neodpovídající věku a užitkovým potřebám zvířat nedostatečné či nesprávné větrání stáje (špatné klima), hluk nevhodná úroveň osvětlení a způsob osvětlení narušující denní cyklus trvalé ustájení zvířat bez podestýlky nebo na drátěné podlaze nedostatek pohybu, prostředí znemožňující přirozené pohybové aktivity vedoucí ke stereotypii nepřirozené ochuzování zvířat o sociální kontakty, předčasný odstav nevhodné sociální složení chovných skupin, příliš vysoká koncentrace zvířat na ploše, nevhodné sociální složení skupin plošné provádění chirurgických zákroků bez umrtvení, neodborné, nehygienické nedostatečná zoohygienická prevence a veterinární péče v chovech stresující přesuny zvířat nevhodné, necitlivé až kruté zacházení se zvířaty

14 Welfare hospodářských zvířat je především v rukou spotřebitelů.
Ztráta pohody - změny v chování zvířat, změny fyziologických procesů (ovlivnění užitkovosti), změny ve struktuře tkání a orgánů (odolnost k nemocem) - vliv na kvalitu. živočišných produktů – bezpečnost potravin Potraviny produkované v chovech, které více ctí welfare (ekofarmy) bývají o něco dražší. Často nižší ekonomická konkurenceschopnost těchto společností. Legislativa např.: Zákon na ochranu zvířat proti týrání

15 Domestikace proces, při kterém člověk nahrazením přirozeného výběru umělou cílevědomou selekcí a plemenitbou přeměnil, určité druhy zvířat.

16 Podmínkou úspěšného procesu domestikace :
silný stádový či smečkový pud (hierarchické uspořádání) - zjednodušuje komunikaci s člověkem, „klidné chování“ - zvladatelnost zvíře nesmí být úzkým potravním specialistou a výrazným potravním konkurentem člověka snadné rozmnožování příznivé historické souvislosti + výskyt vhodného divokého předka. Ke zdomácnění většiny tradičních zvířat došlo většinou v oblastech s kulturní vyspělostí lidské populace - domestikační centra Průběh i časové rozpětí domestikace většiny klasických domácích zvířat nejsou do detailů přesně známé !

17 Realizace ve třech krocích:
Proces domestikace Realizace ve třech krocích: - zajetí – odchycená zvířata z volné přírody držena v ohradách (začíná péče člověka o zvířata) - ochočení – individuální proces u jedince (podrobení zvířete, které je využíváno k práci) - zdomácnění – úplné ovládnutí druhu člověkem, který o zvířata všestranně pečuje, řídí jejich rozmnožování, mění jejich vlastnosti ve svůj prospěch Množství druhů bylo člověkem domestikováno již v dávné minulosti. Proces domestikace neustále pokračuje domestikace nedokončená: např. králík, kočka, slon, los, kožešinová zvířata Stupeň domestikace je různý. Existují druhy zvířat méně závislé na člověku – tzv. polozdomácnělé (nutrie, lišky apod.) a druhy, které by se bez péče člověka neobešly.

18 Domestikace Počátky cca 15 – let př. n. l.;

19 podpora pěstování rostlin
důvody potrava podpora pěstování rostlin doprava kultické účely suroviny

20 centra domestikace 1-krocan; 2-morče, lama, alpaka; 3-prase, králík; 4-skot, osel; 5-skot, prase, koza, ovce, velbloud dvouhrbý, 6-skot, koza, slepice, říční buvol; 7-kůň; 8-jak; 9-prase, buvol bažinný, slepice; 10-slepice, prase, balijský tur; 11 – dromedár; 12- sob

