CHORVATSKO.

Prezentace na téma: "CHORVATSKO."— Transkript prezentace:

1 CHORVATSKO

2 Poloha 13°-19° v. d. a 42°-47° s. š.  Chorvatsko leží v jihovýchodní Evropě. Jeho západní břehy omývá Jaderské moře. Nachází se na Balkánském poloostrově. Dalmácií je označována část jadranského pobřeží, táhnoucího se v délce 1000 km.

3

4 Základní údaje Rozloha : 56 538 km2 Počet obyvatel : 4 873 000
Hlavní město : Záhřeb (Zagreb) Úřední jazyk : Chorvatština Měna : Kuna Status : Republika HDP : dolarů / obyvatele

5 Chorvatsko je pod vlivem dvou klimatických
Podnebí Chorvatsko je pod vlivem dvou klimatických pásem; ve vnitrozemí převládá mírné kontinentální podnebí, v horských oblastech panuje podnebí horské. V jadranském přímoří je převážně středomořské klima s mnoha slunečnými dny; suchá a horká léta, mírné a vlhké zimy; průměrná teplota ve vnitrozemí: leden 0 až 2°C, srpen 19 až 23°C; průměrná teplota u moře: leden 6 až 11°C, srpen 21 až 27°C; teplota moře v zimě je 12°C a v létě kolem 25°C.

6 Povrch Terén země je velmi rozmanitý. Východní Chorvatsko (včetně Slavonie) je součástí úrodných Panonských nížin. Na západě země (Dalmácie) leží několik navzájem rovnoběžných hřebenů Dinárských Alp, jejichž nejzápadnější okraj se svažuje přímo do Jaderského moře. Díky svému geologickému složení (vápence) je v Chorvatsku velmi častý výskyt krasu. Nejvyšší horou Dinárských Alp je Triglav (1913 m n.m.) na hranicích s Bosnou. Dalším charakteristickým rysem Chorvatska je jeho pobřeží a ostrovy. Právě díky krasovým jevům je pobřeží velmi členité, s četnými zálivy a zátokami a na některých místech i hezkými plážemi.

7 Ostrovy Cres Ostrov Cres leží ve vnějším pásu Kvarnerských ostrovů, v jeho severozápadní části. Celková rozloha ostrova je 404 km2. Má výrazně protáhlý tvar, od mysu Jablanac (Glavina) na severu až po mys Suha na jihu měří 68 km, široký je km.

8 Ostrov ve vnějším pásu Kvarnerského souostroví o rozloze 75 km2,
Lošinj Ostrov ve vnějším pásu Kvarnerského souostroví o rozloze 75 km2, o délce 31 km. I když je Lošinj mnohem menší než sousední Cres, má dvojnásobný počet obyvatel - přes 8000.

9 Krk Ostrov Krk (409 km2) leží ve skupině Kvarnerských ostrovů, je to největší ostrov v celém jadranském souostroví. Směrem k pevnině, na východě, jej omývají vody Vinodolského a Velebitského průlivu (Vinodolski kanal, Velebitski kanal), na severu jsou vody Rijeckého zálivu (Riječki zaljev), mezi Krkem a Cresem vody Střední úžiny (Srednja vrata).

10 Ráb Ostrov Ráb (93,6 km2) leží ve skupině Kvarnerských ostrovů, ve vnějším pásu. Od pevniny jej dělí Velebitský průliv (Velebitski kanal), od Pagu Pažský průliv (Paški kanal), mezi Rábem a Cresem je průliv Kvarnerić (kanal Kvarnerić).Mezi Rábem a ostrovem Dolin jsou vody Barbatského průlivu (Barbatski kanal).

11 Pag Je to třetí největší ostrov (285 km2) v Kvarnerské skupině a pátý největší na Jadranu vůbec. V současnosti zde žije asi 8000 obyvatel (patří k ostrovům s nejmenší hustotou obyvatelstva).

12 Hory Dinárský kras je tvořen silně zvrásněnými a značně denudovanými druhohorními vápenci. Velkou část tvoří holokras (úplně holý kras bez vegetačního krytu), v němž je půda odnesena a na povrch vystupují holé čisté vápence vytvářející rozlehlé škrapy; původně rovný terén je dnes velmi členitý - jsou zde hluboké závrty, polje, suché doliny s jeskyněmi a krasovými vyvěračkami.

