PEČOVATELSTVÍ 3. ročník Studijní obor: Sociální činnost

Prezentace na téma: "PEČOVATELSTVÍ 3. ročník Studijní obor: Sociální činnost"— Transkript prezentace:

1 PEČOVATELSTVÍ 3. ročník Studijní obor: Sociální činnost
Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

2 Péče o výživu Cílem výživy je dodat člověku vodu, důležité živiny a potřebné látky. Výběr potravin zejména v dospívání a v dospělém věku může snížit riziko výskytu některých onemocnění – např. obezita, infarkt, hypertenze, ateroskleróza, cukrovka, osteoporóza, některé typy zhoubných nádorů. Člověk potřebuje takové množství potravy, jaké odpovídá jeho spotřeba energie. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

3 Faktory ovlivňující rychlost metabolismu: fyzický výkon
tělesná teplota věk – nejvyšší metabolismus je u dětí, nejnižší u seniorů mužské pohlavní hormony – zrychlují metabolismus hormony štítné žlázy – zrychlují metabolismus Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

4 Příznaky poruch výživy
Do poruch výživy zařadíme: nechutenství, mentální anorexii, mentální bulimii, malnutrici, kachexii – chorobná vyhublost, karenci – nedostatek určité živiny v potravě. Příznaky poruch výživy Bolest, která může pocházet z jakéhokoliv orgánu trávicí soustavy. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

5 vyzařování bolesti do okolí závislost bolesti na jídle
Na bolesti hodnotíme: lokalizaci charakter bolesti intenzitu vyzařování bolesti do okolí závislost bolesti na jídle Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

6 kolikovitá, která je svíravá, křečovitá
Charakter bolesti: tupá pálivá tlaková svíravá kolikovitá, která je svíravá, křečovitá Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

7 Intenzita bolesti je různá
Intenzita bolesti je různá. Závisí na věku, zkušenostech s bolestí, na psychickém a fyzickém stavu nemocného. Intenzita bolesti se hodnotí na vizuální analogové škále, která znázorňuje intenzitu bolesti od žádné bolesti, mírné bolesti, středně silné bolesti, velmi silné bolesti, kruté bolesti až po nesnesitelnou bolest. Anebo se hodnotí na numerické škále, která je označena čísly 0 – 10 nebo 0 – 100. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

8 Zhodnocení výživy klienta
Ke zhodnocení výživy existují určité postupy a vyšetření klienta. Hmotnostní index ukazuje, zda je hmotnost přiměřená výšce, nemá-li osoba nadváhu nebo podváhu. Nazývá se.  body mass index – BMI Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

9 Vypočítá se podle následujícího vzorce: hmotnost
BMI = výška (m) × výška (m) Za fyziologický BMI je považována hodnota 20 – 25. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

10 Rozpětí BMI a její hodnocení 20 – 25 = přiměřená hmotnost
25, 1 – 30 = prostá nadváha 30, 1 – 40 = střední nadváha 40, 1 a více = těžká nadváha Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

11 O jaké poruchy výživy se může jednat: snížený příjem potravy
  Ošetřovatelská péče Na podkladě informací získaných od klienta může pečovatel stanovit ošetřovatelské problémy dané osoby. O jaké poruchy výživy se může jednat: snížený příjem potravy zvýšený příjem potravy nedostatečný příjem tekutin poruchy polykání Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

12 u seniorů, kteří mají sníženou soběstačnost, může nastat problém s neschopností si nakoupit, uvařit
u osob, které mají naordinovanou dietu, může dojít k nechutenství – nejsou zvyklé na méně chutnou stravu Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

13 Cílem ošetřovatelské péče je:
informovat klienta o důležitosti dietního omezení dbát, aby klient dodržoval dietní nařízení dodržovat vhodné stravování klienta možnost dovážet čerstvé obědy do domácnosti klienta dle jeho požadavků, po domluvě může pečovatel upravit jídlo podle toho, jak je klient schopen kousat a polykat, krmení zesláblých klientů, úpravy hlavního jídla Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

14 nákup požadovaných potravin během dne pečovatel nabízí tekutiny
úprava prostředí při stravování – psychologický a estetický efekt po jídle pečovatel dbá na klientovu hygienu dutiny ústní pečovatel neustále sleduje výživový stav klienta, měří tělesnou hmotnost, počítá BMI Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

15 Zásady podávání stravy: dodržování dané diety
dodržovat správnou teplotu pokrmu jídlo by mělo být chutné, esteticky upravené dodržování pravidelných rozmezí mezi jednotlivými pokrmy podávání tekutin respektovat vyznání klienta Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

16 zajistit pohodlí během jídla
dodržovat postup dle pohybového režimu a stupně sebepéče – chodícím klientům jídlo podáváme v jídelně, kde se obslouží sami, klienti ležící, kteří jsou schopni najíst se sami bez pomoci, jedí u stolu v pokoji nebo na lůžku u jídelního stolu, jako poslední pečovatel obslouží klienty, které je třeba nakrmit Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

17 pečovatel informuje klienta, že je doba na podávání jídla
Pomoc při jídle a pití pečovatel informuje klienta, že je doba na podávání jídla pečovatel informuje klienta, co má k jídlu pečovatel klientovi umyje ruce pečovatel si připraví potřebné pomůcky – jídelní stolek, pokrm, příbor, nápoj s brčkem, ručník, ubrousek pečovatel klienta posadí na lůžko Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

18 pak pečovatel přistaví jídelní stolek s pomůckami nad lůžko
pečovatel pod bradu vloží ručník pečovatel jako první podává polévku, poté hlavní jídlo pečovatel dává další sousto teprve potom, až si je jistý, že klient předchozí spolkl pečovatel sousta dává zapít dle potřeby klienta pečovatel při stravování klienta povzbuzuje Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

19 pečovatel klienta po jídle utře ubrouskem pečovatel upraví lůžko
Pomoc nevidomému při jídle a pití pečovatel se snaží vytvořit klientovi takové podmínky, aby byl schopen se najíst sám pečovatel dle potřeby klienta nakrájí jídlo na menší kousky pečovatel informuje klienta o jednotlivých složkách pokrmu na talíři Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

20 pečovatel využívá hodinové ručičky při navigaci klienta
Pomoc při jídle a pití klienta bez chrupu pečovatel podává klientovi stravu rozkrájenou na malé kousky nebo potravu kašovitou pečovatel dbá na to, aby jídlo bylo méně solené a kořeněné, protože obnažené dásně mohou být velice citlivé Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

21 V rámci podávání stravy může docházet k menším trávicím potížím.
pálení žáhy příčinou je nadměrný obsah žaludeční kyseliny prevence – odstranit těžko stravitelnou stravu, nekouřit, nepít alkoholické nápoje lékař dle stavu pacienta předepíše antacidum – neutralizuje žaludeční kyselinu Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

