Obchodní akademie, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace Vzdělávací materiál/DUMVY_52_INOVACE_01A32 AutorIng. Helena Svršková Období vytvořeníProsinec.

Prezentace na téma: "Obchodní akademie, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace Vzdělávací materiál/DUMVY_52_INOVACE_01A32 AutorIng. Helena Svršková Období vytvořeníProsinec."— Transkript prezentace:

1 Obchodní akademie, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace Vzdělávací materiál/DUMVY_52_INOVACE_01A32 AutorIng. Helena Svršková Období vytvořeníProsinec 2012 Ročník/věková kategorie4. ročník Vyučovací předmět/klíčová slova Soustava veřejných rozpočtů, státní rozpočet, rozpočty územně správních celků, rozpočty mimorozpočtových fondů Anotace Studenti se seznamují se strukturou soustavy veřejných rozpočtů. Z této soustavy rozpočtů je materiál především věnován státnímu rozpočtu ČR, procesu jeho tvorby a schvalování. Dále jsou specifikovány příjmy státního rozpočtu a výdaje státního rozpočtu.

2 Soustava veřejných rozpočtů Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Ing. Helena Svršková, svrskovah@seznam.cz

3 Veřejné rozpočty v České republice Veřejný rozpočet je finanční plán hospodaření určitého subjektu. Jedná se o bilanci předpokládaných příjmů a výdajů. Veřejné rozpočty se sestavují na období jednoho kalendářního roku a sestavují se opakovaně.

4 Znaky veřejných rozpočtů:  jsou samostatně sestavovány a schvalovány  zajištění příjmů těchto veřejných rozpočtů, má zajistit alespoň částečně nezávislou existenci Uvedené znaky jsou znaky zásadními, které však nejsou bez výjimek, např. Státní fondy, kromě Státního fondu dopravní infrastruktury, jsou téměř zcela závislé na finančních prostředcích ze státního rozpočtu, případně z jiných (veřejných) rozpočtů.

5 Podle Českého statistického úřadu jsou jako veřejné rozpočty v užším pojetí chápany:  státní rozpočet  územní rozpočty, tzn. rozpočty krajů a obcí V širším pojetí podle Českého statistického úřadu přistupují k výše uvedeným rozpočtům ještě rozpočty státních fondů.

6 Soustava veřejných rozpočtů v české republice 1. centrální státní rozpočet 2. rozpočty územně správních celků 3. rozpočty mimorozpočtových fondů

7 ad1) státní rozpočet Tento rozpočet představuje plán finančního hospodaření státu. To znamená, že se jedná o ústřední rozpočet ČR. Ústředním orgánem státní správy pro státní rozpočet je Ministerstvo financí. Účet státního rozpočtu spravuje Česká národní banka. Má formu zákona, který navrhuje vláda (návrh zpracovává ministerstvo financí) a schvaluje poslanecká sněmovna. Přijímání státního rozpočtu popisuje a upravuje zákon o rozpočtových pravidlech.

8 Státní rozpočet je základním článkem veřejných financí, protože soustřeďuje největší část příjmů rozpočtové soustavy a nejvíce se podílí na přerozdělování značné části HDP přes rozpočtovou soustavu. Základní funkcí státního rozpočtu je redistribuce národního důchodu související s plněním politických, ekonomických a sociálních úkolů státu. Jedná se tedy o centralizovaný peněžní fond, který je vytvářen, rozdělován a používán především s využitím nenávratného a neekvivalentního způsobu rozdělování. Státní rozpočet obsahuje odhad příjmů z různých zdrojů a rozdělení výdajů do různých kapitol.

9 Tvorba státního rozpočtu a legislativní proces Základy této problematiky upravuje Ústava České republiky. Návrh zákona o státním rozpočtu podává vláda (ministr financí). O návrhu státního rozpočtu jedná pouze Poslanecká sněmovna (Senát nikoliv). Po prvním čtení v Poslanecké sněmovně se rozpočtem zabývají jednotlivé sněmovní výbory. Ve druhém čtení se již poslanci snaží prosadit potřebné pozměňovací návrhy.

