BIVŠ – Břeclav, , Petr Musil

Prezentace na téma: "BIVŠ – Břeclav, , Petr Musil"— Transkript prezentace:

1 BIVŠ – Břeclav, 26.2.2010, Petr Musil
HOSPODÁŘSKÁ POLITIKA Téma č. 4: Vývoj praktické HOPO – intervencionismus a konzervatismus BIVŠ – Břeclav, , Petr Musil

2 Struktura: zrod moderní praktické HOPO
obecný vývoj intervencionistické a konzervativní etapy v praktické HOPO vývoj praktické HOPO ve vybraných zemích: USA UK Německo Japonsko

3 Vývoj praktické hospodářské politiky
počátky „hospodářské politiky“ – merkantilismus (15. – 18. století) intervencionistický směr – doktrína hromadění zlata v zemi období hospodářského liberalismu (18. – 1.třetina 20. stol.) – prakticky žádná HOPO – trh státní zásahy nevyžaduje zrod moderní HOPO – pod vlivem Velké hospodářské krize 30. let 20. stol. první ucelený HOPO program: New Deal – program F.D.Roosevelta na oživení US ekonomiky New Deal obsahoval opatření jak konzervativního tak intervencionistického rázu

4 Intervencionistická etapa praktické HP
důsledek Velké hospodářské krize ve 30. letech 20. stol. otřesena víra v samoregulační schopnosti trhů ale: jaké byly skutečné příčiny krize? skutečně šlo o selhání trhu? nebylo to důsledkem špatné hospodářské politiky? např. Friedman – VHK jako důsledek špatné politiky FEDu (srovnej se současnou finanční krizí) převaha názorů, které zdůrazňují aktivní zásahy státu do ekonomiky

5 Intervencionismus po WWII
praktická HP pod vlive neokeynesiánství především USA a UK v Evropě nejednotné zcela mimo stojí Německo (SRN) jinak různé (spíše národní) modifikace intervencionistické HP – např. Francie 60. léta – vrchol intervencionistické etapy – od poloviny 60. let převládla i v Německu Japonsko – specifický směr, tzv. „indikativní plánování“ centrálně plánované ekonomiky (CPE) – nejhrubší forma intervencionismu

6 Krize neokeynesiánství
podcenění úlohy peněz v ekonomice keynesiáství – předpoklad hospodářského výkonu pod Y*, ale: ke konci 60. let problém s inflačními tlaky – ekonomiky narážejí na své potenciály vyvrcholení v 70. letech – dva ropné šoky současný pokles Y a růst P – do té doby pouze pokud klesal Y, tak P také klesala – tzn. nový jev Phillipsova křivka přestala „fungovat“ podle tehdejší teorie neschopnost neokeynesiánské teorie najít vysvětlení

7 Konzervativní obrat v HP
objevuje se pojem jako „selhání vlády“ státní zásahy nejsou samospasitelné teoretické vysvětlení „slumpflace“ podávají monetaristé – zejména M. Friedman, E. Phelps, R. Lucas reinterpretace a rozšíření konceptu Phillipsovy křivky renesance kvantitativní teorie peněz a rovnice směny (M.V=P.Y) paralelně – ekonomie strany nabídky – A. Laffer 80. léta a první polovina 90. let – praktická HP ve znamení návratu ke konzervativním hodnotám

8 Hlavní rysy konzervativní HP
důraz na cenovou stabilitu (v souladu s doporučením monetaristů) snaha o omezení role státu v ekonomice deregulace a privatizace oddělení politické moci od odborových svazů důraz na osobní svobodu a zodpovědnost jedinců primárně za sebe sama snaha snižovat vládní výdaje a zejména výdaje sociální snižování daňové zátěže USA – Reagan (reaganomika), UK – Thatcherová (thatcherismus), GER - Kohl

9 Vývoj praktické HP v USA
Vývoj HDP, cenové hladiny (1929 = 100) a míry nezaměstnanosti v USA během Velké hospodářské krize Zdroj: Slaný et al. (2003)

10 Program New Deal 1933 – 1937 – program F.D.Roosevelta
spíše soubor opatření než ucelenou koncepci strukturální programy – na obnovu zemědělství a průmyslu: regulace konkurence, cen, rozsahu výroby, minimální mzdy apod. sociální programy – zavedení systému PAYG daňová reforma – daňová progrese podpora členství v odborech reforma bankovního systému – oddělení retailového a investičního bankovnictví federální pojištění vkladů reorganizace centrální banky regulace trhu cenných papírů programy veřejných prací

