NECHTE SI RADIT, TO NEMŮŽE NIKDY VADIT…

Prezentace na téma: "NECHTE SI RADIT, TO NEMŮŽE NIKDY VADIT…"— Transkript prezentace:

1

2 NECHTE SI RADIT, TO NEMŮŽE NIKDY VADIT…
KUPUJETE DALEKOHLED? JIŘÍ PRUDKÝ: Zahájení, představení lektorů, obsah večera (anatomie oka s akcentovanými světlocitlivými prvky sítnice, oko- jeho vady a korekce, „technická data“ oka, rozlišovací schopnost oka, citlivost oka). NECHTE SI RADIT, TO NEMŮŽE NIKDY VADIT…

3 OBSAH HISTORIE DALEKOHLEDU LIDSKÉ OKO
PRINCIP DALEKOHLEDU A TŘI DŮLEŽITÉ VZTAHY REFRAKTORY REFLEKTORY MONTÁŽE PŘÍSLUŠENSTVÍ TAK JAKÝ? ODKAZY

4 HISTORIE DALEKOHLEDU Giovanni Pettinato ( * 1934, Sicílie); studie Nebeské písemnictví ; dříve Univerzita La Sapienza, Řím; nyní Univerzita Heidelberg: hvězdářský dalekohled používali již staří Asyřané před téměř 3000 lety. Tvrzení založeno na archeologických artefaktech uchovávaných v Britském muzeu: čočka z horského křišťálu klínopisné tabulky z novoasyrského období (1000 až 620  př.n.l. ) v dokumentech pocházejících z roku 750 př. n. l., jsou zmiňovány „čočky se zlatou rourou“, které „sloužily ke zvětšení zřítelnice".

5 HISTORIE DALEKOHLEDU ČOČKOVÉHO
14. STOLETÍ – ITALŠTÍ MNIŠI – BRÝLE 1590 NIZOZEMCI ZACHARIAS IANSEN, JAKUB METIUS, HANS LIPPERSHEY ( NEÚSPĚŠNĚ ŽÁDÁ PENZI ZA VYNÁLEZ DALEKOHLEDU) – KIJKER NEBOLI HOLANDSKÝ NEBOLI GALILEŮV DALEKOHLED (1609)

6 HISTORIE DALEKOHLEDU ČOČKOVÉHO
VZPŘÍMENÝ OBRAZ, ÚZKÉ ZORNÉ POLE, MALÉ ZVĚTŠENÍ (OSOBNÍ GALILEŮV DALEKOHLED 4 x ) – DNES JEN JAKO DIVADELNÍ KUKÁTKO

7 HISTORIE DALEKOHLEDU ČOČKOVÉHO
JOHANNES KEPLER (1571 – 1630): DIOPTRICA (1611) A JEHO DALEKOHLED SE KTERÝM V ROCE 1604 POZOROVAL JEDNU ZE TŘÍ SUPERNOV V NAŠÍ GALAXII

8 HISTORIE DALEKOHLEDU ZRCADLOVÉHO JAMES GREGORY (1638 – 1675), OPTICA PROMOTA, 1663 – PROTOTYP; ISAAC NEWTON (1642 – 1727), OPTICKS 1709

9 NÁZVOSLOVÍ SLOVA TELESKOP A MIKROSKOP ÚDAJNĚ POCHÁZEJÍ OD ŘEKA DEMISCIANA, KTERÝ V ROCE 1618 VYDAL SPIS HIERONYMUS SIRTURUS POD NADPISEM TELESCOPIUM S. ARS PERFICIENDI NOVUM ILLUD GALILEI VISORUM INSTRUMENTUM AD SIDERA.

10 ANATOMIE OKA

11 OKO A VIDĚNÍ KDYBY MI CHTĚL NĚJAKÝ OPTIK PRODAT PŘÍSTROJ S VLASTNOSTMI
LIDSKÉHO OKA, BYL BYCH ZCELA OPRÁVNĚN OBVINIT HO Z NEDBALOSTI A PŘÍSTROJ VRÁTIT ZPĚT. [HELMHOLTZ]

12 STRUKTURA OČNÍ SÍTNICE
TYČINKY JSOU CITLIVÉ NA INTENZITU SVĚTLA, ALE VŠECHNY DRUHY BAREV VNÍMAJÍ JAKO ŠEDOMODRÉ. UPROSTŘED SÍTNICE JE JICH NEJMÉNĚ. SVĚTLOCITLIVOST OD STŘEDU SÍTNICE VZRŮSTÁ. PROTO SLABÉ HVĚZDY SLEDUJTE PERIFERNÍM VIDĚNÍM!!! ČÍPKY PŘEVLÁDAJÍCÍ VE ŽLUTÉ SKVRNĚ ROZEZNÁVAJÍ BARVU.