10 Po třetím čtení se již o zákonu hlasuje. Aby byl schválen, musí získat nadpoloviční většinu hlasů. Zákon potom podepíše prezident a vyhlásí se ve Sbírce zákonů ČR. Zákon o státním rozpočtu se přijímá každoročně pro nový fiskální rok. Není-li zákon o státním rozpočtu přijat do 31. 12., hospodaření státu se do přijetí zákona řídí rozpočtovým provisoriem, které je sestaveno dle pravidel rozpočtu z předcházejícího roku. Dále se pak o rozpočtu rozhoduje v lednu až únoru. Neschválení státního rozpočtu může také negativně ovlivnit důvěru vlády.

11 Příjmová stránkaVýdajová stránka daněstátní správa claobrana státu, školství, zdravotnictví sociální pojištěnítransfery obyvatelstvu (důchody, dávky atd.) ostatní příjmy (např. poplatky)státní zakázky příjmy z rozpočtu EUinvestice do životního prostředí odvody do rozpočtu EU Státní rozpočet obsahuje odhad příjmů z různých zdrojů a rozdělení výdajů do různých kapitol. Příjmy státního rozpočtu tvoří především daně, cla, poplatky a další příjmy. Výdaje státního rozpočtu pokrývají činnosti státu, které jsou buď dané zákonem případně ústavou, nebo jimiž vláda realizuje svou politiku. S truktura státního rozpočtu

12 Porovnáním příjmové a výdajové strany státního rozpočtu, mohou nastat následující případy:  schodkový (deficitní) rozpočet: výdaje jsou vyšší než příjmy,  vyrovnaný rozpočet: výdaje se rovnají příjmům,  přebytkový rozpočet: příjmy jsou vyšší než výdaje.

13 Příjmy  Daně přímé zdaňují majetek nebo příjem osoby: Daně z příjmu fyzických osob a právnických osob Daně z nemovitosti Daně z převodu nemovitosti, dědická a darovací Daně silniční  Daně nepřímé zdaňují prodej zboží nebo služeb: Spotřební daň Daň z přidané hodnot Ekologické daň  Sociální pojištění  Evropské fondy  Cla a poplatky  Ostatní příjmy

14 Výdaje Mandatorní výdaje – jedná se o prostředky, které musí vláda vynaložit ze zákona. Nemůže volně rozhodovat o jejich výši. Jsou to například: dávky sociálního zabezpečení, státní příspěvek na penzijní připojištění a stavební spoření, dávky státní sociální podpory, dávky v nezaměstnanosti atd. Kvazimandatorní výdaje jsou např. výdaje na aktivní politiku zaměstnanosti, armádu, zahraniční pomoc, platy zaměstnanců veřejného sektoru aj. Patří sem také příspěvky do rozpočtů mezinárodních organizací. Ostatní výdaje – stát nemá povinnost tyto výdaje realizovat, ale chce tak učinit. Například aby vláda mohla splnit svůj vládní program.

15 ad2) rozpočty územně správních celků Jedná se o rozpočty územních samospráv krajů a obcí. ad3) rozpočty mimorozpočtových fondů Jedná se o rozpočty organizačních složek státu, státních příspěvkových organizací a organizací, u kterých je zřizovatelem územně správní celek. Jsou zřizovány pro pokrytí jistých významných výdajů, (např. Státní fond dopravní infrastruktury, který shromažďuje prostředky pro financování výstavby silnic, železničních tratí a jejich údržbu, Pozemkový fond).

16 Soustava veřejných rozpočtů v české republice je významným nástrojem veřejné politiky.

17 Zdroje:  ŠVARCOVÁ, Jena. Ekonomie stručný přehled 2009/2010. Zlín: CEED, 2009. s. 225-226. ISBN 978-80-903433-8-2.