21 Zdroj : http://en.wikipedia.org/wiki/Domestication
     Druh                       Období  (roků)     Centrum domestikace Pes (Canis lupus familiaris) 9500 př.n.l. 7500 př.n.l. 6800 př.n.l. Evropa, (dle Röhrse, 1994) jižní Asie, východní Asie Ovce (Ovis aries) př.n.l. jihozápadní Asie Koza (Capra aegagrus hircus) př.n.l. Blízký a Střední Východ, severní Indie Prase domácí (Sus scrofa domestica) 9.000 př.n.l. Blízký a Střední Východ, Čína, Jihovýchodní Asie, Evropa Tur domácí (Bos primigenius f. taurus) 8.000 př.n.l. Indie, Evropa, Severovýchodní Afrika Kočka (Felis silvestris catus) 7.500 př.n.l. Blízký Východ, Kypr Kur domácí (Gallus gallus f. domestica), 6.000 př.n.l. Indie, jihovýchodní Asie Morče domácí (Cavia aperea f. porcellus) 5.000 př.n.l. Peru Osel domácí (Equus asinus f. domestica) Egypt Buvol domácí (Bubalus bubalus) 4.000 př.n.l. Indie, Čína

22      Druh                       Období  (roků)     Centrum domestikace Velbloud jednohrbý, dromedár  (Camelus dromedarius) 4.000 př.n.l. Arábie Včela medonosná (Apis mellifera) na více místech Kůň domácí ('Equus caballus f. domesticus') Euroasie stepi (zejména) Lama krotká (Lama glama) 3.500 př.n.l. Peru Bourec morušový (Bombyx mori) 3.000 př.n.l. Čína Husa domácí (Anser anser f. domesticus) Egypt Slon indický (Elephas maximus) 2.000 př.n.l. Indie Fretka domácí (Mustela putorius furo) 1.500 př.n.l. Evropa Kachna domácí (Anas platyrhynchos f. domestica) 1.000 př.n.l.  Čína

23 Druh Období (roků) Centrum domestikace
Krůta domácí (Meleagris gallopavo f. domestica)  500 př.n.l.  Mexiko Páv korunkatý (Pavo cristatus) 500 př.n.l.  Indie  Křepelka japonská (Coturnix japonica n.l. Japonsko Králík domácí (Oryctolagus cuniculus f. domesticus)  1600 n.l.  Evropa

24 Negativní působení domestikace:
Člověk zajištuje zvířatům potravu, ochranu před nepříznivými vlivy (přirozenými nepřáteli, nemocemi, nepříznivými klimatickými vlivy), ovlivňuje jejich rozmnožování, exterierové a užitkové vlastnosti Negativní působení domestikace: Jejím vlivem přežívají i jedinci, kteří by ve volné přírodě přežít nemohli. Rozmnožují se – u dalších generací zhoršování odolnosti vůči nepříznivým podmínkám (např. i odolnosti vůči nemocem) a životaschopnosti, oslabování některých instinktů (např. péče o potomstvo). Vysoká užitkovost je pro organismus zvířete velkou zátěží – stresem. Zhoršování konstitučních vlastnosti populací.

25 domestikační změny u zvířat
Zdroj: Majzlík, 2012 : Ovlivnily – stavbu těla, funkci jednotlivých orgánů, včetně jejich chování: Domestikační změny morfologické : Změna zbarvení – u všech druhů se objevily typy zbarvení pokryvu těla, které se nevyskytují u divokých forem např. bílé zbarvení, různé odstíny zbarvení, strakatost, pruhování, albinismus Změna pokryvu těla – změny osrstění – prodloužení srsti – angorismus; zkrácení srsti – rexismus; absence srsti; absence šupin; změny struktury peří, u prasat méně štětin Změny kůže – tvorba řas, laloků, záhybů klopení uší (u králíků, ovcí, koz, psů, u prasat postavení uší plemenný znak..) Změny v utváření lebky – zejména délka lebky např. zkrácení obličejové části (brachycefalie), psi – boxer, buldok, prasata plemeno yorkshire

26 Domestikační změny morfologické :
Změny kosterních znaků – kostra se stává jemnější (zhoršení konstituce); odchylky v počtu ocasních obratlů (ovce kozy), úplné zakrnění ocasu (některá plemena psů a koček); počty hrudních obratlů (prasata) Změny velikosti těla – změny růstu kostry nanismus nebo gigantismus; u prasat se obecně snížila kohoutková výška; zkrácení končetin (brachymelie) u jezevčíka; zvýšení tělesné hmotnosti např.u vodní drůbeže; u skotu plemeno dexter (končetiny velmi krátké) Změny osvalení - atrofie svalstva či hypertrofie (skot belgické modrobílé) Změny v ukládání rezervního tuku - (u prasat), u ovcí tlustozadkých a tlustoocasých

