Makroekonomický vývoj, exportní sektor a aktuální vývoj ve finančním sektoru - předběžné zhodnocení dopadů Bankovní unie Vladimír Tomšík viceguvernér X.

Prezentace na téma: "Makroekonomický vývoj, exportní sektor a aktuální vývoj ve finančním sektoru - předběžné zhodnocení dopadů Bankovní unie Vladimír Tomšík viceguvernér X."— Transkript prezentace:

1 Makroekonomický vývoj, exportní sektor a aktuální vývoj ve finančním sektoru - předběžné zhodnocení dopadů Bankovní unie Vladimír Tomšík viceguvernér X. Exportní fórum 5. dubna 2013

2 Část 1 - Makroekonomický vývoj a exportní sektor
Plán prezentace Část 1 - Makroekonomický vývoj a exportní sektor Zahraniční vývoj a jeho dopady Vývoj domácí ekonomiky Obchodní bilance ČR Prognóza ČNB Část 2 – Aktuální vývoj ve finančním sektoru - předběžné zhodnocení dopadů Bankovní unie

3 Makroekonomický vývoj a exportní sektor
Plán prezentace Makroekonomický vývoj a exportní sektor Zahraniční vývoj a jeho dopady Vývoj domácí ekonomiky Obchodní bilance ČR Prognóza ČNB

4 Globální ekonomický výhled na rok 2013
Poznámka: EA – eurozóna, DE – Německo, US – Spojené státy, JP – Japonsko, CN – Čína, IN – Indie, BR – Brazílie, RU – Rusko. Velikost jednotlivých bodů znázorňuje velikost země / regionu podle nominálního HDP v amerických dolarech v roce Barva bodů je přiřazena podle očekávané nezaměstnanosti v roce Šedá barva je předpověď CF (HDP, inflace) a Bloomberg (cena ropy) z předchozího měsíce. Zdroj: Bloomberg, Consensus Economics, EIU

5 Vazba českého průmyslu na německý průmysl
Průmyslová produkce ve strojírenství (mzr., v %) Zdroj: Datastream Po propadu v roce 2009 vazba mezi českým a německým strojírenským průmyslem vzrostla.

6 Ekonomická aktivita v eurozóně a Německu
Příspěvky složek k meziročnímu růstu HDP (v p.b.) Ekonomika eurozóny klesá již čtyři čtvrtletí v řadě. Nicméně Německo zatím dosahuje mírně kladného ekonomického růstu. Růst HDP v eurozóně je stimulován výhradně čistým vývozem. Proti tomu působí zejména pokles investic a zásob a také pokles soukromé spotřeby (což zatím neplatí pro Německo).

7 Výhledy HDP v eurozóně a Německu
Poznámka: Legenda zobrazuje údaje o poslední předpovědi ve formátu „Zdroj, rok/měsíc“ zveřejnění předpovědi. HIST je historická hodnota. ECB a Fed: střed intervalu. Šipka signalizuje směr revize nově publikované předpovědi. Není-li šipka uvedena, nová předpověď nebyla dostupná v minulém měsíci ani tento měsíc k datu uzávěrky. Hvězdička označuje prvně publikovanou předpověď pro daný rok. Zdroj: CF, MMF, OECD, ECB, Fed, DBB, BOJ, výpočty ČNB. Výhledy pro rok 2013 nejsou příliš příznivé, ekonomické oživení je očekáváno až v roce 2014

8 Makroekonomický vývoj a exportní sektor
Plán prezentace Makroekonomický vývoj a exportní sektor Zahraniční vývoj a jeho dopady Vývoj domácí ekonomiky Obchodní bilance ČR Prognóza ČNB

9 Inflace na počátku letošního roku klesla mírně pod 2% cíl ČNB.
Vývoj inflace Struktura meziroční inflace (v %, resp. p.b.) Inflace na počátku letošního roku klesla mírně pod 2% cíl ČNB. Domácí ekonomika nevytváří poptávkové inflační tlaky. Korigovaná inflace bez PH, tvořící 54 % spotřebního koše, je stále záporná (od 7/2009 !) – „korigovaná deflace bez PH“. Růst inflace je kromě změn DPH tažen hlavně vývojem regulovaných cen a cen potravin. To je do značné míry odrazem růstu cen komodit ve světě a oslabení kurzu k euru i dolaru v nedávné minulosti. Headlines Jak dopadlo dnešní hlasování bankovní rady víte, přesto mi dovolte pro účely pořizovaného audiovizuálního záznamu připomenout, že ...