22 pokud klient začne zvracet, pečovatel rychle podá umyvadlo
zvracení pokud klient začne zvracet, pečovatel rychle podá umyvadlo pečovatel podpírá hlavu tak, aby byla v předklonu nad umyvadlem jestliže má klient umělý chrup, pečovatel se pokusí o jeho vyndání z úst pokud si klient potřísní oděv, pečovatel ho přikryje papírovým ubrouskem, dokud nevolnost neustane Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

23 pečovatel podá klientovi sklenici vody, klient si vypláchne ústa
pečovatel omyje klientovi obličej a ruce pečovatel vymění klientovi prádlo pečovatel prohlédne zvratky, pokud obsahují neobvyklou příměs, odebere vzorek pro lékaře zbylé zvratky spláchne na WC Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

24 klienta přikryje a vyvětrá pečovatel úkon zaznamená do dokumentace
Kompenzační pomůcky k jídlu a pití umělohmotné nádobí příbor se speciální rukojetí nádobí s přísavkou k podložce nůž s obloukovým ostřím nůž s vidličkou a lžící Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

25 struhadlo připevněné k pracovní desce talíř s připojenou obrubou
brčko, slámka struhadlo připevněné k pracovní desce talíř s připojenou obrubou talíř s ochranou pomůcka k nalévání z čajníku nastavitelný kráječ Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

26 Dieta je součástí léčby onemocnění.
Dietní systém se dělí do tří skupin: diety základní diety speciální diety standardizované Na podkladě tohoto tématu si studenti zopakují diety z 2. ročníku – tabulka s dietním systémem, výživovou stravu dle jednotlivých věkových skupin a způsob podávání stravy. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

27 Podáváni stravy u některých specificky nemocných jedinců.
péče o klienta s onkologickým onemocněním s růstem zhoubných nádorů, především u trávicího traktu, se u klientů může projevit nechutenství nemocní v průběhu léčby i po ní dostávají léky, které tlumí zvracení klient se stravuje častěji během dne Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

28 pečovatel dbá, aby jídelníček obsahoval příjem ovoce a zeleniny
porce jídel jsou menší, klientovi se může udělat nevolno z pohledu na plný talíř pečovatel dbá, aby jídelníček obsahoval příjem ovoce a zeleniny pokud má klient bolesti při polykání, pečovatel zvolí tekutou nebo kašovitou stravu, vhodný je sipping klient by neměl pít tekutiny při jídle Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

29 strava i tekutiny by měly obsahovat energeticky bohaté živiny
pečovatel dbá na to, kdy klient musí užít léky a zapít je, dobu jídel a dobu příjmu tekutin strava i tekutiny by měly obsahovat energeticky bohaté živiny pečovatel také dbá na kulturu stolování alternativní zvolenou možností výživy je umělá enterální výživa Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

30 péče o klienta s Alzheimerovou chorobou
pečovatel se může u klienta setkat s problémy polykání, během jídla by s klientem neměl mluvit, proto klienta upozorní, že je čas jíst pečovatel zajistí klientovi naprostý klid, např. vypnutím televize atd. jídlo je upravené tak, aby klient mohl být schopen pokousat stravu Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

31 výživa v seniorském věku se vyznačuje určitými změnami
při pití tekutin může pečovatel využít zahuštěné přípravky, např. Nutridrink při domácí péči může pečovatel zamíchat léky do jídla, pokud někteří klienti odmítají léky perorálně péče o seniora výživa v seniorském věku se vyznačuje určitými změnami v seniorském věku klesá pocit žízně Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

32 u seniorů se vyskytují problémy s polykáním
typické zejména u seniorů trpících demencí zpomaluje se nebo zhoršuje koordinace svalů, které jsou důležité pro polykání polykací reflex je zpožděný senior necítí stravu v ústech senior má stravu pouze v ústech zhoršené kousání Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

33 vkládá do úst velká sousta odmítá jíst, pít
kouše, polyká a při tom mluví fouká do jídla nebo pití sousto se nedostává do jícnu Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

34 Zásady pro odstranění polykacích potíží esteticky upravené prostředí
senior sedí vzpřímeně a bradu drží co nejníže pečovatel pití podává po malých doušcích pečovatel u seniora toleruje pocit plnosti, nenutí ho, pokud už nemůže jíst pečovatel podává klientovi častější porce jídla a v menším množství, přibližně 6 – 8 porcí pečovatel při jídle zajistí klid Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

35 pečovatel stravu přizpůsobuje možnostem polykání klienta, místo rýže zvolí pečovatel kaši, maso mele apod. pokud má klient problémy s tělesnou váhou – např. snížená tělesná hmotnost, příbuzní klienta se obrátí na lékaře strava musí být bohatá na vitaminy a další nezbytné složky výživy, nedoporučují se potraviny podporující nadýmání, průjem, zácpu Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

36 péče o klienta diabetes mellitus
pečovatel má především na starosti nakoupit vhodné potraviny, přípravu jídel někdy může nastat problém při nákupu, kdy klient odmítá nakoupit potraviny označené značkou DIA diabetická dieta vylučuje příjem cukrů a omezuje příjem živočišných tuků klient nepije sladké limonády nebo minerální vody Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

37 snídaně se servíruje 20 – 30 minut po aplikaci ranního inzulinu, pečovatel podává celozrnné pečivo nebo tmavý chléb, křehký chléb, nízkotučné sýry, šunku, k přesnídávce zvolí pečovatel ovoce, např. pomeranč, zeleninu, v hlavním jídle se pečovatel vyvaruje podávání smaženého řízku a bramborovému salátu, k odpolední svačině pečovatel servíruje DIA mléčné potraviny Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

38 z uzenin pečovatel volí dušenou šunku, ne slaninu nebo uzeniny obsahující zvýšené množství tuku, pečovatel volí uzeniny a maso libové, k večeři pečovatel volí rajče a bílý jogurt, ovoce během dne si klient může udělat kontrolu hladiny cukru v krvi pomocí přístroje zvaného glukometr Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

39 péče o klienta s duševní poruchou
stravování se neliší od způsobu většiny domácností jídlo je přiváženo nejčastěji pečovatelskou službou v jídlonosičích je vhodné dodržovat kulturu stolování pečovatel dbá na to, aby se klient nepřejídal (někdy jí pacienti z nudy), aby měl dostatečný příjem potravin Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

40 péče o klienta s tělesným handicapem
snížený pohyb vyžaduje snížený energetický příjem v potravě obědy nejčastěji zajišťuje pečovatelská služba pečovatel klientovi stravu připraví, dle potřeby nakrájí, nakrmí, záleží na manuálních schopnostech klienta pečovatel sleduje tělesnou hmotnost klienta Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

41 péče o klienta s mentálním handicapem – u dítěte
pečovatel usiluje, aby se dítě samostatně najedlo při krmení dítěte s hlubším handicapem dbá pečovatel na podávání přiměřeně velkých soust, aby nedošlo k dušení dítěte krmení musí probíhat pomalu, aby dítě mělo dostatek času na zpracování a polknutí sousta Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

