3. Má náš život nějaký cíl? cíl jako motivace jednání

Prezentace na téma: "3. Má náš život nějaký cíl? cíl jako motivace jednání"— Transkript prezentace:

1 3. Má náš život nějaký cíl? cíl jako motivace jednání
eudaimonismus (blaženost) hédonismus (slast) evoluční etika

2 Dobro jako primární cíl
cílem našeho jednání je vždy dobro dobra: – instrumentální – nejvyšší postupné odůvodňování – přes dobra instrumentální k dobru nejvyššímu

3 Eudaimonismus Aristotelés (Etika Nikomachova)
všechno chceme v posledku kvůli blaženosti, ale pouze blaženost pro ni samotnou blaženost (eudaimonia) – situace, kdy člověk prožívá svůj život jako dobrý (tzn. že i dobře jedná)

4 Rozum schopnost specifická pro člověka nejdokonalejší činnost člověka
Ergo: blaženost spočívá v činnosti vedené rozumem Předmět rozumu: nazřená pravda (theoria) Dobrý život ve společnosti (praxis)

5 Způsoby života uspokojení („život pasoucího se dobytka“) – poživačný člověk politický (polis = obec, tj. společenský, etický život) –společensky angažovaný člověk studijní (pro Aristotela nejvyšší ideál) – vědec

6 Blaženost podle Aristotela potřebný určitý životní standard
křesťanská etika toto pojetí reviduje

7 Hédonismus cílem života je slast (hédoné)
opakem slasti je strast – té je třeba se vyhnout člověk je motivován především smyslovou libostí a nelibostí Aristippos (4. stol. př. Kr.) Epikúros (3. stol. př. Kr.) utilitarismus (novověk)

8 Hierarchie motivací (Anzenbacher)
víra láska k bližnímu osobní posvěcení humanita blaho druhých vlastní dokonalost animalita zprostředkovaný hédonismus nezprostředkovaný hédonismus

9 Hédonismus zprostředkovaný – zobecnění: smíření se s dočasnou nelibostí v zájmu dlouhodobé libosti nezprostředkovaný – bezprostřední motivace libostí: každá slast je pouze epizodická

10 Epikúros to, že mnoho věcí neděláme kvůli slasti, ale bereme ji jako příjemný vedlejší efekt je dáno odcizením dobro není ve věcech, ale v potěšení z nich umírněnost ve slasti – mnoho potřeb, mnoho slasti (ale obtížně dosažitelné)

11 Myšlenkové experimenty (Spaemann)
člověk v narkóze napojený na přístroje s drogou euforie chceme žít věčně tento život, ale bez bolesti a stárnutí?

12 Evoluční etika Vychází z evoluční teorie Evoluční teorie:
Přírodní výběr Ne-teleologický vývoj Schopnost přežít a pomnožit se De facto se nejedná o etiku (hledání správného jednání), ale o hledání důvodů pro pozorovaný altruismus Ontologický redukcionismus

13 Evoluční etika Evoluční tlak – co je úspěšné, to se pomnoží a geneticky přetrvá Klíč k úspěchu – sobectví nebo altruismus? Jak lze schématicky vyjádřit danou situaci? – Teorie her

14 Teorie her Teorie her (1944) Nash (1951) – Nobelova cena r. 1994
Hledání algoritmu pro ideální jednání, kdy výsledek závisí nejen na mně, ale i na okolí – snaha najít dlouhodobě stabilní úspěšnou strategii

15 Vězňovo dilema Vězeň 1 Vězeň 2 Oba mlčí 1 rok Oba se přiznají 5 let
1 práskač, 2 mlčí amnestie 10 let 2 práskač, 1 mlčí

16 Vlčí dilema 20 lidí, tlačítko před sebou
Všichni vydrží 10 minut nezmáčknout – všichni 1000 $ Někdo zmáčkne dřív – on 100 $, ostatní nic Dilema: Čekat nebo rychle zmáčknout (neboť vždy se najde blbec, kdo nevydrží – a proto je lépe být první a mít aspoň 100 $)

17 Příklad ze života Rybáři loví v jedné oblasti.
Kdyby všichni lovili přiměřeně, měli by všichni dlouhodobě dost. Kdyby všichni lovili moc, za chvíli nebude co lovit a všichni zchudnou. Pokud předpokládám, že všichni nehrají fér a pokud nechci být za hlupáka, lovím víc, než je únosné.

18 Evoluční etika Aplikace teorie her
Je lépe pomáhat druhým, aby mi pomohli. Ale okolo jsi ti, kdo pomůžou, i ti, kdo se jen sobecky vezou. Hledání strategie – jak kooperovat, ale dlouhodobě udržitelně (nedělat ze sebe hlupáka).