10 ČNB během roku 2012 celkem třikrát snížila měnověpolitické sazby.
Měnová politika ČNB Měnověpolitické úrokové sazby (v %) ČNB během roku 2012 celkem třikrát snížila měnověpolitické sazby. Ty se tak dostaly na svou „technickou nulu“. Nízké sazby odrážejí útlum ekonomické aktivity, včetně dopadů fiskální konsolidace a zpomalení zahraniční poptávky, a rovněž mimořádně nízké úrokové sazby v eurozóně. Headlines Jak dopadlo dnešní hlasování bankovní rady víte, přesto mi dovolte pro účely pořizovaného audiovizuálního záznamu připomenout, že ...

11 Domácí ekonomická aktivita
V průběhu roku 2012 se prohloubil ekonomický pokles. Setrvale kladné příspěvky v loňském roce vykázal pouze čistý vývoz. Výrazně záporný je příspěvek spotřeby domácností a v závěru roku i fixních investic. To je důsledek slabé zahraniční poptávky, domácí fiskální konsolidace a přetrvávající nejistoty.

12 Indikátory důvěry Celkový indikátor důvěry se v posledních měsících jen lehce zvyšuje vlivem zlepšujícího se spotřebitelského sentimentu, který se navrací z déletrvajících velmi nízkých hodnot („zmírnění pesimismu“). V rámci jednotlivých indikátorů důvěry mají nejvíce záporná salda odpovědí stavebnictví, spotřebitelé a průmysl.

13 Od druhé poloviny roku 2012 však pozorujeme zpomalení.
Vývoj v průmyslu Průmysl byl donedávna hlavním tahounem ekonomiky – těžil z vývoje v Německu. Od druhé poloviny roku 2012 však pozorujeme zpomalení. Meziroční dynamika průmyslové produkce je v posledních měsících záporná (sez.oč.)

14 Vývoj v průmyslu – nové zakázky
Vývoj tuzemských zakázek je nepříznivý už od roku 2011 a souvisí mimo jiné s fiskální konsolidací. Od druhého pololetí loňského roku se však zhoršují i zahraniční zakázky, ty na přelomu let 2012 a 2013 meziročně propadaly o 10%.

15 Vývoj na trhu práce – zaměstnanost
Příspěvky k růstu přepočteného počtu zaměstnanců Zaměstnanost v loňském roce rostla jen mírně a počet odpracovaných hodin klesal, takže při přepočtu na plný úvazek se zaměstnanost snížila. Útlum na trhu práce se projevoval i nízkým růstem nominálních mezd (s výjimkou vlivu daňové optimalizace v závěru roku).

16 Vývoj na trhu práce – nezaměstnanost a volná místa
Míra nezaměstnanosti se pozvolna zvyšuje a odráží tak pozvolný útlum na trhu práce. Odráží se v ní slábnoucí výkon ekonomiky a růst pracovní síly. Počet volných pracovních je z dlouhodobého pohledu nízký. Počet registrovaných nezaměstnaných dosahuje jedné z historicky nejvyšších hodnot.