13 ROZLIŠOVACÍ MEZ OKA ( 1 ´)
VIDĚT DVA BLÍZKÉ BODY JAKO DVA BODY, JE DÁNA VELIKOSTÍ ROZPTYLOVÉHO KROUŽKU, TYČINEK A ČÍPKŮ ( 0,005 mm ). ROZLIŠOVACÍ SCHOPNOST OKA KLESÁ S KLESAJÍCÍM OSVĚTLENÍM!!! PŘ. Z OBRÁZKU: arc 1 ´= 1 (mm ) / L PAK L = 1 / arc 1 ´ = 1 / = 3438 mm.

14 NEOZBROJENÉ OKO (1´) A MĚSÍC
NA MĚSÍCI MŮŽE POZOROVATEL SE ZDRAVÝMA OČIMA ROZLIŠIT PŘEDMĚTY POUZE O ROZMĚRECH VĚTŠÍCH NEŽ 110 km, TJ. POUZE VALOVÉ ROVINY (CLAVIUS 225 km), NIKOLI KRÁTERY (TYCHO 85 km). arc 1 ´= x / x = = 110 km

15 CO OČEKÁVÁME OD DALEKOHLEDU?
1) PŘIBLÍŽÍ VZDÁLENÉ PŘEDMĚTY NEBOLI JE UMOŽNÍ POZOROVAT POD VĚTŠÍM ÚHLEM NEŽ OKO 2) SOUSTŘEDÍ VÍCE SVĚTLA NEŽ OKO. TATO SCHOPNOST ROSTE SE ČTVERCEM PRŮMĚRU OBJEKTIVU. 3) NAVÝŠÍ ROZLIŠOVACÍ SCHOPNOST OKA NEBOLI ROZLIŠÍ DETAILY.

16 ROZDĚLENÍ DALEKOHLEDŮ
PODLE OBJEKTIVU: REFRAKTORY S ČOČKOVÝMI (LÁMAVÝMI) OBJEKTIVY REFLEKTORY SE ZRCADLOVÝMI (ODRAZNÝMI) OBJEKTIVY PODLE OKULÁRU: KEPLEROVY (HVĚZDÁŘSKÉ) SE SPOJNÝM OKULÁREM GALILEOVY (HOLANDSKÉ) S ROZPTYLNÝM OKULÁREM PRŮMĚR OKULÁRŮ 1,25 inch (31,8 mm) OD R JOHN A. BRASHEAR, PITTSBURGH, USA (S&T4/2005)

17 ZÁKLADNÍ PARAMETRY OPTICKÝCH ELEMENTŮ
ZA PŘÍKLAD NECHŤ SLOUŽÍ SPOJNÁ ČOČKA: INDEX LOMU SKLA n POLOMĚR KŘIVOSTI r STŘED KŘIVOSTI C OHNISKO F ´ OHNISKOVÁ VZDÁLENOST f ´ PRŮMĚR D Popis spojky a rozptylky, základní optické parametry, změna lámavosti čočky.

18 ZOBRAZENÍ REÁLNOU OPTICKOU SOUSTAVOU
IDEÁLNÍ OPTICKÁ SOUSTAVA ZOBRAZUJÍCÍ BOD V BOD NEEXISTUJE! EXISTUJE NANEJVÝŠ OPTICKÁ SOUSTAVA FYZIKÁLNĚ DOKONALÁ ZOBRAZÍ BOD V ROZPTYLOVÝ KROUŽEK O POLOMĚRU r  0. OPTICKÉ VADY A NEKLID ATMOSFÉRY DÁLE DEFORMUJÍ A ZVĚTŠUJÍ.

