Obyvatelstvo naší vlasti

Prezentace na téma: "Obyvatelstvo naší vlasti"— Transkript prezentace:

1 Obyvatelstvo naší vlasti

2 Vývoj a počet obyvatel

3 Odsun Němců Husitské války Třicetiletá válka

4

5 Odsun Němců Třicetiletá válka Husitské války

6 Historické osídlení – Od nejstarších dob do doby historické
Nejstarší nálezy pocházejí z období – let, šlo nejprve o osídlení pouze sporadické 5700 – 4900 př.n.l. trvalejší osady, přibližně osob, mohl za to přechod od sběračství k zemědělství. V období přelomu století osob, za éry stěhování národů došlo k nárůstu o 400 až 500 tisíc. (5 až 7.století) Obydlené jsou nížinné polohy vhodné k obdělávání půdy.

7 Historické osídlení – od doby historické do třicetileté války
1200 n.l. počet obyvatel se odhaduje na 1 235 tisíc. 13.století zvyšování počtu obyvatel vhodné klimatické podmínky, imigrace ze sousedního Německa, začínají se osidlovat výše položené partie pohraničních hor. Německé obyvatelstvo tvořilo také důležitou složku nově zakládaných měst. Početnost obyvatelstva českých zemí tak rychle rostla.

8 Odsun Němců Třicetiletá válka Husitské války

9 Historické osídlení – od doby historické do třicetileté války
14. století výrazný úbytek obyvatelstva – morové epidemie, ale především k velkému úbytku přispěly husitské války. Úbytek činil cca 1,5 mil. Obyvatel. 15. století Stěhování českého obyvatelstva do méně příznivých poloh. Pohraniční obydlují Němci.

10 Odsun Němců Třicetiletá válka Husitské války

11 16. století Začíná se vytvářet zdravotní síť a některá opatření proti šíření moru. Průměrný věk úmrtí 25 let. Vysoká dětská úmrtnost. Velmi časné sňatky. ( například první žena Václava II., Juta Habsburská, byla provdána v 15 letech a zemřela jako 25 letá; do té doby přivedla na svět devět dětí, z nichž pouze čtyři dožily do dospělosti.) Konec 16.století Třicetiletá válka Výskyt: hladomoru, tyfu, úplavice, neštovic. Na civilní obyvatelstvu větší ztráty než přímé ztráty na bojišti. Během války byly zpustošeny rozsáhlé oblasti českých zemí. 30 % ztráty na obyvatelstvu.

12 17. století se z populačního hlediska vyznačovalo trvalým přirozeným růstem obyvatelstva. Tu a tam nestaly problémy: 1680 – morová epidemie – morová epidemie 1740,47,57,63 – epidemie tyfu a úplavice – poslední hladomor, 400 tisíc osob zemřelo

13 Odsun Němců Třicetiletá válka Husitské války

14 Poválečný vývoj obyvatelstva ve světě
Po roce 1945 Válka ovlivnila hodnotové systémy a po její ukončení sociální rozdíly při zakládání rodiny hrály minimální roli. Sňatek proto uzavíral téměř každý a životní prioritou manželského páru byly děti. Poválečný vývoj plodnosti tak neměl pouze kompenzační efekt, ale vyšší průměrné počty živě narozených dětí na jednu ženu přicházely ve většině evropských zemí na světě až do počátku šedesátých let.

15

16

17 Válečný vývoj obyvatelstva u nás
Za války až do roku 1944 se na rozdíl od většiny ostatních zemí, na území protektorátu Čecha a Moravy počet narozených zvýšil.

18 Poválečný vývoj obyvatelstva u nás
Po roce 1945 Po válce byl vývoj plodnosti ovlivněn nepříznivými trendy v ekonomice, obtížnou bytovou situací, omezenými službami a nedostatečnou sítí předškolních zařízení, přestože ekonomická aktivita žen byla velmi vysoká. Pokles plodnosti byl zřejmě také urychlen přijetím zákona o umělém přerušením těhotenství.

19

20 Přirozená obměna obyvatelstva

21 Přirozená obměna obyvatelstva
Přirozená obměna obyvatelstva se sleduje podle porodnosti (tj.počet narozených na každých 1000 obyvatel) a úmrtnosti (tj. počtu zamřelých na každých 1000 obyvatel) Rozdílem obou čísel je vyjádřena přirozeným přírůstkem nebo úbytkem obyvatelstva

22

23

24

25

26 Hustota zalidnění

27 Hustota zalidnění v ČR 130 obyv/km2

28 Věkové skupiny obyvatelstva

29

30

31 Sňatečnost a rozvodovost

32

33

34

35 Narozené a nenarozené děti

36

37 Děti narozené mimo manželství
Podíl dětí narozených mimo manželství se často dává zjednodušeně do souvislosti se snižováním sňatečnosti a předpokládá se, že děti narozené mimo manželství se rodí párům preferující neformální soužití neboli v české terminologii, že se jedná o faktická manželství. Velmi důležitým faktorem je ekonomická situace neprovdané matky, která má větší naději na sociální podporu, jestliže ona, respektive její partner, patří do nízkopříjmové skupiny obyvatelstva. Nejvyšší podíly dětí mimo manželství se tradičně rodí v zemích severní Evropy, kde často přesahují 50 %. Zde se však jedná spíše o nesezdané páry.

38 Děti narozené mimo manželství
Děti narozené ženám vysokoškolačkám mají svobodnou matku pouze 11 %, zatímco děti narozené ženám se základním vzděláním v 60%. Součastným typem svobodné matky je u nás, stejně jako v minulosti, žena se základním vzděláním, které porodí dítě ve věku kolem 20.let. Většina dětí pak žije po většině svého dětství s osamělou matkou. Neprovdané ženy mají v této situaci méně dětí než ženy v žijící v legálním manželství.

39

40

41

42 Interrupce jako nástroj regulace porodnosti
V dnešní době je počet narozených dětí ve vyspělých zemích plánován pomocí moderní antikoncepce. V České republice byly interrupce ze zdravotních důvodů legalizovány již od roku 1950 a z dalších ( zvláštního zřetele hodných ) Dnes k provedení interrupce stačí od té doby pouhá žádost ženy bez uvádění sociálních čí ekonomických důvodů. (č 66/1986 Sb.) Interrupce se provádějí do 12.týdne těhotenství.

43 Interrupce jako nástroj regulace porodnosti
Česká republika má však oproti Západu svá specifika ve struktuře interrupcí, protože dodneška převládají interrupce vdaných žen, které mají dvě děti, zatímco tam jde především o nechtěná a náhodná početí svobodných bezdětných dívek. Vzorec chování se však přibližuje „Západu“. Nové trendy ve vývoji a struktuře interrupcí lze proto označit se Západu na rozdíl od plodnosti.

44

45 Náboženství

46

47 Nezaměstnanost

48

49 Nezaměstnanost je společenský jev odrážející v nejširším smyslu neúplné (resp. nedostatečné) využití práceschopného obyvatelstva ucházejícího se o práci. nezahrnuje: obyvatelstvo sice práce schopné, ale k povolání se připravující a od povolání zdržené (dnes školáci, dříve i vojáci základní služby) osoby vedoucí domácnost (např. ženy či muži v domácnosti) osoby žijící výhradně z majetkového výnosu

50 Zpracoval : J.Vídeňský