17 Makroekonomický vývoj a exportní sektor
Plán prezentace Makroekonomický vývoj a exportní sektor Zahraniční vývoj a jeho dopady Vývoj domácí ekonomiky Obchodní bilance ČR Prognóza ČNB

18 Obchodní bilance ČR – teritoriální pohled
Teritoriální struktura obchodní bilance ČR (přeshraniční statistika, mld. Kč) Zdroj: ČSÚ Během posledního desetiletí se ČR změnila z čistého importéra na čistého exportéra. Obchodní přebytek s Německem dosáhl v roce 2012 cca 85 % celkového přebytku obchodní bilance.

19 Obchodní bilance ČR – zbožová struktura
Roční klouzavé úhrny obchodní bilance podle SITC (vybrané skupiny, v mld. Kč) Skupina „stroje“ nejvíce přispívá k celkovému přebytku obchodní bilance

20 Obchodní bilance u strojů a dopravních prostředků
Meziroční změny salda skupiny SITC 7 - Stroje a dopravní prostředky (v mld. Kč) Nicméně od roku 2012 je patrné meziroční zpomalování růstu přebytku této zbožové skupiny.

21 ČR v konkurenci ostatních středoevropských zemí
Podíl exportu ČR do Německa na celkovém exportu středoevropských zemí do Německa během krize postupně narůstal, a to i při posilujícím trendu koruny vůči měnám těchto zemí.

22 Makroekonomický vývoj a exportní sektor
Plán prezentace Makroekonomický vývoj a exportní sektor Zahraniční vývoj a jeho dopady Vývoj domácí ekonomiky Obchodní bilance ČR Prognóza ČNB

23 Meziroční růst HDP (v %)
Prognóza HDP Meziroční růst HDP (v %) HDP se letos sníží v důsledku výrazného zpomalení zahraniční poptávky a pokračující fiskální konsolidace. K oživení růstu HDP dojde od druhé poloviny letošního roku v návaznosti na oživení zahraniční poptávky a později i odeznění vlivu domácí fiskální konsolidace. HDP znatelněji vzroste až v roce 2014. Nová data ukazují na o něco výraznější pokles HDP (-1,7 % v 4Q/2012) Inflace je na prognóze stabilní a pohybuje se poblíž 2% inflačního cíle. Měnověpolitická inflace, tj. inflace očištěná o primární dopady změn nepřímých daní, vzroste z prosincové hodnoty 1,1 % směrem k cíli již na začátku letošního roku. V roce 2010 prognóza předpokládá růst HDP ve výši 2,4 %. V letošním roce však růst dočasně zpomalí (na 1,6 %). Toto zpomalení bude způsobeno fiskální restrikcí, výpadkem investic do výstavby solárních elektráren a do zásob a zpomalením růstu zahraniční ekonomické aktivity. Nominální měnový kurz na horizontu prognózy mírně posiluje zejména vlivem nízkého výhledu zahraničních sazeb na kratším konci prognózy, v jehož důsledku bude po většinu prognózovaného období přetrvávat kladný úrokový diferenciál. Svoji roli ale hraje i příznivý výhled výkonové bilance na rok 2011, pokles rizikové prémie vlivem fiskální konsolidace a obnovení reálné konvergence od roku 2012. Úrokové sazby jsou od 4.čtvrtletí t.r. zejména vlivem zahraničního vývoje oproti minulé prognóze mírně vyšší. Umístění v 1.SZ: strana 1-2, podrobněji též strany 6-13

24 Prognóza investic a reálné spotřeby
Celkové investice i fixní investice budou letos stále ještě klesat, slabý růst se očekává až v roce 2014 v souvislosti s oživením zahraniční poptávky i domácích vládních investic (obnovení realizace projektů z EU fondů). Spotřeba domácností bude letos ještě klesat a oživí až v roce 2014, stejně jako spotřeba vlády.

25 Prognóza zahraničního obchodu
Dynamika zahraničního obchodu postupně zpomaluje vlivem ochabující zahraniční poptávky (4. čtvrtletí 2012 zaostalo za prognózou). Tempa růstu vývozu i dovozu zrychlí ve druhé polovině roku 2013, následně se znovu zvýší příspěvky čistého vývozu k růstu HDP.

