České děti jako čtenáři v roce 2014 : 6-9let

Prezentace na téma: "České děti jako čtenáři v roce 2014 : 6-9let"— Transkript prezentace:

1 České děti jako čtenáři v roce 2014 : 6-9let
PhDr. Irena Prázová, PhD. FSV UK

2 Proč výzkum dětského čtení?
První reprezentativní výzkum tohoto typu, tj. celorepublikový vzorek Rozsáhlý výzkum dětského čtenářství (6-14 let) s důrazem na roli knihoven v oblasti podpory dětského čtenářství Postavení četby v dětském světě v kontextu jiných aktivit Souvislost s výzkumem dospělé populace (Čtení v ČR) Inspirace a srovnání s jinými výzkumy (SR)

3 Rámec výzkumu Sociologický výzkum dětského čtení a čtenářství
Garant průzkumu Knihovnický institut NK Dotace Ministerstva kultury ČR Řešitelský tým (NK ve spolupráci s UK, SU a AVČR) Agentura Mediaresearch Příprava výzkumu duben 2014, realizace výzkumu květen-červen 2014 Závěr výzkumu srpen 2014, kompletní výstupy září 2014 V roce 2013 proběhlo šetření dětí od 9 do 14 let Začátkem roku 2015 vyjde publikace

4 Okruhy zkoumání Čtenářské motivace, frekvence čtení, žánrové preference Čtenářské zázemí v rodině Volnočasové aktivity dítěte Užití četby v konkurenci jiných médií, elektronické čtečky knih Zdroje informací Otázky na knihovny obecně Veřejné knihovny

5 Dětské čtení v kontextu
Rodiny Školy Postavení četby v rámci volného času Četba v konkurenci užití jiných médií Děti a knihovna Sociodemografické aspekty (věk, pohlaví, sourozenci, velikost a místo bydliště, vzdělání otce a matky) Cílová skupina: děti ve věku let a zároveň žáci 1. až 3. třídy.

6 Použité metody Kvantitativní část respondentů, metoda osobního rozhovoru tazatele s respondentem (dítětem) za přítomnosti rodičů Kvalitativní část - hloubkové rozhovory - byly moderované na základě předem připraveného scénáře. Celkem bylo osloveno 15 dětí z ročníků základních škol, délka každého rozhovoru byla asi 25 až 35 min.

7 Zacílení otázek Většina otázek v dotazníku byla určena pro dítě ve spolupráci s rodičem. Jednalo o položky, kde by si dítě nemuselo být jisté odpovědí. Otázky pouze pro rodiče se týkaly převážně sociodemografických údajů a informací o rodičovském čtenářství. Otázky pouze pro dítě byly hlavně postojové a pro zjištění, co dítě baví či nebaví. Nejčastěji vyplňovala s dítětem dotazník matka, občas otec (16 %) a jen výjimečně jiný zákonný zástupce dítěte (4 %). Matky se přeci jen stále ještě častěji více podílí na výchově. O něco častěji vyplňoval dotazník otec se synem a matka s dcerou.

8 Názory rodičů na dětské čtenářství
Táta moc se mnou nečte, je furt v práci nebo unavenej. A Step Ahead Červen 2014 *

9 Oblíbenost a frekvence čtení
Chlapci a dívky v tomto věku čtou skoro stejně často. Mezi chlapci je o něco více velmi slabých čtenářů. S věkem (třídou ve škole) roste počet dětí, které čtou vedle školních učebnic a čítanek i knihy. Na frekvenci čtení má pozitivní vliv vzdělání dospělých členů domácnosti. A Step Ahead Červen 2014 *

10 Oblíbenost čtení Tři děti z pěti čtení knih baví, pouze 7 % vůbec nebaví. Děti, které baví čtení knih, chodí výrazně častěji do knihovny. Vzdělání dospělých osob v domácnosti má zásadní vliv na oblibu čtení u dětí. Jo baví mě to. Jsou tam příběhy, mám rád obrázky, ty který jsou dobrodružný. A Step Ahead Červen 2014 *

