Jaká je budoucnost SZP po roce 2013?

Prezentace na téma: "Jaká je budoucnost SZP po roce 2013?"— Transkript prezentace:

1 Jaká je budoucnost SZP po roce 2013?
Ing. Tereza Svačinová Katedra západoevropských studií IMS FSV UK

2 Obsah prezentace Seznámení s problematikou SZP
Vývoj SZP, základní principy a regulační mechanismy SZP Reformy SZP Současná reforma SZP Finanční rámec SZP Shrnutí

3 Stručné seznámení s problematikou SZP
Proč je SZP tak kontroverzní politika? vysoké výdaje do agrárního sektoru 43 miliard ročně = 33,7 % z rozpočtu EU Rozdílná významnost agrárního sektoru (AS) v členských zemích (ČZ) – podíl zemědělství na HDP Odlišné podmínky pro zemědělství a úroveň agrárního sektoru v ČZ Ale pozor!!! SZP nejsou jen zemědělští producenti, ale též celý zpracovatelský průmysl!!! SZP - v platnost r. 1958 – tzv. komunitární charakter tj. pravomoce a jednání na úroveň Společenství

4 Důvody vzniku SZP historicko - politické, strategické, konkurenční důvody Po válce - Evropa dovozce potravin, - srovnání s USA nelichotivé, - evropské zemědělství neefektivní

5 Cíle SZP Vymezeny v Římských smlouvách (1957), zejména čl. 39, odstavec 1. Zvýšení produktivity práce v zemědělství Zajištění životní úrovně zemědělcům - tzv. příjmová parita Stabilizace zemědělských trhů Zajištění plynulého zásobování Zajištění dodávek potravin spotřebitelům a zemědělských surovin zpracovatelům za rozumné ceny

6 Specifika agrárního sektoru
závislost na přírodních podmínkách nevýhodné postavení producentů biologický charakter výroby ekologie a krajinotvorba specifický produkt a omezená skladovatelnost nesoulad výrobního procesu s požadavky trhu nesoulad nákladů a výnosů rostoucí požadavky na kvalitu

7 Vytvoření SZP a její realizace v počátcích
Klady - ↑ objem produkce, z importéra exportér, rozvoj AS, stabilizace ekonomické situace na venkově, ↑ životní úrovně zemědělců Zápory - rostoucí finanční náročnost, pěstitelské a chovatelské postupy nešetrné k ŽP, intenzivní zemědělství Proto brzy nutnost reforem!

8 Základní principy SZP 1) Princip jednotného společného trhu
– v rámci EU volný pohyb produktů, tj. stejná možnost uplatnění, stejné podmínky pro všechny, jednotná legislativa, - jednotná pravidla v rámci STO 2) Princip komunitární preference – přednostní odběr výrobků z EU, toto pravidlo má chránit před levnými dovozy 3) Princip finanční solidarity – rozložení nákladů na SZP na všechny členské země

9 Vybrané regulační mechanismy používané v rámci SZP
Cenové regulace Produkční kvóty Regulace zahraničního obchodu (např. vývozní subvence) Kompenzační platby O regulačních opatřeních, cenách, přímých platbách atd. informuje Státní zemědělský intervenční fond (SZIF).

10 Kompenzační platby Hrají dnes klíčovou roli a tvoří významnou položku zemědělské části rozpočtu (cca 70% rozpočtu daného na zemědělství) Přímé platby (Direct payments) – kompenzují snižování cen na trhu

11 Přímé platby - vývoj Mají zajistit zemědělcům dostatečný příjem při snižování ostatních regulační opatření PP vázané k produkci nadprodukce nešetrné k ŽP (zemědělci preferovali intenzivní způsob hospodaření) důraz na kvantitu a ne na kvalitu PP vázané k zemědělské ploše (zavedené reformou z r. 2003) nemotivují zemědělce ke zvyšování produkce šetrný k ŽP a tedy i větší bezpečnost potravin umožňuje zemědělcům větší svobodu výběru plodin, stejná podpora na cokoli

