První polovina 19. století

Prezentace na téma: "První polovina 19. století"— Transkript prezentace:

1 První polovina 19. století

2 Průmyslová revoluce Neudržitelnost feudálního systému
Zavádění strojů (vodní a parní – J. Watt) Strojová výroba → z manufaktur továrny → průmyslové dělnictvo → změna soc. struktury České země nejpokročilejší z Habs. mon. Intenzivnější zemědělství X robotní povinnosti Potravinářství, strojírenství, hutnictví Rozvoj dopravy (siniční i železniční - parní)

3 Myšlenkové proudy 19. století
Liberalismus Víra v důležitost svobody člověka a občana Odpor k tyranii a absolutismu Demokratické hnutí právo každého občana podílet se na politickém rozhodování (Rousseau) Nacionalismus Nacionalismus utlačovaného národa Nacionalismus vládnoucího národa (velmocenský)

4 Myšlenkové proudy 19. století
Utopický socialismus učení o ideální, sociálně spravedlivé společnosti založené na společném vlastnictví, zásadě povinné práce pro všechny a spravedlivém (rovném) rozdělování produktů (Marx, Engels, Bakunin)

5 Evropa vs. Francie 1789 – Velká francouzská revoluce → mění se přístup k reformám v Evropě 1804 – František I. dědičným císařem rakouským → Habsb. monarchie – oficiálně Rakouskem 1806 – Napoleon zakládá Rýnský spolek František již jen císařem rakouským. V následných sporech s Napoleonem František poražen Metternich – stoupenec absolutismu, nepřítel národních, občanských a stavovských práv – 1809 – kancléřem Vídeňský kongres – jednání vítězných mocností nad Napoleonem

6 Evropa vs. Francie Porážky od napoleonských vojsk – obavy z českých nadějí na samostatnost 1811 – státní bankrot Rakouska b. u Lipska – Napoleon poražen – Vídeňský kongres (Svatá aliance) – garance bezpečnosti – konzervativní – udržet status quo – zamezení protivídeňským projevům

7 Císařství státu rakouského
Znakem dvouhlavý orel Vídeňský centralismus – kníže Metternich 1811 – občanský státní zákoník → jednotné státní občanství → rovnost před zákonem Metternich – za každou cenu ponapoleonský stav – odmítal liberalismus Význam armády a policie + cenzura

8 Císařství státu rakouského
Rozvoj průmyslu, dopravy a hospodářství → změna sociální stuktury Centralizace → částečné omezení vlivu šlechty 1835 – Ferdinand I. rakouským panovníkem – „vládni a neměň“ Tajná státní rada – Metternich, Kolowrat… Strnulost monarchie

9 Česká společnost Hospodářský rozvoj + politické faktory → společenské změny Nepokoje → vznik dělnického hnutí Vytváření novodobého národa X centralizační a germanizační politika habsburků → v důsledku také motivace k obrozeneckým snahám

10 „Budování“ národů – Češi a Němci
Rakušanství – snaha o vytvoření státního národa Dvě podoby Bohemismus – hlásil se k území - vlasti I pojetí dojjazyčného německo-českého národa (B. Bolzano) Odmítá národní aktivity Národní aktivity spojit rakouskou vazbou

11 Národní obrození Čech – ten kdo žije v Čechách
Přední čeští vzdělanci mluvili německy Protirakouský boj na poli literárním, vědeckém…slovanská myšlenka Obrana českého jazyka, láska k české knize a divadlu, úcta k národním dějinám, slovanská vzájemnost, demokratismus

12 1. etapa národního obrození
vědecký proud Realizace vědecké zásady obracet se k pramenům (ad fontes) Centrum činnosti – Česká společnost nauk (později Královská čes. spol. nauk Gelasius Dobner, F. M. Pelcl, Josef Dobrovský

13 1. etapa národního obrození
lidový proud nakladatelství Česká expedice vydávání českých knih a kalendářů V. M. Kramerius – zásluha o 1. české noviny → Krameriusovy c. – k. pražské noviny