27 Domestikační změny fyziologické:
Změny v rozmnožování – domestikovaná zvířata jsou ranější – dřívější pohlavní dospělost - úplná či částečná asezónnost v rozmnožování; (divoké druhy většinou monoestrické, domácí zvířata polyestrická) (drůbež - vyšší snáška, multiparní zvířata více mláďat vícekrát ročně) Zvýšená produkce mléka - zejména skot, (ovce, kozy…), mnohonásobně vyšší než je potřeba mláďat, prodloužení doby laktace (skot), změna tvaru mléčné žlázy; zvýšení výkonností celého organismu zvířete

28 Domestikační změny fyziologické:
Zvýšená výkrmnost – (netto přírůstek; spotřeba krmiv na 1 kg přírůstku) o lepší metabolický výkon organismu, spočívající ve větším objemu a délce střeva, tedy vyšší žravosti a využití krmiva, nižší hmotnosti srdce, jater a sleziny, Zvýšená výkonnost dýchacího ústrojí a cévního aparátu – zejména u dostihových koní Potlačení pudu sezení na vejcích - u vodní drůbeže U většiny druhů vede domestikace ke snížení odolnosti vůči chorobám – zhoršení konstituce

29 Domestikační změny nervové soustavy:
Redukce mozku a některých funkčních částí CNS (senzorické orgány) omezení využívání pohybového a smyslového aparátu; (u prasete se uvádí o 33,6 %; ovce o 24 %; psa o 28,8 %) změny chování: - snížení temperamentu (agresivity), - ostražitosti, reflexů a pudů (ztráta plachosti) Mění se biorytmy - např. prasata původně noční živočichové, dnes s denní aktivitou Některé typicky monogamní druhy (husy) se mění na polygamní

30 Při zdivočení dojde u některých druhů dochází k procesu tzv
Při zdivočení dojde u některých druhů dochází k procesu tzv. feralizace (zdivočení, dedomestikace), kdy člověk úmyslně či neúmyslně vypustí do volné přírody zdomácnělá zvířata (např. holub domácí). K vyloučení extrémů (brachymelie = zkrácení končetin, brachycefalie = zkrácení obličejové části), avšak nikdy nedojde k návratu na úroveň divokých zvířat. Domestikace je nevratný proces (Majzlík, 2012).

31 Fylogenie - nauka o vývoji živočišných druhů od původních forem po současné
Fylogenie hospodářských zvířat zjišťuje, ze kterých divoce žijících, popřípadě vyhynulých forem vznikla, kde a ve které době a jakým způsobem je člověk domestikoval. Původ hospodářských zvířat - monofyletický (z jediné formy předka), - difyletický (ze dvou forem předků) - polyfyletický (z více forem předků) Studium na základě – archeologických vykopávek (případně mumifikovaných těl, studium kosterní pozůstatků – srovnávací anatomie, např. lebek – kraniologie) V současnosti je příbuznost či vzdálenost druhů, plemen - studována převážně genetickými metodami (studium DNA)

32 Podčeleď: TUŘI (Bovinae)
Rod: Tur (Bos) Buvol (Syncerus) Arni (Bubalus) Bizon (Bison) Další rody: nilgau, saola antilopa, bongo Druh: banteng, (Bos javanicus) (tur domácí baliský) gaur, (Bos gaurus) (domestik. forma gayal) jak divoký (Bos mutus ) (jak domácí) kuprej (Bos sauveli) pratur* + (Bos primigenius) buvol africký kaferský buvol indický bizon americký zubr evropský * Odvozen tur domácí (domestikovaná forma pratura) Bos primigenius f. taurus

33 předek tura domácího Druh: Bos primigenius (pratur) Poddruhy: Bos primigenius primigenius (Bojanus, 1827) vymřel (tur divoký; předek současných plemen skotu) Bos primigenius namadicus (Falconer, 1859) vymřel (pratur indický - vyskytoval se na Indickém subkontinentu - je pravděpodobným předkem domácích plemen zebu) Bos primigenius africanus (Thomas, 1881) vymřel (pratur africký - severní Afrika) Tur domácí: dvě skupiny plemen: bezhrbá plemena a zebu