11 Program New Deal nepřinesl očekávanou obnovu US ekonomiky
předkrizové úrovně bylo dosaženo až v roce 1939 konečné oživení přišlo až se vstupem USA do WWII – výdaje na zbrojení rapidní růst vládních výdajů strmý pokles nezaměstnanosti

12 Hospodářské výsledky USA 1940-1945
Ukazatel 1940 1941 1942 1943 1944 1945 Růst HDP 8,8 17,1 18,5 16,4 8,1 -1,1 Nezaměstnanost 14,6 9,9 4,7 1,9 1,2 Federální výdaje (%HDP) 9,8 12,0 24,4 43,6 43,7 41,9 Výdaje na obranu (%HDP) 1,7 5,6 17,8 37,0 37,8 37,5 Saldo rozpočtu (%HDP) -3,0 -4,4 -14,3 -30,3 -22,8 -21,5 Federální dluh (%HDP) 52,4 50,4 54,9 79,1 97,6 117,5 Zdroj: Tomeš et al. (2008)

13 Vývoj poválečné HP v USA – 50. léta
krátkodobá konjunkturální politika – Truman, Eisenhower tzv. „stop and go policy“ snaha o aplikaci Keynesových myšlenek snaha aktivní hospodářskou politikou eliminovat hospodářský cyklus ve fázi konjunktury měl být uplatněn princip „stop“, ve fázi poklesu princip „go“ praktické problémy: časová zpoždění, neodhadnutí fáze cyklu, nedostatečná a opožděná statistická data přesto úspěšné období, ale spíše díky WWII – výrazný technologický pokrok se z vojenského sektoru dostal do sektoru civilního

14 USA – 60. léta přehodnocení „stop and go policy“
nově: politika automatického jemného ladění zaměření na střednědobý horizont tzv. „New Economics“ – Kennedy, Johnson vládní výdaje více systematizovány – již ne ad hoc opatření jako v 50. letech výdaje směřovány do programu Apollo, sociálních programů, investičních daňových úlev programy Medicare a Medicaid – hrazení zdravotní péče důchodcům a chudým měnová politika – po vzoru Keynese, tj. nízké úrokové sazby (politika levných peněz), ale: problém s narůstající inflací

15 USA – ropné šoky, 70. a 80. léta inflace koncem 60. let více než 5%
ropné šoky 1973/4 a 1979/80 vyvolaly téměř 10% inflaci a hospodářský pokles přehodnocení HOPO – důraz na stabilitu cenové hladiny HOPO dle doporučení monetaristů – stabilizovat růst peněžní masy, důraz na měnovou politiku – přechod od řízení úrokových měr k řízení peněžní zásoby fiskální politika – cílem snížit význam vládních výdajů v ekonomice

16 Reaganomika politika spojena s R. Reaganem – 1981 – 1988
cíl: snižování daní (dle Lafferovy křivky), podpora nabídkové strany ekonomiky, snížení vládních výdajů neúspěšné: daně sice klesly, ale výdaje nikoli problém tzv. dvojitého deficitu – vládní deficit (výdaje na „uzbrojení SSSR – program hvězdných válek) + deficit zahr.obchodu (souvislost s hospodářským oživením) přesto úspěšné období – podařilo se stabilizovat cenovou hladinu, snížit UNE a oživit hospodářství

17 80. léta - výsledky Zdroj: Tomeš et al. (2008) Ukazatel 1981 1982 1983
1984 1985 1986 1987 1988 Růst HDP 2,5 -1,9 4,5 7,2 4,1 3,5 3,4 Inflace 9,4 6,1 4,0 3,8 3,0 2,2 2,7 Nezaměstnanost 7,6 9,7 9,6 7,5 7,0 6,2 5,5 Federální dluh (%HDP) 32,6 35,2 39,9 40,7 43,9 48,1 50,5 51,9 Obchodní bilance (%HDP) -0,5 -0,7 -1,6 -2,7 -2,8 -3,1 -3,2 -2,2 Zdroj: Tomeš et al. (2008)

18 Od Clintona k Bushovi hlavní cíl Clintona: odstranit deficit federálního rozpočtu po G.Bushovi deficit téměř 5 % HDP kumulovaně měl deficit federálního rozpočtu klesnout o 510 mld. USD, a to: prostřednictvím zvýšení daní a snížení výdajů úspěšné, navíc nedošlo ke zpomalení ekonomiky – zřejmě významná role rozvoje informačních technologií vytvoření federálních přebytků až 2,4 % HDP v roce 2000