13 Náhorní plošina Lika s četnými rozsáhlými polji je oddělena od moře vápencovým pohořím Velebit, které je v některých částech velmi obtížně přístupné. Velebit je nejdelší a nejvýraznější součást Dinárského krasu. Svou délkou 145 km je to nejdelší horské pásmo nejen v Chorvatsku, ale i v celé Dinárské horské soustavě. Největší výšky dosahuje Vaganským vrchem (Vaganski vrh 1758 m). Toto horstvo je svým rázem mimořádně působivé a je hluboko ukotveno v dějinném povědomí Chorvatů, kteří k němu mají zvláštní citový vztah.

14 Podstatně nižší a skromnější je navazující horské pásmo Kozjak nad Kaštelským zálivem. Stejnojmenným vrchem dosahuje výšky 779 m. Je to 20 km dlouhý hřbet, téměř holý, na straně k moři trochu strmější, na vnitrozemské straně zcela pozvolný. Je protkán četnými turistickými stezkami. Na některých vrcholcích jsou pozůstatky starochorvatských kostelíků. Kozjak je oddělen směrem k jihovýchodu Kliským sedlem od pohoří Mosor, které vrcholem Veliki kabal dosahuje výšky m.

15 Velkolepý kaňon řeky Cetiny odděluje mohutný horský masiv Biokovo, jehož nejvyšší vrchol Sveti Jure dosahuje nadmořské výšky m. Impozantní holá vápencová hradba Biokova tvoří působivou kulisu celé Makarské riviéře. Délka horstva je 36 km, šířka necelých 10 km. Těsně vedle sebe tu roste středomořská, alpinská a vnitrozemská vegetace (několik vzácných endemitů). Nejvyšší hora je zpřístupněna dobrou silnicí. Několik vysokohorských stezek a horolezeckých cest vede nejzajímavějšími úseky. Biokovo, přechází na jihu v pásmo Rilić.

16 Vodstvo Nejdůležitějšími chorvatskými řekami jsou Dunaj, Sáva, Dráva a Kupa. Dráva a Sáva odvodňují Panonskou nížinu a vlévají se do Dunaje, která tvoří hranici mezi Chorvatskem a Jugoslávií. Řeka Kupa protéká podél Slovinských hranic do centrálního Chorvatska, kde se vlévá do Sávy.

17 Další Řeky ZRMANJA Typická krasová řeka. Pramení vyvěračkou mezi městy Gračac a Knin, u místa zvaného Zrmanja vrelo. Vodou ji na jejím toku zásobují přítoky z oblasti jižního Velebitu. Je dlouhá 69 km.

18 Krka Po krajinné stránce je řeka Krka nejkrásnější a nejpozoruhodnější řekou v této části jadranského přímoří. Pramení jako krasová vyvěračka pod vrchem Krševac, 3,5 km severně od města Kninu, ve vnitrozemí přiléhajícím k přímoří. Těsně po vývěru se do ní vlévá vodopádem 20 metrů vysokým potok Krčić; vodopád se nazývá Topoljski slap. Vzápětí přijímá ještě dva další přítoky. Vlastní vyvěračka Krky je dobře patrná v pozdním létě, když je potok Krčić bez vody.

19 Cetina je druhou nejdelší a vodou nejbohatší řekou jadranského úmoří
Cetina je druhou nejdelší a vodou nejbohatší řekou jadranského úmoří. Tato nejdivočejší krasová řeka, protékající Dalmatským Záhořím, dlouhá 104 km, pramení několika ponornými řekami v Dinárském pohoří, vlévá se do moře u Omiše ve Střední Dalmácii.

20 Jezera Vranské jezero (Vransko jezero) - nejpozoruhodnější přírodní fenomén ostrova: sladkovodní jezero o rozloze 5,8 km2 s hladinou 13 m nad mořem (kryptodeprese) a dnem v hloubce 68 pod hladinou moře. Jezero (přes 2 mil m3 vody) zásobuje pitnou vodou celý ostrov Cres i sousední Lošinj. Žijí zde sladkovodní ryby. Oblast Vranského jezera je přísně chráněna, je zde zakázáno koupání.

21 Červené jezero patří k nejpodivuhodnějším krasovým jevům
Červené jezero patří k nejpodivuhodnějším krasovým jevům. Původně to bylo podzemní jezero, které se zřícením stropů podzemních síní a chodeb stalo povrchovým. Jeho stěny se tyčí téměř kolmo 200 metrů nad hladinu. Červenou barvu způsobuje oxid železa. Obrovitý závrt je celkem 480 metrů hluboký, průměr má 200 metrů. Hloubka vody je v průměru 300 metrů. K jezerní hladině nelze sestoupit.