11 Nečtenářství Pro nečtenářství u dětí je hlavním důvodem zejména, že je to nebaví, což je způsobeno i tím, že pro děti existuje spousta zábavnějších činností než čtení, nebo je pro ně čtení příliš namáhavé. Čtení je jako aktivita poměrně náročné a není typickým způsobem relaxace po náročném dni ve škole nebo po tréninku. A Step Ahead Červen 2014 *

12 Formy čtení Některé děti čtou nahlas, jiné potichu, řada dětí to střídá – rodičům a úkoly do školy čtou nahlas. „Občas potichu, nahlas mladšímu sourozenci, dětem ve školce, mamince. Já čtu mamce úkoly ze slabikáře. Před spaním si nečtem. To koukám na telku.“

13 Výběr knih Velký vliv na výběr knih pro děti mají rodiče, především u dětí v první třídě. S věkem dítěte roste vliv školy na výběr čtených knih. Spousta dětí si vybírá především z knih, které má rodina již doma. Děti v třídě si vybírají knížky zejména na základě vizuálního vjemu - důležitá jsou velká písmena, obrázky, tloušťka knížek (tlusté knížky děti odrazují) a obálka knížky včetně titulu.

14 Vkus dětí 1.-3. třída je velice různorodý
* *

15 Výběr knih II Pokud se dětem nějaká edice nebo autor zalíbí, půjčují nebo kupují si od nich další tituly. Příkladem toho může být Thomas Brezina edice Klub záhad, knížky od Astrid Lindgrenové nebo Garfield, Simpsonovi atd. Někteří silní čtenáři mají také tendenci číst oblíbenou knížku opakovaně, příkladem toho mohou být ve výzkumu zmíněné Děti z Bullerbynu od Astrid Lindgrenové. Ukazuje se, že komiksy mohou děti přivést ke čtení i složitějších textů a knížek. A Step Ahead Červen 2014 *

16 Komiksy rozvíjejí vztah ke čtení
My jsme měli takové období, kdy jsem musela říkat: „Terezko, tak jdeme číst.“…a je pravda, že teď už jí to moc neříkám. A že Terezka si bere knížku častěji sama. Ale ten Poseroutka ji baví. Terezka pak objevila takové ty věci jako Garfielda. Tak tehdy to slupla a myslím si, že i když to byly komiksy, tak to tomu čtení pomohlo. Něco mezi komiksem a knížkou??? *

17 Oblíbené čtení - žánry Vliv na oblíbené žánry má pohlaví dítěte již od nejmladšího školního věku. Dívky mají jasně nejraději pohádky a pověsti, ale také knihy o přírodě a zvířatech. Chlapci preferují dobrodružné knihy a knihy o přírodě a zvířatech, dále se více zajímají o encyklopedie a komiksy. A Step Ahead Červen 2014 *

18 Volný čas Dnešní děti tráví volný čas jinak než jejich rodiče. Volný čas dnešních dětí ovlivňují v mnohem větší míře elektronická média (televize, internet, tablet) a organizování volného času. 28% dětí navštěvuje nějaký kroužek minimálně 3 týdně. Pouze 10% dětí nenavštěvuje žádný kroužek. Děti v této věkové kategorii ( třída) tráví čas poměrně pestrým způsobem - hraním venku i vevnitř, sledováním televize, hraním na mobilech a tabletech a počítačích.

