Moderní umění začíná postimpresionismem. Umělecké dílo není pouhý

Prezentace na téma: "Moderní umění začíná postimpresionismem. Umělecké dílo není pouhý"— Transkript prezentace:

1 Moderní umění začíná postimpresionismem. Umělecké dílo není pouhý
Barva není jen odraz světla na naší sítnici… Umělecké dílo není pouhý záznam smyslového vjemu! Malíř může pomocí barvy: Konstruovat objemy a prostory Analyzovat vnímání barev a tvarů Vyjadřovat symbolické a mystické významy Vyjadřovat emoce a duševní stavy

2 Pro mne jsou skuteční malíři ti, kteří věci nemalují, tak jak jsou,
ale tak, jak je cítí. Toužím dospět k takovým deformacím, které vyjádří můj cit. Impresionisté se zaměřovali na zrakové vjemy. Jejich oko bylo „nevinné“, nechtělo vědět, na co se dívá. Zajímaly jej jenom proměny barev závislé na změnách osvětlení. Ale co lidské životy? Radost, láska, osamění, neštěstí, zloba, smrt? Tomu všemu se impresionismus záměrně vyhýbal. Zrakový vjem o ničem takovém nevypovídá. (1, 2, 3, 4, 5) Vincent van Gogh (Z dopisu bratru Theovi)

3 Impresionisté viděli svět v okouzlujících barvách.
Ale byl opravdu celý tak barevný? Žili v něm lidé nešťastní a osamělí, nemocní a trpící. Žili v něm i lidé chudí a sedření nekonečnou prací, která jim nepřinášela radost a bohatství. Jen je chránila před hladověním. Na takovém životě přece není nic barevného! (1, 2) Vincent van Gogh od mládí citlivě vnímal vztah mezi emocí a jejím barevným vyjádřením. Impresionismu nedůvěřoval, protože vnímal svět složitěji než jenom jako zrakový vjem. Barva pro něj znamenala cit, prožitek, vztahy, celou lidskou situaci. (3, 4) V rodném Holandsku viděl spíš nebarevný svět chudých lidí a ani Paříž ho nepřesvědčila, že by měl vidět jinak. Vincent van Gogh, Jedlíci brambor

4 Vidím ve vší přírodě výraz duše.
(1, 2, 3, 4)) Příroda v jihofrancouzském Arles přesvědčila Vincenta van Gogha, že barvám, které se ho tolik vnitřně dotýkaly, může důvěřovat. (5) Slunce bylo zlaté, tráva zelená a květy zářily ve všech barvách. Malíř krátkou dobu prožíval soulad mezi svým vnitřním prožitkem a cítěním a vnějším světem. (Z dopisu Theovi)

5 Symbolická funkce barvy
Gogh vnímal barvy a jejich kombinace v symbolických významech. Žlutá byla barvou životního elánu a optimismu. Slunečnice, které často maloval, i žlutý dům v Arles, v němž nějakou dobu bydlel, byly pro něj příslibem dobré budoucnosti. Symbolická funkce barvy

6 Miluji přírodu, která téměř hoří…
(Z dopisu Theovi) Energie ukryté v hvězdách a Měsíci na noční obloze, v cypřiši, který se vzpíná ke hvězdám, jsou vyjádřeny rytmickými výraznými tahy štětce. Dělený rukopis, který impresionisté používali k rozechvění barevné plochy, sloužil Vincentu van Goghovi k vyjádření vnitřního napětí a vášnivého prožitku. Výrazný rytmizující rukopis

7 Expresivní funkce barvy
Snažil jsem se ukázat, že kavárna je místo, kde člověk může zešílet a stát se zločincem. Snažil jsem se vyjádřit červenou a zelenou barvou strašné lidské vášně. Sál je krvavě červený a tupě žlutý, …čtyři citrónově žluté lampy vysílají oranžové a zelené paprsky. (z dopisu Theovi) Barva má symbolickou funkci, je nositelem emocí, vyjadřuje vztahy a postoje. Může být líbezná a něžná, ale také děsivá, odporná, depresivní. Kombinací barev můžeme vyjádřit všechny myslitelné emoce. I beznaděj člověka, jehož po návratu z kavárny nečeká domov, jen pokoj v laciném hotelu. A že již dnes Goghovy obrazy vnímáme jako obvyklé a běžné? Umělecké postupy, které před sto lety šokovaly, se během času staly součástí běžné komerční produkce. Kalendáře, reprodukce, ale i reklamy, komiksy a filmy běžně využívají všechny umělecké postupy moderního umění. Vincent van Gogh, Noční kavárna

8 Kontrasty komplementárních barev
Kontrasty komplementárních barev, především červené se zelenou a modré se žlutou vnímal Vincent van Gogh jako vyjádření harmonie nebo naopak napětí v přírodě, v lidských vztazích, ve vlastní duši. Posunutí barevného odstínu, které místo harmonického akordu vyvolává znepokojení, je pro Gogha typické. Symbolické a expresivní využívání barev a energického malířského rukopisu je v přímém rozporu s lehkým rukopisem a nevinným okem impresionismu. Noční kavárna 2 Zahrada doktora Gacheta

9 Úzkost a napětí Bolestná citlivost, s níž Vincent van Gogh od mládí vnímal svět, se postupně změnila v trýznivou duševní chorobu. Stavy úzkosti a napětí se stupňovaly a ani léčení nepomáhalo. V roce 1890 v Goghových obrazech narůstají křečovité deformace tvaru, ostré hrany a hroty vypovídají o bolesti, kterou mu způsobovalo vnímání okolního světa.

10 EXPRESIVITA = VÝRAZ, VYJÁDŘENÍ EMOCÍ
SYMBOLICKÉ HODNOTY BARVY Řekli bychom: slunná letní pohoda. Ale nebe je bouřlivé a tlačí se nízko k zemi. Černí ptáci nám letí přímo do tváře a cesta se ztrácí v obilí, vlastně nikam nevede. Život je u konce. V červenci 1890 se Vincent van Gogh smrtelně postřelil. Za svého života prodal jediný obraz. Dnes jeho díla patří mezi nejdražší a jeho umělecká reakce na impresionismus se stala jedním ze základů moderního malířství dvacátého století. KONTRAST RUKOPIS, GESTO

11 Vincent van Gogh

12 L. Kitzbergerová Gymnázium Na Zatlance 2006