Čas - Kalendář Seminář z fyziky RNDr. Zdeňka Strouhalová

Prezentace na téma: "Čas - Kalendář Seminář z fyziky RNDr. Zdeňka Strouhalová"— Transkript prezentace:

1 Čas - Kalendář Seminář z fyziky RNDr. Zdeňka Strouhalová
Inovace výuky na Gymnáziu Otrokovice formou DUMů CZ.1.07/1.5.00/ Seminář z fyziky Čas - Kalendář RNDr. Zdeňka Strouhalová

2 Původ kalendáře Astronomové od starověku sledovali pravidelné opakování přírodních jevů: doba zdánlivého oběhu Sluce kolem Země – rok rotace země kolem osy – den oběh Měsíce(Luny) kolem Země – měsíc Vývoj kalendáře byl staletí trvající proces , který probíhal ve všech kulturách na celém světě. Vznikly tři základní typy kalendářů: Solární – základem je zdánlivý pohyb Slunce: Lunární – základem je pozorování fází Měsíce Kombinace solárního a lunárního kalendáře Během dlouhého vývoje vznikla soustava: rok, měsíc ,den, Vyspělé národy starověku např. Egypťané, Řekové, Římané, Židé vytvořily vlastní kalendáře

3 Jak zavést „DEN“ Nepřesnost:
1.Každým místem na Zemi prochází místní poledník. V okamžiku, kdy Slunce stojí nad naší hlavou, je poledne. Den byl zaveden jako doba, která uplynula mezi dvěma po sobě následujícími poledny. 2. Den je doba, za kterou se Země otočí kolem své osy = 24 hodin. Nepřesnost: Pohyb Země je složený. Během otáčení kole osy Země obíhá kolem Slunce , posouvá se po ekliptice. Oba pohyby jsou proti směru hodinových ručiček. Mezi dny obou typů je rozdíl 3 minuty a 56,5554 vteřiny . Používáme tento den –tzv. střední den.

4 ROK Rok byl zaveden jako období , za které se vystřídaly všechny roční doby“ – v našich zeměpisných šířkách jaro, léto,podzim a zima. Tropický rok – doba, za kterou Země oběhne jednou kolem Slunce. V astronomii jako doba mezi dvěma průchody Slunce jarním bodem. Počet dnů v roce by měl být určen celým číslem. Tomu tropický rok nevyhovuje. Takový rok však přivede Zemi kousek před bod A, je-li "počet dnů" roven 365, nebo kousek za bod A, je-li roven 366. Velikosti oněch "kousků" jsou zhruba v poměru 1:3. Proto se nechají uplynout 3 roky po 365 dnech (Země bude před bodem A), načež se jedním rokem o 366 dnech Země posune za bod A. To je princip přestupného dne. Samotná délka tropického roku je dnes přibližně 365 dní, 5 hodin, 48 minut a 45,44 vteřiny. Desetinným číslem to je přibližně 365,24219 dne.

5 ŘÍM Římský kalendář měl zpočátku 10 měsíců a rok trval 304 dnů.
Lunární kalendář První lunární kalendář vznikl v Babylónii, kde byly místní kalendáře sjednoceny podle lunárního kalendáře města Ur, podle kterého měl lunární rok 12 měsíců po 29 nebo 30 dnech. Brzy se však objevily snahy uvádět lunární kalendář alespoň do přibližného souladu se solárním kalendářem vkládáním 13. měsíce do některých roků - vznikaly tak lunisolární kalendáře. Sluneční kalendář EGYPT Jeden z prvních slunečních kalendářů vznikl v Egyptě ve 4. tisíciletí př. K. Vznik souvisel s potřebou předvídání pravidelných životodárných rozvodnění Nilu, která byla důsledkem tropických dešťů. Původně se kalendářní rok dělil na dvanáct měsíců po třiceti dnech. Kalendářní měsíc tedy neodpovídal lunárnímu měsíci, byl přibližně o půl dne delší. Rok o 360 dnech byl však pro dlouhodobé použití nepotřebný, během deseti let by se zátopy opožďovaly již o 50 dnů. Proto bylo ke konci každého roku přidáno 5 doplňkových dnů, zasvěcených narozeninám bohů. Zůstal však nevykompenzovaný zbytek: 0,242 2 dne, který způsoboval opoždění slunovratu o den za čtyři roky, o měsíc za 120 let. Toto časové posunutí bylo kompenzováno nepravidelným zařazováním přídavných dní. ŘÍM Římský kalendář měl zpočátku 10 měsíců a rok trval 304 dnů. Později král Numa Pompilius přidal další dva měsíce a rok měl 355 dnů. Upravil tak kalendář podle lunárního roku. Aby se rok vyrovnával s rokem solárním, vkládal se občas na pokyn nejvyššího kněze 13. měsíc. Kalendář juliánský K odstranění nepravidelností tohoto kalendáře, které byly zneužívány v obchodě, zavedl v Římě Gaius Julius Caesar v roce 46 př. K. nový kalendář, který vycházel z délky roku 365,25 dne.

