OSVÍCENSTVÍ 18. století bylo dobou, kdy si společnost uvědomila vědecký přínos 16. a 17. století. Konečně.

Prezentace na téma: "OSVÍCENSTVÍ 18. století bylo dobou, kdy si společnost uvědomila vědecký přínos 16. a 17. století. Konečně."— Transkript prezentace:

1 OSVÍCENSTVÍ 18. století bylo dobou, kdy si společnost uvědomila vědecký přínos 16. a 17. století. Konečně.

2 myšlenkové proudy Víra > rozum Církev vědecké poznání fanatismus tolerance Církevní dogma přírodní vědy Analfabetismus vzdělanost ostrá kritika společnosti a církve prosazování pokroku zlepšování životních podmínek člověka cíl – poznat přírodu a svět racionalismus = víra ve schopnosti člověka svoboda myšlení a názoru boje proti absolutismu

3 Osvícenství ve Francii
kolébka osvícenství představitelé: Voltaire = proti katolické církvi, J. J. Rousseau = stoupenec demokratické vlády, Ch. Montesquieu = položil základy uspořádání právního státu Osvícenské myšlení podporované výsledky nových věd vydávání encyklopedií

4 Voltaire

5 Jean Jacques Rousseau

6 Charles Montesquieu

7 Osvícenský absolutismus
Šíření osvícenství vznik učených společností a akademií věd rozvoj vědy, kultury a vzdělanosti, růst reforem Osvícenský absolutismus způsob vlády, jež se snažil uvést některé politické zásady osvícenství – zvláště ve střední a východní Evropě osvícenští panovníci: Rusko – Petr I. Veliký a Kateřina II., Prusko – Friedrich II., Rakousko – Marie Terezie

8 Kateřina II.

9 Osvícenství 18. století bylo dobou, kdy si společnost uvědomila vědecký přínos 16. a 17. století. Kolébka osvícenství = Francie Představitelé osvícenství: Voltaire = proti katolické církvi, J. J. Rousseau = stoupenec demokratické vlády, Ch. Montesquieu = položil základy uspořádání právního státu Osvícenské myšlení bylo podporované výsledky nových věd, vydávali se encyklopedie (Encyklopedie umění, věd a řemesel), společnost pod vlivem myšlenek osvícenství kritizovala církev, snažila se o vzdělání obyvatel, prosazovala pokrok a volnost v průmyslu a hospodářství (liberalismus), své myšlenky zakládala na rozumu (racionalismus), humanismu (úcta k člověku), svobodě myšlení a názoru a rovnosti lidí (snaha o zlepšení životních podmínek člověka). Zároveň se snažila bojovat proti absolutismu ve vládě. Šíření osvícenství vznik učených společností a akademií věd rozvoj vědy, kultury a vzdělanosti, růst reforem Osvícenský absolutismus = způsob vlády, jež se snažil uvést některé politické zásady osvícenství – zvláště ve střední a východní Evropě osvícenští panovníci: Rusko – Petr I. Veliký a Kateřina II., Prusko – Friedrich II., Rakousko – Marie Terezie