Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/

Prezentace na téma: "Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/"— Transkript prezentace:

1 Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/02.0025
Název projektu: Modernizace výuky na ZŠ Slušovice, Fryšták, Kašava a Velehrad Tento projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky. Ch_003_Kyselina dusičná Ch_003_Kyseliny_Kyselina dusičná Autor: Vladimír Bělín Škola: Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková organizace

2 Anotace: Digitální učební materiál je určen pro seznámení, rozšiřování, srovnávání a procvičování učiva o kyslíkatých kyselinách. Materiál vysvětluje a rozvíjí stručným způsobem chemické vlastnosti, bezpečnost práce, účinky, první pomoc, výrobu a využití kyseliny dusičné. Je určen pro předmět chemie a ročník osmý. Tento materiál vznikl ze zápisů autora jako doplňující materiál k učebnici:ŠKODA, Jiří a Pavel DOULÍK. Chemie 8: pro základní školy a víceletá gymnázia : učebnice. 1. vyd. Plzeň: Fraus, 2006, 136 s. ISBN

3 BEZKYSLÍKATÉ ANORGANICKÉ KYSELINY
KYSELINA DUSIČNÁ HNO3 1

4 KYSELINA DUSIČNÁ VELMI VÝZNAMNÁ SILNÁ JEDNOSYTNÁ KYSELINA.
K PRVNÍ PŘÍPRAVĚ DOŠLO VE 14. STOLETÍ V EVROPĚ. JE VELMI SILNÝM OXIDAČNÍM ČINIDLEM, KTERÉ NITRUJE VELKÉ MNOŽSTVÍ ORGANICKÝCH SLOUČENIN A LÁTEK. 2

5 KYSELINA DUSIČNÁ JE BEZBARVÁ KAPALINA. JE NESTÁLÁ KAPALINA.
NA SVĚTLE SE ROZKLÁDÁ NA HNĚDÝ OXID DUSIČITÝ A VODU. KYSELINA NEJPRVE ŽLOUTNE, PAK AŽ HNĚDNE VYLOUČENÝM OXIDEM DUSIČITÝM. ABYCHOM ROZKLADU ZABRÁNILI, MUSÍME ZABRÁNIT PŘÍSTUPU SVĚTLA. KYSELINU DUSIČNOU PROTO UCHOVÁVÁME V TMAVÉ LÁHVI A NA TMAVÉM MÍSTĚ. 3

6 KYSELINA DUSIČNÁ JAKO TYPICKÁ KYSELINA REAGUJE S HYDROXIDY, ZÁSADOTVORNÝMI OXIDY A SOLEMI SLABŠÍCH KYSELIN ZA VZNIKU VLASTNÍCH SOLÍ – DUSIČNANŮ. PŘI REAKCÍCH S KOVY NEUVOLŇUJE VODÍK, ALE NĚKTERÝ Z OXIDŮ DUSÍKU. VE VODNÉM PROSTŘEDÍ SE ÚPLNĚ ŠTĚPÍ A VYTVÁŘÍ ANION NO3- A VODÍKOVÝ KATION H+, KTERÝ VŠAK NÁSLEDNĚ VYTVÁŘÍ OXONIOVÝ KATION H3O+. 4

7 KYSELINA DUSIČNÁ ŽÍRAVÁ KAPALINA. KONCENTROVANÁ SE DODÁVÁ 65 - 68 %.
NOVÝ VÝSTRAŽNÝ SYMBOL: 2-NEBEZPEČNOST PRO ZDRAVÍ 2.2 ZNAK: ŽÍRAVOST (GHS05) 1-FYZIKÁLNÍ NEBEZPEČNOST 1.3 ZNAK: PLAMEN NAD KRUHEM (GHS03) PŮVODNÍ VÝSTRAŽNÝ SYMBOL: C - ŽÍRAVÁ O - OXIDUJÍCÍ 6 7 8 9 5

8 KYSELINA DUSIČNÁ 1. 4 NH3 + 5 O2 → 4 NO + 6 H2O 2. 2 NO + O2 → 2 NO2
PRŮMYSLOVĚ SE VYRÁBÍ OXIDACÍ AMONIAKU (ČPAVKU) ZA POUŽITÍ KATALYZÁTORU PLATINY A ZA ZVÝŠENÉ TEPLOTY A TLAKU 1. 4 NH3 + 5 O2 → 4 NO + 6 H2O 2. 2 NO + O2 → 2 NO2 3. 3 NO2 + H2O → 2 HNO3 + NO 2.LABORATORNĚ SE PŘIPRAVUJE REAKCÍ DUSIČNANU DRASELNÉHO NEBO DUSIČNANU SODNÉHO A KYSELINY SÍROVÉ. 3. VÝSLEDNÝ PRODUKT SE PAK ZÍSKÁ DESTILACÍ. 10