12 Jak platby fungují v praxi? Platby SPS
Platby SPS (Single Payment Scheme neboli jednotná platba na farmu) platí po staré členské země a dvě přistoupivší po roce 2000, jmenovitě Slovinsko a Malta Aby mohl zemědělec získat přímou platbu, musí mu být vyměřen finanční nárok, ten se vypočítá: buď podle přímých plateb obdržených v referenčním období nebo podle počtu způsobilých hektarů v majetku zemědělce během prvního roku fungování režimu jednotné platby na farmu

13 Jak platby fungují v praxi? Platby SAPS
Platby SAPS (Single Area Payment Scheme neboli jednotná platba na plochu/na hektar) využívají nové členské země, které přistoupily v roce 2004 a 2007 SAPS ve formě jednotné platby na hektar se stanovují jednou ročně výpočtem podle tohoto vzorce: Roční finanční rámec daného státu Zemědělská plocha daného státu k Pozn. Postupně dochází k procentuálnímu navyšování finančního rámce, jak se přibližujeme k roku 2013, kdy má dojít ke srovnání podmínek dotací. Neznamená to stejnou hodnotu dotací!!!

14 Jak platby fungují v praxi? pokračování
Podmínkou získání přímých plateb je dodržování zásady s názvem: „cross- compliance“ (křížový soulad), která byla zavedena reformou z r a v praxi jde o to, že čerpání plateb je podmíněno ochranou ŽP, péčí o zvířata nebo například respektováním požadavků na kvalitu a nezávadnost potravin Pro představu: - pro rok 2010 byla stanovena výše jednotné platby na plochu pro ČR (SAPS) – 4 060,80 Kč na ha zem. půdy

15 Jak platby fungují v praxi? Doplňkové platby
Na některé plodiny jsou k platbám SAPS připláceny ještě tzv.doplňkové platby neboli Top-Up platby - národní platby Top-Up platby jsou ale vždy vypláceny až po přiznání dotace SAPS, jinak není nárok ani na Top-Up.

16 Zhodnocení kompenzačních plateb
Klady plateb na plochu – například požáry v Řecku – shořela úroda, ale dotace stejně dostali Zápory plateb - farmy s převážně živočišnou produkcí s menší rozlohou tratily Klady LFA plateb - horké oblasti – nejsou eroze

17 Dlouhodobý vývoj prostředků vynakládaných na zemědělský sektor

18 Historický vývoj SZP - reformy
SZP funguje už přes 50 let Během své existence mnohé postupné změny K základním cílům jako byla potravinová soběstačnost, zvýšení příjmů zemědělců, stabilizace trhů atd. postupně přibyly záměry nové týkající se: - welfare zvířat (neboli blaho zvířat) - veterinárních opatření - potravinové bezpečnosti - ochrany životního prostředí - rozvoje venkovských oblastí

19 Reformy SZP Jednotlivé reformy: Mansholtův plán – 1968
tzv. Delorsův balíček - představen na mimořádném summitu v Bruselu – r.1988 McSharryho reforma - Dohoda z Blair House – přijaly země GATT a zároveň ČS EU

20 Reformy SZP - pokračování
Další reforma, r.1999 - tzv. Agenda 2000 (pro období ) - ↑ konkurence pro EU ze strany USA a tzv.Cairns group = koalice exportních zemědělských zemí - tvoří více než ¼ světového vývozu - název z austr. města, kde bylo v r setkání členů - v současné době cca 19 členů – např. Austrálie, Brazílie, Kanada, Chile, Indonésie, Malajsie, Nový Zéland, JAR a další

21 Reformy SZP – pokračování Agenda 2000
Odpověd na americký dokument „Zlepšení federálního zemědělství a reformní zákon z r.1996“ (Federal Agriculture Improvement and Reform Act of 1996) Základní myšlenka Agendy 2000 - udržitelné zemědělství při respektování ŽP Poprvé termín „multifunkční zemědělství“ - tj. nejen zaměřené na produkci, ale také na krajinotvorbu, environmentální opatření a nezemědělskou činnost – prodej, agroturistika atd. Cílem Agendy 2000 nový evropský model zemědělství, multifunkční, konkurenceschopný a stabilizující.

