Habsburská monarchie 1848 – 1914

Prezentace na téma: "Habsburská monarchie 1848 – 1914"— Transkript prezentace:

1 Habsburská monarchie 1848 – 1914

2

3 Počátek roku 1848 FERDINAND V. (1835 – 1848) kancléř METTERNICH

4 František PALACKÝ (1798 – 1876) politik a historik

5 Důležité události roku 1848
březen 1848 – schůzka ve Svatováclavských lázních, odstoupil Metternich duben – Pillersdorfova ÚSTAVA (oktrojovaná) červen – Slovanský sjezd, svatodušní bouře léto – zrušena ROBOTA, PODDANSTVÍ abdikoval Ferdinand V. prosinec – nastupuje FRANTIŠEK JOSEF I.

6 FRANTIŠEK JOSEF I. Vládne: 1848 – 1916 Žil: 1830 – 1916 Manželka: Alžběta Bavorská (Sissi) Syn: korunní princ Rudolf ( ) Nástupce: František Ferdinand d´Este

7 František Josef I. na Čechově mostě v Praze 1907

8 Sissi

9 korunní princ RUDOLF Žil: 1858 – 1889 Nešťatně ženatý
Zemřel na zámku v Meyerlingu za nejasných okolností s Mary Vetserovou

10 1849 – 1859 obd. NEOABSOLUTISMU 1849 – Stadionova ÚSTAVA (tzv. březnová) vůdčí osobností: Alexander BACH 1849 – porážky revoluce v Uhrách, Itálie 1851 tzv. silvestrovské patenty (ustanovena říšská rada) - neúspěchy hl. zahraniční politiky x rozvoj hospodářství, dopravy,... 1859 – neúspěchy v S Itálii: porážky u Magenty a Solferina (ztráta Lombardska)

11 Alexandr BACH ministr vnitra ministr spravedlnosti Žil: (1813 – 1893) Posílil četnictvo a policii odstoupil (pak velvyslanec u papežské stolice).

12 60. léta 19. stol.  obnovena konstituční monarchie
1860 – Říjnový diplom 1861 – tzv. únorová ústava (Anton von SCHMERLING) – Češi pasivní rezistence

13 1866 bitva u HRADCE KRÁLOVÉ PRUSKO von. Moltke RAKOUSKO gen. Benedek

14 Bojiště u Chlumu/Sadové
Rakouské a saské jednotky se začaly formovat na pravém břehu Labe již 2. července. Po půlnoci se rozmístily do přibližně půlkruhové linie o délce 10 kilometrů, zahrnující i vrchol Chlum. Část sil byla ponechána v záloze. Proti nim stály tři pruské armády nazývané První, Druhá a Labská armáda, přičemž 2. pruská armáda nebyla v době zahájení bitvy doposud v dotyku s Rakušany. Bitva začala za rozbřesku 3. července. Během dopoledne mělo Rakousko mírnou převahu. Rakouské dělostřelectvo, vybavené moderními bronzovými čtyř a osmiliberními děly s dosahem několika kilometrů, odráželo nápor 1. pruské armády palbou od obce Lípa. K obratu došlo v důsledku špatné rakouské taktiky poté, co začala útočit rakouská infanterie. Ve výbavě pěšáků mělo výraznou převahu Prusko, neboť pruští vojáci byli vybaveni novým typem pušek - zadovkami, sestrojené podle Nikolause Dreyse, které již používaly patrony a proto se nabíjely daleko rychleji než zepředu nabíjené rakouské pušky konstrukce J. Lorenze. Klasický rakouský bodákový útok v mohutných praporních svazech se v pruské rychlopalbě hroutil. Dva rakouské armádní sbory (II. a IV.) se také zapletly do z taktického hlediska zbytečného boje o les Svíb o nějž svedly krvavý zápas se 7. pruskou divizí. Bitvu však rozhodl až příchod 2. pruské armády korunního prince Fridricha Viléma na bojiště. Rakousko ve dvouhodinovém boji o vrch Chlum ztratilo dosavadní převahu a okolo třetí hodiny byl Chlum obsazen Pruskem. Severní armádě hrozilo obklíčení a úplné zničení; proto zahájila ústup na Moravu přes Třebechovice pod Orebem, Holice a Českou Třebovou. Pruská armáda ji vzhledem k vlastnímu oslabení nepronásledovala. Bitvu dnes připomíná řada památníků. Např. v „Aleji mrtvých“ v lese Svíb, na svahu Chlumu stojící pískovcový sloup se sochou Austrie postavený na památku Baterie mrtvých setníka Augusta van der Groebena, pískovcové mauzoleum u Lípy a muzeum otevřené v roce 1936 u příležitosti 70. výročí bitvy.

15 1867 R-U vyrovnání Vzniká: RAKOUSKO – UHERSKO (personální unie)
Dovršením změn: tzv. prosincová ústava (pouze pro Předlitavsko)

16 RAKOUSKO (Předlitavsko)
UHERSKO (Zalitavsko)

17 Rakousko-Uhersko v roce 1910: Předlitavsko: 1. Čechy, 2. Bukovina, 3
Rakousko-Uhersko v roce 1910: Předlitavsko: 1. Čechy, 2. Bukovina, 3. Korutany, 4. Kraňsko, 5. Dalmácie, 6. Halič, 7. Rakouské přímoří, 8. Dolní Rakousko, 9. Morava, 10. Salcbursko, 11. Slezsko, 12. Štýrsko, 13. Tyrolsko, 14. Horní Rakousko, 15. Vorarlbersko; Zalitavsko: 16. Uhry, 17. Chorvatsko a Slavonie; 18. Bosna a Hercegovina; s vyznačením zemí Koruny české (1, 9, 11)

18

19

20 Položen základní kámen ND

21 Podoba Národního divadla v roce 1881.

22 Důležitá data – tzv. FUNDAMENTÁLNÍ články 1874 – Národní strana, Národní strana svobodomyslná 1880 – Stremayerova jazyková nařízení 1882 – rozdělení univerzity 1890 – punktace 1899 – vražda v Polné

23 Národní strana Bývalí staročeši Deník: Národ Po 1891 odchod z politiky.

24 Národní strana svobodomyslná
Bývalí mladočeši

25 Sociální demokracie 1874 (rakouská) 1878 – Českoslovanská SD Deník: Právo Bohumír Šmeral

26

27 První automobil Präsident (1897)

28

29