19 PRINCIP DALEKOHLEDU PODMÍNKA TELECENTRICITY AFOKÁLNÍ SOUSTAVA ZVĚTŠENÍ DALEKOHLEDU – NENÍ NEJDŮLEŽITĚJŠÍ! I. Z = f ´OB/ f´ OK Z = D OB / D OK OHNISKOVÁ ROVINA

20 BRÝLOVÝ DALEKOHLED Z = f ´OB/ f´ OK

21 ROZLIŠOVACÍ SCHOPNOST DALEKOHLEDU y
ZÁVISÍ NA PRŮMĚRU OBJEKTIVU DOB RESP. NA OHYBU SVĚTLA NA JEHO OBJÍMCE. DALEKOHLED ZOBRAZÍ DVA BLÍZKÉ BODY ODDĚLENĚ JESTLIŽE JEJICH ÚHLOVÁ VZDÁLENOST DOSAHUJE ALESPOŇ HODNOTY Y [ ´´] = 120 / D OB [ mm ]

22 UŽITEČNÉ ZVĚTŠENÍ „Z“ DALEKOHLEDU
ÚHEL ROZLIŠENÝ OBJEKTIVEM DALEKOHLEDU O PRŮMĚRU D OB [mm] MÁ BÝT DALEKOHLEDEM ZVĚTŠEN TAK, ABY PADL DO ROZLIŠOVACÍ MEZE POZOROVATELOVA OKA, TJ. V MEZÍCH 1´ AŽ 4 ´. 60 ´ ´ £ Z . y £ ´ ´ 60 ´ ´ £ Z . 120/ D OB £ ´ ´ III. D OB / 2 £ Z £ 2 D OB Z = D OB

23 HVĚZDNÁ VELIKOST (MAGNITUDA)
- 26,6 mag SLUNCE - 12,6 mag MĚSÍC V ÚPLŇKU - 4,5 mag VENUŠE 0,1 mag VEGA 15 mag PLUTO 6 mag LIMIT LIDSKÉHO OKA 30 mag - NEJSLABŠÍ HVĚZDY SLEDOVATELNÉ CCD DETEKTORY

24 TEORETICKÝ DOSAH DALEKOHLEDU V MAGNITUDÁCH
m viz = 6,5 + [ (1 – k) D2ob / d2O] Dob – PRŮMĚR OBJEKTIVU V mm Do - PRŮMĚR ZORNICE OKA V mm ( cca 6 ) k - ZTRÁTY NA OPTICKÝCH PLOCHÁCH (JEDNO ROZHRANÍ BEZ ANTIREFLEXNÍ VRSTVY cca – 7 % )

25 TYPY DALEKOHLEDŮ: (1)- REFRAKTOR, (2) – NEWTON, (3) –CASSEGRAIN, (4) - COUDÉ, (5) – SCHMIDT (korekční deska na kulovou vadu), (6) –MAKSUTOV (meniskus redukuje kulovou vadu, astigmatismus, komu, uzavírá tubus). (1) - DIOPTRICKÝ, (2)+(3)+(4) – KATOPTRICKÝ, (5) + (6) - KATADIOPTRICKÝ

26

27 OKULÁRY HUYGENS - PRO NÍZKOSVĚTELNÉ DALEKOHLEDY 1:15
RAMSDEN - PRO 1:10, LÉPE KORIGOVANÁ KULOVÁ VADA KELLNER - 1:6, LEPŠÍ KOREKCE BAREVNÉ VADY PLOSSL - 1:4,5, VELMI DOBŘE KORIGOVANÝ, NEJPOUŽÍVANĚJŠÍ mm ( PLANETY A MĚSÍC) A 20 mm (DEEP-SKY) ABBÉ NEBOLI ORTHOSKOPICKÝ - MINIMÁLNÍ ZKRESLENÍ ERFLE - 1:5, ŠIROKOÚHLÝ AŽ 70 O

28 REFRAKTORY + JAKOST OBJEKTIVU SE S ČASEM NEMĚNÍ
CENTROVÁNÍ OBJEKTIVU JE STÁLEJŠÍ UZAVŘENÁ KONSTRUKCE MEZI OBJEKTIVEM A OKULÁREM NENÍ POMOCNÁ PLOCHA ZNEHODNOCUJÍCÍ KVALITU OBRAZU - BAREVNÁ VADA ABSORPCE SVĚTLA ODRAZY SVĚTLA NA PLOCHÁCH DLOUHÝ TUBUS

