Mnohobuněční Metazoa.

Prezentace na téma: "Mnohobuněční Metazoa."— Transkript prezentace:

1 Mnohobuněční Metazoa

2 Vznik mnohobuněčnosti
náznaky už u prvoků buňky → tkáně → orgány → org. soutavy → organismy → společenstva vznik z jednobuněčnosti? předpoklady: tělo ze stejný chemických prvků pohlavní rozmnožování: na začátku vývoje nového jedince je jediná buňka → pak je jednobuněčnost evolučním předstupněm mnohobuněčnosti více teorií

3 invaginační teorie Ernst Haeckel (následovník Darwina)
předek: kulovitá kolonie (váleč, trubénka) rýhování oplozeného vajíčka → blastomery → MORULA → vycestování buněk k povrchu → BLASTULA s blastoceolem → invaginace → GASTRULA – dvouvr. org. (ektoderm a entoderm, mezenchym, prvostřevo=archenteron a prvoústa=blastoporus) pravidlo rekapitulace (embryonální vývoj)

4 další teorie imigrační plakulární Ilja Mečnikov
jako invaginační, ale entoderm vcestováním fagocytujících b. → paranchymela plakulární Otto Bütschli předek: plochý dvouvstevný živočich = plakula → specializace vrstev → nadzvednutí a protažení → bilatogastrea bilaterální souměrnost předchází radiální!

5 další teorie ciliární teorie
předek: mnohojaderní obrvení → buněčné membrány → „ploštěnci“ bilaterální souměrnost předchází radiální!

6 oddělení Diblastika dvoulistí

7 Diblastika ustrnutí vývoje ve stádiu gastruly
2 zárodečné listy: ektoderdm a entoderm málo rozlišené buňky těla nesouměrná, bez tkání radiální souměrnost, rozlišené tkáně přisedlí pohyblivé larvy

8 kmen: vločkovci (Placozoa)
volně žijící – mořské pobřeží nejjednodušší – dvouvrstevná plochá vločka → výzkum regenerace a koordinace b. 2 – 3 mm bičíkaté a tukové buňky váčkovité žlaznaté a cylindrické vstřebávací b. rosolovitá hmota vláknité, améboidní a kontraktilní b., mitochondrie, bakterie

9 vločkovci rozmnožování potrava vločkovec plazivý
nepohlavně – příčné dělení pohlavně potrava prvoci, řasy nadzvedávání středu těla → dočasná T dutina natrávení → vstřebání vločkovec plazivý

10 kmen: houbovci (Porifera)
evolučně úspěšná slepá vývojová větev netvoří tkáně nesouměrné tělo většina mořští přisedlí – povlaky na kamenech kolonie nebo samostatně někdy výrazné zbarvení určitá autonomie buněk → regenerace

11 houbovci džbánkovité tělo ektoderm entoderm mesoglea ploché pinakocyty
límečkové bičíkaté buňky = choanocyty → choanoderm intracelulární trávení mesoglea rosolovitá hmota s volnými buňkami

12 houbovci centrální dutina = spongocoel přívodní kanálky = ostia
otvor vyvrhovací = oskulum kmitání bičíků → přívod vody s živinami

13 houbovci amoebocyty kolenocyty sklerocyty spongocyty archeocyty
roznos potravy pohlcení nestr. zbytků … kolenocyty kolagen – vyztužení sklerocyty sklerity – opora spongocyty pevná a pružná spongiová vlákna archeocyty nediferencované → vnitřní pupeny gonocyty pohlavní buňky (hermafrodité) porocyty výstelka ostií

14 houbovci tělní typy podle složitosti stavby (choanoderm)
ascon, sycon, leukon

15 rozmnožování nepohlavně pučení bez oddělení → kolonie fragmentace
vnitřní pučení = gemulace sladkovodní – klimatické výkyvy – v zimě zahynou shluk archeocytů → obalení sponginem (2 vrstvy – vzduch, amfidisky) → gemule → rozpad mateřské houby → na jaře uvolnění archeocytů skrz porus → noví jedinci přenos gemulí na peří ptáků → šíření