6 Kalendář gregoriánský V roce 1324 upozornil byzantský učenec Nikifor Grigora císaře Andronika II. na nesrovnalosti v juliánském kalendáři, podle kterého jarní rovnodennost již nepřipadala na 21. březen a z tohoto data odvozované velikonoce se budou tudíž posouvat stále do pozdější doby (do skutečného léta). K reformě kalendáře bylo nutné přesněji zjistit délku tropického roku. Určení přestupných let V roce 1551 určil délku tropického roku německý astronom Erasmus Reinhold jako 365, dne. Na základě tohoto čísla vypracoval italský matematik a lékař Luigi Lilio návrh nového kalendáře, podle kterého bude každý rok, jehož křesťanský letopočet je dělitelný čtyřmi, přestupný, podobně jako v kalendáři juliánském, ale roky, jejichž letopočty končí dvěma nulami, budou přestupné jen tehdy, když je první dvojčíslí tohoto letopočtu dělitelné čtyřmi. Roky 1700, 1800, 1900, 2100,... budou tedy obyčejné, roky 1600, 2000, 2400,... budou přestupné. Protože při tomto systému kalendáře naroste chyba na 1 den za let, nebude rok 4840 přestupný. Liliem navržený kalendář vyhlásil 24. února 1582 bullou "Inter gravissimas" papež Řehoř XIII., je dnes užívaný téměř na celém světě. Aby se odstranilo posunutí data, vzniklé používáním juliánského kalendáře, vypustilo se 10 dnů a po čtvrtku 4. října 1582 následoval pátek 15. října K vyhlášení kalendářní reformy se razila medaile. Nový kalendář akceptovaly zpočátku jen katolické státy se silným vlivem papeže. Státy s evangelickým vlivem přijaly gregoriánský kalendář později, přejímání tohoto kalendáře pokračovalo až do 20. století, kdy byl kalendář přijat i státy s dominujícím vlivem církve pravoslavné a některými státy muslimskými. Překlenutí deseti až třináctidenní mezery se v různých státech organizovalo různými způsoby, ve Švédsku například v období 1700 až 1740 byly všechny roky nepřestupné. Jako zajímavost lze uvést i to, že v roce 1584 se velikonoce slavily v Čechách, které již přijaly gregoriánský kalendář, o 4 týdny dříve než na Moravě. Památku na juliánský kalendář můžeme dnes nalézt prakticky ve všech jazycích (čeština je jednou z mála výjimek) - na návrh Marka Antonia byl měsíc, ve kterém se Julius Caesar narodil, pojmenován na Julius. Když byl později následující měsíc pojmenován po druhém caesarovi Augustus, musela být jeho délka (původně 30 dnů) prodloužena na 31 dnů, aby nebyl snížen význam Augusta proti Juliovi. Tento den se odebral únoru, proto je dnes únor nejkratším měsícem. Důvod pro úpravy kalendáře Zásadním rozdílem mezi jednotkami času (den, hodina, minuta, sekunda) a přirozenými časovými intervaly je v tom, že zatímco jednotky času jsou stálé, přirozené časové intervaly se mění.

7 Mohamedánský kalendář
Mohamedánský kalendář má měsíční rok. Obecný rok trvá 354, přestupný rok trvá 355 dní. Přestupných roků je 11 v sérii 30 let. Mohamedánský letopočet začíná prvním dnem Mohamedova útěku z Meky do Mediny. Tento kalendář byl zaveden chalífou Umarem roku 637. Jeho počátek byl stanoven na rok 622. Mohamedáni mají měsíční rok. Mohamedádánský synodický měsíc trvá od úplňku k úplňku, to je dne. Za účelem vyrovnání rozdílu dne v 30 letech se vkládá jeden den jako přestupný ve 2., 5., 7., 10., 13., 16., 18., 21., 24., 26. a 29. roce jednoho třicetiletí tak, že poslední měsíc rozšiřují o den.

8 ŽIDOVSKÝ kalendář Židovský kalendář je založen na měsíčních rocích o 354 dnech ve 12 měsících. Kalendář začíná stvořením světa. Měsíce kalendáře začínají novem, co je od prvního srpku nového měsíce, rok se pak mění prvního dne měsíce tišri. Novoluní bylo vyhlašováno na základě pozorování. Od poloviny 4. století se používá na přesných výpočtech a dnes židovský kalendář je nezměněný od 10. století. Židé mají roky o 353, 354, 355, přestupné roky 383, 384 a 385 dnech. Rok má 12 měsíců. Měsíc má buď 30 dní, nebo 29 dní. Měsíc nisan, sivan, av, tišri, ševat, mají 30 dnů a ijar, tamuz, elul, tevet 29 dnů. Počet dní u měsíců chešvan, kislev a adar se mění. Den začíná a končí západem slunce. Den se dělí na dvanáctinu denní nebo noční části dne.

9 Použité zdroje [online]. [cit ]. [online]. [cit ]. MACHÁČEK, Martin. Fyzika pro gymnázia: astrofyzika. 1. vyd. Praha: Prometheus, ISBN