42 pečovatel často podává mixovanou stravu
pečovatel podává dítěti jídlo v poloze vsedě nebo vpolosedě péče o klienta se zrakovým handicapem pečovatel pomáhá klientovi s nákupem potravin, při vaření při vlastním jídle je zachována osa ruka – ústa klient se nají sám, pečovatel pouze popíše části porce na talíři, pečovatel využívá ciferník hodinek Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

43 Sledování fyziologických funkcí
Vědomí představuje bdělý stav, je opakem spánku, znamená vědomí sebe samého. Předpoklady pro udržení normálního stavu vědomí: dostatečný přívod kyslíku dostatek živin dostatečná zásoba ATP – adenosintrifosfát normální pH mozkové tkáně Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

44 normální tělesná teplota normální nitrolební tlak
dostatečný průtok krve mozkem  Poruchy vědomí: somnolence – zvýšená ospalost sopor – hlubší porucha vědomí, kóma – stav bezvědomí mdloba – krátkodobá ztráta vědomí obluzené vědomí – přechodná porucha ve vnímání Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

45 záněty mozku a mozkových blan nádory mozku vnější příčiny
Příčiny poruch vědomí neurogenní příčiny poranění mozku cévní mozkové příhody záněty mozku a mozkových blan nádory mozku vnější příčiny otravy, infekce fyzikální příčiny Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

46 endokrinní – např. cukrovka
endogenní příčiny toxické – např. jaterní endokrinní – např. cukrovka kardiovaskulární s poruchou prokrvení mozku dechová nedostatečnost poruchy vodní a elektrolytové rovnováhy Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

47 Sledování tělesné teploty
Tělesná teplota tvoří rovnováhu mezi vyráběným teplem v organismu a jeho výdejem. Fyziologická teplota člověka dosahuje 36 – 37 stupňů Celsia. Nejnižší hodnota je v ranních hodinách – mezi 4. a 6. hodinou, nejvyšších hodnot pak dosahuje mezi 17. a 20. hodinou večerní. Tělesná teplota je řízena termoregulačním centrem, které se nachází v mezimozku. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

48 Vnitřně vyráběné teplo je ovlivňováno: bazálním metabolismem
zvýšenou svalovou aktivitou hormonálně zvýšenou teplotou tělesných buněk citovým a psychickým stavem celkovým zdravotním stavem Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

49 Výdej tělesného tepla je ovlivňován vnějším prostředím
celkovým zdravotním stavem činností centra v mozku, která působí na TT nečinností  Faktory ovlivňující tělesnou teplotu věk, denní doba, tělesná aktivita, hormonální aktivita, teplota a vlhkost okolí Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

50 Typy horečky kontinuální horečka – přetrvávající horečka, je příznačná pro virová a streptokoková onemocnění – např. zánět plic kolísavá horečka – remitentní horečka, je typická pro zánětlivá onemocnění a hnisavé procesy střídavá horečka – intermitentní horečka, objevuje se u septických stavů, např. u zánětu žlučníku Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

51 bezkontaktní teploměry – určeny pro děti
Druhy teploměrů: rtuťový skleněný teploměr – nejčastěji používaný teploměr pro měření v axile, v třísle, v pochvě digitální teploměr – určen pro měření na různých částech těla, doba měření je 60 – 90 sekund bezkontaktní teploměry – určeny pro děti Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

52 Digitální teploměr má určité výhody je bezpečný
poskytuje okamžitý výsledek měření je přesné displej je veliký, dobře čitelný je odolný vůči vodě a dezinfekci automatické vypínání je vybaven zvukovým signálem Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

53 Pokyny pro měření teploty
v ústavech sociální péče se klientům měří tělesná teplota méně často než u klientů pobývajících ve zdravotnickém zařízení po změření teploty se zaznamenávají hodnoty do dokumentace klienta teploměry se po použití dávají do dezinfekčního roztoku přibližně na 20 – 30 minut, pak se opláchnou pod tekoucí studenou vodou, otřou se a uloží do speciálního stojánku Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

54 teploměr v domácnosti pečlivě omyjeme, osušíme
v domácnosti klientů musí pečovatel teploměr sklepat – rtuť musí ukazovat méně než 35 stupňů Celsia pečovatel musí před každým měřením teploměr zkontrolovat Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

55 pokud rtuťový teploměr náhodou rozbijeme, odložíme ho do separovaného odpadu, v domácnosti klienta pečovatel rozbitý teploměr zanese do lékárny pokud pečovatel měří teplotu u neklidných nemocných, u dětí, u nemocných s poruchou vědomí, zůstává po celou dobu měření přítomen Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

56 Způsoby měření tělesné teploty měření teploty v axile
pečovatel si přichystá všechny potřebné pomůcky – teploměr, čtverce buničiny, emitní misku, dokumentaci klienta pečovatel informuje klienta o provedení výkonu pečovatel si před výkonem umyje ruce pečovatel sklepaný a vydezinfikovaný teploměr vloží do suchého podpaží, rozsah měření závisí na druhu teploměru Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

57 pečovatel po vyjmutí teploměru odečtenou hodnotu zaznamená
použitý teploměr pečovatel položí do dezinfekčního roztoku nebo ho vydezinfikuje otřením – záleží na druhu teploměru měření teploty v rektu především se měří u malých dětí informujeme klienta o provedení výkonu Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

58 pečovatel si před měřením umyje ruce a navlékne si rukavice
pečovatel si před měřením nachystá potřebné pomůcky – teploměr, emitní misku, ochranné rukavice, olej, vazelínu, indulonu, čtverce buničiny, dokumentaci klienta pečovatel si před měřením umyje ruce a navlékne si rukavice pečovatel musí teploměr před použitím natřít vrstvou vazelíny nebo oleje Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

59 teploměr pečovatel přidržuje po celou dobu měření, především u dětí
klient leží na boku, má pokrčené dolní končetiny v kyčlích a v kolenou, pečovatel rozevře hýždě a zavede teploměr do konečníku 1, 5 – 4 cm dle věku klienta teploměr pečovatel přidržuje po celou dobu měření, především u dětí doba měření je 2 – 5 minut u novorozenců a kojenců měříme teplotu vleže na zádech, jednou rukou přidržíme obě nožičky, druhou rukou zavádíme teploměr Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

60 měření se používá pro zjištění doby ovulace
po vyjmutí zaznamenáme hodnoty, otřeme teploměr buničinou od vazelíny a stolice a vložíme ho do dezinfekce, omyjeme a osušíme vaginální měření měření se používá pro zjištění doby ovulace žena leží na zádech s pokrčenými dolními končetinami, axilární teploměr si zasune do pochvy, měření trvá přibližně 8 – 10 minut zhodnotíme stav ženy, jestli je schopna si teplotu změřit sama Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

61 Tep vzniká nárazem krevního proudu na stěnu tepen. U pulzu se hodnotí:
připravíme si emitní misku, teploměr, ochranné rukavice, čtverce buničiny, dokumentaci klientky po odečtení a zaznamenání hodnoty pečovatel teploměr vydezinfikuje, osuší, uloží  Sledování pulzu Tep vzniká nárazem krevního proudu na stěnu tepen. U pulzu se hodnotí: frekvence, rytmus, kvalita, rozdílnost pulzu Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