14 1. etapa národního obrození
české divadlo účinný nástroj národního uvědomování v Kotcích pak Nosticovo divadlo samostatné české divadlo tzv. Bouda původní české drama – Břetislav a Jitka 1834 – Tylova Fidlovačka

15 2. etapa národního obrození
tzv. ofenzivní nejen o záchranu české kultury, ale i její rozvoj a uplatnění vyrovnání se vyspělým evropským jazykům vliv romantismu panslavismus 1. novodobý český národně kulturní program

16 2. etapa národního obrození
základy novodobé české odborné terminologie – fyziolog J. E. Purkyně, literát Josef Jungmann aj. Jungmann – Slovník česko-německý vznik literárních padělků rukopisy (královédvorský a zelenohorský) zájem o minulost – Fr. Palacký – Dějiny národu českého v Čechách i v Moravě

17 3. etapa národního obrození
Nositelem politických práv – celý národ Přenos těžiště z jazyka a kultury na politické cíle Matice česká vědecká a kult. díla 1846 – Měšťanská beseda F. L. Rieger a A. P. Trojan 2 formy českého hnutí

18 3. etapa národního obrození
Liberální proud – umírněný F. Palacký, F. L. Rieger aj. spjatý s zemskou vlasteneckou šlechtou Myšlenka austroslavismu Radikálně demokratický proud E. Arnold, K. Sabina, J. V. Frič Cílem svržení monarchie 1. tajný spolek Čechů a Němců Repeal

19 3. etapa národního obrození - kultura
Žurnalistika K. Havlíček Borovský, F. L. Čelakovský aj. Literatura Romantismus – Realismus – Hudba F. Škroup, J. J. Ryba Výtvatné umění Josef Mánes, Karel Purkyně K. H. Mácha, K. J. Erben aj. B. Němcová

20 Revoluční rok 1848 Průmyslová revoluce → odpor k přežitkům feudalismu
Požadavek konstituce + sociální požadavky Požadavek práva národů na svobodu a samostatnost Většina lidí bez politických práv Odstartováno prům. krizí v Anglii a neúrodou

21 Revoluční rok 1848 Vliv vítězství revoluce ve Francii
– schůze ve Svatováclavských lázních → petice císaři – Svatováclavský výbor → vyhýbavá odpověď vlády 2. petice → kabinetní list – jazyková rovnoprávnost → odpor českých Němců Pozvání na frankfurtský sněm → Palacký odmítá – otevřený dopis

22 Revoluční rok 1848 březen 1848 – revoluce ve Vídni
císař odvolal Metternicha Dubnová (Pillersdorfova) ústava (oktrojovaná) volební řád – zvýhodnění bohatých květnové vídeňské povstání císař a vláda utíkají → vytvoření nové vlády ministr spravedlnosti Alexander Bach zasedání ústavodárného říš. sněmu

23 Revoluční rok 1848 červen – Slovanský sjezd v Praze
snaha vytvořit spolek slovanských národů v habsburské monarchii Pražské lidové povstání kníže Alfred Windischgrätz 6 dní boje národních gard s cisař. vojskem poraženo - snaha prokázat zapojení Palackého a dalších liberál. politiků – zrušeno poddanství

24 Revoluční rok 1848 říjnové povstání ve Vídni
vláda i císař do Olomouce říšský sněm se přesouvá do Kroměříže → příprava nové ústavy → sněm vojensky rozehnán – Ferdinand V. abdikuje → František Josef I. březnová (Stadionova) ústava – oktrojovaná květen – v Praze odhaleno májové spiknutí

25 Rakouské cisařství v 2 pol. 19. stol.
Bachovský absolutismus – důslednější než františkovsko-metternichovský Alexander Bach, Felix Schwarzenberg, Karl Friedrich Kübeck Ministerská rada – předsedou císař 1851 – silvestrovské patenty – zrušena dosavadní ústava Úředním jazykem němčina Důraz na vědecký charakter VŠ

26 Rakouské cisařství - hospodářství
urychlení průmyslové revoluce podpora podnikání rozvoj peněžnictví masová proletarizace 1873 – hospodářská krize