22 Agenda 2006 Agenda 2006 nebyla původně plánována, měla pouze zhodnotit Agendu 2000 v poločase, ale nakonec reformní kroky nutné! Schválena v červnu 2003 Potvrdila rozdělení SZP na dva pilíře Tržní opatření Rozvoj venkova

23 Agenda 2006 a nové pojmy Agenda 2006 zavedla také některé nové pojmy:
- “decoupling“ – oddělení přímých plateb od produkce, zemědělci mohou lépe reagovat na signály trhu, přesun od podpory výrobků k podpoře výrobců (nakonec došlo jen k částečnému oddělení, farmáři protesty – hrozí odklon od produkce potravin) „cross-compliance“ (křížový soulad, pravidla podmíněnosti) „modulation“ (modulace) = přesun části financí z 1. pilíře do 2. pilíře, netýká se ale NČZ, doku d se nesrovná úroveň přímých plateb se SČZ

24 Reformy SZP – pokračování Health Check
neboli Kontrola zdravotního stavu SZP Od poslední reformy došlo k významnému rozšíření a bylo třeba zhodnotit dopady, popř. přizpůsobit pravidla SZP. Vnitřní trh po rozšíření o 12 NČZ z 380 mil. na 500 mil. obyvatel Rozloha zemědělské půdy se po vstupu 12 NČZ zvětšila o 40% Francie předsednická země!!! Hlavní body reformy: 1)Zefektivnit a zjednodušit systém přímých plateb 2)Zvýšit minimální rozlohu půdy na 1 zemědělce 3)Přizpůsobit nástroje trhu rozšířené EU 4)Reagovat na nové výzvy a úkoly změny klimatu, biopaliva, vodohospodářství, ochrana biodiverzity.

25 Současná reforma SZP Budoucí forma SZP po roce 2013
duben 2010 – počátek několikaměsíční diskuze o budoucnosti SZP listopad 2010 – Sdělení Komise základ dokumentu – 5600 příspěvků široká veřejnost, farmáři, nevládní organizace, odborná veřejnost, zájmové skupiny, experti, akademici atd. 12. října 2011 – konkrétní legislativní návrhy (cca 400 stran)

26 Tři zásadní otázky ohledně SZP
Je vůbec potřebná společná zemědělská politika koordinovaná na úrovni EU? Zaručit srovnatelnou kvalitu potravin za rozumnou cenu,pravidla hospodářské soutěže, dotace centrálně (srovnatelné podmínky) Lepší zacílení politických priorit celoplošně, vyvarování se překryvů Společná politika také více motivující z hlediska konkurence mezi členskými státy (jenže dotace musí být spravedlivé)

27 Je nutná finanční podpora zemědělců?
Zvyšování konkurenceschopnosti evropských farmářů Zajišťuje rovnoměrné rozložení zemědělské činnosti, nejen v úrodných oblastech Široký sortiment kvalitních a bezpečných potravin vyrobeny udržitelným způsobem

28 Proč je potřeba reforma?
Nastavit pravidla po roce 2013, netransparentnost. Finance nevhodně zacílené, referenční období k výpočtu přímých plateb je zastaralé ( ).

29 Hlavní body chystané reformy
Zvyšování konkurenceschopnosti Postupné sbližování úrovně PP po roce 2013 (měřítko 90% průměru přímých plateb EU) Zastropování neboli capping Zelená složka neboli greening Platby pro znevýhodněné oblasti (LFA platby - ČR) Podpory pro aktivní zemědělce, pro drobné zemědělce a mladé farmáře Platby vázané k produkci zvláště citlivých komodit

30 2. Pilíř Rozvoj venkova - cíle
Zvýšit zaměstnanost na venkově Územní vyrovnanost a územní zisky Inovace a restrukturalizace Větší součinnost politiky s ostatními politikami

31 Nové priority rozvoje venkova (kvůli lepšímu pokrytí specifik EU)
podpora přenosu znalostí v zemědělství a lesnictví zlepšení konkurenceschopnosti zemědělství a životaschopnosti zemědělských hospodářství a lesnictví podpora pro organizaci potravinového řetězce a řízení rizik obnova, ochrana a udržení ekosystémů závislých na zemědělství a lesnictví podpora efektivního využívání zdrojů a přechod na nízkouhlíkové hospodaření v oblasti zemědělsko-potravinářského odvětví a lesnictví podpora sociálního začleňování, redukce chudoby a ekonomický rozvoj venkovských oblastí Dříve 4 osy - Konkurenceschopnost, ŽV+hospodaření s půdou, hospodářská diverzifikace+kvalita života a osa LEADER

