HLODAVCI Nejpočetnější řád savců.

Prezentace na téma: "HLODAVCI Nejpočetnější řád savců."— Transkript prezentace:

1 HLODAVCI Nejpočetnější řád savců.
Tvoří asi polovinu všech známých druhů savců. Počtem jedinců překonávají počet všech ostatních savců dohromady. Vysoká schopnost rozmnožování, např. myš domácí za rok až 50 mláďat.

2 HLODAVCI Hlodavci se dokážou skvěle přizpůsobit různým podmínkám.
Obsadili prakticky celý svět (i za pomoci člověka). S hlodavci má člověk často velké starosti (neuvážené zásahy do přírody omezily počet jejich predátorů).

3 HLODAVCI Hlodavci se dělí s člověkem nejen o potraviny (úroda obilí), ale jsou hostiteli různých parazitů a zdrojem nákaz. Mají typický trup s trvale dorůstajícími hlodavými řezáky, které jsou dlátovitě zbroušeny. Tvrdou sklovinou je pokryta pouze přední část hlodavých zubů.

4 HLODAVCI Zadní část, kterou tvoří mnohem měkčí zubovina, se ohlodáním opotřebovává mnohem rychleji. Protože se hlodavé zuby neustále obrušují, musí také neustále dorůstat.

5 HLODAVCI Veverka obecná
Veverka obecná je středně velký hlodavec z čeledi veverkovitých. Obývá široké území v rozmezí od západní Evropy až po východní Asii. V České republice ji nalezneme v lesích všech typů, parcích, alejích, větších zahradách nebo hřbitovech se stromovým porostem.

6 HLODAVCI Veverka obecná obvykle dorůstá 19 až 23 cm.
Huňatý ocas, který napomáhá udržovat rovnováhu při lezení a skocích na stromech a který veverka využívá jako „pokrývku“ těla při spánku Je 14,5 až 20 cm dlouhý.

7 HLODAVCI Charakteristickým znakem pro veverku obecnou jsou střapce chlupů na ušních boltcích směřující do špičky a viditelné především v zimním období. Stejně jako většina stromových veverek má i naše veverka ostré a zakřivené drápy, které jí pomáhají při lezení po větvích stromů.

8 HLODAVCI Zbarvení srsti veverky obecné se liší podle lokality rozšíření a období, ale vždy je srst na břiše a hrdle zbarvená krémově až bíle. Veverce obecné se mění srst dvakrát ročně, a to z letní na zimní a ze zimní znovu na letní. Zimní srst je hustší a o něco tmavší než letní a veverkám narůstá v období mezi srpnem a listopadem.

9 HLODAVCI Veverka obecná žije až na období rozmnožování samotářským způsobem života a jiným veverkám se většinou vyhýbá. V dutinách stromů, někdy i na tlustších větvích, obývá v průměru cm velké hnízdo, ve tvaru kukaně, tvořené mechem, listy, trávou a kůrou.

10 HLODAVCI Veverka je aktivní přes den, ale ve vrcholné části dne je většinou ukryta ve svém hnízdě, přičemž se vyhýbá teplu a větší viditelnosti vůči predátorům (kuna lesní, kočka divoká, liška obecná, lasice kolčava, která loví především mláďata, ale také větší dravci, např. káňata lesní nebo sovy.) Dokáže se pohybovat rychlostí až 19 km/h.

11 HLODAVCI Potrava 60 až 80 % dne tráví hledáním potravy, kterou tvoří především semena šišek, houby, které si suší ve svých hnízdech, ptačí vejce, různé plody, např. oříšky. Část nalezené potravy si uschovává do svých „spižíren“ v dutinách stromů.

12 HLODAVCI Skrýše poskytují výbornou zásobárnu potravy v nejtěžších obdobích. Při konzumaci potravy přitom sedí „na bobku“, přičemž si potravu drží v předních končetinách.

13 HLODAVCI Rozmnožování
U některých jedinců probíhá páření již na konci zimy a na samotném počátku jara, tedy během února a března, většinou je však obvyklejší doba páření v letním období, během června a července. Samec svou partnerku nachází díky pronikavému pachu, který samice vypuzuje.

14 HLODAVCI Dva týdny staré mládě.
Samice může mít i dva vrhy za rok, přičemž jeden vrh obsahuje obvykle 3 až 4 mláďata, která se rodí po 38 až 39 denní březosti. Mláďata se rodí slepá a téměř holá.

15 HLODAVCI Nejvíce,  % mláďat přitom umírá během svého prvního zimního období. Samice dosahuje pohlavní dospělosti zhruba v druhém roce života, samci o něco později. Veverka obecná se v přírodě dožívá průměrně 3 let, v zajetí se může tato hranice vyšplhat až na 10 let.

16 HLODAVCI Veverka obecná je ve většině států Evropy chráněným druhem. To platí i v České republice, kde je v současnosti podle vyhlášky 395/1992 Sb. vyhodnocena jako ohrožený druh. V některých částech světa se již od starověku loví pro svou srst, ale v současné době ji nejvíce ohrožuje spíše ztráta lesů - jejího přirozeného biomu.