34 domestikační události – tzv. „tuři praví“
Bos primigenius – pratur, (auroch) původně rozšířen z Indie přes přední Asii a Evropu až do severní Afriky obýval v malých stádech světlé lesy kohoutková výška cca 1,8 m, délka až 3 m, hmotnost býků překračovala 1 000 kg, krávy byly menší - domestikace před 8 tis. , - předek současných plemen skotu nejdéle přežil v Polsku - poslední kus zde uhynul roku 1627. - nápadně dlouhá lebka, mělká, přímého profilu lyrovité rohy široce rozestavěné, do stran orientované očnice nízké záhlaví svírá ostrý úhel s čelní linií Samice pratura byly zbarvené červenohnědě, samci byli černí nebo hnědočerní a pravděpodobně měli úzký světlejší úhoří pruh na hřbetě.

35 - plemena skotského náhorního skotu (např. highland)
Zdroj.Hajič, 1995 Některými autory - uměle rozlišovány - základní kraniologické skupiny skotu (sekundární hledisko třídění skotu, dle utváření lebky): I. Bos primigenius – pratur (plemenná skupina pratura) podskupiny : - plemena skotu stepního (např. skot uherský) - plemena skotského náhorního skotu (např. highland) - plemena skotu nížinného (např. holštýnský skot, ayrshirský) - skot zebu II. Bos brachyceros - tur krátkorohý (např. červinky, šedohnědý alpský skot, irský skot kerry, bretaňský skot) III. Bos frontosus – tur čelnatý (např. simentálský skot, bernský skot, charolais) IV. Bos brachycephalus – skot krátkohlavý (např. jerseyský skot, pincgavský skot, dexter, andaluzský) V. Bos akeratos – skot bezrohý (např. aberdeen angus, galloway, shorthornský skot a hereford) VI. Bos ortoceros – skot přímorohý (např. kalmycký skot, kirgizský skot)

36 Zoologická systematika koz
Koza domácí - polyfyletický původ Zoologická systematika koz čeleď podčeleď druh poddruh ovce koza bezoárová (paseng) turovití koza koza keltská (capra prisca) -vyhynulá koza koza šrouborohá (markhur) Domestikace cca p.n.l. - Blízký a Střední Východ, severní Indie v roce 2000 celosvětově popsáno 691 plemen, 694 mil. kusů

37 koza bezoárová (paseng) – (Capra aegagrus ) koza šrouborohá (markhur)
(Malá Asie, Kavkaz, Irán) koza šrouborohá (markhur) (Capra falconeri) (Jihozápadní Asie, Irán, Afghánistán, Himaláje), koza keltská (Capra prisca) – (vyhynula) Jižní Evropa Odvozena švýcarská alpská plemena - koza sánská (rozšířená po celém světě), hardská a rovněž kamerunská Odvozena plemena domácích šrouborohých koz – koza čerkaská, sicilská koza odvozena plemena koz Jižní Evropy (neapolská, španělská…), koza švýcarská, africká plemena (egyptská, thébská ….), kozy Malé Asie (koza angorská, kašmírská) a Číny (koza severočínská)

38 Zoologická systematika ovcí
ovce obecná - polyfyletický původ Zoologická systematika ovcí čeleď podčeleď druh poddruh ovce sněžná ovce muflon evropský muflon asijský turovití ovce obecná ovce stepní - archár ovce tibetská - argal Domestikace cca – p.n.l. v roce 2000 celosvětově popsáno plemen, populace čítala mil. Ks nejrozšířenější domácí zvířata

39 Argal (ovce tibetská – ovce krátkoocasá, velehorská, pamírská)
Mufloni (Ovis ammon musimon) (j. Evropa, z.Asie) Archár (ovce stepní) (Ovis vignei arcal) (obl. Kaspické moře a východ) Argal (ovce tibetská – ovce krátkoocasá, velehorská, pamírská) (Ovis ammon polli) východofrízská ovce, nordická, vřesová, maršová merinové ovce (jemnovlnné), ovce typu cigája, cápové ovce – (hrubovlnné), nezušlechtěné (šumavky a valašky) plemena skupiny ovcí tlustozadkých a tlustoocasých (např. ovce karakulská )

