Některé elementární pravdy nejenom o elektronických informačních zdrojích Jaroslav Šilhánek VŠCHT Praha.

Prezentace na téma: "Některé elementární pravdy nejenom o elektronických informačních zdrojích Jaroslav Šilhánek VŠCHT Praha."— Transkript prezentace:

1 Některé elementární pravdy nejenom o elektronických informačních zdrojích Jaroslav Šilhánek VŠCHT Praha

2 Téma omezeno na: Primární zdroje Sekundární zdroje

3 Primární zdroje – vědecká periodika Největší položka v rozpočtu knihoven Neustále stoupající ceny předplatného Udržovat kontinuitu odebíraných titulů Nutnost otevírat předplatné nových časopisů Ani velké univerzity nemohou pokrýt předplatné všech titulů pro daný obor

4 Journal of American Chemical Society Analytical Chemistry Journal of Chromatography Journal of Chromatography, - Biomedical Application Journal of Liquid Chromatography Journal of High Resolution and Thin Layer Chromatography

5 Hranice finančních nákladů: Nezisková sféra ~ 5 % Výdělečná sféra ~ 10 % celkových nákladů na výzkum

6 Role vědeckých časopisů: Šíření nových poznatků vědy a techniky Jejich dlouhodobá archivace Jeden z nejdůležitějších nástrojů individuální kariéry a institucionálního postavení Zatím nezastupitelná role při financování vědecké práce

7 Důsledek: Vědecká komunita vytváří stále stoupající poptávku pro publikačních možnostech v periodických zdrojích Tato poptávka je vyplňována vytvářením nabídky publikačního prostoru, a to jak komerčními vydavateli, tak i vědeckými společnostmi

8 Některé aspekty: Vydávání vědeckých časopisů je velmi nákladná ale i výnosná činnost Náklady stoupají v důsledku nových informačních technologií i požadavků na vysokou kvalitu publikací Pro další rozvoj je nutný investiční kapitál Potřeba investičního kapitálu je hlavní motiv pro fúze vydavatelů Vědecké společnosti mohou vydávat periodika bez zisku, ale obtížně realizují další rozvoj

9 Většina uvedených aspektů platí bez ohledu na vlastní technologii vydávání vědeckých periodik, tedy na jejich tištěnou nebo elektronickou formu Elektronická forma ale zásadně ovlivňuje řešení současné situace, přičemž nejdůležitější role vědeckých periodik musí zůstat zachovány

10 Aspekt neustále narůstajícího objemu informací: Každých 5 let se objem publikovaných vědeckých článků přibližně zdvojnásobuje Možnost studovat vycházející vědecké publikace se proto každých 5 let redukuje přibližně na polovinu

11 Využívání elektronických forem vědeckých publikací a jejich přístupnost na pracovištích vědců představuje částečnou kompenzaci negativního efektu celkového objemu informací Přechod na elektronické verze vědeckých periodik je proto logickým krokem současného vývoje

12 Důsledky přechodu na elektronické formy vědeckých článků Dokument je fyzicky maximálně snadno dostupný s minimálními náklady Uvolňuje se vazba na konkrétní periodikum, jeho svazek, číslo a stránku – identifikace individuálního dokumentu Otázka možnosti přístupu je důležitější než otázka vlastnictví

13 Další důsledky: Předplatné je ekonomicky nevýhodné oproti nákupu individuálních článkůPředplatné je ekonomicky nevýhodné oproti nákupu individuálních článků Vydavatelé ztrácejí předplatné především ve výdělečné sféře – další nárůst předplatnéhoVydavatelé ztrácejí předplatné především ve výdělečné sféře – další nárůst předplatného Nejdůležitější je záznam o možnosti přístupu na serveru vydavatele, zpravidla na základě IP adresyNejdůležitější je záznam o možnosti přístupu na serveru vydavatele, zpravidla na základě IP adresy

14 Rozhodujícím činitelem jakéhokoliv budoucího řešení jsou … autoři

15 Organizované alternativy současné vydavatelské praxe – „Open Access“ Řada různých aktivit (self-archiving, institutional repositories aj.) PLoS = Public Library of Science Budapest Open Access Initiative PubMed Central BioMed Central aj

16 Některé legální aspekty (PLoS): Authors will retain copyrigh of the work You are free: to copy, distribute, display and perform the work to make derivative works to make commercial use of the work You must give the original author credit

17 Principiální ekonomický model pro „Open Access“ Náklady na publikování vědeckých článků jsou vkládány současně s přijetím článku k publikaciNáklady na publikování vědeckých článků jsou vkládány současně s přijetím článku k publikaci Jsou-li publikační náklady uhrazeny na vstupu do celého procesu, není třeba vybírat předplatné a článek může být volně přístupnýJsou-li publikační náklady uhrazeny na vstupu do celého procesu, není třeba vybírat předplatné a článek může být volně přístupný

18 Jaké jsou náklady na „Open Access ?“ Public Library of Science – 1500 USD Budapest Open Access Initiative 500 USD

19 Některé aspekty řešení: Ceny více či méně odpovídají skutečným nákladům Jsou srovnatelné s náklady na vlastní vědeckou činnost Nejsou bezpodmínečně závazné ? Mohou být sdíleny řadou spoluautorů Možnosti sponzorování Lze očekávat, že publikační náklady budou součástí grantů

20 Nejdůležitější aspekt: Náklady na vlastní vědeckou práci i na její zveřejňování pocházejí v největší míře ze stejných zdrojů – veřejných prostředků

21 Sekundární zdroje: Univerzálně představují zpracované informace o primárních zdrojích

22 Úroveň zpracování: Bibliografický záznam Bibliografický záznam + abstrakt Klíčová slova z názvu a abstraktu + citace = Science Citation Index Řízené slovníky, thesaurus, hierarchické kódy apod. Vyšší intelektuální úroveň zpracovávání

23 Vyšší intelektuální úroveň zpracovávání by měla být vlastní doména elektronických bází dat Náklady !!!

24 Příklady: Převod Beilstein Handbuchu do elektronické verze = 62 mil DEM Převod Gmelin Handbuchu do elektronické verze = 80 mil DEM + 20 mil. Euro Náklady na vytváření Chemical Abstracts = denní mzda 600 specialistů Nové projekty = Elsevier MDL Patent Database, analýza patentových dokumentů

25 Důsledky: Vědecká báze dat s vysokou přidanou hodnotou mohou vytvářet jen kapitálově silní producenti Tyto báze dat nemohou být laciné Přístup k těmto zdrojům je většinou omezen na pracovníky instituce, která přístup hradí V případě vysokých škol jen učitelům a studentům Je omezován přístup návštěvníkům univerzitních knihoven

26 Některé sekundární informační zdroje s vysokou přidanou hodnotou nejsou prakticky vůbec přístupné v knihovnách Je možné je využívat jen přístupem do vzdálených databázových středisek v plně placeném režimu za pomoci profesionálních rešeršérů