62 Faktory ovlivňující frekvenci pulzu
věk – stárnutím se snižuje frekvence pulzu fyzická aktivita – stoupá se zvýšeným pohybem zvýšená tělesná teplota – způsobuje zvýšenou frekvenci tepu léky krvácení – pokud člověk ztrácí krev, dochází ke zrychlení srdeční činnosti stres, strach a úzkost, změny polohy Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

63 FYZIOLOGICKÉ HODNOTY FREKVENCE PULZU ZA MINUTU PODLE VĚKU
Průměr Rozsah novorozenec 125 120 – 150 6 let 100 75 – 115 12 let: – chlapci – dívky 85 90 65 – 105 70 – 100 dospělí: – muži – ženy 70 75 50 – 90 55 – 95 Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

64 spánková tepna, krční tepna, pažní tepna,
Zvýšená tepová frekvence se nazývá tachykardie. Hodnoty tepu jsou vyšší než 90/min. u dospělých osob. Sníženou tepovou frekvenci označujeme jako bradykardii. U dospělých jedinců je hodnota tepu nižší než 60/min. Místa měření pulzu spánková tepna, krční tepna, pažní tepna, vřetenní tepna, stehenní tepna, podkolenní tepna, zadní holenní tepna,tepna hřbetu nohy Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

65 poslechem – na srdečním hrotu, použijeme fonendoskop
Způsoby měření tepu pohmatem – palpačně – pomocí bříšek 2 – 3 prstů lehce stlačíme tepnu na zvoleném místu poslechem – na srdečním hrotu, použijeme fonendoskop na speciálních odděleních zdravotnických zařízení, např. na jednotce intenzivní péče, je tep sledován pomocí monitoru Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

66 pečovatel vykoná hygienu rukou
Postup při měření tepu pečovatel vykoná hygienu rukou pečovatel si nachystá pomůcky – hodinky s vteřinovou ručičkou nebo stopky, dokumentaci klienta pečovatel si zjistí potřebné informace – psychický stav klienta, klient by měl být před měřením 10 – 15 minut v klidu Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

67 pečovatel měří tep klienta vsedě nebo vleže
pečovatel si vybere místo sledování, nejčastěji se volí radiální tepna, pečovatel tepnu v místě stlačí bříšky prstů, až ucítí pulzaci tepny, začne odečítat, pečovatel měří jednu minutu, pokud je tep pravidelný, může měřit 30 vteřin a násobit dvěma, u nepravidelného tepu musí pečovatel měřit po celou minutu pečovatel měří tep klienta vsedě nebo vleže pečovatel při měření sleduje frekvenci tepu, rytmus a kvalitu pulzu Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

68 Sledování krevního tlaku
pečovatel po měření tepu naměřené hodnoty zaznamená do příslušné dokumentace Sledování krevního tlaku Krevní tlak je tlak, který krev vyvíjí na stěnu tepny. Vyšší hodnoty krevního tlaku naměříme při systole, tj. systolický tlak, naopak nižší hodnotu naměříme při diastole, tj. diastolický tlak.  Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

69 Faktory ovlivňující krevní tlak věk – vyšší věk – ztráta pružnosti cév
fyzická aktivita rasa – muži negroidní rasy středního věku dosahují vyššího krevního tlaku než stejně staří běloši stres, strach a úzkost pohlaví – ženy mívají nižší krevní tlak než muži léky Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

70 další faktory – např. obezita, horečka
denní doba – TK je nejnižší v nočních hodinách a brzo ráno, odpoledne se zvyšuje teplota vnějšího prostředí – v teplém prostředí dochází k rozšíření cév a k poklesu krevního tlaku další faktory – např. obezita, horečka Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

71 Průměrný krevní tlak činí u dospělého jedince 120/80 mm Hg.
Hodnoty krevního tlaku se udávají v jednotce v milimetrech rtuťového sloupce mm Hg. Průměrný krevní tlak činí u dospělého jedince 120/80 mm Hg. Systolický tlak je v rozsahu od 100 – 140 mm Hg, diastolický tlak dosahuje rozmezí 60 – 90 mm Hg. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

72 Hypotenze = nízký krevní tlak je nepříjemný, ale není nebezpečný
osoba pociťuje mžitky pod očima, motá se jí hlava, hučí mu v uších při hodnotách pod 100/60 u žen, u mužů pod 110/ 70 Hypertenze = vysoký krevní tlak příznaky: bolesti, bušení srdce, hučení v uších, závratě Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

73 Měření krevního tlaku:
systolický tlak vyšší nebo roven 140 mm Hg nebo hodnota diastolického tlaku vyšší nebo roven 90 mm Hg léčba: zákaz kouření, u obézních pacientů redukce hmotnosti, tělesná aktivita, medikamentózní léčba Měření krevního tlaku: Při měření krevního tlaku se využívá tlakoměr. Tlakoměr se skládá ze rtuťového manometru a manžety. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

74 Postup při měření tlakoměru pečovatel klientům namotá manžetu na paži
Manometr je číselná stupnice, která je na vnitřní straně víka tlakoměru. Uprostřed stupnice je skleněná trubice zakončena malou nádobkou s rtutí. V plátěné manžetě se nachází gumový vak. Manžeta pro měření tlaku má dosahovat šířky 40 % obvodu. Postup při měření tlakoměru pečovatel klientům namotá manžetu na paži z manžety – gumového vaku vedou dvě hadičky, jedna plní funkci spojení s přístrojem Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

75 druhá má na svém konci gumový balonek s ventilem
pečovatel pomocí balonku nafukuje manžetu, ventil slouží k upuštění vzduchu z manžety Na trhu kromě rtuťových tlakoměrů existují také budíkové tlakoměry. V domácím ošetřování se využívají digitální tonometry. Fonendoskop Naslouchadlo, stetoskop se využívají při naslouchání úderům při měření krevního tlaku. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

76 Zásady měření krevního tlaku pečovatel posoudí celkový stav klienta
klient může při měření krevního tlaku ležet nebo sedět pečovatel před měřením krevního tlaku zkontroluje, zda je tonometr otřený pečovatel si před výkonem umyje ruce pečovatel zná předchozí hodnoty klienta tonometr položíme na rovnou plochu Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

77 paže klienta nesmí být stažena rukávem, pečovatel manžetu přikládá na paži asi 2, 5 cm nad loketní jamku manžeta se nafukuje o 20 – 30 mm Hg nad předpokládanou hodnotou krevního tlaku pečovatel si najde v loketní jamce tepnu, nasadí si do uší fonendoskop, který přiloží do loketní jamky nad pažní tepnu Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