40 Zoologická systematika prasatovitých – rodu sus
prase domácí - polyfyletický původ Zoologická systematika prasatovitých – rodu sus čeleď rod druh poddruh Pekari pekari páskovaný Babirusa babirusa celebská Prase chvostouché prase madagaskarské (štětkoun) prase zakrslé Porcula prasatovití prase divoké divoké prase evropské (Sus scrofa ferrus) Sus (pravé prase) divoké prase páskované (asijské) (Sus scrofa vittatus) Domestikace cca p.n.l. Evropa, Střední a Blízký Východ, Čína, jv. Asie divoké prase středozemní (maloasijské) (Sus scrofa mediterraneus)

41 (Sus scrofa ferrus) Divoké prase evropské
prase domácí - polyfyletický původ Divoké prase evropské (Sus scrofa ferrus) Divoké prase páskované (asijské - střední a východní Asie, Japonsko) (Sus scrofa vitattus) Divoké prase středozemní (maloasijské) (Sus scrofa mediterraneus) Odvozena bývalá evropská krajová plemena. (původní krajové prase české, prase bavorské, holandské prase frízské, červené prase tamworthské)…..atd. Plodnost, odolnost životaschopnost, pomalý růst a vývin, pozdní dospělost, horší kvalita masa, výborná tuhá a zrnitá konzistence tuku Odvozena prasata čínská a indická (s brachycephalií). ranost, vyšší kvalita masa, vyšší schopnost tvorby tuku, menší odolnost a životaschopnost Yorkshirská prasata (bílá ušlechtilá anglická) a německé ušlechtilé prase (vznik jako kříženci prasete divokého evropského a páskovaného) Odvozena především původní jihoevropská kadeřavá: (mangalica, bagon, macedonské prase, šumadinka …) Krátkoštětinatá (prase románské, sicilské a portugalské)

42 Zoologická systematika koní
kůň domácí - polyfyletický původ Zoologická systematika koní čeleď rod druh poddruh Dnešní plemena koní se odvozují od divokých předků: kůň Převalského - kertak (Equus przewalski) koňovití kůň obecný tarpan (Equus gmelini) Kůň obecný Kůň (Equus caballus) kůň obecný západní (okcidentální) (Equus robustus) kůň obecný severský (nordický) (Equus gracilis) Domestikace euroasijské stepi, cca 4000 p.n.l.

43 kůň Převalského - kertak kůň obecný tarpan
Dnešní plemena koní se odvozují od divokých předků: kůň Převalského - kertak (Equus przewalski) Kertak – jediný dosud žijící předek koně Střední Asie, mezi Mongolskem a Čínou kůň obecný tarpan (Equus gmelini) (vymřel koncem 19. století) Ruské až jihoruské stepi k Černému a Kaspickému moře, až k Aralskému jezeru kůň obecný západní (okcidentální) (Equus robustus) (vymřel počátkem našeho letopočtu) Západní Evropa kůň obecný severský (nordický) (Equus gracilis) (vymřel) pleistocénní forma malých divokých koní Skandinávie, Finsko Island, sever GB a Irska, Shetlandské souostroví plemena koní se z fylogenetického hlediska řadí do 4 plemenných skupin Odvozena plemenná skupina koní stepních (mongolských) - mongolští, kirgizští, sibiřští, altajští ….. Odvozena plemenná skupina koní orientálních – 3 větve: iránští koně, arabský plnokrevník, anglický plnokrevník (teplokrevníci) (ale i koně s podílem krve západní např. berbersko – arabské krve - starošpanělský, starokladrubský ) Odvozena plemenná skupina koní okcidentálních Mohutná chladnokrevná plemena – větší těl. rámec, mohutná kostra, rousy, kůň belgický, norický (rázy - haflingský ardenský …) Odvozena plemenná skupina koní nordických Malý tělesný rámec. Nordický pony, shetlandský pony, irský pony, karpatský hucul, kůň fjordský ….