27 Rakouské cisařství – zahr. politika
prohraná válka s Itálií (1859) → fin. krize ozbrojená neutralita proti Rusku → mezinárodní izolace neúspěchy → odpor k absolutismu → odvolání představitelů v čele s Bachem kritika absolutismu → Říjnový diplom (1860) konec absolutismu, příslib reforem, federalizace 1866 – prusko-rakouská válka

28 Rakouské cisařství – vnitřní politika
1861 – Únorová (Schmerlingova) ústava zachován centralismus neúplná konstituční monarchie říšská rada (omezení zemských sněmů) volební systém – ani všeobecné ani rovné 1861 – císařský patent 1863 – platnost únorové ústavy na čas pozastavena

29 Rakouské cisařství – společnost
bachovský absolutismus proti demokratickým a národním hnutím útlak, pronásledování, perzekuce, udavačství potlačen kulturní život umlčení vedoucích osobností pád bach. absolutismu – 1. číslo Národních listů (J. Grégr) → nástin českého programu (Rieger) Alexander Bach

30 Rakouské cisařství – společnost
česká politická reprezentace – pasivní opozice 2 křídla politické reprezentace staročeši (F. Palacký, F. L. Rieger aj.) mladočeši (Karel Sladkovský, Julius Grégr, Jan Neruda, Jakub Arbes, Josef V. Sládek)

31 Rakouské cisařství – hospodářství
české země průmyslově nejvyspělejší dělnické kolonie 12 – 15ti hodinová pracovní doba + nízké mzdy → sociální napětí 1869 – 1. česká banka – Živnostenská banka

32 Rakouské cisařství – kultura
Riegrův slovník naučný - 11 svazků 1864 – pravidelná česká představení v Prozatímním divadle 1862 – TJ Sokol – M. Tyrš aj. Fügner Májovci – Neruda, Hálek, Arbes… 1867 – rakousko-uherské vyrovnání → Předlitavsko + Zalitavsko Unie 2 států s různou ústavní praxí

33 Rakousko uherské vyrovnání 1867

34 Rakousko 1867 – prosincová ústava → parlamentní stát, svoboda podnikání, slova, shromažďování, tisku, vyznání císař nebyl odpovědný parlamentu zřízen říšský zemský soud 1868 všeobecná branná povinnost (3 roky) 1869 povinná osmiletá školní docházka

35 Uhersko Částečná samostatnost – vlastní vláda
Silná maďarizace → 1868 – národnostní zákon – jediný maďarský národ Zrušena slovenská gymnázia a Matice slovenská Maďarština povinně i v ZŠ Sblížení Čechů a Slováků

36 „Česká otázka“ Politika - doposud prorakouská orientace → pocit křivdy (vyrovnání jen pro Uhry) → 1867 – delegace do Moskvy – přijati carem, ale nepochopeni → 1. pokus samostatné zahraniční politiky 1867 – masová demonstrace – převoz klenotů 1868 – manifestační ráz položení základního kamene ND

37 „Česká otázka“ 1868 – manifestace na památných místech
Čechy nejvyspělejší z Předlitavska → neklid ohrožuje říši Jednání o českém vyrovnání → 1871 – fundamentální články – protesty českých Němců a uherských politiků – neúspěch Politika pasivní opozice – rozštěpení české politiky

38 „Česká otázka“ Národní strana (staročeši) – pasivní opozice
Národní strama svobodomyslná (mladočeši) – proti pas. opozici tiskový orgán – Národní listy shodné tj. liberální zaměření X mladočeši radikálnější a demokratičtější 1878 – konec pasivní rezistence

39 „Česká otázka“ memorandum státoprávní ohražení → nerezignují na čes. státní právo, mění strategii staročeši – „drobečková politka“→ → 1880 Sremayerova jazyková nařízení 1882 – rozdělení Karlo-Ferdinmandovy univerzity na českou a německou vyjednávání staročechů s Němci – punktace – porážka staročechů

40 politická diferenciace
1878 – Českoslovanská strana sociálně demokratická dělnická 1894 – křesťansko sociální strana 1897 – národně socialistická strana 1899 – agrární strana 1900 – realistická strana