29 REFLEKTORY + PLNÁ ACHROMASIE OBJEKTIVU
RELATIVNÍ OTVOR AŽ 1:3, U REFRAKTORŮ JEN 1:15 KRÁTKÁ KONSTRUKCE MINIMÁLNÍ ZTRÁTY SVĚTLA I U VELKÝCH PRŮMĚRŮ JEDNODUŠŠÍ VÝROBA NA MATERIÁL NEJSOU KLADENY OPTICKÉ, ALE MECHANICKÉ POŽADAVKY - VYSOKÉ POŽADAVKY NA ODRAZNOU VRSTVU CITLIVOST NA TEPELNÉ I MECHANICKÉ DEFORMACE SLEPNUTÍ, NUTNÉ OBNOVOVÁNÍ VRSTVY NE VŽDY UZAVŘENÁ KONSTRUKCE POMOCNÁ ZRCADLA SNIŽUJÍ KVALITU

30 MONTÁŽ DALEKOHLEDŮ - AZIMUTÁLNÍ
JEDEN Z POHYBŮ DALEKOHLEDU SE DĚJE KOLEM VERTIKÁLNÍ OSY. RUČNÍ POINTOVÁNÍ OBTÍŽNÉ.

31 MONTÁŽ DALEKOHLEDŮ - PARALAKTICKÁ
NEBOLI (EKVATOREÁLNÍ) – POLÁRNÍ OSA MÍŘÍ K NEBESKÉMU PÓLU A DALEKOHLED SE KOLEM NÍ OTÁČÍ. DEKLINAČNÍ OSA JE NA NI KOLMÁ. RELATIVNĚ SNADNÁ POINTACE. VIDLICOVÁ NĚMECKÁ

32 CCD AUTOGUIDER VRCHOL SOUČASNÉ POINTOVACÍ TECHNIKY
AUTOGUIDER SLEDUJE POINTAČNÍ HVĚZDU A VYDÁVÁ POVELY KOREKČNÍM POHONŮM VYŽADUJE PRECIZNÍ MONTÁŽ BEZ VŮLÍ MINIMÁLNĚ ,- Kč

33 NĚKTERÉ PŘÍSLUŠENSTVÍ
… A TAKÉ TŘEBA OBYČEJNÁ DRÁTĚNÁ SPOUŠŤ!

34 JE VAŠÍM PŘÁNÍM VYROBIT SI DALEKOHLED DO PRŮMĚRU 250 mm?
ZORNÉ POLE REFLEKTORU JE MENŠÍ REFLEKTOR DÁVÁ U PLOŠNÝCH PŘEDMĚTŮ BRILANTNĚJŠÍ OBRAZ REFLEKTOR JE KRATŠÍ NEŽ REFRAKTOR STEJNÉHO PRŮMĚRU REFLEKTOR LZE ZHOTOVIT I AMATÉRSKY PŘI VLASTNÍ VÝROBĚ VÍTĚZÍ REFLEKTOR!

35 Z = D OB / D´ OK = f´OB / f´ OK Y[´´] = 120 / D´ OB Z £ 2 D OB ,
JE VAŠÍM PŘÁNÍM ZAKOUPIT SI DALEKOHLED? PAK POSTAČÍ PRŮHLEDNÉ PRAVÍTKO, ZNALOST TŘÍ VZTAHŮ, … Z = D OB / D´ OK = f´OB / f´ OK Y[´´] = 120 / D´ OB Z £ 2 D OB , kde D OB , D´ OK , f ´ob, f ´ok je v mm.

36 …, ZNALOST BUDOUCÍHO VYUŽITÍ DALEKOHLEDU A PENÍZE !
aneb KATEGORIE DALEKOHLEDŮ

37 KATEGORIE ZVANÁ HYPERMARKET, OBJEKTIV OD 50 DO 80 mm
ACHROMATICKÉ REFRAKTORY A JEJICH BAREVNÁ VADA VÝJIMEČNĚ REFLEKTORY NEWTONOVA TYPU OBJEKTIVY DOBRÉ PLASTOVÉ NEMATNĚNÉ A NEKVALITNÍ OKULÁRY 0,96“!!! VHODNÉ PRO SLUNCE ( S FILTREM), MĚSÍC, PLANETY, HVĚZDOKUPY, JAKO POINTÉRY OBVYKLE NELZE ROZŠÍŘIT O DALŠÍ PŘÍSLUŠENSTVÍ, AZIMUTÁLNÍ MONTÁŽ PODDIMENZOVANÉ HLINÍKOVÉ STATIVY.