22 Politické uspořádání Datum vytvoření: 1991
Státní zřízení: pluralitní republika s dvoukomorovým parlamentem Hlava státu (2006): Stjepan Mesić Předseda vlády (2006): Ivo Sanader  

23 Historie Historie Chorvatska je historií země, které se
nepodařilo uchovat si samostatnost a od roku 1098 se na dalších 900 let stala součástí Uher, habsburské monarchie a po 1. světové válce součástí mnohonárodnostní Jugoslávie. Vývoj země v letech 1991 – 1995 neblaze poznamenal rozpad Jugoslávie a válečný konflikt na Balkáně, ze kterého se Chorvatsku v posledních letech podařilo vzpamatovat.

24 Obyvatelstvo Chorvatsko má přes 4 milióny obyvatel, z toho Chorvati představují 78 %. Na území Chorvatské republiky žijí dále tyto menšiny: Srbové (nejpočetnější), Bosňáci, Slovinci, Italové, Češi, Slováci, Maďaři.

25 Fauna Fauna přímoří se vyznačuje bohatstvím druhů volně žijících v přírodě, z nichž mnohé jsou endemické. Zvláštností jsou např. šakali, žijící na poloostrově Pelješac. Rozšířili se i na Korčulu. Na ostrově Mljetu žije v poměrně značném množství promyka mungo, dovezená sem v 19. stol. z Indie, aby hubila přemnožené hady. Svůj úkol promyky splnily, dnes si však místní zemědělci na ně stěžují jako na škůdce mezi drobným zvířectvem.

26 Ještěrek a hadů je v přímoří stále dost
Ještěrek a hadů je v přímoří stále dost. Z jedovatých hadů jsou nejnebezpečnější zmije růžkaté, ale není jich příliš mnoho. Vyskytují se ve větším počtu např. na vrchu Sveti Ilija (nejvyšší na poloostrově Pelješac), pro nějž se místně používá přiléhavější název Monte Vipera, tj. Hadí kopec. Najdeme je i v národním parku Paklenica.

27 Mimořádná je i druhová pestrost motýlů.
Výjimkou v přímoří nejsou ani želvy. Vyskytuje se i štír, jehož některé druhy mají v kusadlech žlázy s jedem. Nejsou však příliš častí. Zvláštností je velká stonožka Scolopendra. Typickým hmyzem přímoří jsou neúnavné cikády. Mimořádná je i druhová pestrost motýlů. Poměrně hojní jsou v některých oblastech zajíci, koroptve, tetřívci, jeřábi, orebice řecké (v krasu), dále lišky, jezevci a kuny.

28 Ryby barbun či barbon / barbuna — parmice nachová či trlja
arbun — ružich červený barbun či barbon / barbuna — parmice nachová či trlja bakalar — treska bodeljka či škarpina, škrpina — ropušnice (velmi ošklivá,ale chutná) brancin či lubin — mořský okoun či mořčák chutný bukva — okáč girica — girice grdobvina či vražja mati — ďas jegulja — úhoř kovač či sanpiero — pilobřich ostnitý list či švoj — mořský jazyk komarča či orada — pražman zlatý mačka — mačka skvrnitá murina — muréna pauk — ostnatec paprsčitý palamida — palamida středomořská papalina — šprot plavica — makrela japonská raža — rejnok ostnatý sardina — sardinka skuša — makrela sardela či srdela — sardela či sardel šnjur — karas či stavrida tunj či tuna nebo tun — tuňák ugor — úhoř mořský zubatac — zubatec

29 Delfíni na Jadranu Je starou známou skutečností, že delfíni žijí jen v čistých mořích. A není tedy divu, že mají svůj domov i v Jadranu, a to v jeho severní části, v oblasti Kvarneru kolem ostrovů Cres a Lošinj. Jsou na této lokalitě chráněni již od r

30 SLEZINÍK ZELENÝ (Asplenium viride)
Flora SLEZINÍK ZELENÝ (Asplenium viride) Tato drobná kapradinka je rostlinou hornatých krajů a výživných podkladů. Osidluje vápence, dolomity, melafyry, ale i břidlice, pískovce, ruly, žuly, andezity a v nižších polohách hadce. Typickým stanovištěm jsou štěrbiny vlhčích stinných skal a suti, někdy i humusem bohatá holá půda svažitých lesů. Roste v bučinách, smrčinách, zejména ve vyšších polohách. Druhotně se uchycuje na zdech. V ČR je jen řídce roztroušena.