19 Od Clintona k Bushovi G.W.Bush – příklon ke konzervativní HOPO
volební program – snižování daňové zátěže realizováno, ale: zároveň růst výdajů na obranu (War on Terror) doprovázeno uvolněnou politikou FEDu fiskální + monetární expanze = postupné přehřívání ekonomiky a vytvoření hypoteční bubliny opět deficity federálních rozpočtů (velká podobnost s Reaganem)

20 Vývoj praktické HP ve Velké Británii
hospodářská krize 30. let se přelila i do Británie v l – 1931 klesala průmyslová produkce o 5 % ročně export poklesl o 38 % ve stejném období nezaměstnanost přesáhla 20% hranici 1931 – opuštění zlatého standardu – libra již nebyla směnitelná za zlato ve stejném roce devalvace libry o 40 % snížení úrokových sazeb Bank of England na 2% oživení ekonomiky již v r. 1932 přechod na válečnou ekonomiku oživil ekonomiku zároveň růst podílu vládních výdajů na HDP (z 17% v r na 63 % v r. 1943)

21 Keynesiánská etapa – po WWII
britská ekonomika již v r dosáhla předválečné úrovně 1945 – Labour party zvítězila ve volbách vlna znárodňování: uhelné doly, plynárny, elektrárny, železnice, civilní letectví, telekomunikace zavádění různých sociálních programů – základy britského státu blahobytu stop and go policy + demand management – po celá 50. i 60. léta obecně podobné principy v HP jako v USA, navíc pokusy o indikativní plánování

22 Britská nemoc (British Disease)
období 60. a 70. let problém: pomalý ekonomický rozvoj Británie ostatní země OECD Británii „dohnaly a předehnaly“ – cca dvojnásobná tempa růstu HDP než Británie zatímco v r zaujímala Británie 2. místo v rámci OECD v HDP/os., v r byla předposlední podíl Británie na světovém obchodě klesl z 25% v r na 11% v r. 1970 příčinu lze spatřovat v nadměrné státní intervenci do hospodářství

23 Ekonomická úroveň Británie v l. 1950 a 1973 (Británie = 100)
Země 1950 1973 USA 160,6 148,1 Německo 60,1 102,5 Švédsko 93,5 111,8 Japonsko 26,8 89,3 Itálie 55,7 92,1 Francie 70,5 100,7 Dánsko 93,3 105,8 Nizozemí 85,2 104,6 Zdroj: Tomeš et al. (2008)

24 Ropné šoky – 70. léta ropné šoky dolehly na britskou ekonomiku daleko více než na USA první ropný šok navíc podpořen expanzivní politikou ve snaze snížit nezaměstnanost inflace dosáhla přes 20 % 9% inflace byla dosažena ještě před 1. ropným šokem (srovnej s USA) konzervativní obrat v hospodářské politice

25 Hospodářské výsledky v 70. letech
Rok Inflace Růst HDP Nezaměstnanost 1970 6,5 2,0 2,6 1971 9,2 1,7 3,4 1972 7,5 2,8 3,7 1973 9,1 7,4 1974 15,9 -1,5 1975 24,1 -0,8 4,0 1976 16,6 5,4 1977 5,8 1978 8,2 2,9 1979 13,4 Zdroj: Tomeš et al. (2008)

26 Thatcherismus spojeno s premiérkou M. Thatcherovou období 1979 – 1991
v oblasti měnové politiky příklon k monetarismu v oblasti fiskální politiky (a politiky vlády obecně) příklon k ekonomii strany nabídky (podobně jako v USA) deregulace, privatizace (British Telecom, British Airways atd. radikální snížení přímých daní (před Thatcherovou nejvyšší mezní sazby daně z příjmů 83 %, úroky a dividendy až 98 %) radikální omezení moci odborů (např. zrušení zásady „closed shop“ – povinnost zaměstnávat pouze členy odborů)

27 Hospodářské výsledky – 80. léta
Ukazatel 1980 1981 1982 1983 1984 1985 1986 1987 1988 1989 Růst HDP -2,0 -1,2 1,7 3,8 1,8 3,6 4,4 4,7 2,1 Inflace 18,0 11,9 8,6 4,5 5,0 6,0 3,4 4,2 4,9 7,8 Nezaměstnanost 4,8 7,9 9,5 10,5 10,7 10,9 11,8 10,3 8,3 6,4 Zdroj: Tomeš et al. (2008)

28 New Labour – období vlád Tonyho Blaira
myšlenka „třetí cesty“ – něco mezi thatcherismem a politikou „staré“ labouristické strany nový rámec makroekonomické politiky – dlouhodobé udržení ekonomické stability fiskálně-politický rámec – princip transparentnosti a odpovědnosti (růst kredibility fiskální politiky) golden rule – vláda si v rámci 1 cyklu může půjčit pouze na investice a ne na běžné výdaje sustainable investment rule – udržení čistého veřejného dluhu na stabilní a rozumné úrovni (40% HDP) poměrně úspěšné – britská ekonomika opět získala svou dynamiku