26 Prognóza trhu práce Celková zaměstnanost se bude snižovat, míra nezaměstnanosti vzroste. Pozvolný obrat k lepšímu nastane až od poloviny roku 2014. Růst mezd v podnikatelském sektoru bude od roku 2013 zvolna zrychlovat, mzdy v nepodnikatelské sféře porostou jen mírně.

27 Prognóza inflace ze Zprávy o inflaci I/2013
Celková inflace se bude v letošním roce pohybovat poblíž 2% cíle ČNB, po odeznění vlivu změny DPH klesne v roce 2014 mírně pod cíl.

28 Prognóza měnověpolitické inflace
Meziroční inflace bez primárního vlivu změn nepřímých daní (v %) Headlines Jak dopadlo dnešní hlasování bankovní rady víte, přesto mi dovolte pro účely pořizovaného audiovizuálního záznamu připomenout, že ... Měnověpolitická inflace se bude na celém horizontu prognózy nacházet v dolní polovině tolerančního pásma cíle ČNB. Aktuální únorová hodnota MP inflace je oproti prognóze mírně nižší.

29 Prognóza kurzu CZK/EUR (čtvrtletní průměry) Nominální měnový kurz bude po stabilitě na průměrné hodnotě 25,50 v 1.Q/2013 jen velmi mírně posilovat. Na oslabení kurzu působí utlumená zahraniční poptávka, v opačném směru nízký výhled zahraničních úrokových sazeb a klesající schodek běžného účtu platební bilance. Headline: Cena ropy je v obou letech vyšší. Komodty jsou aktuálně hlavním zdrojem inflačních tlaků. Nejedná se přitom jen o ropu, ale i o ceny kovů, potravinářských surovin apod. Detaily: - Cena ropy Brent: ve srovnání se 7.SZ je lednový výhled vyšší – v roce o 9 USD/barel (tj. o 10,4 %) a v roce 2012 o 6,9 USD/barel (tj. o 7,7 %). Kurz USD/EUR: ve srovnání se 7.SZ je lednový výhled dolaru v roce shodný a v roce 2012 o 2 centy (tj. o 1,5 %) slabší. Umístění v 1.SZ: strana 5

30 Prognóza úrokových sazeb
3M PRIBOR (v %) Headline: Očekávaný vývoj v eurozóně se oproti předchozí prognóze výrazně nemění. Růst oproti roku 2010 zpomalí (byť se výhled nepatrně zvyšuje). Výhled inflace se pro letošní rok zvyšuje kvůli vysokým cenám komodit. Úrokové sazby postupně porostou. Detaily: - Spotřebitelské ceny v eurozóně: ve srovnání se 7.SZ (CF10) jsou dle výhledu CF1 vyšší - v roce o 0,2 p.b. a v roce 2012 o 0,1 p.b. - Ceny průmyslových výrobců v eurozóně: ve srovnání se 7.SZ jsou dle výhledu CF1 v roce 2011 o 0,4 p.b. vyšší (vliv cen komodit), v roce 2012 jsou naopak o 0,2 p.b. nižší. - HDP v eurozóně: ve srovnání se 7.SZ je růst dle výhledu CF1 vyšší - v letech 2010 a 2011 o 0,2 p.b. a v roce 2012 o 0,1 p.b. 3M EURIBOR: ve srovnání se 7.SZ je lednový výhled v roce 2011 shodný, v roce 2012 je o 0,3 p.b. vyšší. Umístění v 1.SZ: strana 4-5 S prognózou je konzistentní mírný pokles tržních úrokových sazeb a jejich následný růst až od poloviny roku 2014.