16 rozmnožování pohlavně hermafrodité
spermie uvolněny s proudem vody → zachycení na choanocytech → do mezogleje → oplození vajíček → amfiblastula obrvená – plave polarizované tělo – část s bičíky se vchlípí → entoderm

17

18 houbovci – vápenatí mořští – chladná, mělká samostatné CaCO3 jehlice
drobní kolonie houba voštinatá

19 houbovci – křemičití mořští – teplá, hlubiny SiO2 jehlice jednotlivě
houba pletená = Venušin koš uvnitř pár drobných korýšů

20 houbovci – rohovití mořští i sladkovodní leukonní s jehlicemi nebo bez
houba obrovská moře, zachytávání těl houba pohárová = Neptunův pohár mořská, až 150 cm

21 houbovci – rohovití sladkovodní drobní vždy gemulace houba rybniční
gemule bez amfidisků houba říční ploché tenké povlaky

22 houbovci – rohovití bez jehlic → jen spongin houba mycí houba koňská
Středoz. moře houba koňská písek ve skeletu houba domečková rak poustevník

23 kmen: žahavci (Cnidaria)
radiální souměrnost mořští i sladkovodní jednotlivě nebo v koloniích mesoglea bez volných buněk opora schránky – chitin, aragonit (CaCO3) vakovité tělo s láčkou (trávicí dutina) jediný otvor bičíkaté buňky – sekrece i vstřebávání chapadla

24

25 žahavci žahavé buňky (knidoblasty) dutinka s vláknem
penetranty - žahavé vlákno, hypnotoxin, knidocil (citlivý výběžek) volventy – omotání kořisti glutinanty – lepivá hmota neregenerují se (doplnění) ve skupinách → bradavkovité útvary

26 žahavci dravci DS – difúze NS – rozptýlená nervová vlákna
svalové buňky (ektoderm) smysly – zrak, poloha, chemoreceptory ropália rozmnožování pohlavní i nepohlavní → metageneze polypové a medúzové stádium

27 polyp medúza přisedlý nožní terč tělo peristom chapadla plovoucí zvon
manubrium plachetka

28

29 http://www. biology. ualberta. ca/courses
žahavci - metageneze přisedlý polyp (1) → strobilace → strobilus (2) → odšrcení (nepohl. r.) → ephyra (4) → dozrávání pohlavních orgánů → medúza (5) → pohl. r. – splynutí pohlavních buněk → zygota (6) → larva planula (7) → přisednutí → polyp (1)

30 žahavci 4 třídy: polypovci (Hydrozoa) medúzovci (Scyphozoa)
korálnatci (Anthozoa) čtyřhranky (Cubozoa)

31 polypovci v metagenezi převládá polypové stádium, medúza (hydromedúza) může úplně chybět pohlavní r. polypa: ektodermální gonády → pohlavní buňky → zygota → planula → přisednutí → polyp nepohlavní r. pučením → regenerace stažitelná chapadla láčka až do chapadel žlaznaté b. → extra i intracelulární trávení

32

33 polypovci zástupci: nezmaři medúzka sladkovodní
mutualismus se zelenými řasami živí se drobnými živočichy - buchanky, perloočky n. zelený, n. hnědý (dlouhá stopka i chapadla), n. obecný medúzka sladkovodní rodozměna: polyp - mm, medúzka - cm, mikroplankton, u nás všude

34

35 video lov

36 polypovci trubýši plovoucí kolonie - až 30 m,
morfologická i fční diferenciace jedinci propojeni stvolem a GVS pneumatofor - hydrostatika medúzomy (plovací zvonce) – svaly - aktivní pohyb daktylozoidi (potrava), gasterozoidi (trávení) gonozoidi (rozmnožování - pohlavní) zvláštní tvary i barvy loví i ryby, ! ohrožení člověka ! měchýřovka portugalská, m. vznášivá, paruska komůrkatá