38 II. KATEGORIE - REFRAKTORY S OBJEKTIVY 80 – 100 mm
BAREVNÁ VADA ROSTOUCÍ S PRŮMĚREM A ZVĚTŠENÍM MOŽNÉ I VELMI DRAHÉ APOCHROMATY VHODNÉ PRO MĚSÍC, PLANETY, DVOJHVĚZDY, HVĚZDOKUPY OBLÍBENÉ JSOU 90/910 mm, /1000 mm NEBO 100/500 mm, /600 mm (ŠIRŠÍ ZORNÉ POLE).

39 III. KATEGORIE - REFLEKTORY S OBJEKTIVY DO 150 mm
NAPŘ. NEWTON 114/500mm; 114/900mm;114/1000mm KULOVÁ PLOCHA (PARABOLIZACE do průměru 150 mm není nutná) OBČAS I PARALAKTICKÁ MONTÁŽ S MOŽNOSTÍ HODINOVÉHO STROJE TRANSPORTOVATELNÉ, NEDOSTATEČNÉ STATIVY NA FOTO DVA TŘÍČOČKOVÉ OKULÁRY, POINTÉR VHODNÉ PRO MLHOVINY, GALAXIE, I MĚSÍC A HVĚZDY. PRO PLANETY KRÁTKOOHNISKOVÝ OKULÁR.

40 IV. KATEGORIE - REFLEKTORY S OBJEKTIVY cca 150 mm
NAPŘ. NEWTON S OBJEKTIVEM O PRŮMĚRU 150/750 mm - PARABOLIZACE OD 150 mm NUTNÁ - PŘI DANÉ SVĚTELNOSTI V OKRAJÍCH PATRNÁ ALE NE KRITICKÁ KOMA (ŠIROKÝ A ŠIKMÝ SVAZEK) - MONTÁŽ VHODNÁ PRO JEDNODUCHÉ FOTO - ROZŠÍŘITELNÁ KONSTRUKCE - KRÁTKOOHNISKOVÉ OKULÁRY UMOŽNÍ POZOROVÁNÍ PLANET.

41 V. KATEGORIE REFLEKTORY S OBJEKTIVY NAD 150 mm
- PARABOLIZACE OD 150 mm NUTNÁ PARALAKTICKÁ MONTÁŽ VHODNÁ I PRO SLOŽITĚJŠÍ PRÁCE ČASTO PEVNÝ STATIV TYP SKLA (PYREX) MIN. ROZMĚROVÉ ZMĚNY S TEPLOTOU - BOHATĚ ROZŠÍŘITELNÁ KONSTRUKCE

42 VI. VYŠŠÍ KATEGORIE REFLEKTORY - PARABOLIZACE OD 150 mm NUTNÁ,
- OBVYKLE NA PARALAKTICKÉ MONTÁŽI VHODNÉ PRO SLOŽITĚJŠÍ PRÁCE - BOHATĚ ROZŠÍŘITELNÁ KONSTRUKCE - ELEKTRONICKY NAVÁDĚNÉ SYSTÉMY

43

44 UŽITEČNÉ ODKAZY www.dalekohledy.cz www.astroforum.shodam.cz
web stránky firem (např. MEADE, CELESTRON, TELE VUE, ORION) V. A J. ERHARTOVÉ, AMATÉRSKÉ ASTRONOMICKÉ DALEKOHLEDY, SNTL 1989 N. N. MICHELSON, OPTIČESKIJE TĚLESKOPY, TĚORIJA I KONSTRUKCIJA, NAUKA 1976

45 KONEC

46 NÁZVOSLOVÍ S PŘEKLADEM!!!
SLOVA TELESKOP A MIKROSKOP ÚDAJNĚ POCHÁZEJÍ OD ŘEKA DEMISCIANA, KTERÝ V ROCE 1618 VYDAL SPIS HIERONYMUS SIRTURUS POD NADPISEM TELESCOPIUM S. ARS PERFICIENDI NOVUM ILLUD GALILEI VISORUM INSTRUMENTUM AD SIDERA. ARS-ZRUČNOST,UMĚNÍ, ILLUDO-HRAVĚ HÁZÍM, PERFICIO-ZHOTOVUJI, PROVÁDÍM, SIDUS-HVĚZDA, VISO,VISERA-PROHLÍŽÍM: HVĚZDÁŘSTVÍ JE OBOR K POZNÁVÁNÍ JAK GALILEO POMOCÍ DALEKHLEDU ZKOUMAL HVĚZDNOU OBLOHU.