31 Shrnutí Česká ekonomika se nachází v recesi, trh práce v mírném útlumu. Klesají zejména spotřeba domácností a investice. Vlivem zpomalení zahraniční poptávky výrazně klesl i dosud kladný příspěvek čistého vývozu. Oživení ekonomiky přijde ve druhé polovině r a především v r Míra nezaměstnanosti bude v nejbližších měsících pokračovat v pozvolném růstu, růst mezd zůstane relativně nízký. Inflace se bude letos pohybovat okolo 2% cíle ČNB, když hlavním zdrojem inflace budou daňové změny, regulované ceny a v 1. pololetí i potraviny. Měnověpolitická inflace bude na celém výhledu setrvávat ve spodní polovině tolerančního pásma 2% cíle. Kurz koruny bude dle prognózy jen velmi slabě posilovat. Úrokové sazby ČNB dosáhly „technické nuly“, na níž budou drženy v delším horizontu, dokud nedojde k výraznému nárůstu inflačních tlaků. ČNB je nadále připravena použít devizové intervence v případě potřeby dalšího uvolnění měnové politiky.

32 Část 2 – Aktuální vývoj ve finančním sektoru - předběžné zhodnocení dopadů Bankovní unie

33 Struktura českého finančního sektoru
Pramen: ČNB Českému finančnímu sektoru jednoznačně dominují banky Celkový objem aktiv českého finančního sektoru je 5,6 bilionu korun

34 Vlastnická struktura českých bank
Pramen: ČNB Vlastnická struktura je z 94 % zahraniční vlastnictví Drtivá většina bank podniká prostřednictvím dcer svých mateřských společností (pobočky tvoří pouze 11,2 % celkových aktiv)

35 Heterogenita v rentabilitě bank a kvalitě úvěrů
Český bankovní sektor dlouhodobě patří k nejziskovějším v EU Rozdíly v podílech úvěrů v selhání způsobeny zejména odlišným vývojem ekonomik, odlišným vývojem cen nemovitostí a rozdílným podílem hypoték Pramen: ECB

36 Heterogenita poměru vkladů a úvěrů
Bankovní sektor v ČR má jako jeden z mála v EU více vkladů než úvěrů Pramen: národ. centrální banky, ECB

37 Jednotný Evropský bankovní dohled (v ECB)
4 pilíře Bankovní unie Jednotný Evropský bankovní dohled (v ECB) Společný Evropský systém pojištění vkladů Společný Evropský systém (fondy) pro restrukturalizaci bankovního sektoru Společná pravidla stanovena EBA (Single Rule Book)

38 První fáze bankovní unie - SSM
Prvním stavebním kamenem budoucí bankovní unie je vznik jednotného mechanismu dohledu pod hlavičkou ECB (SSM). Předběžnou dohodu o obecném přístupu k SSM odsouhlasili ministři financí EU dne (nařízení o SSM, novela nařízení o EBA). Vznik SSM především znamená přesun některých mikro- a makro-obezřetnostních pravomocí z národních orgánů dohledu na ECB s využitím zkušeností národních orgánů dohledu a delegováním některých úkolů na národní orgány dohledu. Pod pravomoc ECB budou spadat všechny banky se sídlem v eurozóně (cca bank), ale přímý dohled se bude týkat cca 140 „systémově významných“ bank, tj. cca 80% bankovních aktiv v EU (přesné hranice nastaveny v nařízení o SSM) a dále bank podporovaných z EFSF/ESM. ECB bude provádět přímý dohled bank a bankovních skupin (cca 150 bank se sídlem v eurozóně) • Banky s celkovými aktivy nad €30 mld • Banky reprezentující více než 20% domácího HDP (pokud aktiva < €5 mld) • nejdůležitější banky v každé zemi (pokud konkrétní okolnosti nestanoví jinak)

39 Nejbližší kroky po schválení SSM
Přípravná fáze na skutečný rozjezd přímého dohledu ECB potrvá cca jeden rok. Nutné dořešit rozdělení úkolů mezi ECB a národní orgány dohledu – v chodu. Nutné provést důkladný přezkum všech bank, které bude ECB přímo dohlížet – bude zahrnovat přezkum kvality aktiv a identifikaci tzv. „legacy assets“. Nutné dořešit interní oddělení dohledové funkce ECB od funkce monetární. ECB navrhne nominaci na předsedu Supervisory Board, kterou musí schválit EP a následně o ní rozhodnou členské státy EU (Rada ECOFIN).

