Stáhnout prezentaci
Prezentace se nahrává, počkejte prosím
ZveřejnilFrantiška Veselá
1
Dej1 Stoletá válka Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T. G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí
2
Stoletá válka (1337 – 1453)
3
angličtí králové měli jako léno značnou část francouzského území, protože když r.1066 normanský vévoda Vilém Dobyvatel porazil anglického krále Harolda II. v bitvě u Hastingsu, ponechal si i svoje državy ve Francii(= území, která nebyla přímo spojena s anglickým územím, ale byla Anglií spravována a řízena) Francouzi si chtěli tato území podmanit – obzvláště se soustředili na oblast Bordeaux
4
Příčiny války dlouhodobé napětí mezi Francií a Anglií
anglické državy ve Francii boj o ovládnutí Flander - soukenictví - odbyt anglické vlny Francie Flandry obsadila ve Francii vymřeli Kapetovci v přímé linii, nastoupil rod z Valois, jejich nárok neuznal anglický král Edward III. ( ) (po matce Kapetovec) Filip z Valois ( ) korunovací Filip VI.Francouzský
5
pod anglickým vlivem
6
1. fáze ( ) – převaha Anglie vítězství v námořní bitvě u Sluis [Slojs], v r zajistilo Angličanům dlouhodobou kontrolu nad kanálem La Manche
7
r. 1346 bitva u Crécy - Kresčaku
anglická armáda vedená Edvardem III. ve významné bitvě u Kresčaku nad mnohonásobnou přesilou Francouzů zvítězila v boji se hlavně osvědčili waleští lukostřelci, kterým Edvard III. zvýšil morálku tím, že přikázal svým rytířům sesednout z koní a bojovat bok po boku s lukostřelci v této bitvě padl též významný spojenec Francie, český král Jan Lucemburský, který byl už v té době slepý „Toho bohdá nebude, aby král český z boje utíkal!“
8
Taktika francouzská vojska se skládala především ze šlechtické jízdy, kterou provázely oddíly měšťanů a žoldnéřů, kterými šlechta opovrhovala a nechtěla je pouštět do bitvy X dokonalejší anglická taktika výborná jízda, ale i výborní lukostřelci z Walesu, ozbrojení dlouhými luky (kadence: 10–12 výstřelů za minutu, dostřel až 450 m); v bitvách stoleté války tito lukostřelci postříleli francouzské jezdce dříve, než stihli použít svoje kuše, dlouhá kopí a těžké meče
9
po dočasném úspěchu Francouzů vítězí opět Angličané
Mor epidemie moru, která se šířila v Evropě v letech , zdecimovala obyvatelstvo v obou zemích - „černá smrt“ po dočasném úspěchu Francouzů vítězí opět Angličané
10
Francie r po dlouhodobém obléhání dobyli Angličané přístavní město Calais a to zůstalo v jejich moci déle než dvě stě let byl uzavřen osmiletý mír mezi Francií a Anglií trvající do r. 1355 po smrti Filipa VI. v r nastoupil na francouzský trůn jeho syn Jan II., přezdívaný Dobrý v bitvě u Poitiers [Poatijé] r byli Francouzi poraženi Černým princem Edvardem a král Jan II., spolu s mnoha svými šlechtici, byl zajat v následných zmatcích se vlády ve Francii chopil jeho syn Karel V., přezdívaný Moudrý, zbavil zemi loupeživých band bývalých žoldnéřů a dal zbourat mnoho hradů, aby se nestaly anglickou oporou, podporoval vědu a umění, rozšířil Paříž
11
r bitva u Poitiers
12
2. fáze (1360–1415) v r zemřel v Anglii král Edvard III. a zanechal vládu svému vnukovi, Richardu II. ve Francii od r vládl syn Karla V., Karel VI. Šílený, a pro Francii tehdy nastaly zlé časy, za mladého Karla nejprve vládli jeho strýcové, vévoda burgundský, anjouský a berryský v r se vlády ve Flandrech ujal burgundský vévoda Filip, po získání Flander se začalo Burgundsko Francii stále více odcizovat a vést vlastní politiku
13
změna francouzské taktiky, obrana měst
Angličané vytlačeni - zůstal jen Bayonne, Bordeaux, Brest, Calais a Cherbourg
14
Vzpoury ve městech i na venkově
dlouhá válka zatěžuje obyvatelstvo ve Francii - selské povstání jacquerie (podle nejběžnějšího jména franc. venkovanů Jacques = Jakub) v Paříži povstali měšťané proti dauphinovi [dófenovi] (= korunnímu princi) Karlu V. obě krvavě potlačena r.1358
15
Vzpoury ve městech i na venkově
v Anglii r povstání Wata Tylera – v čele nespokojených sedláků táhl do Londýna, obsadil Tower - povstání krvavě potlačeno, Tyler zavražděn na venkově šířili myšlenky Johna Viklefa potulní kazatelé, cílem rovnost všech stavů - též potlačeno Richard II. omezil moc parlamentu a začal vládnout absolutisticky, zemřel v r ve vězení na hradě Pontefract, na anglický trůn v osobě Jindřicha IV. dosedla nová dynastie, Lancasteři Smrt Wata Tylera: Jean Froissart, Chronicles