78 po odečtení hodnot pečovatel odstraní vzduch z manžety
pečovatel manžetu napustí vzduchem pomocí balonku, ventil na balonku pomalu pouští a sloupec rtuti začne klesat, první slyšitelný úder je systolický tlak, poslední dobře slyšitelný úder je diastolický tlak po odečtení hodnot pečovatel odstraní vzduch z manžety pečovatel zaznamená hodnoty do dokumentace klienta Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

79 ukázka tonometru ukázka tonometru digitálního rtuťového
Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

80 Faktory ovlivňující dýchání
Sledování dechu Dýchání je děj, při kterém organismus získává a spotřebovává kyslík a vylučuje oxid uhličitý. Faktory ovlivňující dýchání věk, fyzická aktivita,stres, strach a úzkost, léky nadmořská výška – nižší koncentrace kyslíku v horském vzduchu zrychluje dýchání životní styl Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

81 Při vyšetřování dechu posuzujeme
typ, rytmus, frekvenci,vedlejší dechové jevy Typ dechu hrudní – převážný pohyb žeber, převažuje u žen břišní – na pohybech hrudníku se podílí břišní stěna, převažuje u novorozenců a u mužů smíšený – podíl pohybů žeber i břišní stěny je ve shodě, u dětí do období staršího školního věku Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

82 eupnoe – normální dýchání
Frekvence dýchání eupnoe – normální dýchání tachypnoe – zrychlené dýchání, nad 20 dechů/min bradypnoe – zpomalené dýchání, pod 15 dechů/min dyspnoe – dušnost, obtížné dýchání apnoe – krátkodobá zástava dechu Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

83 Poruchy rytmu dýchání Cheynovo – Stokesovo [čejnovo – stouksovo] – nepravidelné, postupné prohlubování po sobě jdoucích vdechů s následným úbytkem hloubky dechů až do krátké pauzy, pak se opět cyklus opakuje. Takovéto dýchání se může projevit např. u nemocných v bezvědomí – po úrazech hlavy, cévních mozkových příhodách, u nemocných se srdečním selháváním. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

84 Biotovo dýchání – nepravidelné střídání různě hlubokých dechů s krátkými pauzami. Toto dýchání je typické pro záněty mozku. Kussmaulovo dýchání – hluboké, pravidelné, provázené chrčením. Toto dýchání se projevuje u diabetického kómatu, při selhávání ledvin, při sepsi. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

85 Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK

86 Postup při vyšetřování dechu
pečovatel při měření sleduje zvedání a pokles hrudníku pečovatel sleduje dech tak, že měří radiální pulz při pravidelném dýchání pečovatel měří 30 vteřin, vhodnější je měřit 1 minutu pečovatel hodnotu dechu zaznamená do dokumentace klienta, např. D – 20/min, doba měření, podpis Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

87 kašel – reflexní děj, účelem je zajistit volné dýchací cesty
Dělení kašle podle trvání – záchvatovitý, trvalý, podle denní doby – ranní, noční, podle charakteru – štěkavý, sípavý, namáhavý podle vykašlávání hlenu: suchý, např. u začínajícího zánětu dýchacího ústrojí, vlhký kašel provázený vykašláváním hlenu, typický pro pozdější fáze zánětů, tuberkulózy Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

88 hlen – vlhký kašel je doprovázen produkcí sputa = hlenu
Hlen můžeme rozdělovat serózní – vodnatý, řídký, vazký – sklovitý hnisavý – u chronických zánětů průdušek, tuberkulózy hnilobný – hnilobný zapáchající hlen se objevuje u těžkých plicních chorob krvavý – např. u karcinomu plic Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

89 dušnost Dušnost se dělí podle: příčiny rychlosti vzniku trvání
okolnosti vzniku charakteru Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

90 bolest na hrudi – subjektivní příznak, onemocnění srdce, páteře, dýchacích cest
hemoptýza je vykašlávání jasně červené zpěněné krve, vzniká při poškození drobných cév, příčinou mohou být např. nádory v plicní tkáni, poruchy srážení krve cyanóza – osoba má modrofialovou zbarvenou kůži, vzniká při nedostatečném množství kyslíku ve tkáních Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

91 Při ošetřování nemocného hodnotíme: frekvenci dýchání
chrapot se objevuje např. při zánětlivém nebo alergickém postižení hrtanu Při ošetřování nemocného hodnotíme: frekvenci dýchání hloubku a charakter dýchání hlen kašel dušnost bolesti na hrudi, vykašlávání krve Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

92 působí na zlepšení zdravotního stavu chrání před různými nemocemi
Pohybová aktivizace Význam pohybu působí na zlepšení zdravotního stavu chrání před různými nemocemi zvyšuje výkonnost jednotlivých orgánů prodlužuje délku života Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

93 fyziologicko-biologické faktory psychologické faktory sociální faktory
Faktory ovlivňující pohyb fyziologicko-biologické faktory psychologické faktory sociální faktory životní a klimatické podmínky Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

94 Poruchy pohybového aparátu poruchy chůze – např. klient je zesláblý
poruchy postoje – postoj je strnulý, nejistý poruchy sedu – např. při ochrnutí jedné poloviny těla křeče obrny – úplná obrna – plegie, neúplná obrna – paréza poruchy citlivosti Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

95 Hodnocení klienta a bytu.
Byt by měl poskytovat určitou jistotu a bezpečí,aby nedošlo k úrazu klienta. Pečovatel si všímá zda je klientova chůze jistá nebo nejistá jestli klient nekulhá jestli klient nezatěžuje pouze jednu končetinu zdali nevyhledává oporu při chůzi zdali nemá klient podlitiny Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

96 zdali předměty, o které se klient opírá, jsou bezpečně upevněny
ozdobné koberečky, které by mohly způsobit úraz vybavení koupelny a toalety jak je vysoké a široké lůžko klienta Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

97 Mezi kompenzační pomůcky řadíme: chodítko domácí podpažní
Kompenzační pomůcky slouží ke zlepšení a zdokonalení výkonnosti jiných funkcí než těch, jež jsou problémové. Mezi kompenzační pomůcky řadíme: chodítko domácí podpažní bodové – tříbodové, čtyřbodové s kolečky, s košíkem Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

98 lozítko pro dětské pacienty francouzská berle berle podpažní
hůl vycházková duralová, dřevěná skládací hůl doplňky čtyřstopý nástavec – stabilita lokomočních pomůcek držák na berle – odkládání holí Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

99 protiskluzový nástavec násadec pryžový
návlek na loketní opěrku francouzské berle návlek na držadlo francouzské berle ortopedické pomůcky vozíky pro děti vozíky standardní vozíky speciální – např. sanitární Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

100 vozíky s vlastní obsluhou klienta vozíky transportní, přepravní
vozíky mechanické vozíky elektrické vozíky se stojanem a vzpřimovacím zařízením Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

101 BERLE FRANCOUZSKÁ MAGNETICKÁ FM 01
CHODÍTKO POHYBLIVÉ S2S dětský vozík Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