29 Vývoj praktické HOPO v Německu
obrovské ekonomické problémy po WWI a v období Velké krize po WWI – uvalení válečných reparací o velikosti 3-násobku Německého HDP roku 1913 neschopnost splácet – tisk peněz hyperinflace (v r dosáhla roční míra inflace cca % !!!) 1923 – nová měna Rentenmark 1924 – nová měna Reichsmark – obnoven zlatý standard (měna kryta z 30 % zlatem)

30 Reparace a Brüningova deflační politika
Dawesův plán – splátkový kalendář na reparace jejich splácení bylo fakticky recyklací, neboť: příliv US kapitálu do Německa – Německo muselo vytvářet obchodní přebytky, aby mohlo reparace splácet kancléř Brüning prováděl deflační politiku – cílem bylo udržet konkurenceschopnost německého zboží, protože obchodní partneři se halili do protekcionismu eskalace problému po propuknutí Velké krize v USA – pokles poptávky po (nejen) Německém zboží – dopad krize na Německo zdrcující

31 Hlavní rysy Velké krize v Německu
pokles HDP kumulativně o 30 % růst nezaměstnanosti až na 30% úroveň pokles průmyslové produkce na polovinu pokles zemědělské produkce na 1/3 pokles cenové hladiny kumulativně o 26 % sílící extremismus a posilování NSDAP ve volbách – leden 1933 – Hitler se stává kancléřem

32 Hlavní rysy HP nacistického Německa
centrální plánování – ale při zachování soukromého vlastnictví politika plné zaměstnanosti (programy veřejně prospěšných prací – projekt Autobahns, zavádění pracovní povinnosti apod.) kartelizace – likvidace menších společností, slučování farem apod. úsilí o autarkní hospodářství (nutnost vojenské expanze) zmrazení cen a mezd čtyřleté bilanční plány příprava na válku – růst výdajů na zbrojení (až 80% celkových vládních výdajů) vytváření stínového vládního rozpočtu (MEFO směnky)

33 Hospodářské výsledky v r. 1938 téměř 30% HDP činily výdaje na zbrojení
nezaměstnanost klesla do r na 1,3 % předkrizové hospodářské úrovně bylo dosaženo již v roce 1935 celkové vládní výdaje vzrostly z 11% HDP v r na více než 50 % na konci 30. let

34 Poválečná obnova reparace jen zhruba 20 mld. USD – většina z nich však byla odpuštěna (zejména v západních okupačních zónách) Německo přijalo Marshallův plán a další zahraniční pomoc (celkem cca 4,6 mld. USD v l ) Německo nesmělo vlastnit armádu – možnost hospodářské expanze až do června 1948 přetrvávalo centrální řízení hospodářství pod americkou správou příprava zásadních ekonomických reforem

35 Období hospodářského zázraku – Erhardovy reformy
Hlavní rysy reforem: měnová reforma – nová měna Deutschmark deregulace cen deregulace trhů dekartelizace důraz na cenovou stabilitu (nový bankovní systém) důraz na vytvoření právního řádu + hospodářský liberalismus (ordoliberalismus) praktická HOPO ale připomínala „stop and go policy“ známou z USA a UK

36 Hospodářský vývoj období ekonomického zázraku je spojeno s obdobím vlád K. Adenauera a jeho ministra hospodářství L. Erharda (1948 – 1965) rapidní hospodářský růst (kolem 7 % ročně) pokles nezaměstnanosti (místy i pod 1%) cenová stabilita (inflace kolem 2%) růst podílu Německa na světových trzích 1965 – konec éry hospodářského zázraku – nečekaná recese a příklon ke keynesiánství

37 Keynesiánská etapa 1965 – 1982 spojeno s vládami Williho Brandta a Helmuta Schmidta implementace keynesiánských opatření do HOPO Německa posílení role odborů – tzv. „dohodovací řízení“ (odbory fakticky zasahovaly do HOPO) růst sociálních výdajů (v r činily cca 17% HDP, v r již téměř 32 % HDP)

38 Ropné šoky a Kohlova éra
ropné šoky Německo zasáhly daleko méně než např. UK – inflace do 7%, nezaměstnanost kolem 4%, HDP klesl jen minimálně 1982 – 1998 – období vlád Helmuta Kohla snaha o návrat k hodnotám sociálně tržního hospodářství v podobě po WWII privatizace strategických firem (VW, Lufthansa apod.) snižování daňové zátěže oživení ekonomiky – obnova solidního růstu HDP a pokles UNE problém: sjednocení Německa

