Podnebí Historický vývoj

Prezentace na téma: "Podnebí Historický vývoj"— Transkript prezentace:

1 Podnebí Historický vývoj
Kontinent : Evropa Podnebí Historický vývoj

2 KLIMATICKÉ POMĚRY EVROPY
Klima Evropy je odrazem její polohy, na níž závisí množství přijaté sluneční energie a od toho se poté odvíjí cirkulační poměry. Naprosto převažující část Evropy leží v mírném pásmu; jih leží v subtropickém pásmu a sever v subarktickém pásmu (nejzazší sever v pásmu arktickém). Na nejzazším severu je to studený pás se dvěma oblastmi, arktickou a subarktickou, na Špicberkách, Nové zemi a severním pobřeží Ruska. Zde leží i absolutně nejchladnější místo Evropy Usť-Cilma (−69 °C). Většina Evropy leží v severním mírném pásu. V západní Evropě se rozkládá západopřímořská oblast s převládajícími západními větry a s mírnou zimou i létem. Ve střední Evropě je oblast přechodná, teplé léto se srážkami se střídá se zimou s trvalou sněhovou pokrývkou. Východní Evropa leží ve vnitrozemské (kontinentální) oblasti s dlouhými, studenými zimami a horkými léty. Zde leží nejsušší místo Evropy Astrachaň (180 mm ročně). Nejvyšší absolutní teplota byla naměřena v močálu Pantano de Guadalmelatto u Córdoby (52 °C) ve středomořské oblasti subtropického pásu. V tomto pásu leží i nejdeštivější místo Evropy Crkvica (4624 mm ročně).

3 Větvení Golfského proudu
Velký význam v regionálním rozložení teplot a srážek má nad největší částí Evropy převládající západní proudění vzduchu s častým pronikáním oceánského vzduchu, ovlivňovaného i teplým mořským Severoatlantským proudem. Vyzařované teplo z vody, donášené proudem z tropických šířek, je jednou z příčin největších teplotních anomálií na světě (západní pobřeží Evropy na 50° s. š. vykazuje kladnou anomálii 5 °C a na 70° s. š. již 12 °C). Větvení Golfského proudu

4 Zatímco se na západě mírného pásma uplatňuje vliv oceánu, na východě se mohutně uplatňuje kontinentální vliv Asie. Naopak v subtropickém pásmu (Středomoří) se oceanita a kontinentalita neprojevuje (výjimkou je kontinentálnější Černomoří). Ve středomořské oblasti se uplatňuje vliv horkých a suchých afrických větrů. Značný vliv na klima Evropy má rozložení horských pásem a masívů. Hlavní horská pásma běží od západu k východu a převládající roviny a nízké zarovnané povrchy západní Evropy umožňují pronikání mořského vzduchu do vnitrozemí. Jen pár horstev tvoří bariéru pro větry přicházející od Atlantského oceánu. Bariéru mezi chladným vzduchem severní Evropy a teplým vzduchem Středomoří vytváří alpsko-karpatský oblouk.

5 Dějiny Evropy Pravěk: -první příslušníci lidského rodu pronikli do Evropy před 800 tisíci lety přibližně kolem roku př. n. l. začíná s koncem doby ledové v Evropě mezolit, který v regionech méně vhodných pro zemědělství, jako je severní Evropa, trval až do doby 5 – př. n. l. Oteplení v této době způsobilo počátek rozsáhlého zalesňování Evropy kolem roku př. n.l. – začalo zpracování mědi, nejdříve na Balkáně

6 Homo sapiens neanderthalensis

7 Starověk: -od 3. tisíciletí př. n. l. počíná v oblasti Egejského moře doba bronzová -doba železná počíná v Řecku kolem roku př. n. l. -město Řím bylo Latiny založeno roku 573 př. n. l. kdy Itálii dominovali Etruskové a na severu Veneti a Ligurové. Na počátku 5. století př. n. l. počala klesat etruská moc a Řím se stal republikou, která počala dominovat Středomoří. -mezi další evropská etnika patřili Germáni kteří mezi lety 750 – 100 př. n. l. expandovali z jižní Skandinávie a Jutského poloostrova na jih a střetli se s Římany a Kelty. Na konci starověku, během stěhování národů, pak osídlili rozsáhlá území Evropy. -jako počátek evropského středověku bývá tradičně považován pád Západořímské říše v roce 476, případně příchod Slovanů do Panonie v roce 568 chápaný jako konec stěhování národů.

8

9 Středomoří – rok 218 př.n.l.

10

11 Středověk V bývalé Západořímské říši na počátku středověku dochází ke vzniku barbarských států, z nichž nejvýznamnější se stala Franská říše, a změně společnosti na feudální. Stabilitu Evropy této doby ohrožovali nájezdy Vikingů, Arabů a Maďarů. Na počátku 10. století však vzniká Svatá říše římská, která začíná dominovat střední Evropě. Po přistěhování Slovanů do střední a jihovýchodní Evropy vznikaly i slovanské státy: Bulharská říše v 7. století, Velkomoravská říše roku 830, Kyjevská Rus (později Rusko), Chorvatsko, Srbsko a český stát v 9. století a Polsko roku 960. Od 11. století dochází k rozkvětu západní, jižní a střední Evropy a došlo k procesu velké kolonizace. Také je znovudobyt Pyrenejský poloostrov, dokončena christianizace východní Evropy a dočasné územní zisky křesťanům přináší křižácké války. Dochází k posílení královské moci například v Anglii, Francii, Čechách a Království obojí Sicílie, zatímco Itálie a Německo tvořící Svatou říši Římskou zůstávají politicky rozdrobené. Vrcholný středověk končí ve 14. století krizí pozdního středověku kdy Evropu zasáhla morová epidemie, hladomory, války, náboženské spory a lidová povstání. Zatímco v západní Evropě dochází k dalšímu posílení královské moci ve Francii, Anglii a nově vzniklém Španělsku, ve střední Evropě se prosazuje stavovský systém oslabující moc krále.

12 Raný středověk – 5. století

13

14 Novověk objevení Ameriky Kryštofem Kolumbem v roce 1492, vystoupení Martina Luthera roku 1517, které vedlo ke vzniku reformace. Na konci 18. století počíná radikální proměna evropské společnosti v souvislosti s nástupem průmyslové revoluce. Dochází také k společenské proměně směrem k republikánství představované Americkou válkou za nezávislost a především Francouzskou revolucí. Počátek 20. století byl poznamenán První světovou válkou, která vyústila v rozpad Rakouska – Uherska na národní státy a přerod Ruska v Sovětský svaz. Na konci 20. let pak Evropu zasáhla Velká hospodářská krize, která přispěla k rozvoji nacismu v Německu a vyvolání Druhé světové války. Po ní došlo k rozdělení Evropy na Západní blok, držící se ideálů demokracie a tržní ekonomiky, a Východní blok, držící se ideálů socialismu, představovaný Sovětským svazem a jeho satelity.

15 Evropské kolonie v roce 1945

16