102 Vybavení domácnosti pro obtížně pohyblivé klienty
odstranění překážek v celém obytném prostoru vhodné umístění osvětlení v celém bytě úprava schodiště – nájezdová rampa, protiskluzové pásky, schodolez určený pro klienty na invalidních vozících, šikmé plošiny, vertikální plošiny Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

103 úprava koupelen, WC – madla, protiskluzové podložky, sprchovací židle, sedátka do vany, nástavec na WC, zvýšené WC, držák toaletního papíru připevněný k prkénku úprava ložnice – postel musí mít správnou výšku, tvrdý podklad, pomůcky k úpravě polohy klienta – např. bednička, válec, pomůcky k usnadnění pohybu – uzdička, hrazdička, žebříček Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

104 úprava pracovny – správná výška pracovního stolu, dostatečný prostor pro vozík pod stolem, křeslo má mít pevné opěradlo a správnou výšku Vlastní ošetřování stavy po úraze, mentální handicap, odmítání spolupráce, poruchy koordinace pohybu, snížená výkonnost, celková slabost vede k omezení klientovy hybnosti Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

105 omezený pohyb má za následek sníženou soběstačnost, sebepéči v oblasti hygieny, oblékání, vyprazdňování, výživy, nakupování, vaření klienti mohou mít v důsledku špatné chůze strach z úrazu při chůzi a z poranění zvláště mladí lidé se po těžkých úrazech s vážnými následky těžce vyrovnávají s touto skutečností, mohou trpět depresemi a sklonem k sebevraždě Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

106 pečovatel zajišťuje všechny úkony, které klient nezvládne, pečovatel vždy vychází z klientovy potřeby pečovatel se snaží klienta nechat a povzbuzovat v tom, co je schopen zvládnout sám pečovatel se zaměřuje na hygienu, stravování, krmení, vyprazdňování, mobilizaci pečovatel vykonává i ošetření kůže a prevenci proleženin, nákup, úklid domácnosti, žehlení u klientů imobilních  Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

107 Nácvik chůze pečovatel s nácvikem chůze začíná tehdy, pokud si klient zvykl na pobyt na židli pečovatel musí počítat s tím, že klient, který dlouhodobě ležel na lůžku, může být zesláblý, vyčerpaný pečovatel posoudí, do jaké míry je klient mobilní, zda nevyžaduje některou z kompenzačních pomůcek Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

108 pečovatel při nácviku postupuje následovně –pravou rukou uchopí klientovi pravou dlaň, pečovatelovy a klientovy palce jsou zaklesnuté do sebe, druhou rukou pečovatel uchopí klienta kolem pasu Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

109 Rehabilitační ošetřovatelství
Rehabilitace je soustava léčebných, psychologických, sociálně-ekonomických a pedagogických opatření, která směrují k navrácení nemocné osoby do společnosti, popřípadě předcházení následků nemocí. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

110 motivace k léčení a následnému cvičení
Cíle rehabilitace motivace k léčení a následnému cvičení zaměření na pohybové funkce, které klient neztratil snaha o dosažení plné hybnosti klienta integrace klienta do rodiny, zaměstnání, společnosti dosáhnout, aby klient byl co nejvíce sebeobslužný v domácím prostředí  Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

111 Rehabilitační ošetřování rozdělujeme pasivní polohování
pasivní pohyby – pohyb kloubu je vyvolán zevní silou, klientovu končetinu procvičuje pečovatel, cíle pasivních pohybů – prevence zkrácení svalů a šlach, aktivizace CNS, prevence svalové atrofie, dochází ke zlepšení oběhu krve a lymfy Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

112 kondiční cvičení a aktivní pohyby změny polohy nácvik chůze
dechová gymnastika kondiční cvičení a aktivní pohyby změny polohy nácvik chůze nácvik základní soběstačnosti a sebeobsluhy nácvik obnovy komunikačního procesu Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

113 místo odpočinku klienta zajišťuje klid, pohodlí
 Péče o lůžko Funkce lůžka místo odpočinku klienta zajišťuje klid, pohodlí napomáhá klientovi znovu načerpávat nové síly bohužel může být lůžko pro klienta zároveň nepohodlné, zejména u osob nepohyblivých a slabých osob Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

114 lůžko pro kojence a batole lůžko pro děti předškolního a školního věku
Typy lůžek standardní lůžka – jsou lůžka určená pro standardní lůžková oddělení zdravotnických a sociálních zařízení, řadíme sem: lůžko pro dospělé lůžko pro novorozence lůžko pro kojence a batole lůžko pro děti předškolního a školního věku Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

115 specializovaná lůžka jsou určena pro nemocné vyžadující zvýšené nároky na léčení a ošetřování, tato lůžka mají zvláštní konstrukci, jsou různě polohovatelná, tato lůžka nalezneme na jednotce intenzivní péče, na koronární jednotce, spinální jednotce, na anesteziologicko-resuscitačním oddělením Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

116 Příklady specializovaných lůžek: resuscitační lůžko
lůžka určená v sociální oblasti – tzv. pečovatelská lůžka lůžko pro kardiaky otočné lůžko – STRYKER lůžko určené pro prevenci dekubitů lůžko s rentgenovatelnou ložnou plochou Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

117 lůžko s laterálním náklonem vyhřívané lůžko
ukázka resustitačního lůžka ukázka standardního lůžka ukázka elektrického pečovatelského lůžka Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

118 Pomůcky usnadňující pohyb nemocného a jeho polohu:
hrazda – je součástí kovové konstrukce, upevněna na čelo lůžka, její funkce spočívá ve zvedání a posazování klienta posuvná deska čela lůžka – slouží ke zkracování lůžka dle klientovy potřeby rehabilitační válce a klíny z umělé hmoty Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

119 Požadavky na konstrukci lůžka
mělo by být pevné a zároveň pohodlné, ložní plocha by se neměla pod klientem prohýbat mělo by vlastnit polohovatelnou hlavovou nebo nožní část – umožňuje si lůžko nastavit do různé polohy vhodně zvolené parametry, které vyhovují klientovi i ošetřujícímu personálu lůžko by mělo být z jednoduchých konstrukcí, opatřeno postranicí Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

120 Umístění lůžka v pokoji
nejvhodnější umístění lůžka je takové, kdy klienta neruší umělé osvětlení, slunce, přímé proudění vzduchu vzdálenost jednotlivých lůžek má být přibližně 75 cm, výhody takovéto vzdálenosti mezi jednotlivými lůžky: zabezpečuje komfort klienta, snížení virové infekce, zachování klientova soukromí, pohodlné ošetřování Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

121 Základní a pomocná vybavení lůžka základní matrace – nepromokavý potah
přikrývky lehké, zároveň teplé a lehce čistitelné polštáře střední velikosti podložka z PVC: 150 × 10 cm ložní prádlo – prostěradlo, plátěná podložka, povlečení na přikrývky, povlečení na polštáře Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

122 signalizační zařízení osvětlovací těleso
pomocná noční stolek židle závěsy signalizační zařízení osvětlovací těleso pomůcky sloužící k úpravě polohy – bednička, válec, nastavitelný panel, sáček s pískem Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