19 Volný čas II Děti se nejčastěji věnují přípravě do školy, v nějaké podobě se každý den učí 64 % dětí. Nejrozšířenější skutečná volnočasová aktivita je však hraní si s kamarády nebo bez nich, tomu se věnuje každý den polovina dětí. Většina rodičů je spokojena s tím, jak jejich děti tráví volný čas. Rodiče se snaží volný čas dětí usměrňovat zejména s ohledem na to, aby děti netrávily příliš mnoho času u počítačů, tabletů nebo televize a naopak měly prostor pro všestranný rozvoj pohybových aktivit, kulturního ducha a také čas na hraní. „Já mu to ale nedovolím (hraní na tabletu). Má jenom striktně povolený dvě hodiny (denně).“ (rodič)

20 Volný čas – frekvence činností
Každý den se nejvíce dětí věnuje přípravě do školy a hraní si různými způsoby. Nejméně rozšířené mezi dětmi je poslouchání audioknih. Jen málo dětí má kroužky každý den. Já jsem určitě spokojená s tím, jak Terezka tráví volný čas. Já jsem ráda, že u toho internetu netráví nějak extra hodně ča Je ttam nějaký sport, nějaká muzika. A Step Ahead Červen 2014 *

21 Volný čas III Přestože mají děti svůj volný čas často organizovaný, dávají často přednost volnému hraní (s panenkami, na hasiče, s LEGEM, autíčky atd.). „Plavání mě baví nejvíc, když máme volno a můžeme si hrát. Fotbal mě baví, když je konec a hrajem si.“

22 Volný čas – intenzita činností
Z nabízených volnočasových aktivit tráví děti nejvíce času sledováním živého vysílání a videí napříč všemi kategoriemi. Chlapci tráví více času hraním elektronických her, oproti tomu dívky ho tráví na Facebooku nebo čtením knih. Starší děti tráví více času na internetu a vydrží si i déle číst. A Step Ahead Červen 2014 *

23 Vztah rodičů k dětskému čtenářství
Drtivá většina rodičů považuje čtení knížek za klíčové pro vzdělání svých dětí a deklarují, že se snaží čtenářství různým způsobem podporovat. Stejně tak se ale drtivá většina rodičů domnívá, že dnešní děti čtou méně než dříve. V souladu s tím se také většina českých rodičů 82% domnívá, že dnešní děti se musí spíše do čtení nutit, jinak by nečetly vůbec. Většina rodičů se snaží děti ke čtení motivovat. „Kupuji jí často knížky a chodí do knihovny a hledáme zatím vztah ke knížkám.“ Někteří rodiče děti ke čtení i nutí (trvají na tom, aby si šly číst atd.). „No bohužel nutím, kdybych jí dala na vybranou tak jednoznačně vítězí televize a počítač.“ A Step Ahead Červen 2014 *

24 Názory rodičů na dětské čtenářství
Dívka 9 let: Hm. Myslím, že mě nutila trochu, ale teď už ne. Názory rodičů na dětské čtenářství A Step Ahead Červen 2014 *

25 Vliv rodiny (matky) na rozvoj čtenářství hlavní zjištění výzkumu
V souladu s výsledky výzkumu čtenářství dospělé populace také výsledky našeho výzkumu ukazují, že ženy – matky jsou intenzivnější čtenářky než muži (tátové), čtou častěji knížky, navštěvují častěji knihovny jak samy, tak i s dětmi a významně častěji než otcové se také podílejí na předčítání dětem v předškolním věku. Děti samy si tento rozdíl v přístupu k četbě knížek mezi mámou a tátou uvědomují viz jejich odpovědi na otázku, zda rodiče čtou. Denně se dostane ke čtení 22 % matek, zatímco otců pouze 9 %, obdobně přečte alespoň jednu knihu za měsíc 45 % a žen a pouze 24 % mužů. A Step Ahead Červen 2014 *

26 Výrazně častěji čtou ženy (matky) než muži (otcové).
Více než polovina žen čte alespoň několikrát týdně, zatímco sotva třetina mužů se dostane ke čtení vícekrát za týden. Dva muži z pěti nečtou ani jednou za čtvrt roku, což je dvakrát více než u žen. A Step Ahead Červen 2014 *