40 Zbývající prvky bankovní unie
Dokončení prvních dvou stavebních kamenů bankovní unie (tj. CRD IV/CRR a SSM) v nejbližších týdnech – schválení v EP a Radě ECOFIN. Poté chybí dokončit tři z celkem pěti stavebních kamenů bankovní unie: 1. Vytvoření jednotného restrukturalizačního mechanismu (SRM) včetně vzniku jednotné restrukturalizační autority (SRA). Základem pro SRM bude směrnice BRRD zahrnující existenci společného fondu financovaného industrií Očekávané schválení BBRD cca v polovině r. 2013; návrh EK k SRA ve 2. pol. 2013 2. Vytvoření společného systému pojištění vkladů. Interakce mezi národními systémy pojištění vkladů a SRM Očekávané schválení směrnice DGS cca v polovině r. 2013 3. Umožnění přímé rekapitalizace bank z prostředků Evropského stabilizačního mechanismu (ESM).

41 Výhody pro země participující v SSM
Přerušení „bludného kruhu“ mezi solventností bank a dluhem států, ve kterých tyto banky působí, pomocí přímé rekapitalizace bank ze společného intervenčního mechanismu eurozóny (ESM) - vznik SSM byl podmínkou této přímé pomoci. Dohled úvěrových institucí uplatňován nezávislou dohledovou autoritou, koherentním způsobem pro všechny zúčastněné státy a napříč národními hranicemi. Očekávané zkvalitnění dohledu nad finančním sektorem pro některé státy eurozóny (jižní křídlo) a předpokládaná celková redukce intervencí k podpoře bank v eurozóně (centralizace stanovení a vynucení pravidel).

42 Rizika a nevýhody pro participující země
Doplnění Evropské měnové unie o quasi fiskální transferovou bankovní unii na principech povinné solidarity a tzv. skupinového zájmu velkých mateřských bank ovládajících finanční skupiny (povinná účast na vytváření společných fondů k ozdravění a restrukturalizaci bank, ESM, vnitroskupinové transfery), může podpořit stabilitu bankovních sektorů, ale za cenu: Fiskálních rizik Politických rizik (neodpovídá současnému politickému uspořádání v EU, kde není fiskální unie) Podpory morálního hazardu (náklady na selhání bank uhradí EU) Oslabení tlaku na strukturální reformy ekonomik Oslabení tlaku na strukturální reformy bankovních sektorů (příliš mnoho bank s nejistou životaschopností) Ztráty pravomocí národních dohledových a restrukturalizačních orgánů a jejich přirozené odpovědnosti za finanční stabilitu a bezpečné fungování finančního trhu

43 Rizika a nevýhody pro participující země - pokračování
Využití výhod (snížení transakčních nákladů) a potenciálních výhod jednotné měny (podpora hospodářského růstu optimální alokací kapitálu a práce v nízko inflačním prostředí) zůstane i po vytvoření bankovní unie velmi obtížným úkolem, protože bankovní unie neodstraní historicky a institucionálně dané příčiny divergence států eurozóny, tj.: Velké strukturální rozdíly mezi jádrem (SRN, Francie, Nizozemí atd.) a periferií eurozóny (Irsko, Řecko, Španělsko, Portugalsko) Asynchronnost hospodářských cyklů jednotlivých států eurozóny Rozdílné reakce ekonomik na vnější šoky (konkurenceschopnost) Rozdílné reakce ekonomik států eurozóny na změny úrokových sazeb (Národně specifické) mzdové a institucionální (podmínky najímání a propouštění) rigidity na trhu práce Značné bariéry pro mobilitu práce Rozdílné standardy fiskální discipliny Nedávnou historií prokázaná rozdílná míra ochoty dodržovat v zájmu stability a atraktivnosti společné měny smluvní závazky v průběhu (rozdílných) volebních cyklů