123 pomůcky k zajištění bezpečnosti klienta – postranice, zábrany, popruhy
pomůcky k prevenci proleženin – věnečky, antidekubitní podložky, speciální matrace pomůcky k zajištění bezpečnosti klienta – postranice, zábrany, popruhy pomůcky zpříjemňující klientovi pobyt na lůžku – jídelní stolek, stojánek na knihy, kapsa na drobné předměty, rádio Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

124 Obecné zásady při úpravě lůžka lůžko steleme ráno a večer, dle potřeby
v ústavech sociální péče je čisté prádlo uloženo ve skladu prádla, zde je prádlo roztříděno k ranní úpravě lůžka je zapotřebí dostatečné množství čistého a suchého prádla prádlo by mělo být uloženo na pojízdném vozíku úpravě lůžka může vykonávat jedna osoba, ale vhodnější jsou dvě osoby stojící naproti sobě Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

125 s ložním prádlem netřepeme
znečištěné prádlo odkládáme do určených pytlů lůžkoviny pokládáme na židli dbáme na to, aby bylo vypnuté jak prostěradlo, tak i podložka, předcházíme tak tím vzniku proleženin při úpravě lůžka postupujeme od horního čela k dolnímu při úpravě lůžka větráme Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

126 Postup při převlékání lůžka pokud je klient chodící, lůžko opustí
pečovatel si přichystá k dolnímu čelu lůžka židli, kam odkládá veškeré lůžkoviny pečovatel z lůžka odstraní plátěnou podložku, kterou dá do pytle PVC podložku pečovatel složí na čtvrtiny, odloží na židli Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

127 pečovatel uvolní prostěradlo tím, že rozváže uzly, opět vloží do pytle
pečovatel si vezme čisté prádlo, rozloží po celé délce lůžka, prostěradlo je napnuté, vytvoří z cípů prostěradla uzly, zasune pod matraci pečovatel přibližně do střední třetiny lůžka vloží igelitovou podložku a překryje ji plátěnou podložkou Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

128 pečovatel položí pokrývku, rozloží ji, přečnívající boční části založí, pokrývka by měla být stejně široká jako je lůžko, dolní část přikrývky založí pod matraci, na závěr připraví polštář Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

129 Úprava lůžka s klientem nastává tehdy, pokud je klient nechodící
klient se otočí na bok nebo se zvedne dbáme na vypnutí prostěradla a podložky úprava lůžka je pro samotného pečovatele vždy fyzicky náročná, proto je vhodné, pracují-li dva použité prádlo se opět vloží do pytle a na vozík, který je poklizen na určité místo Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

130 Polohy nemocného klienta můžeme rozdělit:
Polohování klienta Polohy nemocného klienta můžeme rozdělit: aktivní poloha – pohodlná, vyhovující pasivní poloha – pokud by chtěl nemocný změnit svoji polohu, tak nemůže – převážně u osob vyčerpaných, slabých, v bezvědomí léčebné polohy vyšetřovací polohy vynucené polohy Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

131 při výměně ložního prádla při převozu nemocného Léčebné polohy
Fowlerova poloha – poloha vsedě, polosedě nejčastěji volená léčebná poloha klient má zvednutou hlavovou část lůžka, chodidly se opírá o podložku Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

132 lůžko je pro tuto polohu vybaveno hrazdou, bedničkou, která slouží na opěru chodidel, měkkým válcem, který se vloží pod kolena pokrčených dolních končetin pod sakrální místo dáváme molitanovou nebo antidekubitní podložku kvůli snížení tlaku na kostrč Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

133 klientů s nemocemi srdce a oběhového systému
Tuto polohu volíme u klientů s nemocemi srdce a oběhového systému klientů s nemocemi dýchacího systému klientů po operaci štítné žlázy klientů po operaci mozku klientů po operaci dutiny břišní Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

134 Ortopnoická – vzpřímená poloha
klient sedí na lůžku v mírném předklonu, horními končetinami se opírá o stůl, opěradlo židle, schůdky, dolní končetiny má spuštěné z lůžka pohyblivý klient může opustit lůžko Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

135 Mechanismus účinku polohy
vsedě dochází k zvyšování VKP, zlepšování plicní ventilace pokud se klient drží pevné podložky, fixuje tím pažní pletenec, a tím dochází k lepšímu dýchání ve spuštěných dolních končetinách dochází k hromadění krve, klesá žilní návrat, a tím se klientovi uleví Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

136 klientů, kterým selhává srdce u klientů trpících astmatem
 Tuto polohu volíme u klientů, kterým selhává srdce u klientů trpících astmatem u klientů s onemocněním plic poloha na boku klient má pokrčené dolní končetiny využívá se u klientů, kteří jsou po operacích ledvin, u popálenin určité lokalizace, při polohování, při zánětu pohrudnice Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

137 poloha na břiše s pokrčenými dolními končetinami
tato poloha je volena u pacientů s nemocemi slinivky břišní, u nemocných v akutním stadiu vředové choroby žaludku, může se využít i jako prevence proti proleženinám poloha na břiše s pokrčenými dolními končetinami tato poloha se používá u pacientů, kteří mají problémy v dutině břišní, s úrazem dutiny břišní Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

138 Trendelenburgova poloha – poloha se zvýšenou dolní částí těla
klient leží tak, že hrudník a hlava jsou níže než dolní končetiny poloha se dá upravit sklopením ložné plochy nebo podložením nohou lůžka klient nemá polštář tato poloha se indikuje při rozvíjejícím šoku, u stavů se sníženým prokrvením mozku, při hrozícím potratu Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

139 Obrácená Trendelenburgova poloha
pokud se klient v této poloze nachází déle než 2 hodiny, je nutné polohovat na jeden i druhý bok Obrácená Trendelenburgova poloha nemocný leží na zádech, hlava a trup jsou výš než dolní končetiny, poloha slouží k prokrvení dolních končetin Autotransfúzní poloha poloha na zádech s končetinami zvednutými do výše Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

140 Rautekova poloha na boku – odpočinková
tato poloha slouží k udržení volných cest dýchacích a je používána při poskytování první pomoci Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

141 Fowlerova poloha Ortopnoická poloha na lůžku
Trendelenburgova poloha Autotransfúzní poloha Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

142 nejčastěji používaná poloha
Vyšetřovací polohy poloha na zádech nejčastěji používaná poloha nemocný leží na zádech, má pokrčené dolní končetiny, paže jsou volně podél těla tato poloha je určena pro vyšetření orgánů dutiny břišní, končetin Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

143 slouží k vyšetření např. ledvin, sleziny gynekologická poloha
 poloha na boku slouží k vyšetření např. ledvin, sleziny gynekologická poloha speciální gynekologické lůžko se třmeny, o které jsou opřeny paty, dolní končetiny jsou pokrčeny v kolenou a v kyčlích indikuje se při gynekologickém vyšetření zevních a vnitřních pohlavních orgánů, při operačních zákrocích v gynekologii, při urologických vyšetřeních Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