47 TRIEDR DO POSLEDNÍHO ŠROUBKU

48 POHONY DALEKOHLEDŮ – POSUVY, HODINOVÉ STROJE
JAKO PRVNÍ NAVRHL POHON ASTRONOMICKÉHO DALEKOHLEDU HODINOVÝM STROJEM. JEHO VYNÁLEZ NEPOKOJE - SETRVAČNÍKOVÉHO KOLEČKA SPOJENÉHO SE SPIRÁLNÍ VLÁSKOVOU PRUŽINOU DO ROVNOVÁŽNÉ POLOHY, UMOŽNIL VÝROBU PŘENOSNÝCH A KAPESNÍCH HODINEK.

49 HISTORIE DALEKOHLEDU Hvězdářský dalekohled, jehož otcovství se připisuje anglickému fyzikovi Isaacu Newtonovi ( ), používali již staří Asyřané před téměř 3000 lety k pozorování nebe, aby mohli sestavovat horoskopy na základě pohybů hvězd. Upozornil na to odborník na asyrskou civilizaci z římské univerzity La Sapienza Giovanni Pettinato. Své odhalení založil na archeologických artefaktech uchovávaných po desetiletí v Britském muzeu v Londýně. Studoval především čočku z horského křišťálu a klínopisné tabulky z novoasyrského období (1000 až 620  př.n.l.), objevené v královském archivu. V těchto dokumentech, pocházejících z roku 750 př.n.l., jsou zmiňovány "čočky se zlatou rourou" a dále se v nich píše, že "sloužily ke zvětšení zřítelnice". To všechno přivedlo Pettinata k tomu, aby je označil za autentické dalekohledy a předchůdce hvězdářského dalekohledu sestaveného Newtonem v roce 1671. Ve studii nazvané Nebeské písemnictví Pettinato zahrnuje i svědectví A. Kryaly, odborníka z fyzikální fakulty Arizonské university (USA), který již v 60. letech vytvořil hypotézu, že v Babylonu existovaly dalekohledy.

50 DALŠÍ MONTÁŽE

51 RELATIVNÍ OTVOR DALEKOHLEDU
JE POMĚR PRŮMĚRU OBJEKTIVU D A OHNISKOVÉ VZDÁLENOSTI f ´ RO = 1/c = D / f ´. OBVYKLE SE UVÁDÍ JAKO POMĚR 1 : 2, 1:4, 1 : 15 apod. ČÍM JE SVĚTELNOST VYŠŠÍ, TÍM KRATŠÍ JE DALEKOHLED A OBRAZ V OHNISKOVÉ ROVINĚ JASNĚJŠÍ. PLOŠNÉ (1:4) A BODOVÉ (1:15) PŘEDMĚTY. F F 1 4 2

52 SPEKTRÁLNÍ CITLIVOST OKA
Za soumraku: je citlivost oka posunuta ke kratším vln. délkám - vnímáme nejdříve modrou barvu a až pak červenou -Purkyňův jev.

53 OPTICKÁ SOUSTAVA OKA Optickou soustavu oka tvoří rohovka, oční mok, čočka, sklivec. Výsledný obraz vzniká na sítnici.

54 SPEKTRÁLNÍ CITLIVOST OKA
Za soumraku: je citlivost oka posunuta ke kratším vln. délkám - vnímáme nejdříve modrou barvu a až pak červenou -Purkyňův jev.

55 MAGNITUDA

56

57 KUPUJETE DALEKOHLED? NECHTE SI RADIT, TO NEMŮŽE NIKDY VADIT…
© JIŘÍ PRUDKÝ, LIDOVÁ HVĚZDÁRNA V PROSTĚJOVĚ, PŘÍSPĚVKOVÁ ORGANIZACE, 2004 Zahájení, představení lektorů, obsah večera (anatomie oka s akcentovanými světlocitlivými prvky sítnice, oko- jeho vady a korekce, „technická data“ oka, rozlišovací schopnost oka, citlivost oka).