31 OLIVOVNÍK EVROPSKÝ (Olea europaea) je velice pomalu rostoucí stálezelená dřevina. Nejstarší exempláře bizardních tvarů zdobí krajinu stovky až tisíce let. Z poměrně krátkého kmenu vyrůstá rozložitá koruna.Strom dosahuje výšky až 15 m.

32 AGAVE Agáve jsou typické polopouštní rostliny subtropů. V domovském Mexiku existuje několik druhů této rostliny, z níž se vyrábí pověstná tequila. V zahradě se pěstuje tento druh v několika kultivarech, jež se liší barvou a tvarem listů.

33 Průmysl Chorvatsko bylo jako součást Jugoslávie jednou z hospodářsky nejvíce rozvinutých republik. Bohužel válka, která propukla na Balkáně v r. 1991, značně poškodila chorvatské hospodářství. V současné době se daří Chorvatsku úspěšně překonávat problémy spojené s válečným konfliktem. Základní ekonomické ukazatele Podíl zemědělství na tvorbě HDP - 10,00 % Podíl průmyslu na tvorbě HDP - 19,00 % Podíl služeb na tvorbě HDP - 71,00 % Nezaměstnanost - 22,00 %

34 Hlavním zdrojem státních příjmů v oblasti průmyslu je průmysl zpracovatelský. Jedná se hlavně o chemický průmysl, hutnictví železa a hliníku, stavbu lodí, strojírenství, elektrotechniku, textilní a kožedělný průmysl a průmysl potravinářský. Výrobu elektrické energie zajišťují především vodní elektrárny.

35 Nerostné bohatství Chorvatsko nemá příliš velké nerostné bohatství a tato situace se odráží i v průmyslových odvětvích, která se tu rozvíjejí. Na území Chorvatska se těží především bauxit, železná ruda, mangan a grafit. Těžba ropy a zemního plynu není příliš rozsáhlá

36 Zemědělství V Chorvatsku převládá rostlinná výroba, protože přírodní podmínky pro chov domácích zvířat nejsou tak příznivé jako pro pěstování užitkových rostlin. Na více než polovině veškeré orné půdy se pěstují obilniny, především kukuřice a pšenice, ale také brambory, řepa, slunečnice, konopí nebo len. Výrazně se od sebe liší zemědělství ve vnitrozemí a v oblastech kolem pobřeží, protože právě zemědělství je nejvíce ovlivňováno rozdílnými přírodními podmínkami.

37 vinnou révu, olivovníky, fíkovníky, mandloně, kiwi, meruňky a broskve.
Pěstují : vinnou révu, olivovníky, fíkovníky, mandloně, kiwi, meruňky a broskve. Chovají : prasata, hovězí dobytek, ovce a drůbež.

38 Města Hlavním a největším městem Chorvatska je Záhřeb (Zagreb)
s 779 tis. Obyvatel. Záhřeb je hospodářským, dopravním, kulturním a vědeckým střediskem země, je národním symbolem státu.

39 Primošten Malebné městečko ležící na malém poloostrově
bývá někdy označováno za perlu Dalmácie. Právem patří k nejčastěji fotografovaným motivům Jadranu. Svým návštěvníkům nabízí nejen půvab Starého města s úzkými uličkami lákajícími k romantickým procházkám, bohaté možnosti sportovního vyžití, nebo vynikající místní víno Babič, ale především své pláže lemované piniemi. Primošten nabízí krásné oblázkové zátoky, vhodné i pro děti a neplavce, které střídají romantické skalnaté úseky s plochými kameny

40 Rogoznica Rogoznica - starobylá rybářská osada, která se postupně
rozrostla ve velice příjemné letovisko táhnoucí se několik kilometrů podél mořského pobřeží. Nepřekonatelnou výhodou apartmánů v letovisku Rogoznica je ideální blízkost s betonovými platy upravených přírodních pláží. Historické centrum si dodnes zachovalo svůj monumentální ráz a je ideálním cílem k příjemným večerním procházkám za dobrým jídlem či posezením nad sklenkou výtečného vína. Turisty velice oblíbená a navštěvovaná je lidová slavnost Rogoznička Fešta, která je bohatá na místní zvyky a tradice. Dalším velkým svátkem je zde Ribarska noć (Rybářská noc), kdy na moře vyplují desítky vyzdobených a osvětlených lodí.