144 tato poloha slouží k vyšetření rekta kolenoloketní poloha
kolenoprsní poloha nemocný klečí, opírá se o bérce, kolena, hrudník, hlava je na pažích, záda jsou prohnuta tato poloha slouží k vyšetření rekta kolenoloketní poloha stejná jako předchozí poloha, jen se klient opírá o lokty a kolena Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

145 Vynucené polohy jsou polohy, které jsou vynucené chorobou, aktuálním zdravotním stavem.
poloha na břiše opistotonus klient leží na zádech nebo boku, hlavu má zvrácenou do polštáře, páteř má obloukovitě prohnutou, dolní končetiny jsou ohnuty v kolenou Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

146 tato poloha je vynucená akutním stavem dušnosti
tato vyšetřující poloha se vyskytuje při onemocnění tetanem, při meningitidě ortopnoická poloha tato poloha je vynucená akutním stavem dušnosti Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

147 Zásady při manipulaci klienta
pečovatel musí jednotlivé techniky přemisťování vykonávat s jistotou než začne pečovatel manipulovat s klientem, dobře si promyslí celý postup, odstraní všechny překážky, dbá na vhodně zvolené oblečení, obutí, připraví si dopředu vše, co bude potřebovat Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

148 pečovatel soustřeďuje sílu do nohou, šetří si tím záda
pečovatel nikdy neriskuje, pokud si není jistý úkonem, který má provést, vždy požádá o pomoc pečovatel nepohyblivého klienta nikdy nepřenáší sám, vždy požádá o pomoc druhého pečovatele pečovatel soustřeďuje sílu do nohou, šetří si tím záda pečovatel stojí rozkročený v těsné blízkosti klienta Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

149 pečovatel otáčí celým tělem, nikoli pouze trupem
pokud pečovatel využije mechanické pomůcky, dbá na správné zacházení manipulace má být co nejméně zatěžující jak pro klienta, tak i pečovatele Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

150 Změny polohy a manipulace s klientem posouvání klienta
zesláblí a nemocní klienti nejsou většinou schopni udržet se ve správné Fowlerově poloze a bohužel se sesouvají směrem k nohám, proto je pečovatel musí do původní polohy vysunout tento úkon provádí dvě osoby, které stojí proti sobě po obou stranách lůžka Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

151 pečovatel klienta posouvá bez použití pomůcek, může využít hrazdičky nebo vsunout pod klienta podložku posouvání klienta pohyblivého – pečovatel vyzve klienta, aby se chytil hrazdičky, pokrčil jednu dolní končetinu, vzepřel se na patách, stáhl hýžďové svaly a vysunul se k hlavové části lůžka, pokud nemá lůžko hrazdičku, pečovatel podloží jednu ruku pod záda klienta, druhou pod pánev, klient se opře o paty, Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

152 stáhne svaly a vysune se směrem nahoru, posouvání klienta méně pohyblivého – posouvají vždy dva pečovatelé, kteří mohou stát na jedné straně nebo naproti sobě, stojí-li na jedné straně, pečovatel nadzdvihne rukou a předloktím horní část trupu, který je ve výši ramena, druhou ruku vsune pod záda, druhý pečovatel podepře klientovi pánev a dolní končetiny, klient se opře o paty a společně jej vysunou, stojí-li pečovatelé proti sobě, spojí protilehlé ruce, klient se opře o paty a vysune se Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

153 klienta nehybného – posouvají 3 pečovatelé, odloží polštář, první pečovatel podepře jednou rukou hlavu, druhou rameno, další pečovatelé podloží klientovi lopatky, pas, hýždě, kolena, všichni společně na smluvený signál naráz klienta vysunou, polštář vloží zpět Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

154 posouvání klienta bez pomůcek
pečovatel zasune jednu ruku klientovi do podpaží za záda tak, aby se ruce obou ošetřujících osob spojily druhou ruku vsune pečovatel pod dolní část stehen a klienta vysune síla k vysunutí musí být přiměřená Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

155 posouvání klienta pomocí hrazdy
pokud má klient dostatek síly, podílí se na změně polohy klient se drží hrazdičky, pokrčí dolní končetiny v kolenou, opře se patami o pevnou podložku, klient se musí co nejvíc přitáhnout k hrazdičce, zvedne hýždě, opře se o paty a vysune se nahoru Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

156 pečovatel pomáhá klientovi tak, že ho uchopí za záda, druhou rukou pod stehna, co nejblíže k hýždím a pomáhá při vysunutí směrem k hlavové části lůžka k posouvání klienta lze využít i plátěnou podložku, která je zasunuta pod klienta, podložka musí sahat od hrudníku do poloviny stehen klienta, pomocí rohů podložky klienta zvedáme a posouváme směrem k hornímu čelu lůžka Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

157 otáčení klienta se provádí při zákrocích a při výměně ložního prádla
v ústavní péči mohou pracovat dvě osoby v domácí péči pouze jedna osoba, která to má složitější nevýhodou domácí péče je, že lůžko klienta není přístupné ze tří stran, to je určitá překážka Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

158 pečovatel při přetáčení postupuje od hlavy k dolním končetinám
pečovatel obrací nemocného směrem k sobě a vlastním tělem zabraňuje pádu nemocného z lůžka pečovatel uchopí klienta za rameno a hýždě a přetočí jej do správné polohy na boku pečovatel při přetáčení postupuje od hlavy k dolním končetinám pro maximální bezpečnost klienta je vhodná spolupráce dvou pečovatelů Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

159 při přenášení klienta je zapotřebí alespoň 2 nebo 3 pečovatelů
pečovatel ruce podsune pod lopatky, pas, hýždě a stehna, přitáhne klienta k sobě a otočí jej směrem od sebe přenášení při přenášení klienta je zapotřebí alespoň 2 nebo 3 pečovatelů nemocného přemísťujeme pomocí popruhů z pevné látky – lůžka přisuneme těsně k sobě, popruhy podsuneme klientovi pod ramena a pánev, postavíme se k boku prázdného lůžka, Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

160 natáhneme se pro popruh a přetáhneme jej na volné lůžko, nebo ho přemísťujeme pomocí prostěradla – lůžka přisuneme k sobě, uvolníme cípy prostěradla a na straně blíže k sobě stočíme až k tělu, prostěradlo uchopíme za stočenou část a přesuneme Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

161 pečovatel si k lůžku přistaví židli, na kterou bude klienta posazovat
posazování pečovatel si k lůžku přistaví židli, na kterou bude klienta posazovat klient se přidrží za pomocí pečovatele nebo hrazdičky pečovatel vsune jednu ruku pod záda, druhou pod kolena, otočí se s klientem směrem do místnosti klienta posadí s nohama spuštěnýma na zem Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

162 pečovatel se postaví ze strany a paži klientovi položí kolem pasu
klient se drží pečovatele kolem ramen, pečovatel klienta uchopí za zápěstí takto se klient snadněji postaví a přejde k připravené židli Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK