Konkurenceschopnost – podmínka úspěchu podnikání v zemědělství I

Prezentace na téma: "Konkurenceschopnost – podmínka úspěchu podnikání v zemědělství I"— Transkript prezentace:

1 Konkurenceschopnost – podmínka úspěchu podnikání v zemědělství I
Seminář Okresní agrární komory Hodonín Nové Město na Moravě Půdní úrodnost – nezbytný předpoklad pro setrvalou rostlinnou produkci

2 Mikrobiogenní prvky a jejich význam ve výživě rostlin

3 Konkurenceschopnost a kvalita – cesta k úspěchu zemědělského podniku
Seminář Okresní agrární komory Hodonín

4 Mikroelementy v půdě V půdě jsou obsaženy v různých primárních minerálech, z nichž se uvolňují zvětrávacími procesy. Obsah je závislý na druhu horniny. Bohatší na Mn, Zn, Mo, Cu jsou bazické vyvřeliny (tufy, amfiboly, svory aj.), chudší naopak půdy na vátých píscích a písčitých sedimentech. Celkový obsah určitého mikroelementu v půdě není rozhodující pro určení jeho toxicity. S možným nedostatkem mikroelementů je třeba počítat:  v lehkých písčitých půdách,    v rašelinových půdách (silné vazby - zvláště Cu),    v alkalických ( Fe,Cu,Mn,Zn, B) a kyselých půdách ( Mo)

5 Vliv pH na příjem živin

6 Projevy nedostatku ME:
Na co mají vliv Kdy je rostlina potřebuje Jak je aplikovat Čím hnojit

7 Mikroelementy a jejich úloha v rostlině
Rostliny odčerpávají přibližně 1000x menší množství těchto prvků ve srovnání s makroelementy, Požadavek různých plodin na jednotlivé mikroelementy je výrazně odlišný než je tomu u makroelementů. Jejich obsah se uvádí v ppm nebo v mg . kg hmoty (sušiny rostliny, půdy) Poměrně malé množství mikroelementů může být příčinou buď nedostatku nebo přehnojení (zvláště u některých prvků), je třeba znát symptomy nedostatku a nadbytku

8 Mangan - Mn Obsah manganu v rostlinách kolísá od 0,001-0,01% sušiny u různých druhů i v různých orgánech jedné a téže rostliny. Nejbohatší jsou obaly semen a plodů, zárodky semen a zelené listy. Antagonisticky působí vápník, hořčík, NH4+ aj., synergický vliv se projevuje u nitrátů. Pohyblivost manganu v rostlině je velmi nízká. V biochemických funkcích je podobný hořčíku, aktivuje některé enzymy,kde může být nahrazen hořčíkem.

9 Mangan hraje důležitou úlohu při oxidaci IAA (indolyloctové kyseliny)
Mangan hraje důležitou úlohu při oxidaci IAA (indolyloctové kyseliny). Je pravděpodobné, že vysoká koncentrace manganu v rostlinách má vztah k deficienci auxinu. Zvláště významná je jeho funkce fotosyntetického transportu elektronu (při fotolýze). Mn je dále nezbytný pro redukci NO2- z NO3-. Při deficienci a toxicitě Mn se může zvyšovat obsah NO3- v rostlinách. Nejcitlivějšími organelami na nedostatek manganu jsou chloroplasty. Rostliny odčerpávají v průměru g Mn.ha-1.rok-1.  K odstranění deficience se používá MnSO4 nebo vhodnější je chelát manganu (Mn-EDTA).

10 Dávku 1-5kg Mn. ha-1 aplikovat ve 400-600 l vody (tj
Dávku 1-5kg Mn.ha-1 aplikovat ve l vody (tj. 0,15-1,25% roztoku). Nadbytek manganu vyvolává těžké chlorózy. Na rubu listů se tvoří hnědé až červenohnědé tečky, které v pozdějším stadiu splývají ve větší skvrny. Při silném nadbytku listy odumírají. Velmi citlivé rostliny na nedostatek Mn: cukrová (krmná)řepa, oves, pšenice, ječmen, brambory, hrách, fazol, jabloň, broskvoň, meruňka, třešeň, višeň, švestka, maliník, réva vinná, jahodník Dobrou reakcí se vyznačují brukvovité rostliny.

11 Deficience Mn Řepka ozimá Slunečnice

12 Protáhlé skvrny na listech
Deficience manganu Protáhlé skvrny na listech

13 Mangan: – omezuje fotosyntézu – snižuje tvorbu bílkovin – na listech dochází k nepravidelným nekrózám, které se objevují po odnožování rostlin

14 Zinek - Zn Pohyb zinku v rostlině je velmi malý, ve starých listech je prakticky imobilní. Při nedostatku Zn bylo zjištěno poškození funkce chloroplastů a snížila se intenzita fotosyntézy. Důležitou úlohu hraje při regulaci metabolismu nukleových kyselin.

15 Zinek je napojen na metabolismus aminokyselin a bílkovin.
Zinek ovlivňuje tvorbu tryptofanu nepřímo ovlivňuje i tvorbu indolových auxinů. Zinek zasahuje do metabolismu cukrů. Při hodnotě pod 10 ppm Zn v sušině se objevují na rostlinách zřetelné symptomy nedostatku. Deficience se projevuje hlavně na mladých částech rostlin vytvářením růžic s úzkými a drobnými listy, které jsou bledě zelené a zkrácením internodií

16 Velmi citlivé rostliny na nedostatek Zn: kukuřice, len fazol, soja, chmel, réva vinná, broskvoň, meruňka, švestka Středně reagují: cukrová řepa, brambory, vojtěška, jetel, čirok, řepka, mák, slunečnice, cibule, rajčata, třešně, hrušně, jabloň. Slabě reagují: trávy, oves, ječmen, pšenice, žito, hrách, chřest

17 Omezený dlouživý růst; žloutnutí mladých listů (tzv. bílá purpovitost)
Deficience zinku Omezený dlouživý růst; žloutnutí mladých listů (tzv. bílá purpovitost)

18 Meď - Cu V rostlině má funkci katalytického prvku, váže se na molekulu bílkoviny. Je složkou proteinu v chloroplastu. Má významné místo v syntéze nebo stabilitě chlorofylu a dalších rostlinných pigmentů. Měď je součástí enzymových oxidáz (cytochromoxidázy, askorbátoxidázy, polyfenoloxidázy ap.). Spolu s Fe se podílí na redukci nitrátů v rostlině (je složkou nitritreduktázy). Při deficienci Cu dochází v rostlinách k destrukci proteinu až na rozpustné aminokyseliny. U mladých rostlin, kde je proteinová syntéza velmi aktivní, nižší hladiny DNA byly pozorovány právě při Cu deficienci.

19 Měď je nutná k symbiotické fixaci N2
Měď je nutná k symbiotické fixaci N2. Předpokládá se, že Cu ovlivňuje syntézu leghemoglobinu. Při deficienci Cu v pozdějším období ontogeneze dochází k postupnému odumírání apikálních listů, jejich zasychání a změně barvy do silně žlutého odstínu. Takto jsou postiženy především staré listy, protože měď je ze starých listů transportována do mladých. Pak následuje zastavení růstu, pokles turgoru a vadnutí. Na půdách s malým obsahem Cu se doporučuje předseťové máčení semen v roztoku Cu(NO3)2 nebo CuSO4. K aplikaci na list se doporučuje Cu aplikovat ve formě DTPA, který je účinnější než EDTA.

20 Velmi citlivé rostliny na nedostatek Cu: pšenice, oves, ječmen, kopr, salát, cibule, špenát
Dobrou reakci: slunečnice, jetel, len, konopí, bob, mrkev, ředkev, kedlubny Středně reagují: cukrovka, brambory,krmná řepa, vojtěška, vikev, zelí, květák

21 Deficience Cu u olejnin
Slunečnice Slunečnice Řepka ozimá

22 Měď: – projevem je světlá zeleň listů a zahnědnutí klasů – klas může být zubatý – vrcholové části jsou hluché – u ovsa dochází k deformaci lat, případně až k hluchosti klasu

23 Bór - B Bór má význam v látkovém a energetickém metabolismu rostlin. Přestože není složkou žádného enzymu, má vliv na aktivitu katalázy, peroxidázy, polyfenoloxidázy, askorbázy a auxinooxidázy. Účast bóru byla potvrzena v následujících procesech: v glycidovém a fosforylačním metabolismu v metabolismu nukleových kyselin,     v metabolismu fosforečných sloučenin,       v syntéze růstových látek. V metabolismu cukrů působí na transport glukozy z mladých orgánů do orgánů reprodukčních.

24 V rostlinném organismu je relativně nepohyblivý a jeho obsah obyčejně narůstá od nižších částí rostlin k vyšším. Nedostatek bóru se projevuje morfologickými změnami a chlorozou mladých listů. Terminální pupeny resp. výhony odumírají. Internodia jsou protáhlá. U listů a stébel se projevuje křehkost s lámavostí, listy jsou kadeřavé. Kořeny mají omezený růst a na plodech se objevuje hnědá skvrnitost, sklovitost a deformace. Nedostatek bóru snižuje syntézu cytokininu a zvyšuje hladinu auxinu. Nekrózy u rostlin s deficitem B jsou způsobeny akumulací auxinu.

25 Vysoká koncentrace bóru je pro většinu rostlin toxická.
Příznaky se objevují na starších listech, kde vzniká zlatožluté zbarvení. Při pokračující kumulaci B se chlorózu rozšiřuje a okraje listů odumírají. Toxicita bóru je větší vždy v humidní a semiaridní oblasti při kyselejším pH. Rozpustnost B se zvyšuje s teplotou půdy a jeho vysoký obsah můžeme redukovat vápněním nebo dusíkatým hnojením. Velmi citlivé rostliny na nedostatek B: cukrovka, vojtěška, jetel, řepka, mák, slunečnice, hořčice, květák, jetel, jabloň, hrušeň, peckoviny, réva vinná

26 Deficience B u olejnin Řepka – ztlustlý a prasklý stonek
Řepka – nedostatečně vyvinuté květenství Mák –deformace vegetačního vrcholu

27 Deformace listů a nekrózy od špiček
Deficience bóru Deformace listů a nekrózy od špiček Zdeformované a neozrněné palice

28 Projev nedostatku bóru u maku

29 Molybden - Mo Přijatelnost molybdenu je vyšší na půdách zásaditých než na půdách kyselých. Mo je v rostlině snadno pohyblivý, do rostliny může vstoupit jak kořeny, tak pokožkou nadzemních částí. Hromadí se hlavně ve vegetativních částech rostliny. Při dozrávání dochází k jeho zvýšené translokaci do reprodukčních orgánů. Semena rostlin tak hromadí značná množství tohoto prvku. Molybden má mimořádně vysokou fyziologickou účinnost. Význam molybdenu při redukci nitrátů aktivací nitrátreduktázy při syntéze bílkovin. Funguje jako nosič elektronů.

30 Středně reagující: řepa, cukrovka, len, chmel, ostatní zeleniny
Molybden působí dále při fixaci elementárního dusíku nejen u volně žijících bakterií v půdě, ale i u symbiotických bakterií žijících v rhizosféře motýlokvětých rostlin. Deficience Mo se objevuje nejčastěji ve středu rostliny nebo na starých listech žlutou nebo žlutozelenou barvou. Listy jsou malé a mají nekrotické tečky. Velmi citlivé rostliny na nedostatek Mo: vojtěška, jetel hrách, bob, vikev, brukvovité ( květák, brokolice, kapusta, kedlubny) Středně reagující: řepa, cukrovka, len, chmel, ostatní zeleniny Slabě reagující: kukuřice, ječmen, oves, pšenice

31 ŽELEZO Fe nedostatek způsobuje chlorózu nových a aktivně rostoucích listů prudké snížení obsahu chlorofylu, snižuje se obsah Fetotal a výrazně se mění i obsah Fe aktivního imobilizace železa je způsobována: alkalitou půdy nadměrným vápněním vysokým obsahem fosforu v půdě nedostatkem organických látek klimatickými faktory jeho nedostatek se u vinné révy obtížně odstraňuje okyselení je neproveditelné a hnojení do půdy je bez efektu

32 Fe ŽELEZO Nedostatek Fe způsobují: Půdní podmínky
- vysoký obsah uhličitanů – alkalita půdy - neprovzdušenost půdy - vysoký obsah těžkých kovů - vysoký obsah etylenu Agrotechnika - utuženost půdy( traktorová chloróza) - vysoký obsah fosforu v půdě - převažující používání Cu fungicidů Fysiologie rostlin - slabý kořenový systém - velký poměr NH/kořenová hmota - nízký obsah Fe v rostlinách - vysoký obsah nitrátů

33 Fe ŽELEZO Deficience Fe se u vinné révy obtížně odstraňuje
- aplikace železa do půdy není účinná - opakovaná listová výživa je jediným způsobem jak její projevy zmírnit, případně odstranit - z hnojiv používat chelátové formy Fe (Chlorofén, Hydro - plus Železo DTPA, Tenso Fe – EDDHNA aj) okyselení půdy je neproveditelné a hnojení do půdy je bez efektu

34 DEFICIENCE ŽELEZA

35 Chlorotické blednutí interkostálních polí mladších listů
Deficience železa Chlorotické blednutí interkostálních polí mladších listů

36 Mimokořenová výživa rostlin

37 Schéma řezu epidermální části listu ( Ryant 2003)

38 Rychlost příjmu jednotlivých živin listy rostlin (podle literárních údajů upravil Richter)
Živina Doba při 50 % absorpci za Dusík ( N močoviny) ½ - 2 hod. Hořčík ( Mg) 2 – 5 hod. Bór (B) 5 hod. Draslík (K) 10 – 24 hod. Vápník (Ca) 1 – 2 dny Mangan (Mn) Zinek (Zn) 1- 2 dny Fosfor (P) 1 – 5 dnů Síra (S) 5 – 8 dnů

39 Význam smáčedla

40 Děkuji za pozornost