37

38 medúzovci mořští paprsčitě souměrní dochází k celé rodozměně
polyp do 5 mm, jednotlivě skyfomedúza složitější, radiální chodby GVS 5 – 60 cm (2 m) bez plachetky exumbrela a subumbrela manubrium ropália (8) dravé

39

40 medúzovci zástupci: Cyanea arctica
největší: zvon až 2 m, chapadla až 40 m talířovka svítivá – světélkuje talířovka ušatá – modré pohl. ográny kořenoústky – plankton – perforované výrůstku místo oú plícnatá – 60 cm

41

42 Talířovka svítivá Talířovka ušatá Kořenoústka plícnatá

43 korálnatci mělká teplá moře, přisedlí
potlačení metageneze → chybí stadium medúzy → polyp se rozmnožuje pučením i pohlavně hermafroditi, při pučení se neoddělují → propojená láčka oddělená přepážkami (coenosarc, sklerosepta) věnce chapadel, jícen kostra z koralinu (endoskelet) nebo CaCO3 (exoskelet) korálové útesy Velký bariérový útes velká druhová pestrost indikátoři org. znečištění

44 korálnatci osmičetní 8 přepážek, 8 chapadel, vždy tvoří kolonie
rohovitky korál červený - Středozemní moře, šperky Venušin vějíř varhanitka pérovníci ptačí pero světélkují p. červený

45 korálnatci šestičetní počet chapadel v násobku 6 sasanky
netvoří kostru (Ca jehličky, fibrily) posun nožním terčem jednotlivě, přílivová zóna - nasávají vodu sasanka koňská velké množství chapadel - loví i ryby mutualismus s korýši (sasanka plášťová a poustevníček mořský) s rybami (Stoichactis a klaun očkatý) červnatec sasankový – ve dně karafiát mořský – 1000 chapadel

46 korálnatci šestičetní větevníci mělké vody – do 20 m – korálové útesy
mutualismus s Obrněnkami masivní vápencovitý exoskelet mnohamilionové kolonie – postupné odumírání větevník mozkový houbovník obecný

47

48 čtyřhranky podobné medúzovcúm, ale chybí sklerosepta
medúza z celého polypa, ne strobilací čtyřhranný zvon ( cm) chapadla ze 4 ramen - několik m některé jedovaté - smrt člověka i do 3 minut čtyřhranka smrtelná jedovatá, Austrálie, 20 cm, 4 x 15 chapadel

49 kmen: žebernatky (Ctenophora)
„vesla nesoucí“ mořští, několik dm dravé (lepivé buňky) radiální – náznaky bilaterality vejčitý, nebo pásovitý tvar těla 8 pásů destiček (pleurostichy) statický orgán, tykadla NS – rozptýlená s prstencem a 8 pruhy dichotomicky větvená GVS bioluminiscence RS – pohlavně, hermafrodité žebrovka vejčitá (15 cm, ryby) pásovnice Venušina (150 cm, mikrofágní)

50

51 kmen: rybomorky (Myxozoa)
= výtrusenky dříve prvoci mikroskopické zjednodušená tělní stavba parazitické – střídání hostitelů (ryby, nítěnky), tkáňové dutiny (extracelulární) → bělavé cysty nepohlavní rozmnožování: vícebuněčné spory s pólovými váčky → ukotvení v TS → krví do dalších částí těla → plazmodium → somatické b. a spory

52 rybomorky rybomorka pstruží r. parmová prvočenky tmavá zadní část těla
ztráta rovnováhy a koordinace → smrt hladem r. parmová boule na kůži prvočenky parazité bezobratlých i obratlovců (včetně člověka) prvočenka plicní – zápal plic kojenců

53 kmen: morulovci (Mesozoa)
endoparazité mořských bezobratlých (mm) více stádií, pohlavní i nepohl. rozmnož. tělní stavba podobná morule druhotně? obrvené somatické buňky rozmnožovací b. ve středu

54 pro zájemnce video