27 Čtenářské zázemí v rodině – rodiče jako čtenářské vzory
Dítě: Maminka čte. A taťk? Ne, táta nečte. Takže taťka nečte? Tátu baví jen v televizi hokej a fotbal. Podobné výsledky, jako ve frekvenci čtení mužů a žen, jsou i v počtu přečtených knih za měsíc. Celkově málo dospělých zvládá přečíst více než 2 knihy za měsíc. A Step Ahead Červen 2014 *

28 Vliv vzdělání rodičů na dětské čtenářství
Celkově má velký vliv na dětské čtenářství vzdělání rodičů, téměř na všechny dílčí oblasti rozvoje dětského čtenářství má vzdělání rodičů pozitivní vliv. Velký rozdíl je především mezi rodiči, kde má maturitu alespoň jeden z rodičů a kde ji nemá ani jeden z rodičů. Například pouze 8 % dětí velice baví čtení, pokud nejvzdělanější osoba v domácnosti nedosáhla na maturitu. Velice baví čtení 22 % dětí rodičů s maturitou a 30 % dětí rodičů vysokoškolsky vzdělaných. Podobné byly výsledky i u otázky, zda děti baví chodit do školy, i u četnosti a intenzity dětského čtení nebo navštěvování veřejné knihovny.

29 Předčítání Největší vliv na rozvoj dětského čtenářství má rodina, tedy v prvé řadě matka. Začíná to předčítáním knížek v předškolním období. Intenzita předčítání klesá s věkem dítěte a zlepšováním jeho čtenářských dovedností. Celkově alespoň někdo občas předčítá 77 % prvňáků, 65 % druháků a pouze 46 % třeťáků. Obvyklá doba předčítání je 25 minut. Nicméně v podstatě všem dětem (93 %) rodiče v minulosti knížky předčítali. Děti, kterým rodiče předčítají knihy, jsou výrazně intenzivnějšími čtenáři. Zhruba čtvrtina tatínků se na předčítání nepodílí vůbec, celkově je frekvence předčítání výrazně nižší než u maminek.

30 Čtenářské zázemí v rodině – rodiče jako čtenářské vzory
Dětem byla položena otázka, zda vnímají to, že jim rodiče čtou. Vnímaní dětí, zda jim rodiče čtou, se většinou shoduje s tvrzením rodičů, že svým dětem předčítají. Četl ti někdy táta, když si byl malej? Asi jednou jo. A Step Ahead Červen 2014 *

31 Čtenářské zázemí v rodině – rodiče jako čtenářské vzory
Pokud stále rodiče přečítají dítěti, tak bylo následně dotázáno, kdo mu čte a jak často. Jasně častěji čtou maminky než tatínkové. Polovina otců předčítá méně často než jednou týdně, zatímco 66 % maminek čte několikrát za týden. A Step Ahead Červen 2014 *

32 Dětem, které chodí do 1. až 3. třídy, stále přečítá 65 % rodičů.
Čtenářské zázemí v rodině má velký vliv na rozvoj, jak čtenářských dovedností, tak i na vztah ke knize a čtenářství obecně. Děti, kterým rodiče předčítají knihy, jsou výrazně intenzivnějšími čtenáři. Dětem, které chodí do 1. až 3. třídy, stále přečítá 65 % rodičů. Obvyklá doba předčítaní z knížek je 25 minut, z časopisů asi 20 minut. No, když čte máma, tak máma to jakoby říká jiným hlasem, když to čte a táta má furt stejnej hlas. Takže to není ono. A Step Ahead Červen 2014 *

