V. světový kongres behaviorálních a kognitivních terapií Barcelona, 11. – 14.7.2007.

Prezentace na téma: "V. světový kongres behaviorálních a kognitivních terapií Barcelona, 11. – 14.7.2007."— Transkript prezentace:

1 V. světový kongres behaviorálních a kognitivních terapií Barcelona, 11. – 14.7.2007

2 Několik čísel 3.500 účastníků ze 72 států (všechny trvale obývané kontinenty) Z Česka 6 účastníků J.Praško vystoupil aktivně na 2 sympóziích J.Kosová a L.Hoffmanová prezentovaly 2 postery Každý den 22 paralelních programů – sympózií, workshopů, přednášek 26 celodenních workshopů, 60 půldenních workshopů 233 sympózií, na každém 4-5 příspěvků (tj. přes 1000 aktivních příspěvků) 18 panelových diskusí 39 „zvaných přednášek“ (90 minut) Více než 1000 posterů

3 Osobní dojmy Krásné prostředí Krásné počasí Krásné město – moře, parky, architektura (Gaudí) Bezchybná organizace Skvělá péče o účastníky (občerstvení, informace) Slušné ubytování, příjemná společnost Jediná výtka – „seznamovací večírek“

4 Prevence relapsu schizofrenie 5-letá multicentrická studie ve VB, 2001 - 2005 (Garety et al.) Kontrolovaná dvojitě slepá studie Skupiny: Osaměle žijící pac.: Individuální KBT (N=106) vs. TAU (N=112) V rodině žijící pac.: Indiv. KBT (27) vs. Rodinná KBT (28) vs. TAU (28) KBT 9-12 měsíců, 12-20 sezení, 6 měsíců 1x týdně, pak 1x měsíčně Všichni pacienti hospitalizovaní ve výzkumných centrech s dg. F 20 či F25, kteří souhlasili s účastí ve studii. Sledovány jak ukazatele psychického stavu, tak kvality života. Hodnocení – na konci terapie, katamnéza po 12 měsících. Zhodnotili 96% účastníků studie. Výsledky: Žádný významný rozdíl mezi skupinami léčenými KBT a TAU! Ani na konci terapie, ani po 12 měsících!

5 www.nice.org.uk Kritéria NICE pro terapii schizofrenie ve Velké Britanii NICE = National Institute for Clinical Excelence

6 Behaviorální experimenty v KBT „Něco udělat je účinnější než o něčem mluvit“. Cíl BE - získat nové zkušenosti a zážitky. Paměť je verbální, motorická, emocionální; nejen explicitní, ale i implicitní. BE propojují „mysl“ a „srdce“ – tedy kognice a emoce. Při BE zkoumáme platnost hypotézy – předpovědi, porovnáváme platnost dvou alternativních předpovědí. Změna postoje – místo obav z negativního výsledku zvědavost co se stane. BE poskytují nové informace – ohledně chování, myšlenek, emocí i tělesných příznaků. Sebe-sledovat, zapisovat (!), reflektovat. Dodávají přesvědčivost alternativním myšlenkám, vytvořeným při kognitivní restrukturalizaci. Zvyšují sebevědomí, vědomí vlastní zdatnosti. Vyžadují pečlivou přípravu, vycházejí z formulace případu. Často je nutná osobní účast terapeuta – jako model i jako pozorovatel. Jsou účinnější než klasická expozice i než verbální metody.

7 Využití imaginace v KBT Představy vyvolávají silnější emoce než slova. Úzkostní i depresivní lidé mají kromě „ANM“ vždy i „ANP“. Je třeba se na ně ptát, protože spontánně je někdy nesdělují (kognitivní vyhýbání). Tyto představy se týkají jak minulosti (flashback), tak budoucnosti (flashforward). Mají svou dynamiku – zachycují nikoli momentky, ale děje. Obsahují více smyslových modalit – vizuální, sluchové, čichové, hmatové, chuťové. Představy využíváme v KBT jak při vyšetření a formulaci případu, tak v rámci terapie. Např. u deprese – představa vlastní sebevraždy; ale i představa dřívějších úspěchů. Sociální fobie, GAD, OCD – katastrofické představy budoucnosti, katastrofické scénáře. V terapii: Expozice vůči traumatické vzpomínce; přepis traumatické vzpomínky; změna dynamiky a obsahu představy. Nácvik v představě Představa budoucnosti Změna postoje vůči vtíravým nepříjemným představám