32 Kontroverzní témata nové reformy z pohledu ČR
Přímé platby Odstranit historické vazby, nerovnosti mezi ČZ, nespravedlivé podmínky Žádné další přechodné období Postupné sbližování úrovně PP (měřítko 90% průměru PP v EU) NE – různým úrovním národních podpor Vícesložkové platby – vyšší finanční zátěž Greening – dobrovolná složka Lepší zacílení plateb - platby pro aktivní, mladé a drobné zemědělce (2/3 evropských zemědělců starších 55let, pouze 7% mladších než 40 let) Platby na oprávněný hektar k r (ale žádat mohou jen zemědělci s PP v roce 2011 z důvodu vyloučení spekulací)

33 Zastropování neboli CAPPING
Další diskriminační prvek V ČR - průměrná velikost farmy 90ha (v EU 15ha) – zastihlo by to 50% podniků Ztráta by byla 6 – 12 mld. eur V ČR jen 112 tis zemědělců (2% EU – 8 milionů farmářů v celé EU) Souhlas dalších zemí – Slovensko, Rumunsko, Bulharsko, Itálie, Německo (30% farem), Velká Británie. Vedlo by to jen k umělému štěpení a zmenšování farem, převod nadbytku do rozvoje venkova, ten je třeba ale kofinancovat!!! Proč nenechat prosperující velké podniky fungovat – leadeři v inovacích a výzkumném vývoji Nakonec zohlednění počtu zaměstnanců a nákladů na mzdy, ČR to zřejmě tolik nezasáhne.

34 Povinná zelená složka neboli GREENING
Odměna za správnou zemědělskou praxi, preference dobrovolné báze Nadbytečná environmentalizace (už dodržujeme pravidla GAEC - Good Agricultural and Environmental Conditions a cross-compliance) Pěstovat min. 3 různé plodiny na orné půdě 7% půdy ladem – není jasné jaká půda a zda bude možná nepotravinová produkce? (srovnání s průmyslem) – sporné opatření – udržitelnost ŽP vs. zabezpečení dostatku potravin

35 Vývoj financování SZP SZP dříve financována fondem EZOZF (EAGGF)
orientační sekce – podpory venkova a strukturální fondy záruční sekce – náklady spojené s trhem a STO Od roku 2007 došlo ke zřízení dvou oddělených fondů Evropský zemědělský záruční fond (European Agricultural Guarantee Fund (EAGF), Fonds européen agricole de garantie (FEAGA)) Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (European Agricultural Fund for Rural Development (EAFRD), Fonds européen agricole pour le développement rural (FEADER)

36 FINANCOVÁNÍ SZP Ochrana přírodních zdrojů a hospodaření s nimi
2007 – 2013 – rozpočtový okruh 2 369,8 mld eur (291 mld – 1. pilíř, 76,7 mld – 2. pilíř) 2013 – 2020 382,9 mld eur (281 mld – 1.pilíř, 89,9 mld – 2. pilíř) REZERVA PRO KRIZE V ZEMĚDĚLSKÉM SEKTORU - mimorozpočtová Potravinová pomoc pro nejchudší oblasti EU - rozpočtový okruh 1(sociální otázka) - určitá flexibilita přesunu prostředků mezi 1. a 2. pilířem

37 Shrnutí a budoucnost SZP
SZP – komplikovaná politika, zájmy ČZ jsou odlišné, někdy až protichůdné, těžké sjednotit pravidla, aby vyhovovala všem! Možná lépe bez dotací, protože čeští zemědělci jsou výkonní Ačkoli rozvoj venkova a ochrana ŽP nabývají stále většího významu, POZOR na základní cíle SZP jako zajistit stabilní zemědělské trhy, omezit výkyvy cen, zajistit stabilní příjmy zemědělcům a dostatek kvalitních a nezávadných potravin spotřebitelům! – poroste světová poptávka po potravinách!!! Strategie Evropa 2020 – vyvážený územní rozvoj – SSP – součinnost politik (RV a kohezní politika atd.) Kohezní politika versus SZP – čerpání prostředků Po úpravě režimu PP - účinnější, transparentnější, udržitelnější (ŽP)

38 Děkuji za pozornost