33 Vliv školy na rozvoj čtenářství
Významný vliv na rozvíjení vztahu ke čtenářství má také škola, a to nejen prostřednictvím rozvoje čtenářských dovedností. Škola významně ovlivňuje co děti čtou a to jednak prostřednictvím povinné četby, jednak prostřednictvím doporučení. Významným zdrojem doporučení mohou být spolužáci nebo učitelé právě například v hodinách českého jazyka prostřednictvím různých referátů či povídání o knížkách. Škola se podílí na podpoře dětského čtenářství také prostřednictvím spolupráce s knihovnami. Zhruba čtvrtinu dětí přivedla poprvé do knihovny právě škola, každé desáté dítě navštěvuje pravidelně knihovnu se školou. Školy by mohly více rozvíjet čtenářské dovednosti prostřednictvím školních knihoven, které jsou výrazně méně navštěvovány než knihovny veřejné a část dětí vůbec neví, že ve škole knihovna existuje. *

34 Zábavnost chození do školy
Do školy baví chodit hlavně nejmladší děti v 1. třídě. Většinu silných i středních čtenářů baví chodit do školy více než slabé čtenáře Na oblibu chození do školy má velmi pozitivní vliv vzdělání rodičů. A Step Ahead Červen 2014 *

35 Názory rodičů na dětské čtenářství
Více než polovina dětí při nástupu do první třídy neuměla téměř vůbec číst. Pokud děti při nástupu do první třídy uměly alespoň trochu číst, tak je v současnosti jejich čtení na lepší úrovni. A Step Ahead Červen 2014 *

36 Rozvoj čtenářství - seznamy literatury ze školy
Jedním ze způsobů, jak může škola přispět k rozvoji čtenářství je doporučení vhodné četby vzhledem k věku a čtenářské dovednosti dítěte. Seznam doporučené literatury by měl dítě dovést k té správné knize, díky které se z „povinného čtenáře“ stane dobrovolný a nadšení čtenář. S rostoucími dovednostmi čtenáře (vyšším věkem) se zvyšuje přísnost seznamu doporučených knih k přečtení. Z typů seznamů je nerozšířenější ten, který nutí děti vybrat si několik knih z delšího seznamu. A Step Ahead Listopad 2013 *

37 Doporučení vyplývající z výzkumu
Dbát na včasné rozvíjení čtenářských dovedností dětí – základy již na úrovni MŠ. Čtenářské dovednosti jsou základním předpokladem kladného vztahu ke knížkám. Podporovat společné čtení dětí a rodičů již na úrovní předškolního vzdělávání, zaměřit se zejména na děti z rodin s nižším vzděláním a nižším socioekonomickým statusem. Zvýšená pozornost by se měla klást zejména na děti z neúplných rodin (MŠ, první stupeň ZŠ). Zkusit do předčítání dětem zapojit také tatínky.

38 Odkazy na výzkum dětí 9-14 let
PRÁZOVÁ, Irena. Výzkum dětského českého čtenářství Duha [online]. 2014, roč. 28, č. 1 [cit ]. Dostupný z WWW: < ISSN PRÁZOVÁ, Irena. České děti jako čtenáři v roce 2013, 2014, roč.66, č.5, 1.část. Čtenář. Dostupný na World Wide Web: < ISSN PRÁZOVÁ, Irena. České děti jako čtenáři v roce , roč.66, č.6, 2.část. Čtenář Dostupný na World Wide Web: < ISSN PRÁZOVÁ, Irena. Dětské čtení: Aktuální výzkumy dětského čtenářství. Ikaros [online]. 2014, roč. 18, č. 3 [cit ]. Dostupný na World Wide Web: < urn:nbn:cz:ik‐ ISSN RICHTER, Vít. Co dnes čtou české děti?Biblio Literární noviny : časopis pro čtenářskou veřejnost - o knihách ze všech stran Praha : Litmedia, sv. ; 30 cm Roč. 2 (7), č. 4 (2014), s :4 2014, 1 obr., 4 tab. České děti jako čtenáři. Prezentace k tiskové konferenci

39 Děkuji za pozornost irenaprazova@gmail.com
České děti jako čtenáři v roce 2014 : 6-9let Děkuji za pozornost