41 Starobylé město a přístav
Trogir Starobylé město a přístav ( obyv.), 27 km západně od Splitu. Leží při Jadranské magistrále. Staré původní jádro na ostrůvku mezi pevninou a ostrovem Čiovo (s pevninou spojen krátkým kamenným mostem), s ostrovem Čiovo je přes Trogirský průliv spojen moderním zvedacím mostem. Nové části města se rozrostly jednak na pevnině oběma směry i na ostrově Čiovo (především na jeho březích).

42 Split Město s přístavem na poloostrově mezi zátokou Kaštela a mořským kanálem Split. Je ekonomickým, dopravním, kulturním, zdravotnickým a vzdělávacím centrem Dalmácie a sídlem regionu Split Dalmacija. S téměř obyvateli je největším městem na chorvatské části Jadranského pobřeží

43 Zadar Malebné starobylé středomořské město a hospodářské, administrativní, dopravní, turistické a kulturní centrum regionu. Původní část města leží na nízkém poloostrově u přírodního přístaviště.

44 Šibenik Velké město s přístavem je průmyslovým, dopravním a turistickým střediskem a sídlem regionu. Leží nedaleko ústí řeky Krka do moře (zátoka Šibenik).

45 Památky UNESCO staré město Dubrovník v Jižní Dalmácii
Diokleciánův palác ve Splitu na středním Jadranu staré městečko Trogir ve Střední Dalmácii katedrála v Šibeniku ve Střední Dalmácii komplex Eufraziovy baziliky ve městě Poreči v západní Istrii soustava Plitvických jezer (a přilehlého území) v oblasti Lika.

46 Národní parky Národní park Plitvická jezera leží v nadmořské výšce m, v oblasti Lika. Je to soustava 16 jezer, propojených vodopády a kaskádami. Plocha 295 km2 (z toho hladina jezer 2 km2). Národní park od r. 1949, na seznamu světového přírodního bohatství UNESCO od r Jedinečný přírodní jev nejen v rámci Chorvatska

47 Národní park Paklenica
je součástí pohoří Velebit a rozkládá se na ploše 102 km2. Nejzajímavější částí parku jsou dva mohutné kaňony, Velika Paklenica a Mala Paklenica, které jsou od sebe odděleny náhorní plošinou vysokou 500 m.

48 Národní park Krka Turisté, kteří tráví dovolenou v dalmatské části jadranského pobřeží, obvykle nezapomenou navštívit "vodopády řeky Krky", jak Češi nejčastěji nazývají nejmohutnější vodopády na nejpozoruhodnější krasové řece Dalmácie, Krce, a to tzv. Skradinské vodopády (chor. Skradinski buk, buk v chorvatštině znamená mohutný vodopád). Opravdu jsou velmi působivé. Vždyť se jimi řítí ze 17 travertinových teras soustava kaskád a vodopádů do hloubky 37,5 m v průměru 55 m3 vody za sekundu. Nádhernou podívanou jsou vodopády po celý rok, přece nejmohutnější jsou vodopády koncem jara při nejvyšším vodním stavu (Krka má díky svým podvodním i povrchovým zdrojmů dost vody po celý rok). I když již samy Skradinské vodopády stojí za návštěvu, je to jen malá část toho, co turistům řeka Krka může nabídnout.

49 Kornatské ostrovy Skupina drobných ostrovů, ostrůvků a útesů v jižní části Severodalmatských ostrovů, ve vnějším pásu mezi ostrovy Dugi otok a Žirje. Táhnou se ve směru pobřežních horských pásem. Na vápencových nebo křídových ostrovech nejsou ani vodní toky. ani sladkovodní prameny. Jméno dostaly podle Kornatu, největšího ostrova souostroví (32,6 km2). Některé ostrovy vystupují příkře z moře strmými stěnami, jiné jsou téměř ploché. Je to nejhustší souostroví na Jadranu ostrovů, ostrůvků a útesů na ploše cca 300 km2.

50 Proč je tak oblíbené? Chorvatsko je proslulé křišťálově čistým mořem a nekonečnými zákoutími plnými zeleně. Pobřeží je lemováno více než 1200 ostrovy. Charakteristické jsou romantické zálivy s oblázkovými plážemi, malebná architektura, piniové a borovicové háje a dobrosrdečné, pohostinné obyvatelstvo.

51 Mapy

52

53

54 Mé vlastní fotky

55

56

57

58

59

60

61

62 Zdroje Internet www.chorvatsko-dalmacie.cz www.chorvatske.cz
Knihy Školní atlas světa Encyklopedie Svět poznání