9 KYSELINA DUSIČNÁ POUŽÍVÁ SE: K VÝROBĚ VÝBUŠNIN (NAPŘ. DYNAMITU)
K VÝROBĚ DUSÍKATÝCH UMĚLÝCH HNOJIV K VÝROBĚ BARVIV A LAKŮ K VÝROBĚ LÉKŮ K VÝROBĚ ORGANICKÝCH SLOUČENIN SOUČÁST KAPALNÝCH RAKETOVÝCH PALIV JAKO OKYSLIČOVADLO V CHEMICKÉM PRŮMYSLU K VÝROBĚ ZÁBAVNÉ PYROTECHNIKY 11

10 KYSELINA DUSIČNÁ REAGUJE S VELKÝM MNOŽSTVÍM KOVŮ.
S NĚKTERÝMI UŠLECHTILÝMI KOVY NEREAGUJE. REAGUJE I S NEKOVY. REAGUJE TAKÉ S UHLÍKEM. KONCENTROVANÁ V KOMBINACI S KYSELINOU CHLOROVODÍKOVOU V POMĚRU 1 : 3 TVOŘÍ LUČAVKU KRÁLOVSKOU, KTERÁ DOKÁŽE ROZPUSTIT I ZLATO NEBO PLATINU. 12

11 KYSELINA DUSIČNÁ JE TO NEBEZPEČNÁ OXIDUJÍCÍ ŽÍRAVINA.
POŠKOZUJE POKOŽKU A SLIZNICE. NEBEZPEČNÉ JSOU I JEJÍ VÝPARY. POLEPTÁNÍ SE PROJEVUJE CHARAKTERISTICKÝM ZEŽLOUTNUTÍM ZASAŽENÝCH MÍST. PŘI MANIPULACI S NÍ JE TŘEBA POUŽÍVAT GUMOVÉ RUKAVICE. POKUD DOJDE K ZASAŽENÍ TĚLA, OKAMŽITĚ SE MUSÍ POSTIŽENÉ MÍSTO OMÝT PROUDEM STUDENÉ VODY. PŘI VĚTŠÍM POSTIŽENÍ JE NUTNÁ NEUTRALIZACE ROZTOKEM SODY A OKAMŽITÁ POMOC LÉKAŘE. 11

12 KYSELINA DUSIČNÁ JE: KYSLÍKATÁ KYSELINA BEZKYSLÍKATÁ KYSELINA
HALOGENOVÁ KYSELINA

13 BYLA POPRVÉ PŘIPRAVENA:
KYSELINA DUSIČNÁ BYLA POPRVÉ PŘIPRAVENA: V 15. STOLETÍ V 16. STOLETÍ VE 14. STOLETÍ

14 KYSELINA DUSIČNÁ JE: SLABÁ KYSELINA SILNÁ KYSELINA PROSTŘEDNÍ KYSELINA

15 KYSELINA DUSIČNÁ NEREAGUJE:
S NEKOVY SE VŠEMI KOVY SE ZLATEM

16 Použité zdroje: 1. Soubor:Laboratorium.jpg. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, last modified on [cit ]. Dostupné z: 2. Soubor:Nitric-acid-3D-vdW.png. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, last modified on [cit ]. Dostupné z: 3. Soubor:Kyselina dusičná.PNG. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, last modified on [cit ]. Dostupné z: 4. Soubor:Salpetersaeure.jpg. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, last modified on [cit ]. Dostupné z: 5. File:Chemicals in flasks.jpg. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, last modified on [cit ]. Dostupné z: Soubor:Hazard C.svg. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, last modified on [cit ]. Dostupné z: Soubor:Hazard O.svg. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, last modified on [cit ]. Dostupné z: 8. Soubor:GHS-pictogram-acid.svg. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, last modified on [cit ]. Dostupné z: Soubor:GHS-pictogram-rondflam.svg. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, last modified on [cit ]. Dostupné z:

17 Použité zdroje: 8. File:Nitricacid.jpg. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, last modified on [cit ]. Dostupné z: File:CopperReaction.JPG. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, last modified on [cit ]. Dostupné z: File:Aqua regia in Davenport Laboratories.jpg. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, last modified on [cit ]. Dostupné z: File:Nitric acid lab.jpg. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, last modified on [cit ]. Dostupné z: 13. ČRTNÁCTOVÁ Hana, František ZEMÁNEK, Miroslava SVOBODOVÁ a Bohuslav DUŠEK. Chemie pro 8. ročník základní školy. 1. vyd. Praha: SPN - pedagogické nakladatelství, c1998, 144 s. ISBN 14. 15.