Ernst Mach jako filosof Těleso je komplexem počitků Hlavním principem je ekonomie myšlení.

Prezentace na téma: "Ernst Mach jako filosof Těleso je komplexem počitků Hlavním principem je ekonomie myšlení."— Transkript prezentace:

1 Ernst Mach jako filosof Těleso je komplexem počitků Hlavním principem je ekonomie myšlení

2 Smysly rozumu poskytují primární a sekundární kvality – sensations John Locke

3 David Hume Kombinace na základě – Podobnosti – Časové, prostorové blízkosti – Příčiny a účinku Základem jsou imprese (vjemy) a ideje (představy)

4 George Berkley Všechno jsou jen sekundární kvality, hmotné těleso je zbytečný předpoklad. Esse est percipi.

5 Těleso je komplexem počitků + + + ++ zvyk

6

7 Filosofie vědy 2. pol. 19. století Nedostatečnost tradiční metafyziky Konec názornosti Negativní výsledky klíčových pokusů dokázat absolutní prostor  kritika tradičního fyzikálního konceptu  kritika absolutního času a prostoru

8

9 ERNS T MA C H M A H CH E T M A H T NS

10 E, B – b – d, p – q  d – q, b – p

11 Prostor jako figury a tvary Geometrické tvary a jejich transformace Melodie a jejich transponování  Figury a tvary

12 Leninova kritika machismu V moderní fysice, praví, se udržuje ještě Newtonův názor o absolutním čase a prostoru (s. 442-444), o čase a prostoru jako takových. tento názor se „nám“ zdá nesmyslný, pokračuje Mach a zřejmě netuší, že jsou na světě materialisté a materialistická theorie poznání. V praxi byl však tento názor neškodný (unschädlich, S. 442), a proto nebyl dlouhou dobu podroben kritice. Tato naivní poznámka o neškodnosti materialistického názoru nám odhaluje Macha úplně! Předně: není správné, že idealisté „velmi dlouho“ tento názor nekritisovali; Mach jednoduše ignoruje boj idealistické a materialistické theorie poznání v této otázce; vyhýbá se přímému a jasnému výkladu obou názorů. Za druhé: uznávaje „neškodnost“ jím popíraných materialistických názorů, uznává tím Mach v podstatě jejich správnost. Neboť jak by se mohla nesprávnost během věků ukázat neškodnou? Kam se podělo kriterium praxe, s nímž si Mach pokusil zahrát? „Neškodným“ může být materialistický názor na objektivní reálnost času a prostoru jen proto, že přírodní vědy nevycházejí za hranice času a prostoru, za hranice materiálního světa, ponechávajíce toto zaměstnání profesorům reakční filosofie. Taková „neškodnost“ má stejný význam jako správnost.

13 Leninova kritika machismu „Ve fysiologickém smyslu,“ píše Mach, „jsou čas a prostor systémy orientačních počitků, které spolu se smyslovými počitky určují uvolňování (Auslösung) biologicky účelných přizpůsobovacích reakcí. Ve smyslu fysikálním jsou čas a prostor vzájemné závislosti fysikálních elementů“ (tamtéž, s. 434). Relativista Mach se omezuje na zkoumání pojmu času v různých vztazích! A nemůže se hnout s místa právě tak, jako Dühring. Jsou-li „elementy“ počitky, pak vzájemná závislost fysikálních elementů nemůže existovat mimo člověka, před člověkem, před organickou hmotou. Mohou-li počitky času a prostoru dávat člověku biologicky účelnou orientaci, pak výhradně pod tou podmínkou, že tyto počitky odrážejí objektivní realitu mimo člověka: člověk by se nemohl biologicky přizpůsobit prostředí, kdyby mu jeho počitky nepodávaly objektivně správnou představu o něm. Učení o prostoru a čase je nerozlučné spjato s řešením základní gnoseologické otázky: jsou-li naše počitky obrazy těles a věcí, či jsou tělesa komplexy našich počitků. Mach jen kolísá mezi tím a oním řešením.