8 Využití plného uvědomování v KBT A) TERAPIE Tradiční indikace: - prevence relapsu deprese (po 3 a více epizodách) - součást komplexního programu terapie hraniční osobnosti (DBT) Nové indikace: - chronická deprese, nereagující na AD a tradiční KBT - generalizovaná úzkostná porucha: v rámci expozice vůči úzkostným představám - OCD: v rámci expozice a zábrany rituálům - sociální fobie: změna reakce na vlastní příznaky; - somatoformní poruchy: v rámci změn postoje vůči somatickým příznakům - chronický únavový syndrom - ADHD: pro rodiče i pro děti; změna postoje vůči „zlobení“; změna postoje vůči podnětům

9 Využití plného uvědomování v KBT B) ZKOUMÁNÍ PROCESŮ, kterým dochází při nácviku plného uvědomování: EEG změn sledování aktivity mozku po nácviku plného uvědomování - zvýšení levostranné prefrontální alfa-aktivity (spojené s příjemným prožíváním a zvědavostí) Dotazníky, sledující změny v kognitivních procesech při nácviku plného uvědomování, ukazují: - zvýšení schopnosti popsat současné vnitřní prožitky - zvýšení pocitu zvědavosti vůči budoucnosti - zvýšení schopnosti jednat s plným uvědomováním (uvědomovat si přítomné smyslové podněty) - snížení automatické reaktivity na vnitřní prožitky - snížení tendence automaticky intuitivně hodnotit vnitřní prožitky a vnější podněty

10 Terapeutický vztah v KBT Gilbert: Klienti mají negativní zkušenosti v mezilidských vztazích, mají špatné interpersonální dovednosti, budí v druhých negativní reakce. Terapeut jim musí poskytnout zážitek bezpodmínečného přijetí a laskavosti – tím jim dává příklad, jak mají být laskaví sami k sobě. Terapeut – laskavý rodič; shovívavý učitel; kompetentní terapeut. Newman – optimální průběh terapeutického vztahu. Vyvíjí se v čase. Zpočátku je vhodné, když je terapeut akceptující a vřelý, povzbuzující. Postupně může být náročnější a kritičtější. Najít „zlatou střední cestu“mezi přílišnou benevolencí a přílišnou náročností. Přizpůsobit osobnosti klienta i typu problému. Najít „zlatou střední cestu“mezi přílišnou benevolencí a přílišnou náročností. Přizpůsobit osobnosti klienta i typu problému. Obvyklý průběh úspěšné terapie – po počátečním zlepšení, kdy si klient terapeuta idealizuje (a někdy naopak), dojde ke krizi, zhoršení, vztah prochází „zatěžkávací zkouškou“. Pokud terapeut tuto etapu úspěšně zvládne, pak teprve dojde v terapii k „průlomu“ a zlepšení. Nutná je trpělivost, optimismus a připravenost otevřeně probrat s klientem jeho negativní pocity vůči terapeutovi, uznat jejich oprávněnost, motivovat k pokračování terapie.

11 „Třetí vlna“ KBT První vlna – behaviorální terapie, expozice, nácviky Druhá vlna – kognitivní terapie, kognitivní restrukturalizace, sokratický dialog; racionální vs. iracionální myšlenky, přesvědčení Třetí vlna – dosud ne zcela jasně definovaná; příklady: Hayes – ACT (Terapie smíření a odhodlání) Gilbert – Compassion Therapy („Laskavý postoj vůči sobě“) Segal a kol. - MBCT Důraz na emoce, prožívání, imaginaci a přijetí (smíření). „Moudrost spočívá v tom, snažit se změnit to, co změnit lze, smířit se s tím, co změnit nelze, a ve schopnosti rozpoznat, co je co.“ KBT se tradičně soustřeďovala na to, co změnit lze; třetí vlna rozvíjí schopnost smířit se s tím, co změnit nelze.

12 Některé další zajímavosti Terapie poruch osobnosti - Youngova „Na schéma zaměřená terapie“ (SFT) pro hraniční poruchu osobnosti; srovnání s „Na přenos zaměřenou terapií“ (TFT) (Kernberg). Prevence vzniku schizofrenie pomocí KBT (EDIT) – uplatnění KBT metod u jedinců s rizikem vzniku schizofrenie. Využití počítačových programů v diagnostice i terapii Využití virtuální reality v diagnostice i terapii