44 Výhody a nevýhody pro neparticipující země
Hlavní výhody: Podpora finanční stability eurozóny jako hlavního obchodního partnera Harmonizace postupů a nástrojů v oblasti dohledu nad finančním trhem Posílení mechanismů předcházení a řešení bankovních krizí Hlavní nevýhody: Prosazování pravidel pro celou EU vyhovující primárně zájmům SSM Riziko porušování rovného postavení subjektů na trhu, resp. podmínek hospodářské soutěže (podpora bank z ESM) Další potenciální rizika (viz další slide)

45 Rizikové faktory pro český bankovní sektor
ČNB bedlivě sleduje, vyhodnocuje a snaží se eliminovat tato potenciální rizika: Případné nevýhodné přesuny rizik, likvidity a aktiv tuzemských bank pod hlavičkou tzv. skupinového zájmu, tj. zájmu mateřské ovládající banky a jejího domovského orgánu dohledu na úkor veřejného zájmu ČR na stabilitě a bezpečném fungování našeho bankovního sektoru. Možné přenesení části břemena výdajů na stabilizaci finančních skupin zahraničních mateřských bank na tuzemského daňového poplatníka v případě krizové situace. Pokles důvěry vkladatelů a investorů v tuzemský bankovní sektor (jako důsledek institutu solidárních celounijních garančních nebo restrukturalizačních fondů). Potenciální přeměna českých dceřiných bank na pobočky.

46 Rizikové faktory pro český bankovní sektor – pokračování
„Gold-plating“, tj. posunutí významu EU regulatorních pravidel prostřednictvím pravidel pro fungování bankovní unie, které by mohly: Nadřadit zájem evropských mezinárodně činných bank a jiných finančních institucí ovládajících určitou finanční skupinu jako tzv. skupinový zájem nad národní zájem na zajištění stability a bezpečného fungování bankovního sektoru Omezit práva finálního rozhodování národního orgánu dohledu při: výkonu mikro-obezřetnostního bankovního dohledu nad bankami, které působí na jeho území výkonu makro-obezřetnostního dohledu nad stabilitou bankovního sektoru řešení případných krizových situací Oslabit zásady nenarušitelnosti jednotného evropského trhu Porušit podmínky volné hospodářské soutěže (např. diskriminací některých subjektů či států)

47 Lze se obávat, že současný vývoj povede k transferové unii.
Závěr Určitý model bankovní unie se jeví jako nutný v rámci eurozóny pro zajištění její stability. Lze se obávat, že současný vývoj povede k transferové unii. ČNB nevidí v současné době důvod k účasti ČR v bankovní unii. ČNB se bude nadále snažit eliminovat rizika spojená s návrhy dalších prvků bankovní unie. ČNB bude sledovat další vývoj v eurozóně, analyzovat výnosy/náklady pro český finanční systém a ekonomiku. K pochybnostem o modelu bankovní unie: Pravidla se mění (rychle) a zpravidla se nedodržují Politická rizika (občané necítí celoevropskou solidaritu v míře, která by je vedla k ochotě hradit náklady konsolidace bank v jiných zemích) Neustále se rozmazávají hranice a dále snaha projekt expandovat (skrytá politická celounijní agenda) včetně expanze na země mimo eurozonu Unchartered territory (nebylo prozkoumáno, jak projekt bude fungovat) V projektu bankovní unie se neklade dostatečný důraz na čištění trhu od nesolventních bank (potlačení tržních tlaků politickými prostředky a instituty) Nejasné dopady na konkureční prostředí

48 Bankovní unie optimální měnovou zónu z eurozóny nevytvoří
Závěr „One Size Fits All ?“ Bankovní unie optimální měnovou zónu z eurozóny nevytvoří

49 Děkuji Vám za pozornost! Vladimír Tomšík email: Vladimir.Tomsik@cnb.cz