Hostitelská specificita herbivorního hmyzu. Většina herbivorního hmyzu využívá jen zlomek dostupných rostlin. Proč? Do jaké míry je hmyz vybíravý? → odhad.

Prezentace na téma: "Hostitelská specificita herbivorního hmyzu. Většina herbivorního hmyzu využívá jen zlomek dostupných rostlin. Proč? Do jaké míry je hmyz vybíravý? → odhad."— Transkript prezentace:

1 Hostitelská specificita herbivorního hmyzu

2 Většina herbivorního hmyzu využívá jen zlomek dostupných rostlin. Proč? Do jaké míry je hmyz vybíravý? → odhad celkové diverzity Je rozdíl mezi temperátem a tropy? Co kůrovci?

3 Specialista x generalista hostitelská specificita (HS) = taxonomický rozsah využívaných rostlin –počet konzumovaných řádů/čeledí specialista na úrovni druhu, rodu,čeledi,… –% dostupných kongenerických dřevin v dietě specialista -40%, generalista +60% –leccos slibuje zohlednění fylogeneze rostlin (kvantifikace HS) striktní rozlišení nemožné – kontinuum

4 Specialistou se stane ten, kdo potřebuje… žrát rostliny s vyvinutou obranou proti herbivorii (apparent plants) –devatero řemesel, desátá bída vyhnout se mezidruhové kompetici o potravu/“enemy-free space“

5 Specialistou se stane ten, kdo potřebuje… uniknout před predátory-generalisty –predační tlak nejnižší tam, kde je jiná kořist vzácná v nepřítomnosti predátorů prosperovaly housenky i na jiných než živných rostlinách, v přítomnosti predátora se udržely jen na živných(Janzen,1985) –specializace umožní syntézu obranných látek x predaci na tomtéž druhu vrby odolnější mandelinka- specialista než mandelinka-generalista neschopná produkovat obranné l.(Denno, Larsson, Olmstead,1990)

6 Specialistou se stane ten, kdo potřebuje… snadno najít sexuálního partnera –specializace hledání usnadňuje (ví, kde hledat, může využít sek.metabolity rostliny k produkci feromonů) využít nejdostupnější druh hostitelské rostliny (hojný,snadno k nalezení) –žrát nejdostupnější je nejvýhodnější – jeden z možných způsobů vzniku HS (fyziologická přizpůsobení následují)

7 Polyfágie je vhodná když… působí vnitrodruhová kompetice –o potravu, enemy free space, místo pro kladení –kladení vajíček i na méně vhodnou rostlinu zvyšuje kompetiční úspěšnost konkrétní druhy host.rostlin jsou vzácné, nepredikovatelné (unapparent plants)

8 Specificita je variabilní v místě… omezená nabídka živných rostlin (kdyby bylo, žrali by) –při expanzi do nových území se spektrum požíraných rostlin rozšiřuje globálně polyfágní druh se může skládat z lokálně monofágních populací monofágní druh může být místně polyfágní

9 …i v čase mění se během života jedince –s rostoucím časem od poslední snůšky klesá vybíravost samice

10 …i v čase individuální učení – výběr rostliny pro kladení ovlivněn zkušeností z ranné dospělosti s klesající dostupností nejvhodnější rostliny roste ochota klást na méně vhodné

11 …i v čase je evolučně labilní –nově vzniklý/zavlečený druh získá společenstvo polyfágních herbivorů za 100 let, specializovaných za 500-10000 let –změna preferencí v závislosti na dostupnosti – za 10ky generací (odlišné kultivary)

12 Specificita a odhady diverzity diverzita hmyzu (zejména tropického) je značnou částí celkové diverzity bez zohlednění míry specificity až 30 milionů druhů (Erwin,1982) –cca S hmyzu /druh stromu x S stromů zohlednění specificity – u tropického hmyzu nízká (rodoví specialisté) –lepším měřítkem než druh je rod (v tropech dominují druhově bohaté rody) –4-6 milionů (Novotný et.al.,2002)

13 HS ovlivněná –chemismem rostliny, kompetitory, predátory, mutualisty, typem kompetice, časoprostorovou dostupností rostliny skutečně polyfágní i striktně monofágní jen zlomek specialisté náchylnější k vymření polyfágie zřejmě původní –přechod od polyfágie ke specializaci je častější než opačným směrem, vyžaduje menší fyziologickou změnu HS není stabilní – mění se během života jedince, pod vlivem selekčních tlaků, liší se mezi populacemi

14 Kůrovcovití (Col., Curculionidae, Scolytinae) míra specificity určena potravní strategií potravní strategie se liší těsností vazby na houby (Ophiostomatales, Geosmithia spp.) –čím víc brouk využívá houbu,tím míň je limitován hostitelskou rostlinou –floemofágie, xylomycetofágie

15 Xylomycetofágové (ambrósioví brouci) vazba na houbu striktně obligátní –nepřítomnost houby znamená smrt –potravou je houba, ne hostitelská rostlina ne praví herbivoři

16 Xylomycetofágové (ambrósioví brouci) specificita nízká, určená fyziologií houby, ne brouka sekundární kolonizátoři – nemusí překonávat obranu rostliny v podstatě nepodléhají predaci vazba na houbu vznikla 7x nezávisle, zpět nikdy v tropech hojněji zastoupeni –příhodnější prostředí pro houby –velká diverzita rostlin → polyfágie výhodná) patří sem druhy schopné žrát jehličnany i listnáče

17 Floemofágové vazba na houbu ne tak těsná, potravou dřevo –nepřítomnost houby snižuje fitness, ≠ † houba –koncentruje dusík do okolí požerku –udržuje vlhkostní poměry, pomáhá překonávat obranné mechanismy stromu –obsazuje niku entomopatogenním houbám specificita relativně vysoká primární kolonizátoři, čelí obranným látkám rostliny podléhají predaci poměrné zastoupení vyšší v temperátu než v tropech (nižší diverzita rostlin, horší podmínky pro růst hub

18 Floemofágové vs. Xylomycetofágové FF původní, XMF odvození globální druhová bohatost obou skupin cca stejná x výrazné rozdíly tropy-temperát původní živné rostliny=jehličnany, přechod na angiosperma, odtud několikrát zpět –Ips typographus a spol.jehličnanoví druhotně –jehličnany  listnáče – diverzifikace –listnáče  jehličnany – pokles diverzity –s přechody spojená změna mykoflóry

19 Geografický gradient Beaver,1979 – srovnání specificity kůrovcovitých na 2 temperátních a 2 tropických lokalitách –zřetelný rozdíl temperát-tropy –srovnání Malajsie x Fiji klima cca stejné, Fiji – menší diverzita rostlin → floemofágové více specifičtí

20 Literatura Beaver R.A.1979.Host Specificity of Temperate and Tropical Animals. Nature 281 Bernays E.1988.On the Evolution of Host Specificity in Phytophagous arthropods Jaenike J. 1990.Host Specialization in Phytophagous Insects. Annual Review of Ecology and Systematics 21 Novotný et.al.2002. Low Host Specificity of Herbivorous Insects in a Tropical Forest. Nature 416 Ødegaard, F. (2003). Taxonomic Composition and Host Specificity of Phytophagous Beetles in a Dry Forest in Panama. Arthropods of tropical forests. V. Novotný, Y. Basset, S. E. Miller and R. L. Kitching. Cambridge, Cambridge University Press. Sequeira A., Farrel B.D.2001.The Evolution of Agriculture in Beetles. Evolution 55(10) Symons F.B., Beccaloni G.W.1999.Phylogenetic Indices for Measuring Insect Diet Breadth. Oecologia 119