Stáhnout prezentaci
Prezentace se nahrává, počkejte prosím
1
PAMĚŤ
2
H. EBBINGHAUS = SCHOPNOST PŘIJÍMAT, PODRŽOVAT A ZNOVU OŽIVOVAT MINULÉ VJEMY
3
Další definice = uchování informace o podnětu, který již nepůsobí
= schopnost organismu uchovat strukturované informace v čase
4
Dělení paměti NA BIOLOGICKÉ ÚROVNI
Genetická – obsahuje stavební plány všech bílkovin, jsou uchovány v DNK, předávají se z generace na generaci, jejím základem je nepodmíněný spoj, vrozený. Imunologická – je zakotvena v RNK, s její pomocí se odhalují cizí látky v organismu. Nervová, psychická – jejímž základem je podmíněný reflex, dočasný spoj.
5
Dělení paměti PODLE TYPU ANALYZÁTORŮ Zraková - vizuální
Sluchová - auditivní, echoická Čichová Chuťová Hmatová (doteková) Motorická (pohybová) Smíšená (kombinovaná) Uvedené typy jsou závislé na cvičení. Další možné dělení p. na barvy, jazyk, čísla, tváře, vůně, orientaci v prostoru aj. Jejich kombinace skládá tzv. paměť profesní.
6
Dělení paměti PODLE DÉLKY TRVÁNÍ (nejčastější)
Primární (krátkodobá, pracovní, epizodická, recentní, operativní, časná) – trvá několik sekund, minut až hodin. Sekundární (dlouhodobá, trvalá) – materiál překročí kapacitu primární paměti frekvencí opakování nebo citovým významem.
7
Dělení paměti Mechanická (asociativní) Paměť pro smysluplný materiál
obě paměti se liší na křivkách osvojení a zapomínání.
8
Dělení paměti Mechanická – osvojování látky = asociativní cestou – pouhým opakováním. Logická – osvojení na základě pochopení vzájemných souvislostí a smyslu látky. Citová – zapamatování a reprodukce citů, bývá často zkreslená, např. vzpomínkovým optimismem.
9
Dělení paměti Pohybová (motorická) = základ manuálních dovedností a sportovních výkonů. Názorná – spočívá ve snadnějším vštípení, delším uchování a lehčím vybavení objektů a jevů přímo vnímaných. Slovně logická – reprodukce myšlenek, smyslu látky, i když jinými, adekvátními slovy.
10
Dělení paměti Senzorická – odraz a registrace objektu v systému vnímání po dobu několika setin sekundy než se analyzátor opět uvolní pro příjem nové informace. Je závislá na fyzikálních vlastnostech podnětu. Ikonická – registrace objektu může dosahovat přibližně jedné až tří sekund, obsahem se neliší od p. senzorické
11
Paměť krátkodobá 5 – 9 jednoduchých prvků (čísel, slov).
Materiál můžeme v krátkodobé paměti držet delší dobu stálým opakováním, např. při řešení problému: pak hovoříme o operační paměti. Mžikové smyslové zásobníky paměti – udržují v mysli na zlomek vteřiny to, co jsme právě vnímali – jako bychom, to co nám zmizelo z očí ještě chvíli viděli.
12
Dlouhodobá paměť Umožňuje nám, abychom si informaci zapamatovali tak dobře, že si ji dokážeme vybavit i poté, co jsme ji pustili z mysli. K tomu je potřeba: aby se v mozku vytvořila dostatečně silná paměťová stopa, abychom tuto stopu nalezli, až si ji budeme potřebovat vybavit.
13
Dělení dlouhodobé paměti
1. Paměť pro fakta (deklarativní) Paměť pro obecné informace (sémantická) Příklad: délka rovníku Paměť pro osobní události (epizodická) Příklad: moje včerejší hádka 2. Paměť pro úkony (procedurální) zapamatování si příslušného sledu kroků Příklad: jízda na kole, řízení automobilu
14
Paměť mechanická Telefonní čísla, slovíčka, do jisté míry i básně.
Jde o materiál, ve kterém není žádný nám známý systém, takže si ho nedovedeme utřídit.
15
Paměť logická Opírá se o utřídění látky a o její pochopení.
Stačí pamatovat si jen málo základních vztahů. Podrobnosti si odvodíme. Je trvalejší a odolnější proti zapomínání než mechanická.
16
Stádia paměťového procesu
1. Stádium ukládání do paměti Vizuální forma Akustická forma Sémantická forma 2. Stádium podržení v paměti (a zapomínání) 3. Stádium vybavování Spontánně Záměrně
17
Individuální rozdíly v paměti
rychlost zapamatování pohotovost vybavování šířka (rozsah) přesnost zapamatování a vybavování stálost pamatování
18
Podmínky úspěšného vybavování
okamžitý tělesný a duševní stav kvalita osvojení využívání individuálních zvláštností poznávacích procesů - představivosti, vlastní paměti a myšlení
19
Boj proti zapomínání opakování vyhledávání logické kostry
spojovat nové s tím, co známe vyhledávat příklady na aplikaci učiva hledat možnosti praktického využití cvičení paměti
20
Poruchy paměti Hypermnézie Hypomnézie Amnézie
Dysmnézie resp. paramnézie
21
Literatura Hartl, P.: Psychologický slovník, Slovník, Praha, 1994
Rozsypalová, M., Čechová, V., Mellanová, A.: Psychologie a pedagogika I, Informatorium, Praha, 2003 Říčan, P.: Psychologie, Příručka pro studenty, Portál, Praha, 2005
22
Děkuji za pozornost.
Podobné prezentace
© 2024 SlidePlayer.cz Inc.
All rights reserved.