39 Ekonomické důsledky sjednocení Německa
vytvoření měnové a fiskální unie – sjednocení zcela různorodých hospodářských celků problematické stanovení směnného poměru DM vůči OM – do 6 tis. OM poměr 1:1, jinak 2:1 privatizace v bývalé NDR – odhady ztrát až 230 mld. DM – podobné problémy jako v ČR problém s nezaměstnaností v bývalé NDR nerovná ekonomická vyspělost obou částí – řešení: buď odliv pracovní síly z býv. NDR do západní části SRN, nebo fiskální transfery 1993 – Pakt financování německé jednoty – transfery cca 200 mld. DM ročně v dalších 6 letech již v l – 1993 cca 195 mld. DM ročně neschopnost Kohlových vlád problémy sjednocení řešit

40 Schröderovy vlády 1998 – 2005 přijetí dokumentu Agenda 2010
cíl: oživení německého hospodářství, vytváření nových pracovních míst reformy Hartz – reformy pracovního trhu – nepříliš účinné – nezaměstnanost neklesala HOPO vlády Angely Merkelové (od 2005) důraz na snižování pracovních nákladů (nižší zdanění práce) důraz na vědu a výzkum do r až 25 mld. EUR na dopravní infrastrukturu

41 Vývoj praktické HOPO v Japonsku
reformy Meiji [meidži] – snaha o napodobení hospodářského vývoje západních zemí cíl: převzít z každé země „to nejlepší“ výrazný vzestup Japonska – až po WWII klíčové instituce poválečné obnovy: EPA (Economic Planning Agency – Úřad pro ekonomické plánování) a MITI (Ministry of International Trade and Industry – Ministerstvo průmyslu a obchodu) charakteristické pro Japonsko: indikativní plánování orientace na export – JPN nedostatek vlastních surovin

42 Indikativní plánování
tvorba dlouhodobých hospodářských plánů formulace obecných makroekonomických cílů v podobě: tempa růstu HDP, vývoje obchodní bilance, úspor, investic apod. jde o plánování v podmínkách tržní ekonomiky není nikterak závazné, je jen doporučující pod hlavičkou EPA

43 MITI tvoří a realizuje aktivní strukturální politiku
princip „výběru vítězů“ – snaží se vybrat potenciálně perspektivní odvětví a ta podporovat, pro neperspektivní se připravuje strategie útlumu např. SONY vyhodnoceno jako neperspektivní firma (!)

44 Hospodářský vývoj do 70. let
po celé toto období dosahuje Japonsko dvouciferných ročních přírůstků HDP do r se stalo třetí nejsilnější ekonomikou světa příčiny hospodářského zázraku: pracovitá, vzdělaná a ochotná k dalšímu vzdělávání pracovní síla, výrazný technologický pokrok, někdy i nekalé praktiky (tzv. zpětný inženýring), demilitarizace, umírněná hospodářská politika

45 Ropné šoky zasáhly Japonsko poměrně silně, neboť je závislé na dovozu surovin (ropy a zemního plynu), ale: dokázalo využít – vývoj automobilů s nízkou spotřebou došlo pouze ke zpomalení hospodářského růstu druhý ropný šok již na JPN téměř nedolehl

46 HDP v období ropných šoků – průměrná roční tempa růstu
Země před 1. šokem ( ) 1.ropný šok ( ) mezidobí ( ) 2.ropný šok ( ) po 2. šoku ( ) Japonsko 7,4 0,6 5,1 3,6 6,4 USA 4,7 -0.8 4,4 0,0 4,0 Německo 3,9 -0,6 0,3 2,0 Francie 5,6 1,7 3,8 1,1 1,2 Itálie 0,2 0,8 2,4 V.Británie 4,3 0,9 2,6 -0,5 3,2 Zdroj: Tomeš et al. (2008)

47 90. léta – období hospodářské recese
90.léta jsou v JPN ve znamení recese příčiny: přeinvestování v 80. letech, splasknutí cenových bublin na finančních trzích, nedostatečná domácí poptávka snaha HOPO o stimulaci celkem 8 fiskálních stimulačních „balíčků“ kromě stimulace také restrukturalizace ekonomika se ocitla v pasti likvidity (místy i záporné úrokové míry) nezaměstnanost přes 3 % - na japonské poměry jde o vysoké číslo Japonsko dodnes na hraně mezi růstem a recesí