Vila prvního československého předsedy vlády Karla Kramáře tvoří bezesporu nepřehlédnutelnou dominantu letenského panoramatu. Pro její stavbu si Kramář.

Prezentace na téma: "Vila prvního československého předsedy vlády Karla Kramáře tvoří bezesporu nepřehlédnutelnou dominantu letenského panoramatu. Pro její stavbu si Kramář."— Transkript prezentace:

1

2 Vila prvního československého předsedy vlády Karla Kramáře tvoří bezesporu nepřehlédnutelnou dominantu letenského panoramatu. Pro její stavbu si Kramář vybral pozemek na Baště sv. Tomáše. Za slib, že budova bude jednopatrová a bude tvořit esteticky vhodný doplněk k Pražskému hradu, zde získal od pražské obce parcelu o rozloze více než 12000 m 2. Realizací domu pověřil vyhlášeného a všeobecně uznávaného architekta Friedricha Ohmanna, který projekt ochotně přizpůsobil představám zadavatele, respektive jeho manželky Naděždy Abrikosové.

3 Stavební práce začaly v roce 1911. Budova o rozloze 700 m 2 měla celkem 56 místností, z nichž valná většina sloužila reprezentačním účelům. Vedle soukromých ložnic a pracoven zde bylo několik jídelen, salonů, hal, hostinských pokojů a kulečníková síň. Hospodářské zázemí domu tvořilo osm sklepů, vlastní sklad benzínu, žehlírna a odsávač prachu. Vila měla své lázně, domácí výtah a podobné vymoženosti zpříjemňující život náročných majitelů. Ti zde chtěli pobývat 6 - 7 měsíců v roce a jejich sídlo mělo být přehlídkou luxusu. Pověstná byla například Kramářova pracovna se 7,5 m vysokým stropem vybavená psacím stolem potaženým buvolí kůží. Náročné byly i stavební úpravy okolí, kde se budovaly skleníky, domek pro zahradníka, tenisové hřiště a park. Z architektonického hlediska je vila obtížně zařaditelná, neboť novobarokní sloh doplňují typické secesní prvky.

4 Dne 15. května 1915 se manželé konečně nastěhovali, ale potěšení z nového domu si dopřáli pouze několik dní. Dne 21. května 1915 byl Karel Kramář zatčen a o rok později odsouzen ve Vídní k trestu smrti za velezradu. Až do roku 1917, kdy se díky císařské amnestii vrátil do Prahy, zůstala vila osiřelá. Přibližně v téže době přišli Kramářovi o své sídlo na Krymu, a tak se jim pražská víla stala skutečným domovem. V roce 1938, po smrti bezdětných manželů, přešel objekt do vlastnictví Společnosti Karla Kramáře, která vilu pronajala Národní galerii. V roce 1949 převzalo nemovitost i s vnitřním vybavením Národní muzeum, ale už za tři roky se budova dostala do správy Úřadu předsednictva vlády. V letech 1991 - 1993 proběhla celková rekonstrukce a od roku 1998 slouží vila jako rezidence předsedy vlády České republiky.

5 Interiér vily

6 Vila z venčí

7 Obyvatelé vily : Karel Kramář Miloš Zeman Vladimír Špidla Stanislav Gross Jiří Paroubek Mirek Topolánek