17 HLODAVCI

18 HLODAVCI Rozšíření veverky obecné (červeně).

19 HLODAVCI

20 HLODAVCI b) hraboš polní Hraboš polní je jeden
z nejhojnějších hlodavců v České republice.

21 HLODAVCI Vzhled Velikost je přibližně mezi 8 až 12 centimetry, ocas je dlouhý až 3 centimetry; samec bývá větší než samice. Od myši se liší hlavně krátkým ocasem, robustnější stavbou těla a zaobleným čenichem.

22 HLODAVCI Hraboš má malé a poměrně skryté ušní boltce.
Srst zbarvena od hnědé až po šedou, břišní strana bývá světlejší. Vyskytuje se v kontinentální Evropě kromě Skandinávie, v Rusku a na Blízkém Východě, je to typický obyvatel travnatých stepí, luk a polí.

23 HLODAVCI Život Hraboši žijí v norách (v hloubce 30–50 cm), které tvoří složitý komplex. Většinou se nevyskytují sami, ale ve větších koloniích. Je to býložravec. Živí se hlavně zelenými částmi rostlin a kůrou stromů.

24 HLODAVCI Samice vyvádí mláďata (nejčastěji 3 až 10) třikrát až sedmkrát ročně po zhruba dvacetidenní březosti a stejnou dobu je i kojí. Pohlavní dospělosti dosahují mláďata velmi záhy (samice může být pohlavně dospělá již v 13. dni života, to znamená v době, kdy ji matka ještě kojí).

25 HLODAVCI Samice tudíž mohou mít mláďata už asi ve 35 dnech věku.
Díky tomu se hraboši v pravidelných intervalech přemnožují a často způsobují škody zahrádkářům i zemědělcům. Dožívá se věku kolem dvou let.

26 HLODAVCI Lasičky, lišky, kočky, sovy, káně, poštolky – těm všem je hraboš polní hlavní potravou. Ale i čápi, rackové a jiní ptáci zahubí spoustu hrabošů. Když sejde sníh, vykreslí hraboší chodbičky rozvětvenou síť.

27 HLODAVCI

28 HLODAVCI c) Myš domácí Vzhled
Myš domácí se přizpůsobila životu v lidské společnosti tak dokonale, že jí například v chladném prostředí naroste podstatně delší a hustší srst. Dokáže žít a dokonce odchovat mláďata i v chladicím boxu.

29 HLODAVCI Srst je tedy hodně teplá a hustá, vydává charakteristický zápach. Její barva může být žlutohnědá až šedočerná. Členové téže kolonie si při péči o srst vzájemně pomáhají. Myš domácí má výborný sluch. Vnímá tóny do frekvence 100 kHz (to je o 80 kHz více než člověk).

30 HLODAVCI Aby se myši dorozuměly navzájem a při hledání ztracených mláďat, používají vysoké pískavé tóny. Čich je velmi ostrý, pomáhá objevovat potravu a stopy po jiných myších. Zrak má velmi slabý, velké předměty pozná pouze zblízka. Myš domácí má těla cm, ocas je o něco kratší než tělo

31 HLODAVCI Rozšíření Po celém světě poblíž lidských sídel s výjimkou Arktidy, Antarktidy a některých džunglí.

32 HLODAVCI Myš domácí je převážně noční zvíře, které se za potravou vydává za soumraku nebo v noci. Myš domácí je neobyčejně pohyblivé a obratné zvíře, které dokáže snadno běhat i po stěnách. Je společenským tvorem,žije ve volných koloniích s jedním dominantním samcem.

33 HLODAVCI Všichni členové téže kolonie mají specifický pach, který začínají přejímat mláďata již od narození, a společné teritorium značkují močí. Zkouší žrát vše, na co v domě nebo v jeho okolí narazí, včetně mýdla a svíček. Nejraději má obilí, a proto se nejlépe cítí v sýpkách, ve spížích.

34 HLODAVCI Myši mohou na lidi přenášet různé nemoci, například salmonelózu nebo leptospirózu, stejně jako střevní parazity včetně tasemnice. Vynikající přizpůsobivosti také neobyčejně vysoké plodnosti. Jedna samice může mít až pět vrhů do roka (každý po čtyřech až osmi mláďatech).

35 HLODAVCI Po prvním měsíci života jsou již mláďata samostatná a ve věku šesti týdnů dosahují pohlavní dospělosti, kdy se samice již mohou plodně pářit a mít vlastní mláďata. Myš domácí se všude množí rychle a bez problémů a odolává všem pokusům člověka o její vyhubení. V jedné sýpce bylo za jedinou noc zahubeno myší, jejich kolonie však přesto přežila.

