jméno autora  Mgr. Štěpánka Kočová název projektu

Prezentace na téma: "jméno autora  Mgr. Štěpánka Kočová název projektu"— Transkript prezentace:

1 jméno autora  Mgr. Štěpánka Kočová název projektu Modernizace výuky na ZŠ Česká Lípa, Pátova ulice číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/ číslo šablony III/2 Inovace výuky pomocí ICT předmět  Dějepis pořadové číslo DUM 5

2 Druh učebního materiálu Prezentace
Anotace Prezentace stručně přibližuje střední a mladší dobu kamennou. Autor Mgr. Štěpánka Kočová Druh učebního materiálu Prezentace Druh interaktivity kombinovaná Cílová skupina Žák Stupeň a typ vzdělávání Základní vzdělávání – druhý stupeň Typická věková skupina let

3 Mezolit – střední doba kamenná (8 000 – 5 500př.n.l.)
Skončila poslední doba ledová = oteplování = zalesnění (bříza, borovice, dub). Velká stádní zvířata vyhynula (mamut), lov zvěře, kterou známe u nás dodnes (jelen, srnec, divoké prase). Zdokonaluje se výroba kamenných nástrojů (hroty zasazované do rukojeti), rybolov (lodě, sítě). Člověk ochočil první zvíře – psa.

4 Věrný průvodce

5 1. 2. 3. 1. Výroba nástrojů 2. Šití šídlem 3. Síťování

6 Neolit – mladší doba kamenná (5 500 – 4 300př.n.l.)
Hlavní znaky neolitu : 1. Pěstování zemědělských plodin a chov domácího zvířectva 2. Usedlý způsob života, stavba domů ze dřeva a hlíny, vznik prvních vesnic. 3. Výroba nádob z hlíny (keramika) 4. Zhotovování broušených a vrtaných kamenných nástrojů. 5. Tkaní látek a šití oděvů

7 Vznik zemědělství – zdroj obživy
= nejdůležitější znak !!!

8 Pěstování rostlin a chov zvířat umožňovaly lidem lépe udržovat kontrolu potravy než když spoléhali na lov a sběr. Zásluhou zemědělství se lidé mohli usadit na jednom místě a nasytili více lidí. Kolébkou zemědělství = úrodný půlměsíc (oblast na Blízkém východě). Zde lidé vyšlechtili – pšenici, ječmen, luštěniny (hrách a čočka) a len (textilní vlákno). Byly ochočeny ovce, kozy, skot a prasata (pomocníkem byl pes). Znalost pěstování obilí a chovu dobytka se pak dále šířily do Evropy.

9 Úrodný půlměsíc (označuje území dnešního Iráku, Sýrie, Libanonu, Jordánska a Izraele, někdy i Egypta, šipky ukazují šíření zemědělství)

10 Území osídlené nejstaršími zemědělci v Čechách a na Moravě ve druhé polovině 6.tisíciletí př. n. l.

11 První zemědělci k nám přišli v polovině 6. tisíciletí př. n. l
První zemědělci k nám přišli v polovině 6.tisíciletí př.n.l. V zarostlých lesích v povodí řek lidé vytvářeli mýtiny – základ polí a prvních vesnic. Půdu k založení políček získávali zemědělci žďářením (vypalování porostu k získání zeměd. půdy, popel napomáhal bohatší úrodě). Pole upravovali rycími holemi, motykami – problém se zaplevelováním. Políčka byla obehnána plotem. Pěstovali : pšenici, ječmen, proso, hrách a čočku, len.

12 Pro žatvu používali srpy, zrno mlátili ručně či přeháněním dobytka.
Obilí se roztíralo na mouku kamennými drtidly. Chovali : hovězí dobytek, ovce, kozy a prasata – pomocníkem člověka = pes. Lov a rybolov, sběračství : doplněk stravy Dovednost tesařská – stavby dlouhých domů Výroba hliněných nádob (misky, lahve) = keramiky. Vrtání a broušení kamene – sekerky, klíny. Tkaní vlněných a lněných látek – doposud používali zvířecí kůže a kožešiny. Rodová vesnice = skládala se z jednoho nebo více domů, rodiny byly příbuzné a tvořily tzv. rodovou občinu. Mezi domy byly jámy = skladování obilí a jiných potravin + odpadní jámy.

13 Lidé v mladší době kamenné používali řadu různých nástrojů, které jim pomáhaly při obdělávání půdy, při lovu a rybolovu. Uměli už zhotovovat nádoby z vypalované hlíny.

14 Stavba takzvaného dlouhého domu v neolitické vesnici

15 V čele vesnice stál stařešina rodu, mezi členy rodové občiny neexistovaly majetkové rozdíly – vše bylo společným majetkem. U nás se stala nejznámější neolitická vesnice v Bylanech nedaleko Kutné Hory. Důležitou roli v rodu měla žena = matka = pokračovatelka rodu. Představa „velké matky“ – pramáti rodu – dárkyně života, bohyně úrodnosti, plodnosti a dobra. Důležitou roli hrálo uctívání předků a mýty o založení rodu. Význam neolitu : usedlý způsob života přinesl zvýšení počtu obyvatel. Lidé se kromě zeměd. činnosti věnovali výrobě keramiky, broušených kamenných nástrojů, textilu atd. Součástí tohoto systému byl i výměnný obchod.

16 Zdroje: Lidé pravěku, vydavatelství Fortuna Print, Praha 1994
Lovci mamutů, Petr Šída a kolektiv, vydáno ve spolupráci s Národním muzeem, Ottovo nakladatelství 2007 Dějepis – učebnice pro 6. ročník, SPN Praha 2001