16
3. fáze (1415–1453) nepokojů ve Francii využil nový anglický král Jindřich V., syn Jindřicha IV., a v r se vylodil v Normandii králem svatba Jindřicha V. s dcerou Karla VI. Kateřinou
17
r bitva u Azincourtu Jindřich V. zvítězil nad přesilou Francouzů v bitvě u Azincourtu podepsal smlouvu v Troyes [troj] s francouzskou královnou (manželkou Karla VI.) a spojencem burgundským vévodou, podle ní měl Jindřich přijmout za manželku dceru Karla VI. Kateřinu a po tchánově smrti zasednout na francouzský trůn syn Karla VI. měl být z následnictví vyloučen Bitva u Agincourt,Enguerrand de Monstrelet, Chronique de France
18
1428 Angličani obléhají Orléans
19
Panna Orleánská r Angličani obléhali Orléans, poslední vojenskou pozici francouzských sil Francouzi se však ubránili do příchodu posil, vedených obyčejným sedláckým děvčetem, Janou (Johankou) z Arku (přesvědčena „hlasy světců“ o svém poslání vrátit korunu francouzskému králi a vyhnat Angličany, stála v čele vojska) r.1429 se jí podařilo osvobodit Orléans, čímž si získala svoje „bojové“ jméno, Panna Orleánská vystoupením Jany z Arku v stoleté válce se ve větší míře uplatnily lidové síly a válka proti Angličanům najednou nabyla národního charakteru - dobytí pevnosti Tourelles, tehdejšího hlavního města Francie Meungu nad Loirou a porážka anglické armády u Patay nakonec zamířila na severovýchod k významnému městu Remeš, kde se nacházela korunovační katedrála francouzských králů; dauphin Karel se mohl nechat korunovat francouzským králem pouze tady
20
dauphin Karel r byl v Remeši korunován princ Karel francouzským králem Karlem VII. tím získal převahu nad svým anglickým soupeřem nezletilým Jindřichem VI. (1422–1461)
21
vysoká šlechta záviděla Janě z Arku její postavení, byla vyštvána z královského dvora a vrátila se zpět do boje, při osvobozování Compiégne byla zajata Burgunďany spojenci Anglie, odvedena před církevní soud, který měl prokázat její spojení s ďáblem v předem rozhodnutém procesu byla odsouzena jako čarodějka a kacířka a r byla v Rouenu upálena když si Karel VII. zajistil vládu nad takřka celou Francií, požádal o obnovení církevního procesu a prohlásil Janu za oběť justičního omylu katolická církev ji prohlásila r za blahoslavenou a r za svatou Jeanne d'Arc ( )
22
Angličané na závěr v r. 1453 prohráli bitvu u Castellione
Závěr války r.1436 dobyli Francouzi Paříž a r Normandii důležitým obratem bylo, když se k Francouzům přidali Burgunďané Angličané na závěr v r prohráli bitvu u Castellione válka nebyla oficiálně ukončena, ale obě strany byly konfliktem již zcela vyčerpány ve Francii zůstalo Angličanům jedině přístavní město Calais s okolím a Normanské ostrovy
23
Francie 1337 Francie 1453
24
Calais padlo do rukou Francouzů znovu v r
Calais padlo do rukou Francouzů znovu v r a jediné území, které Angličanům ve Francii zůstalo, jsou Normanské ostrovy
25
Důsledky Francie hospodářský úpadek území oslabeného válkou
politické posílení, jednota (do té doby konglomerát více či méně nezávislých státečků, tvrdý boj proti cizincům stmelil a vytvořil z nich jednotný a samostatný francouzský národ) Anglie hospodářský rozvoj, těžila z válečné konjunktury zemí zmítaly spory mezi mocnými šlechtickými rody
26
Válka růží- zápas o anglický trůn 1455-1485
2 rody usilovaly o trůn Lancaster (červená) York (bílá) během války se téměř vybila anglická šlechta r v bitvě u Bosworth porazil Jindřich Tudor – Jindřich VII. (po matce Lancaster) posledního Yorka Richarda III. erb rodu Tudorovců „Království za koně!“ Shakespeare Tudorovská růže
27
Dej1 Stoletá válka Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T. G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí Použity materiály, obrázky z www stránek: Sochrová, Marie: Dějepis I v kostce pro střední školy, FRAGMENT, Havlíčkův Brod 1997 Urban, Jan: Kresčak. Paseka, Praha Hora-Hořejš, Petr: Toulky českou minulostí, 2. díl. Baronet, Praha 1995. „panovnici.estranky.cz“ „cs.wikipedia.org“ „obrázky.cz“
Podobné prezentace
© 2024 SlidePlayer.cz Inc.
All rights reserved.