36 HLODAVCI

37 HLODAVCI d)Svišť horský, též svišť alpský
Obývá hornaté oblasti Střední a Jižní Evropy. Žije mezi 800 až 3200 m. n. m. v Alpách, Tatrách, Pyrenejích. Délka těla cm (mimo ocasu, který je dlouhý zhruba cm). Má krátkou a širokou hlavu, končetiny s velmi ostrými drápy a velice hustou srst.

38 HLODAVCI Žije v norách, které vyhrabává pomocí svých končetin se silnými drápy, které fungují podobně jako rýč. Poměrně hravě si dokáže poradit i s velkým kamenem, který dokáže odstranit pomocí svých pevných zubů.

39 HLODAVCI Nory jsou pro sviště velice důležité, jelikož se v nich ukrývá před nepřáteli, sluncem, ale vychovává v ní také svá mláďata. Svišti horští žijí většinou ve skupinách, tvořených obvykle 5-15 členy, pod vedením dominantního páru.

40 HLODAVCI Staří samci jsou samotáři. Pokud vylézají za potravou, často se staví na zadní končetiny a vyhlížejí možné nebezpečí ze strany predátorů. Pokud predátora spatří, vydají výstražné pištění[ a rázem zmizí všichni členové skupiny ve svých norách.

41 HLODAVCI Svišť horský se živí téměř všemi dostupnými rostlinami, zrním, ale také hmyzem, pavouky nebo červy. K potravě nejvíce preferují mladé rostlinky, které si při konzumaci drží ve svých předních končetinách a stojí na zadních.

42 HLODAVCI Svišti horští se páří na jaře, až po hibernaci, což umožňuje mláďatům vyšší možnost přežití tím, že se vyhnou zimnímu období. Pohlavní dospělosti dosahují svišti horští ve věku dvou let. Samice konec své nory důkladně vystele nejčastěji trávou a jednou za rok po dnech březosti do ní rodí mláďata.

43 HLODAVCI I přesto, že svišti horskému v současné době nehrozí významné nebezpečí zániku, dříve byl hojně loven pro svůj tuk, který byl po natření na kůži považován za lék proti revmatismu. V současné době a v budoucnosti ho však bude více ohrožovat lov pro sportovní účely.

44 HLODAVCI

45 HLODAVCI

46 HLODAVCI

47 HLODAVCI

48 HLODAVCI e) bobr evropský Váží až 30kg, zavalité tělo a plochý ocas.
Tělo má pokryté velmi hustou černohnědou srstí. Schopnost uchopovat předměty - má totiž, podobně jako lidoopi a někteří další hlodavci (křeček, sysel...), pátý částečně protistojný prst na předních končetinách

49 HLODAVCI Náležitě toho využívá při stavbě svého obydlí.
Díky plovacím blánám mezi prsty (především zadních) nohou a uzavíratelným nozdrám a uším je velmi dobře přizpůsoben životu ve vodě. Mimo to má i žlázu, jejíž výměšek slouží k impregnaci srsti.

50 HLODAVCI Po letech, kdy byl bobr na našem území takřka vyloven, se k nám v několika posledních letech začíná v hojnější míře vracet hned z několika směrů: od severu z Polska, od jihu z Rakouska, od západu z Bavorska a podél Labe. Potomky původních jedinců lze nalézt pouze na Labi.

51 HLODAVCI Potravu bobra evropského tvoří mimo bylin především lýko a větvičky topolu a vrby. Nepohrdne ani jinými dřevinami. Pokud se v blízkosti nachází kukuřičné či řepové pole, je dost dobře možné, že tam bobra najdeme, jak si pochutnává na úrodě těchto polí.

52 HLODAVCI V létě dává přednost bylinnému patru. Toto období také využívají pro nahromadění potravy na zimu.   Stromy mu však neslouží pouze k obživě. Pokud se bobr nachází na místě, kde si nemůže udělat útulný byteček v podzemí, dokáže strom pokácet a použít ho jako základ svého obydlí.

53 HLODAVCI Má dobré podmínky pro rozmnožování.
Je to dáno především tím, že kromě člověka zde nemá žádného nepřítele. Po 107-mi denní březosti se samici rodí 2-5 mláďat, která pak dva roky zůstávají v mateřské kolonii, která je tvořena rodiči a jejich různě starými mláďaty. Po té zakládají novou kolonii.

54 HLODAVCI V minulosti (19. stol.) byl bobr loven a chován pro jeho vysoce kvalitní kožešinu a vysoce aromatické výměšky žlázy, které se uplatňovali v lékařství a kosmetice. To jsou hlavní příčiny snížení jeho stavu až na naprosté minimum, které žilo již jen v chovných kožešinových stanicích

55 HLODAVCI I když je jeho stavy v posledních letech zvýšily, stále se jedná o kriticky ohrožený druh.

56 HLODAVCI

57 HLODAVCI

58 HLODAVCI

59 HLODAVCI

60 HLODAVCI Další zástupci: Křeček polní

61 HLODAVCI

62 HLODAVCI Plch velký

63 HLODAVCI

64 HLODAVCI Plšík lískový

65 HLODAVCI